Aljaška

Aljaška ( , oficiálně ) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA. Aljaška, která leží převážně na stejnojmenném poloostrově a která tvoří exklávu Spojených států, je nejsevernějším, nejzápadnějším a největším státem USA. Na východě hraničí s kanadským teritoriem Yukon a na jihovýchodě s kanadskou provincií Britská Kolumbie, která ji odděluje od kontinentálních Spojených států (vzdálenost Aljašky od státu Washington je přibližně 800 km). Severní a severozápadní ohraničení státu tvoří Severní ledový oceán, zbytek poloostrova a území státu je ohraničen Tichým oceánem.

Se svou rozlohou 1 717 856 km² je Aljaška největším státem USA, v počtu obyvatel () je však třetím nejméně lidnatým státem USA a s hodnotou hustoty zalidnění 0,5 obyvatele na km² je na posledním 50. místě. Hlavním městem je Juneau s 32 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Anchorage s 300 tisíci obyvateli, dále Fairbanks (32 tisíc obyv.), Sitka (9 tisíc obyv.), Wasilla (9 tisíc obyv.) a Ketchikan (8 tisíc obyv.). Aljašce patří 8980 km pobřeží Tichého oceánu a 1706 km pobřeží Severního ledového oceánu. Nejvyšším bodem státu a zároveň celých USA je vrchol Denali s nadmořskou výškou 6190 m v Aljašských horách. Největšími toky jsou řeky Yukon a Kuskokwim.

První Evropané prozkoumali pobřeží Aljašky ve 30. letech 18. století, stejně jako v dalších desetiletích se jednalo o Rusy. Ti zde na konci 18. století založili první osady a i přes několik španělských expedic do oblasti se region stal součástí Ruska. Jméno Aljaška pochází z této doby, ruský název „“ pro celý poloostrov byl pravděpodobně odvozen z aleutského výrazu označujícího oblast Aljašky. Celé území odkoupily od Ruska v roce 1867 Spojené státy, které zde zřídily v roce 1912 teritorium, jež existovalo téměř 50 let. Aljaška se 3. ledna 1959 stala 49. státem USA.

Historie náhled|vlevo|Ruská osada Přístav sv. Pavla (Ostrov Kodiak, 1814) náhled|upright|Ruská Amerika v roce 1860 náhled|Šek, kterým poukázala vláda USA vládě carského Ruska 7,2 miliónů dolarů za odkup Aljašky

Původní obyvatelé Prvními obyvateli Aljašky byli zřejmě lidé z doby ledové. Ti se stěhovali ze Sibiře směrem na východ a na Aljašku vstoupili přes pevninský most (Beringie), který v prehistorických dobách spojoval Asii a Severní Ameriku (asi před 30–40 000 lety). To mj. vysvětluje proč se v Americe nenacházejí žádné zbytky starších, prehistorických hominidů. Poté byl v době meziledové zalit mořem a oba kontinenty byly odděleny dnešním Beringovým průlivem. Zásadní výzkum v této problematice provedl humpolecký rodák dr. Aleš Hrdlička, který pracoval jako antropolog pro washingtonský Smithsonian Institution.

Aleutské ostrovy jsou stále domovem Aleutů, původních obyvatel, kteří se setkali s Rusy. Západní a jihozápadní Aljaška je domovem pro Pupiky, zatímco jejich příbuzní Alutiiky žijí v jihocentrální Aljašce.

Ruská Amerika

Počátek novodobých dějin Aljašky je možno zaznamenat v 17. století. Tehdy byli prvními ruskými osadníky sibiřští kozáci, lovci a obchodníci, kteří přišli na Aljašku právě přes Beringův průliv. Ten byl pojmenován podle Vituse Beringa, dánského kapitána v ruských službách, který průlivem proplul v roce 1728.

Za první evropskou loď, která dosáhla Aljašky, je obecně považována ruská St. Gabriel pod vedením kormidelníka Ivana Fjodorova a jeho asistenta geodeta Michaila Gvozděva dne 21. srpna 1732. Menší sdružení obchodníků s kožešinami začalo plout od břehů Sibiře směrem na Aleutské ostrovy a prvním stálým evropským osídlením byla obchodní stanice v zátoce Tří svatých na ostrově Kodiak založená v roce 1784. Na konci 18. století získala společnost Šelichov-Golikov (psáno i Šelechov, podle ruského obchodníka a mořeplavce) monopol na obchod s Aljaškou. V průběhu první poloviny 19. století Rusko-americká společnost provedla rozšířený kolonizační program. Dařilo se především kožešinovému obchodu. Město Novo-Archangelsk v jihovýchodní Aljašce bylo hlavním městem Ruské Ameriky od roku 1804 až do prodeje území.

V menší míře zde také působili Britové, Američané, Španělé a Francouzi.

