Florián Gryspek z Gryspachu psáno též Griespek z Griespachu (18. prosince 1504 Innsbruck – 29. března 1588 Nelahozeves) byl český šlechtic bavorsko-rakouského původu, vysoký královský úředník a zakladatel české větve rodu Gryspeků. Za dobu 58 let své aktivní služby sloužil třem českým králům – Ferdinandu I., Maxmiliánu II. a Rudolfu II. Díky rychlému kariérnímu a mocenskému vzestupu se vypracoval až na prezidenta České komory a získal obrovský majetek, mezi který patřila panství Kaceřov, Kralovice, Nelahozeves, Rožmitál, Mirošov, Nečtiny a Liblín. Na svých panstvích si nechával stavět zámky v renesančním stylu, které dnes patří mezi cenné renesanční památky v Čechách.
Život Florián Gryspek se narodil 18. prosince roku 1504 jako druhorozený mužský potomek ze šesti sourozenců, dvorního rady krále Karla V., Jiřího Gryspeka z Gryspachu. Rodiče dbali na jeho dobré vzdělání. Měl po boku domácí učitele a navštěvoval latinskou školu. Byl velmi nadaný a inteligentní, proto studoval na nejvýznamnějších evropských univerzitách. Ve věku jedenácti let byl imatrikulován na Boloňské univerzitě, kde absolvoval studium římského práva. Poté odešel studovat do Paříže na Sorbonnu, kde završil svá studia teologie a filosofie. Měl také vynikající jazykové schopnosti. Ovládal němčinu, italštinu, francouzštinu, řečtinu a latinu, což mu otevřelo dveře ke slibné kariéře. Když se Florián po pěti letech vrátil domů v roce 1526, byl již jeho otec po smrti. Král Karel V. vzal vzdělaného syna svého dvorního rady do svých služeb, ovšem jakou u jeho dvora zastával funkci, není známo. V roce 1530 doprovázel krále na korunovační cestě přes Alpy do Boloně, kde byl Karel V. dne 24. února korunován papežem Klementem VII. na císaře. Korunovační slavnosti se zúčastnil také císařův bratr, český král Ferdinand I. Císař Karel V. věděl o politických potížích v českých zemích, kterým Ferdinand vládl jako první Habsburk na českém trůně, proto svému bratrovi nabídl, že si může vzít do služeb jeho mladého spolehlivého sluhu, rytíře Floriána Gryspeka. Ferdinand Gryspeka přijal a mladý Florián s nabídkou také souhlasil, neboť věděl, že v Čechách má naději na vyšší příjem než v Tyrolsku. Bylo mu dvacet let, když jako cizinec „bez prostředků“ vstoupil do králových služeb v Praze. Se značnou horlivostí a pracovitostí se ujal všech úkolů, co mu byly dány, čímž si brzy získal pozornost i náklonnost krále, který ho začal upřednostňovat před českými šlechtici. Mezi králem a mladým rytířem z Tyrolska vznikl osobní vztah založený na vzájemné důvěře a respektu. Spojovaly je i další okolnosti, jako například jejich habsburský styl výchovy, ale i mladý věk, podobné zájmy a humanistické vzdělání. Společně se dorozumívali latinsky, protože král mluvil jen špatnou němčinou a česky neuměl vůbec.Florián Griespek z Griespachu na Kaceřově, str. 16, 24-25
