náhled|Reprezentační šlechtická zbroj ve stylu katafraktů, známá také jako „Zlatý válečník“, z Issyk kurganu, historického pohřebiště poblíž bývalého hlavního města Almaty v Kazachstánu, asi 400-200 př. n. l. Sakové (též Šakové, , , ) byli příslušníci podskupiny íránských nomádských kmenů Skytů, kteří se v době mezi 6. stoletím př. n. l. – 3. stoletím pohybovali napříč Persii až po Čínu, resp. mezi eurasijskou stepí a tarimskou pánví. V 6. století př. n. l. jim vládl Skuncha, známý z reliéfu a popisky na Behistunském nápisu.
Ačkoliv Sakové byli úzce příbuzní, často spojenci a spolubojovníci sousedních kmenů, přece se odlišovali od Skytů z pontské stepi a Massagetů z oblasti Aralského jezera, "Horse-riding nomadism has been referred to as the culture of 'Early Nomads'. This term encompasses different ethnic groups (such as Scythians, Saka, Massagetae, and Yuezhi)..." i když jsou součástí širších skytských kultur. Stejně jako Skytové jsou i Sakové nakonec spojováni s ranou andronovskou kulturou. Jejich jazyk sačtina patřil do skytských jazyků. Mezi významné archeologické ostatky Saků patří Aržan, Tunnug, pohřebiště Pazyryk a Issyk kurgan, kurganské hrobky, tasmolské mohyly a možná Tillia tepe.
Ve 2. století před naším letopočtem bylo mnoho Saků vytlačeno kmeny Jüe-či ze stepí v Sogdianě a Baktrii směrem na indického subkontinentu, na jeho severozápad, kde byli známí jako Indoskythové. "The Saka, or Śaka, people then began their long migration that ended with their conquest of northern India, where they are also known as the Indo-Scythians." Na území Indie založili království Indoskythů a později říši Západních kšatrapů. Jiná část Saků napadla Parthskou říši a nakonec se usadila v Sistánu, zatímco jiní se možná přesunuli do Dianu v Jün-nanu na území Číny. V oblasti tarimské pánve a pouště Taklamakan v severozápadní Číně se usadili v Chotanu, Jarkendu, Kašgaru a dalších místech, která byla v různých dobách vazaly větších mocností jako Říše Chan a Říše Tchang.
Saká haumavargá
Saká haumavargá je jedna ze tří skupin sackých kmenů zmiňovaných v achaimenovských nápisech. Zbylé dvě skupiny jsou Saká tigrachaudá („Sakové se špičatými čepicemi“) a Saká tajai paradraja („Sakové za mořem“). Jsou pravděpodobně totožní s Amyrgioi Sákai, Saky, kteří se podle Hérodóta účastnili druhé perské invaze do Řecka vedené Xerxem. Sídla Saká haumavargá bývají badateli zpravidla kladena do střední Asie, mezi Kaspické moře a Pamír, například do Fergány nebo do horských oblastí mezi Pamírem a Altajem. Sídla Amyrgioi Sákai byli Hérodotem umístěna mezi Baktrijce a Indy.
Význam jejich jména je předmětem sporů. První část téměř jistě odkazuje psychoaktivní rostlinu známou v avestštině jako haoma, u druhé Rüdiger Schmitt předpokládá význam „obracet se, povalovat se (okolo něčeho“) a vykládá celé jméno jako „obracející haomu (okolo ohně). Bruno Jakobs tento výklad spojuje se skytským zvykem pokládání konopných semen na horké kameny v parní lázni. Alternativní výklady chápou výraz haumavargá jako „pijící haomu“ nebo „oslavující haomu“. Existuje také výklad Stiga Wikandera, který Saká haumavargá spojil s válečnickými bratrstvy, jejichž členové se měli rituálně měnit ve vlky po požití haomy, a překládál jméno jako „haomoví vlciׅ“.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Skytové Kategorie:Kočovníci Kategorie:Národy Asie Kategorie:Dějiny Střední Asie