Brno-Židenice je městská část východně od centra statutárního města Brna. Je tvořena východní částí čtvrtě a katastrálního území Zábrdovice a většinou katastrálního území Židenice. Celková katastrální výměra činí 5,05 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Židenicích. Žije zde přes 22 000 obyvatel.
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Židenice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.
Sousedící městské části Území městské části Brno-Židenice hraničí na západě s městskými částmi Brno-střed a Brno-sever, na severu s městskou částí Brno-Maloměřice a Obřany, na východě s městskými částmi Brno-Vinohrady a Brno-Líšeň, na jihovýchodě s městskou částí Brno-Slatina, a na jihu s městskou částí Brno-Černovice.
Historické obce na území dnešní městské části Území moderní městské části Brno-Židenice zahrnuje území těchto bývalých obcí: téměř celého Juliánova (z mapy inv. čís. 178 v Archivu města Brna vyplývá, že k Juliánovu patřily ulice Vančurova, Jamborova, Škrochova, Tenorova, obě budovy Masarykovy základní školy v ulici Kamenačky, severovýchodní strana Bělohorské ulice po dům s orientačním číslem 39, západní strana ulice Vinařického, severní část Táborské ulice mezi ulicemi Dulánek a Jamborovou. Juliánov měl v katastru Židenic i několik oddělených exkláv. Jednou z nich byl tzv. Nový Juliánov, tvořený blokem domů mezi ulicemi Na lukách, Jílkovou a Šámalovou, a několika budovami na roku Šámalovy a Uzavřené. Další exklávy představovaly domy na jižní straně Táborské ulice s orientačními čísly 119 a 121, budova na severovýchodě areálu Zbrojovky na parcele číslo 1126 v katastrálním území Zábrdovice, či domy při severní straně Čejkovy ulice. Poslední exklávou byl tzv. Juliánov u Husovic, tvořený domy ulice Baarovo nábřeží v moderním katastru Maloměřic, které v současnosti náležejí k městské části Brno-Maloměřice a Obřany). většiny Židenic, jejichž území Juliánov obklopovalo, přičemž k nim náleželo také několik bloků na východě zdejší části katastrálního území Zábrdovice část původních Zábrdovic (většina zdejší části katastrálního území Zábrdovice, a západní část katastrálního území Židenice) malou část původních Černovic – z historických map vyplývá, že se jedná o malou jižní část katastrálního území Židenice, vymezenou na severu ulicemi Táborská, poté severojižní linií parcel mezi ulicemi Porhajmova a Letní, částečně ulicí Jeronýmovou, včetně jihu areálu někdejší První brněnské strojírny a jižně od areálu zdejšího židovského hřbitova malou část původních Maloměřic – zástavba na severní straně Podsednické ulice malou část původní Líšně – zahrádky na severovýchodním svahu Bílé Hory.
Zástavba a uliční síť bývalých obcí Juliánova a Židenic je již několik desetiletí zcela srostlá a bez map již nelze určit, kde končily Židenice a začínal Juliánov.
Charakteristika městské části náhled|Panelové sídliště v Židenicích na Staré osadě náhled|Základní škola na Gajdošové 3 náhled|Nezdařeným fašistickým pučem proslulé Svatoplukovy kasárny v Židenicích
Území městské části Brno-Židenice, které má městský charakter, srpkovitě ohraničuje sousední městskou část Brno-Vinohrady, jejíž odsud dobře viditelná zástavba se vypíná nad Židenicemi na protáhlé vyvýšenině nad Židenickým kopcem. Západní polovina městské části zhruba ohraničená trasou tzv. Velkého městského okruhu tvoří téměř úplná rovina. Naopak východně od této silnice se terén začíná zvedat. Východně od ulice Bělohorská se začíná zvedat Bílá Hora, severně od ní nedaleko budovy místní polikliniky se zase zvedá výše zmíněný Židenický kopec. Na severozápadním svahu Židenického kopce při hranici s městskou částí Brno-Vinohrady se rozkládá i zdejší lesopark Akátky, který je jedním ze dvou lesoparků na území městské části Brno-Židenice. Druhý lesopark, rozkládající se nad Juliánovem na Bílé hoře, nabízí u památníku vyhlídku na Brno. Oba lesoparky využívají zdejší občané k procházkám. Na území městské části se nacházejí i dvě sídliště: severněji položené sídliště v okolí Staré Osady, a rozsáhlejší Juliánov, ležící na jihovýchodě městské části. Na samém jihu městské části se jižně od původního Juliánova v těsné blízkosti tramvajové trati linky číslo 8 rozkládá areál zdejšího židovského hřbitova.
Od roku 1992 probíhá na území městské části intenzivní rekonstrukce bytových domů. Pod Bílou Horou poblíž Bělohorské ulice probíhá od roku 2002 výstavba moderního komplexu bytových domů. Během posledních let dochází rovněž k rekonstrukci silnic, jejichž stav nebyl vždy zcela optimální. Z hlediska dalšího rozvoje se uvažuje i o větších projektech, jako je například výstavba nového bazénu u ulice Viniční. V roce 2017 začal na úbočí Židenického kopce v zahrádkářské kolonii vznikat park Bohumila Hrabala s ovocnou alejí.
