Vlasta Fabianova, née le à Lviv et morte le à Prague, est une actrice tchécoslovaque.

Biographie

Née à Lviv dans une famille de procureur de la branche locale de la Banque centrale de la République tchèqueFrantišek Götz, Vlasta Fabianová, Orbis, Prague, 1963., elle déménage à Prague avec sa mère en 1914, son père revenant de la Première Guerre mondiale en 1917. Elle est diplômée du département d'art dramatique du Conservatoire de Prague (1928-1932) et travaille brièvement au et au Théâtre Akropolis de Žižkov avant d'exercer, de 1932 à 1941, au Théâtre d'État de Brno. Elle est ensuite engagée au Théâtre national de Prague le Collectif, Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Prague, 1988, .. Elle y travaille sous la direction de plusieurs metteurs en scène comme , Antonín Dvořák, , Jindřich Honzl, Otomar Krejča, Miroslav Macháček, , Alfréd Radok et , jusqu'à sa retraite en 1977. Elle aura interprété plus d'une centaine de rôle.

Actrice aristocratique à la voix veloutée et captivante, dotée d'une culture orale raffinée, elle commence très tôt à enseigner le théâtre aux jeunes acteurs, d'abord au Conservatoire de Prague (1947), puis à la DAMU où elle est nommée professeure associée, puis professeure en 1964. Grâce à ses talents vocaux, elle travaille souvent à la radio et dans le doublage. Elle joue également dans des productions télévisées et au cinéma.

Son mari était le directeur de radio (1900-1962). Après sa mort, elle épouse l'acteur du Théâtre national (1906-1980) en 1971.

Sa cousine est la scénographe et artiste Věra Fridrichová (1919–1978)Věra Fridrichová, Encyklopedii dějin města Brna., son oncle Miroslav Fridrich (1884–1964) est compositeur et artisteMiroslav Fridrich, Encyklopedii dějin města Brna.. et son grand-père, František Fridrich (1856–1933), était chef d'orchestre et compositeur de musique militaire et a fourni le premier arrangement de l'hymne nationalFrantišek Fridrich, Encyklopedii dějin města Brna..

Elle est enterrée au cimetière de Vyšehrad à Prague dans une tombe désignée comme le « Monument aux acteurs tchèques », qui a été inauguré en 1999 et est sous la responsabilité conjointe de l' (association des acteurs) et de la Nadace Život umělce..

Filmographie 1940 : Pohádka máje : la propriétaire du Reich 1940 : Druhá směna : Marie Gregorová 1941 : Rukavička : Madame Zejdová 1943 : Tanečnice : Marie Luisa 1945 : Prstýnek : la princesse Andresová 1945 : Bludná pouť, film inachevé : Eva Daubnerová 1946 : Housle a sen : Anna Zásmucká 1947 : Znamení kotvy Černá Fanka 1947 : Křižovatka, film inachevé : Kristina Prokopová 1948 : Krakatit : une fille voilée et membre d'une organisation terroriste 1949 : Revoluční rok 1848 : Božena Němcová 1949 : Červená ještěrka : Erna 1952 : Velké dobrodružství : Ellen 1953 : Nástup : Dejmková 1953 : Jestřáb kontra Hrdlička : Hrdličková 1955 : Anděl na horách : Matoušková 1958 : Morálka paní Dulské : Juljaševičová 1958 : Páté kolo u vozu : Janurová 1960 : Srpnová neděle : Mixová 1961 : Vlasta Fabiánová, film documentaire 1966 : Fantom Morrisvillu : Arabella 1977 : Setkání v červenci : la mère d'Edov 1978 : Báječní muži s klikou : Emilie Kolářová-Mladá 1979 : Koncert na konci léta : la comtesse Eleonora 1982 : Sůl nad zlato : la mère adoptive 1983 : A csoda vége : Kamilla 1984 : Barrandovské nokturno aneb Jak film zpíval a tančil : une invitée 1986 : Velká filmová loupež : une invitée

