Magnetická susceptibilita je fyzikální veličina, která popisuje chování materiálu ve vnějším magnetickém poli.
Jednotky a značení Doporučená značka:ČSN EN 80000-6 Veličiny a jednotky - Část 6: Elektromagnetismus. Český normalizační institut, leden 2009. Platná od 1. 2. 2009. , někdy se používá také κ nebo K Jednotka v SI: 1 (je to bezrozměrná veličina)
Definice Magnetická susceptibilita je definována vztahem platným pro lineární magnetikum: , kde M je magnetizace a H intenzita magnetického pole a je obecně tenzorem druhého řádu. U většiny běžných materiálů je vektor magnetizace stejného směru jako vektor intenzity magnetického pole a magnetická susceptibilita je pak veličinou skalární.
V obecném magnetiku je třeba uvažovat i nelineární efekty a disperzi; magnetizace proto závisí nejen na intenzitě magnetického pole, ale i na předchozí historii okolního elektromagnetického pole, a zobecněná magnetická susceptibilita je pak obecně operátorem, daným vztahem: , kde E značí intenzitu elektrického pole, r a t polohový vektor resp. čas.
Výpočet Skalární susceptibilita lineárního magnetika: , kde magnetizace M i intenzita magnetického pole H se dosazují ve stejných jednotkách (v SI se udávají v ampérech na metr).
Pomocí susceptibility lze v lineárním magnetiku vyjádřit magnetickou indukci B jako: , kde je permeabilita vakua a relativní permeabilita daného materiálu.
Rozdělení látek podle magnetické susceptibility Podle hodnoty magnetické susceptibility lze rozdělit materiály na: diamagnetické, pro ně paramagnetické, pokud feromagnetické, jestliže .
Reference
Související články Anizotropie magnetické susceptibility Elektrická susceptibilita Permeabilita Fyzikální konstanty
Externí odkazy
Kategorie:Materiálové konstanty Kategorie:Magnetické veličiny