Doprava Městskou částí prochází železniční trať ve směru Brno-Svitavy a nachází se zde i železniční zastávka s odbočkou. Díky svojí malé vzdálenosti od středu města má městská část velice hustou silniční síť, která ji umožňuje dobré dopravní spojení s okolními městskými částmi. Území městské části přetíná od severu k jihu částečně čtyřproudá trasa tzv. velkého městského okruhu, která poskytuje spojení s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Maloměřice a Obřany. Tato silnice, na níž se v pracovních dnech tvoří často zácpy, má však zároveň i negativní dopad na kvalitu bydlení v okolních domech. Do městské části Brno-Černovice se lze však dostat i z ulice Životského. Další důležitou trasou je silnice I/642, která poskytuje dopravní spojení s městskou částí Brno-Vinohrady, do níž se lze dostat i po ulici Líšeňská a následnou odbočkou po ulici Křtinská. Přes okraj městské části Brno-Vinohrady se lze tudy dostat i do městské části Brno-Líšeň. Další důležitou trasou nabízející přímé spojení s městskou částí Brno-Líšeň je zde čtyřproudá silnice v ulici Jedovnická, procházející okolo areálu brněnské spalovny. K této silnici se lze dostat po ulici Bělohorská. Pokud se neodbočí do ulice Jedovnická, lze pokračovat dále do městské části Brno-Slatina. Dopravní spojení s městskou částí Brno-sever umožňuje silnice v ulicích Bubeníčkova a Zábrdovická, která se nedaleko úřadu městské části napojuje na již zmíněnou trasu velkého městského okruhu.
Veřejné dopravní spojení s ostatními městskými částmi zde zajišťuje dopravní podnik města Brna, prostřednictvím tramvajových linek 2, 3, 8 a 9, autobusových linek 44, 55, 58, 64, 72, 75, E75, 78, 84 a ZVL (do nově vznikající čtvrti Nová Zbrojovka), trolejbusových linek 25 (do Starého Lískovce a na Vinohrady), 27 (do Líšně) a nočních autobusových linek N89, N97, N98 a N99. Veřejnou dopravu mimo Brno zajišťuje integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje.
Obyvatelstvo +Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)1869188018901900191019211930195019611970198019912001201120213 0673 4736 36711 32617 90417 87027 68027 20629 18031 06126 42121 17420 37622 00022 573
Ekonomika K nejvýznamnějším podnikům na území městské části náleží v současnosti firma Alstom, vlastnící zde jeden z areálů bývalé První brněnské strojírny. Dalším významným podnikem je i Spalovna a komunální odpady Brno a.s. (SAKO). V zábrdovické části městské části se zde na břehu Svitavy rozkládá i rozsáhlý areál kdysi proslulé Zbrojovky Brno. Z obchodů má na území městské části nejsilnější pozici supermarket Kaufland, významná však zůstává i prodejna Albert na Staré osadě, nebo nově postavený supermarket Tesco na juliánovském sídlišti. Na severovýchodě městské části se pak nachází i obchodní centrum LeRK, nabízející podlahové krytiny či spotřební elektroniku. Především v ulicích Táborská, Bělohorská a Gajdošova se nachází řada malých obchodů, jakož i několik hospod.
Kultura náhled|Dělnický dům v Brně-Juliánově náhled|Vančurova ulice je jádrem Juliánova
Nepravidelné kulturní akce se konají v Dělnickém domě, nacházejícím se v Juliánově na Jamborově ulici. V roce 1921 bylo v Židenicích založeno kino „Bio Slávia". Budova kina tvoří roh ulice Rokycanova, kde na adrese s číslem 33 byl vchod, a ulice Kaleckého, kam směřovaly východy ze sálu. Kino, později přejmenované na „Sport" bylo v provozu ještě v 60. letech 20. století. Po zrušení byly vnitřní prostory upravené na sklady a Technické muzeum v Brně budovu využívá jako depozitář. Do 18. ledna 1996 fungovalo v Židenicích ještě druhé kino. Budova na ulici Vojanova, v níž sídlilo poslední židenické kino „Světozor", byla v restituci navrácena původnímu majiteli, zisk z jeho provozu však nestačil k pokrytí nájmu a tak od 19. ledna 1996 na území městské části žádné kino nefunguje. Od roku 1997 pořádá již tradičně městská část obnovené krojované Židenické hody, které se zde konají vždy koncem října. Na parkovišti před Dělnickým domem se od jara do podzimu konají rovněž pravidelné Farmářské trhy.
Zdravotnictví Vedle několika ordinací privátních lékařů se na území městské částí nachází také poliklinika na Viniční a Vojenská nemocnice Brno.
Školství V městské části Brno-Židenice se nachází 5 základních škol: Tyršova základní škola na adrese Kuldova 38, ZŠ Gajdošova na adrese Gajdošova 3 (ve škole se nachází třídy zaměřené na výuku metodou Montessori), Masarykova základní škola na adrese Kamenačky 4, ZŠ Krásného na adrese Krásného 24 (ve škole je rozšířená výuka hudební výchovy, výtvarné výchovy a anglického jazyka) a ZŠ Filipka na adrese Filipínského 1. Je zde i Základní umělecká škola PhDr. Zbyňka Mrkose, která se nachází na adrese Došlíkova 48.
Dále se zde nachází soukromá Střední škola uměleckomanažerská sídlící na adrese Táborská 185 a soukromá Rašínova vysoká škola, která má sídlo na Šámalově 60.náhled|Pohled na Židenice z Vinohrad náhled|Celkový pohled na Brno - v popředí Židenice a Juliánov
Historický přehled