Télévision

1957 : Starý bručoun : Marcolina 1958 : Mračno : Kateřina 1959 : Radúz a Mahulena : Runa 1961 : Jobova noc : narratrice 1963 : Romance štědrovečerní 1964 : Nápadníci trůnu : Ragenhild 1964 : Fiorenza 1965 : Samota : Helena Tolarová 1967 : Malá Dorritka : Klenamová 1967 : Psí pohádka : la grand-mère 1969 : Popel : la mère 1969 : Kdo zachrání hořící les 1970 : Klára a Angelika : Klára 1971 : Zločin na Zlenicích hradě : Blažena 1971 : Lidé na křižovatce : Vítová 1971 : Kriminální tango : Kingseppová 1973 : Tichý svědek : Eliška Zavřelová 1973 : Pohádky malé harfy : la guide des contes de fées 1974 : Princ Chocholouš : la nounou 1974 : Lekce z přítomnosti : la professeure Tomanová 1974 : Tribun lidu : la belle-mère 1974 : Svět vody : la mère 1975 : Vlivná osoba : Lilian 1975 : Ať hodí kamenem : la professeure Kačenka 1976 : Dítě (Bakaláři 1976) : la mère de l'enseignant 1976 : Petřička : la servante Adéla 1976 : Úschovna klíčů, pilote de série 1976 : Holka modrooká : la grand-mère 1976 : Podzemí svobody : Komturka da Tore 1977 : Tetinka : Nováková 1977 : Kremelský orloj : Anna 1977 : Smuteční hudba za padlé hrdiny : la mère de Rejchov 1978 : Zákony pohybu (série télévisée, épisodes 1, 4 et 6) : la mère d'Hájkov 1978 : Zip (Bakaláři 1978) : la mère 1979 : Pastýřská pohádka : Stařena 1980 : Odpolední návštěva : la mère Rut 1980 : Jak namalovat ptáčka : la professeur de musique 1981 : Královna bludiček : la tante Ambrozů 1981 : Dějiny jednoho dne : la petite logeuse 1981 : Hastrmani : grand-mère Kalnáčová 1981 : Na konci je začátek : Kamila 1982 : Má dáti, dal : la propriétaire 1982 : Kočičí hra : Gizela 1983 : Zuzana Vojířová (opéra télévisé) : la grand-mère 1983 : Hrdinové okamžiku : Marie Ryšavá 1983 : Modrý telefon : une actrice 1984 : Budulínek-Mandelinka : la grand-mère 1985 : Kdo zachrání kovboje : Madame Doylov 1986 : Prstýnek bez kamínku : la grand-mère 1987 : Znění zlatého zvonku : Věštkyně 1987 : Polom v bezvětří (série télévisée, épisode 3) : la mère de Valentíkov 1987 : V kleštích : tante Olga 1987 : Paví pírko : Marraine 1989 : Dobrodružství kriminalistiky (série télévisée, épisode Rekonstrukce) : Eleonora Rawlinsonová

Publication 1993 : Jsem to já?, Odeon, Prague.

Récompenses et distinctions

1958 : 1961 : Zasloužilý umělec

Notes et références

Bibliographie , Být hercem, Melantrich, Prague, 1992, , 67. , V. Pivcová, J. Švehla, Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Prague, 1985, , 113, 116, 125, 132, 138, 141, 148, 167, 170, 200, 204, 253–254, 256, 261, 263, 317–319, 343, 359. Ladislav Boháč, Tisíc a jeden život, Odeon, Prague, 1981, . Jaroslav Brož, Myrtil Frída, Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Prague, 1966, , 193, 199, 227, photographie , 509, 534, 622. , Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Prague, 2000, , 252, 332, 334, 349, . František Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Prague, 1978, , 258, 271, 274–275, 299. , Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Prague, 2007, , 84, 114, 155–156, 161, 209, 211, 248, 307, 387, 418, 499, . , Český film : herci a herečky. I. díl : A–K, vol. 1, Prague : Libri, 2009, 750 p. , . František Götz, Vlasta Fabianová, Orbis, Prague, 1963. Ladislav Chmel, Vlasta Fabianová – pěknej život to byl, Prague : Petrklíč, 2005, 149 p. . Karel Höger, Z hercova zápisníku, Melantrich, Prague, 1979, , 358, 382, 390–391, 412, 433–435, 439. Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl, Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Prague, 1994, , 47, 55, 61, 65, 92–94, 102–103, 105, 114, 117, 133–134, 136, 169–171, 257, 272, 280, 281, 285, 371, 446, .

Liens externes

Catégorie:Actrice tchécoslovaque de théâtre Catégorie:Actrice tchécoslovaque de télévision Catégorie:Actrice tchécoslovaque de cinéma Catégorie:Naissance en juin 1912 Catégorie:Naissance à Lviv Catégorie:Décès en juin 1991 Catégorie:Décès à Prague Catégorie:Décès à 78 ans Catégorie:Décès en Tchécoslovaquie