náhled|Hasiči ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou předvádí ukázku vyprošťování zraněného z auta Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) je bezpečnostní sbor České republiky, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi (živelní pohromy apod.). Vznikl 1. ledna 1995 ze Sboru požární ochrany, a to na základě zákona č. 203/1994 Sb. K 1. lednu 2001 byla zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, provedena reorganizace HZS ČR do současné podoby. Činnost HZS ČR se řídí dle zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů.

Hasiči jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Hasičský záchranný sbor České republiky měl v roce 2020 celkem 10 100 příslušníků a dalších 1036 civilních zaměstnanců v pracovním poměru (z celkového počtu je 15,29 % žen). V čele Hasičského záchranného sboru České republiky stojí generální ředitel.

Historie

Organizační struktura náhled|Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina – Ledeč nad Sázavou Hasičský záchranný sbor České republiky dle zákona tvoří generální ředitelství, hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvar a škola.

Generální ředitelství

Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru je součástí Ministerstva vnitra České republiky a řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvar a školu. V jeho čele stojí generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky. Generálním ředitelem HZS ČR byl od 19. července 2021 do 18. července 2026 generálporučík Vladimír Vlček. Po skončení jeho mandátu byl vedením HZS ČR dočasně pověřen generálmajor Petr Ošlejšek.

Součástí generálního ředitelství jsou vzdělávací, technická a jiná účelová zařízení. Jedním z nich je Hasičský útvar ochrany Pražského hradu (HÚOPH), jehož velitel je přímo podřízen generálnímu řediteli, organizační jednotkou generálního ředitelství je Školní a výcvikové zařízení HZS ČR (ŠVZ HZS ČR) se sídlem v Brně a pracovištěm ve Zbirohu. Pod náměstky generálního ředitele spadá Institut ochrany obyvatelstva (IOO), sídlící v Lázních Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany (TÚPO), sídlící v Praze, a Servisní a opravárenské zařízení HZS ČR (SOZ HZS ČR), sídlící v Olomouci.

Hasičské záchranné sbory krajů Hasičské záchranné sbory krajů jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami. Územní obvody HZS jednotlivých krajů se shodují s územím samosprávných krajů. HZS krajů mají obdobnou vnitřní strukturu jako generální ředitelství. Krajská ředitelství, v jejichž čelech stojí ředitelé, řídí jednotlivé územní odbory, jejichž působnost je shodná s územím okresů.

+HZS krajeSídloPočet stanicÚzemní odboryHasičský záchranný sbor hlavního města Prahy Praha11nečlení seHasičský záchranný sbor Středočeského krajeKladno339 – Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, PříbramHasičský záchranný sbor Jihočeského krajeČeské Budějovice207 – České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, TáborHasičský záchranný sbor Plzeňského krajePlzeň175 – Domažlice, Klatovy, Plzeň, Rokycany, TachovHasičský záchranný sbor Karlovarského krajeKarlovy Vary83 – Cheb, Karlovy Vary, Sokolov Hasičský záchranný sbor Ústeckého krajeÚstí nad Labem217 – Děčín, Chomutov, Litoměřice, Most, Teplice, Ústí nad Labem, ŽatecHasičský záchranný sbor Libereckého krajeLiberec104 – Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, SemilyHasičský záchranný sbor Královéhradeckého krajeHradec Králové145 – Jičín, Hradec Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, TrutnovHasičský záchranný sbor Pardubického krajePardubice154 – Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad OrlicíHasičský záchranný sbor Kraje VysočinaJihlava215 – Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad SázavouHasičský záchranný sbor Jihomoravského krajeBrno267 – Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, ZnojmoHasičský záchranný sbor Olomouckého krajeOlomouc135 – Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, JeseníkHasičský záchranný sbor Moravskoslezského krajeOstrava236 – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Ostrava, OpavaHasičský záchranný sbor Zlínského krajeZlín134 – Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

Záchranný útvar

Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky (ZÚ HZS ČR) je organizační složkou státu a účetní jednotkou. V jeho čele stojí velitel útvaru. Jedná se o celorepublikový útvar se sídlem v Hlučíně, který je určen pro řešení mimořádných událostí velkého rozsahu, k čemuž disponuje odpovídající těžkou technikou.

Škola

Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany je organizační složkou státu a účetní jednotkou. V jejím čele je ředitel, sídlí ve Frýdku-Místku a poskytuje vzdělání v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení a provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně.

Hasičské stanice náhled|Sídlo Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy v Sokolské ulici na Novém Městě Po celé ČR je rozmístěných celkem 238 stanic Hasičského záchranného sboru ČR.

C1 – stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 40 tisíc, C2 – stanice umístěná v obci s počtem obyvatel od 40 tisíc do 75 tisíc, C3 – stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 75 tisíc, P0 – stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje vznikla sdružením prostředků obce a hasičského záchranného sboru kraje podle § 69a zákona, P1 – stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu P2 – stanice, která zabezpečuje výjezd družstva a je vybavena stanovenou požární technikou a automobilovým žebříkem, P3 – stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 30 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva a družstva o zmenšeném početním stavu a je vybavena stanovenou požární technikou, automobilovým žebříkem a další požární technikou, P4 – stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezdy 2 družstev.

