Hrdějovice (v místním nářečí a do roku 1923 oficiálně Hrdějice, ) jsou obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží pět kilometrů severně od Českých Budějovic. Žije zde obyvatel.
Historie Na území obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). Název pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (Hrdywiczi), tak Opatovice (Opatowiczi) jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem Lišovem král Karel IV. zastavil Janovi z Leuchtenberka. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k hlubockému panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové.
Přes Hrdějovice vedla původní silnice z Českých Budějovic na Tábor, na které se někdy nacházely v kolejích kousky jantaru. V polovině 18. století byla silnice přeložena do míst dnešního Borku.
V Hrdějovicích má tradici keramická výroba. V roce 1900 zdejší hrnčírnu koupil Josef Štěpánek (1866–1928), který pak zaměstnával okolo 28 pracovníků. Dne 1. února 1950 vstoupily tehdejší majitelé keramičky do bechyňského keramického družstva, pozdější výrobní družstvo Jihotvar, závod Hrdějovice.
V roce 1950 bylo založeno JZD, 1968 zaveden vodovod a od roku 1983 zajíždí do Hrdějovic českobudějovická MHD. V roce 2015 se majitelem keramičky stala hrdějovická obec.
Obyvatelstvo
Obecní správa Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané Hrdějice, německy Hartowitz) roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a Nemanice. Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 1907–1943 a 1945–1960. Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce 1954. V roce 1954 byla část hrdějovického katastrálního území převedena na nově vzniklou obec Borek.
Místní části náhled|vlevo|Katastrální území Hrdějovic
Obec Hrdějovice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Hrdějovice. Hrdějovice (431 domů, 1 434 obyvatel) Opatovice (31 domů, 44 obyvatel) K Hrdějovicím přísluší též samota Nová Obora.
(údaje dle sčítání lidu roku 2001)
Představitelé obce náhled|Obecní úřad Hrdějovice RokJménoBydlištěPovoláníFunkcePolitická strana1795Jakub Kryplč.p. 6rychtář1800–1803Matěj Škérlč.p. 4rychtář1803Antonín Králrychtář1804Matěj Škérlč.p. 4rychtář1805–1810Martin Klabouchč.p. 3rychtář1866Josef Fencl zvaný Kukačkač.p. 13starosta1895–1898Jan Křiváčekstarosta1898–1907Jan Turekstarosta1907–1910František Šimekstarosta1910–1919Jan Turekstarosta1919–1923František Rehanzlrolníkstarostasoc. dem.1923–1928František Lonskýč.p. 57železniční zřízenecstarosta1928–1945Václav Křiváček zvaný Šonkač.p. 14rolníkstarostaČSL1945–1946František Bláhapředseda MNVnár. soc.1946–1949Jan Aufrechtpředseda MNVKSČ1949Karel Palmapředseda MNVKSČ1949Matěj Švecpředseda MNVsoc. dem., KSČ1949–1951Josef Krebsdělníkpředseda MNVKSČ1951Stanislav Brůžekpověřený před.Čsl. str. socialistická1951–1954Josef Bláhapředseda MNVKSČ1954–1957Alois Remtapředseda MNVKSČ1957–1960Ladislav Valentapředseda MNVKSČ1960–1964Josef Turekpředseda MNVKSČ1964–1976Jaroslav Hlavatýč.p. 42předseda MNVKSČ1976–1986Jan Škrdlepředseda MNVKSČ1986–1990Josef Sázelpředseda MNV1990–2002Jiří BrožTěšínzootechnikstarostaOF, Sdruž. nez. kan.2002–2006Jan ČernochLučnízahradníkstarostaKDU-ČSL2006–2014Jana LepičováTěšínstarostkaSlavoj Hrd.,ODS2014–2018Jiří KrupičkaLučnípodnikatelstarostaSNK Pro Hrdějovice2018–2022Radka Šulistovávysokoškolská učitelkastarostkaHRDĚ 37361od 2022Petr Stejskalstarosta
Obecní symboly Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 15. dubna 2010.
Pamětihodnosti náhled|vpravo|upright|Studánka na Těšíně náhled|Stavení čp. 17 ve stylu selského baroka
Kaple na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876. Tehdy se koupil za 60 zlatých křížek, který dnes stojí před kaplí. V kapli je oltářík s točenými sloupky, který kryje ubrus s výšivkou prosby ke svatému Janu Nepomuckému. Původně se v kapli sloužily dvakrát do roka mše svaté: jednak na svátek svatého Linharta, patrona dobytka a jednak na svatého Floriána, patrona hasičů. V současnosti se v kapli slouží mše svatá na svátek svatého Jana Nepomuckého, který je vnímán jako patron kaple a ob rok na svátek svatého Bartoloměje, jehož slavnost připadá na období těsně po žních. Poutní kaple Panny Marie Lurdské v místní části Těšín s léčivou studánkou, známá také jako kaple na Těšíně. Původní kaple postavena před rokem 1770, zbořena byla za josefínských reforem. Počátkem 19. století byla postavena nová kaplička a v letech 1888–1889 nynější novogotická kaple Panny Marie Těšínské. O stavbu této kaple se zasloužily především kongregace bratří a sester Nejsvětější Svátosti, sídlící v Českých Budějovicích v Žižkově a Lipenské ulici. Stromořadí před kapli bylo vysázeno v roce 1946. V letech 2014–2015 byla na náklady obce nově upravena studánka s pramenem léčivé vody vedle poutní kaple. Původně se v kapli slavila pouť na svátek Jména Panny Marie, nyní se v ní slaví ob rok pouť na svatého Bartoloměje (střídá se s návesní kaplí). Výklenková kaplička svatého Rocha na křižovatce Hlubocké a Těšínské ulice. Postavena v 18. století, opravena v roce 1995. Pomník Antonína Švehly na návsi. Pomník akademického sochaře Václava Duška z Tábora byl slavnostně odhalen v roce 1938. Na jeho vzniku mělo zásluhu Sdružení republikánského dorostu a zaštítil ho předseda republikánské strany, poslanec Beran. Plastika s Antonínem Švehlou byla odstraněna ze žulového podstavce v roce 1947. Znovuobnoven byl pomník v roce 1997. Repliku plastiky vytvořil syn autora, Václav Dušek mladší. Znovuodhalení se konalo v rámci oslav 100. výročí hrdějovického Sboru dobrovolných hasičů. Orty, bývalý kaolinový důl severně od vsi Opatovice, historická náves Pomník obětem první světové války Lidová architektura Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž Českého Vrbného, připomíná smrt vojenských pilotů nadporučíka Františka Křečana a poručíka Jaroslava Vondráška. Pomník byl odhalen v roce 1926, jeho autorem je Jan Vítězslav Dušek.
Hospodářství Hrdějovická keramika
Rodáci Matyáš Blažek (1844–1896), filolog, překladatel a spisovatel.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese České Budějovice Kategorie:Obce v okrese České Budějovice Kategorie:Sídla v Českobudějovické pánvi Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi Kategorie:DSO Budějovicko-Sever