Ve službách krále Proti Gryspekovi se brzy vzedmula vlna nevraživosti ze strany českých stavů, kteří protestovali proti přítomnosti cizinců na královském dvoře a chtěli zabránit vměšování cizích vlivů do vnitřních záležitostí země. Aby mohl Florián Gryspek užívat stejná práva a výsady jako příslušníci domácí šlechty, udělil mu král v roce 1534 tzv. inkolát, čímž mu byly otevřeny všechny cesty pro vzestup v kariéře a nabývání majetků. Od roku 1530 Gryspek pracoval na Pražském hradě v registratuře královské dvorské kanceláře. Protože v té době Florián ještě neuměl dobře česky, dali mu k dispozici českého písaře. Florián byl ovšem velmi ctižádostivý, takže se novému jazyku brzy naučil natolik dobře, že asi za dva roky radové královi sdělili, že Gryspek umí jazyk do té míry, že psaným písemnostem rozumí a o textech může při jednáních referovat německy. Svou pílí, pracovitostí a inteligencí se mladý rytíř osvědčil, že ho v roce 1532 král Ferdinand jmenoval sekretářem královské české komory. vlevo|náhled|upright=1|Letohrádek královny Anny na Pražském hradě|220x220pixelů Když král viděl jak mladý Gryspek sebejistě postupuje ve svých úlohách, jmenoval jej svým osobním sekretářem. Tím byl Gryspekovi svěřen i úkol dohlížet nad realizací králových centralizačních opatření. Šlo především o finanční dohled v záležitostech krále, o nichž ostatní úředníci komory neměli nic vědět – Gryspek jednal naprosto samostatně, bez vědomí radů. Rozsah pravomocí a úkolů přesáhl i stanovené instrukce. V únoru roku 1535 byl králem vyzván, aby se zabýval financováním obnovy Pražského hradu, ke které se Ferdinand zavázal, když se stal českým králem. Florián musel čelit obstrukcím ze strany českých úředníků, kteří věděli, že zcela nový habsburský životní styl je něco úplně jiného, než bývalo zvykem. Když král Ferdinand povolal do Prahy italského stavitele Paola della Stella, aby postavil letohrádek Belvedere pro královnu Annu, převzal Florián roli v organizaci stavebního ruchu. Odtud pak také převzal stavební styl, který následně užíval při stavbě vlastních rezidencí a kostela v Kralovicích. Velká důvěra, které se Florián těšil u krále Ferdinanda, vyvolala během let značné neshody v české kanceláři. Jeho vzrůstající moc nesli čeští radové s nelibostí. Upřednostňování Gryspeka vnímali jako výraz nedůvěry krále vůči jim samotným. Trnem v oku byl protikrálovské opozici a počet rivalů strmě narůstal. Konflikty narůstaly do té míry, že musel zasáhnout sám král. Nespokojenost komorních radů vyřešil tím, že 3. září 1537 jmenoval Gryspeka jedním z nich. Souběžné funkce králova sekretáře a komorního rady vykonával Gryspek 11 let. Jednalo se o precedens, který do té doby neměl obdoby. Gryspek se ve svých funkcích osvědčil jako chytrý poradce a šikovný politik, který svému králi předkládal užitečné návrhy výnosných hospodářských opatření. V době jeho působení, Česká komora zahájila svoji nejúspěšnější periodu, díky čemuž její vliv pronikl až na nejvyšší politickou úroveň. Ferdinand na Gryspeka přenesl i vrchní dozor nad doručováním nejdůležitější korespondence komory a královských písemností, což bylo důkazem královy mimořádné důvěry.