Úkoly Základním posláním HZS ČR je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. HZS ČR plní úkoly v oblasti integrovaného záchranného systému, krizového řízení a požární ochrany.

Pokud zvláštní právní předpis stanoví v mezích úkolů hasičského záchranného sboru působnost ministerstva, vykonává ji generální ředitelství. Úkoly hasičského záchranného sboru plní příslušníci HZS ve služebním poměru a občanští zaměstnanci HZS v pracovním poměru.

Příslušníci Příslušníkům přísluší služební stejnokroj a služební hodnost. Každý příslušník je i v době mimo službu, pokud není pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání, povinen provést zásah, popřípadě učinit jiná opatření k provedení zásahu.

Složení služebního slibu je podmínkou vzniku služebního poměru. Služební slib příslušníka zní:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“

Statistika V roce 2022 zasahovaly jednotky požární ochrany (JPO) celkem u 151 619 událostí. Do tohoto počtu je zahrnuto 29 událostí (z toho 15 požárů), k nimž došlo v zahraničí a byly k nim JPO z Česka povolány, nebo se jednalo o zásah na obou stranách hranice. Zároveň jsou do celkového počtu zahrnuty i humanitární pomoci Česka do zahraničí (21 případů). Hasiči při zásazích bezprostředně zachránili 34 559 osob a dalších 116 218 osob před hrozícím nebezpečím evakuovali.

Vozy náhled|Tatra 815-7 CAS 30/9000/540 – S3VH Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje Hasičský záchranný sbor České republiky využívá široké spektrum vozidel. Konkrétní skladba techniky se liší podle jednotlivých hasičských záchranných sborů krajů a požárních stanic.

Cisternové automobilové stříkačky Základním zásahovým vozidlem jednotek HZS ČR je cisternová automobilová stříkačka (CAS). V současném vozovém parku jsou zastoupeny zejména:

CAS 20 – zejména na podvozcích Scania řady P, Tatra 815-2 (Tatra Terra) a Tatra 815-7 třetí generace (Tatra Force), CAS 30 – často na podvozku Tatra 815-7 a Scania řady P, další provedení CAS na podvozcích Scania, Mercedes-Benz, Renault a dalších výrobců.

Jednotlivá vozidla se liší množstvím přepravované vody a pěnidla, počtem členů osádky, kategorií podvozku a určením. Vedle univerzálních prvovýjezdových CAS jsou používány také velkoobjemové cisternové automobilové stříkačky určené zejména pro dopravu většího množství hasiva.

Výšková technika Pro zásahy ve výšce HZS ČR používá zejména:

automobilové žebříky (AZ), automobilové plošiny (AP).

Nejčastěji jde o techniku s pracovní výškou přibližně od 30 až do 50 metrů na podvozcích značek Scania, Mercedes-Benz, Iveco, MAN a dalších.

Technické a speciální automobily Pro specializované činnosti jsou využívány například:

technické automobily (TA), rychlé zásahové automobily (RZA), kombinované hasicí automobily (KHA), plynové a protiplynové automobily (PLHA, PPLA), vyprošťovací automobily (VYA), automobilové jeřáby (AJ), vozidla určená pro zásahy při mimořádných událostech s výskytem nebezpečných látek.

Kontejnerová technika Významnou součástí vozového parku HZS ČR jsou automobilové nosiče kontejnerů (ANK). Pomocí výměnných kontejnerů mohou přepravovat například prostředky pro čerpání vody, nouzové přežití obyvatelstva, dekontaminaci, hašení, technické zásahy nebo zásahy při úniku nebezpečných látek. Jako podvozky jsou používána například vozidla Scania, Tatra, Mercedes-Benz nebo Volvo.

Ostatní vozidla HZS ČR dále používá vozidla typu:

velitelské automobily (VEA), vyšetřovací automobily (VA), dopravní automobily (DA), osobní automobily (OA), tahače a nákladní automobily, speciální terénní techniku (čtyřkolky).

Součástí vybavení Záchranného útvaru HZS ČR je rovněž další speciální technika určená pro likvidaci následků rozsáhlých mimořádných událostí.

Služební medaile Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 433/2004 Sb. uděluje Hasičský záchranný sbor České republiky svým příslušníkům následující tři služební medaile:

Za statečnost Za zásluhyo bezpečnost Za věrnost(I., II. a III. stupeň) 80px 80px 80px

Odkazy

Reference

Související články Dokumentace požářiště Hodnosti příslušníků bezpečnostních sborů (Česko) Sbor dobrovolných hasičů Jednotka sboru dobrovolných hasičů Hasičský záchranný sbor Dopravního podniku hl. m. Prahy Báňský záchranář

Externí odkazy

, hzscr.gov.cz

Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakonyprolidi.cz

Kategorie:Hasičské sbory v Česku Kategorie:Integrovaný záchranný systém Kategorie:Bezpečnostní sbory České republiky Kategorie:Požární ochrana v Česku Kategorie:Požární sport v Česku Kategorie:Ministerstvo vnitra České republiky Kategorie:Úřady České republiky