Gryspek se ovšem snažil zlepšit i svoje vlastní příjmy. Přičinil se ve zvýšení svého odměňování v rámci komory a současně, aby mu byl zvýšen roční plat. Dne 3. května roku 1536 daroval král Ferdinand svému poradci první nemovitost. Byl to „dům na Hradě“, který propadl komoře po jistém Viktorinovi z Drast. V roce 1538 Gryspek koupil zástavní právo na nedokončený dům Václava z Velhartic, který král později prohlásil za dědičný majetek bez břemen. Dům stál na Hradčanech hned vedle bran královského hradu, což byla poloha vyjadřující důležitost jejího majitele. Gryspek věděl, že jako cizinec pocházející z nižší šlechty, který přišel do nové země bez prostředků, musí ukázat svou důležitost, aby se mohl etablovat mezi českou šlechtou. Inspirován italským vlivy renesanční architektury, nechal dům přestavět na elegantní reprezentativní sídlo.Florián Griespek z Griespachu na Kaceřově, str. 25-35
Hledání nevěsty V této době již dosáhl věku 29 let, což byl na tu dobu již velmi pozdní věk na hledání nevěsty. Česká šlechta byla vůči cizincům uzavřená a také protestantské nevěsty nepřicházely v úvahu, takže se po nevěstě porozhlédl v Tyrolsku, kde stále udržoval kontakty. Jeho vyvolenou se stala dcera prezidenta tyrolské královské komory Blažeje Höltz, teprve třináctiletá Rozina Höltz ze Silianu. Do manželství vstoupili v roce 1539 v Innsbrucku. Pár se nastěhoval do městského sídla v Praze. Rozina otěhotněla hned v prvním roce a porodila syna Vojtěcha. Brzy znovu otěhotněla a 27. září 1542 se jí narodil syn Václav. Dohromady se jí během života narodilo 24 dětí. Tím získal Florián svého nástupce, který zajišťoval pokračování rodu. Syn Vojtěch zemřel ve věku čtyř let a byl pohřben ve chrámu sv. Víta, což dokazuje Floriánův vliv. Rodina se poté brzy přestěhovala na rodové sídlo v Kaceřově, který byl velkoryse plánován, aby pojmul početnou rodinu. Svým dětem Gryspek dával zvučná jména z české historie. Nejstarší Vojtěch byl pojmenován po prvním pražském biskupovi, syn Václav nosil jméno svatého českého patrona a u dalších dětí si Gryspek vzpomněl na jména vládnoucího Habsburského rodu. Poslední syn dostal jméno tyrolského dědečka Blažeje. Při porodu 24. dítěte Rozina zemřela, když kolem roku 1573 přivedla na svět nejmladšího syna Blažeje.
Florián se svým dětem snažil zajistit nejlepší možné vzdělání a hmotné zajištění. Synové byli posíláni na studia v zahraničí. Gryspek si přál, aby se jeho děti integrovaly do nové vlasti a byli vychováni jako evangelíci i přesto, že on sám, byl po celý život oddaný katolík. Gryspek se celý svůj život potýkal s nevraživostí ze strany katolických duchovních a české evangelické šlechty za jeho cizí původ a liberální postoje náboženské reformace, ale jeho děti se zcela sžily s prostředím české evangelické šlechty a staly se žádanými partiemi.Florián Griespek z Griespachu na Kaceřově, str. 47-55
Uvěznění v Bílé věži Roku 1542 Gryspekova kariéra spěla ke svému vrcholu. V tomto roce doprovázel Krále Ferdinanda na říšský sněm v Norimberku. Téhož roku jej král jmenoval svým tajným dvorním radou a přenesl na něj zodpovědnost za veškeré vojenské zásobování. Gryspek tak sháněl peníze na vojenský proviant, ale peněz bylo málo, protože války s Turky v Uhrách spotřebovaly obrovské částky. Gryspekovi se nepodařilo přesvědčit stavy, aby poskytly dostatek peněz na vybavení vojska. Stavové se obávali, že by mohlo být použito proti nim, proto Gryspek musel přijít s jinými způsoby jak naplnit královskou pokladnu. Nezbývalo nic jiného než zavést nové daně – z domu, z komína, dobytka, „turecké“ a „židovské“ daně a další. Gryspek také radil svému králi, aby neprodával zkonfiskované polnosti najednou, protože by to snižovalo jejich cenu. Stavové si přáli, aby zkonfiskované zboží zůstalo v majetku koruny české, ale král na jejich přání příliš nedbal. Potřeboval peníze. Ovšem čím více Gryspek stoupal v králově přízni, tím více se zvyšovala nevraživost proti němu ze strany jeho rivalů. Byl viděn jako cizák a vetřelec, který měl s králem úzké vztahy a ovlivňoval ho v jeho úsudku. Opoziční stavové hledali konflikt s královskou radou ve všech věcech, protože měli obavy, že jejich stará privilegia již nejsou brána v úvahu.