Teritorium USA Na jaře 1867 Spojené státy americké koupily od Ruska Aljašku za 7,2 milionu dolarů (5 centů za hektar), což činí přibližně 145 milionů v roce 2022. Důvodů prodeje bylo více: od obtížné ruské finanční situace po skutečnost, že si ruské vedení uvědomovalo, že je Aljaška dlouhodobě neudržitelná kvůli vzdálenosti a blízkosti britského dominia Kanady. Dále byl nemalým důvodem krach projektu výstavby telegrafní soustavy, která vedla z Kalifornie do kontinentální Severní Ameriky, přes Beringovu úžinu do Moskvy, kde se napojovala na celoevropskou síť. USA investovaly do projektu přes 3 miliony dolarů (v té době), ruská strana podstatně menší částku. Všechna tato pro i proti se nasčítala, až došlo 30. března 1867 tehdejším ministrem zahraničí Williamem H. Sewardem k uspořádání koupě od Ruského impéria. Tato koupě se později ukázala pro USA velice výhodnou z hospodářského i strategického hlediska. Otevřel se přístup k obrovskému přírodnímu bohatství – nerostné suroviny a později i ropa a zemní plyn, možnosti rybolovu, rozsáhlé lesy, kožešiny. Na Aljašce byla také objevena velká naleziště zlata, převážně okolo řek Yukon a Klondike. Na sever začaly během zlaté horečky (1897–1899) přicházet desítky tisíc kopáčů v naději, že narazí na bohaté naleziště. Populace na Aljašce se za 10 let téměř zdvojnásobila. Významným pro obchod se stal lov lososů a velryb. S objevy nalezišť ropy se rozvíjel průmysl. S americkou koupí Aljašky došlo ke změně data, takže po pátku 6. října 1867 (juliánského kalendáře) následoval pátek 18. října.

Na Aljašce byly vybudovány vozové silnice, mosty, koleje, přístavy a trajekty. Ve 20. století s rozvojem letectví vláda podporovala také výstavbu a údržbu letišť.

Za působení prezidenta USA Eisenhowera byla Aljaška přijata za stát USA. 3. ledna 1959 se tedy Aljaška stala 49. americkým státem.

Symboly Vlajka

Aljašská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 125:177 se žlutými pěticípými hvězdami, zobrazující souhvězdí Velké medvědice a Polárku.Vlajka Aljašky na Flags of the World

Další symboly Mottem státu je „North to the Future“, květinou pomněnka, stromem smrk sitka, ptákem bělokur rousný a písní Alaska's Flag.

Ekonomika

V roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Aljašky přibližně 75,012 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 101 742 dolarům na obyvatele.

Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti na Aljašce 92 788 amerických dolarů a příjem na obyvatele 46 573 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 10,2 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 62,2 % obyvatel ve věku 16 let a více.

Bydlení

V roce 2025 bylo na Aljašce odhadováno 331 217 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 66,8 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 352 900 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 419 dolarů.

Geografie náhled|vlevo|Území Aljašky v měřítku promítnuté na území kontinentálních USA Stát Aljaška se nachází na severozápadě severoamerického kontinentu a přilehlých ostrovech. Od ostatních států USA jej odděluje jednak na jihu a jihozápadě Tichý oceán (Aljašský záliv), jednak Kanada (hraničí s Britskou Kolumbií a Yukonským teritoriem) na jihovýchodě a východě. Na západě ji Beringovo moře, Beringův průliv a Čukotské moře oddělují od Ruské federace, na severu se pak nachází Severní ledový oceán (konkrétně Beaufortovo moře).

Rozloha Aljašky je 1 717 856 km², z toho asi 14 % tvoří vodní plocha. Aljaška měří ze severu na jih 2240 km a ze západu na východ 3550 km. Střední nadmořská výška je asi 580 m. Jde o největší stát USA, který je o něco větší než součet rozlohy dvou v pořadí následujících (Texas a Kalifornie). Má též ze všech států USA nejdelší a nejčlenitější mořské pobřeží. K zemi patří četné pobřežní ostrovy a od poloostrova Aljaška do Tichého oceánu se zatíná ostruha Aleutských ostrovů, na nichž se nacházejí četné aktivní vulkány.

Členité je i aljašské vnitrozemí pokryté pohořími. Sever země pokrývá permafrost a ledovec.

V říjnu 1998 bylo 65 % rozlohy státu vedeno jako některý z typů chráněného území. Dalších 10 % pak bylo pod správou společenství a korporací původních obyvatel (podle Alaska Native Claims Settlement Act).

Přírodní podmínky Aljaška se nachází v severozápadní části Kordiller, které začínají právě na Aljašce a mají zde západovýchodní průběh. Přírodní celek Aljašky, zahrnující v orografickém členění i část kanadského území představuje rozsáhlý poloostrov s obloukem Aleutských ostrovů na západě (řetěz 150 ostrovů v délce asi 1800 km) a horským systémem Mackenziovo pohoří na východě. Nachází se zde nejvyšší hora Severní Ameriky Denali (6190 m n. m.). Na přírodním horském pásmu leží nejrozsáhlejší pevninské ledovce Severní Ameriky, jejichž splazy většinou dosahují k mořské hladině. Kde nejsou ledovce, pokrývá svahy i roviny arktická tundra a asi 600 tisíc km² smrkových a jedlových lesů. Na území Aljašky je rozptýleno přes 3 miliony jezer (s rozlohou nad 8 hektarů), převážně glaciálních. Reliéf Aljašky se svažuje od okrajových hor do centrálních pánví a plošin, ukloněných k západu, kterými protéká největší aljašská řeka Yukon, ústící do Beringova moře. Pobřežní čára měří téměř 53 tisíc km. K území patří i několik set ostrovů, lemujících zejména jižní pobřeží. Orografické oblasti Aljašky vznikly přirozeným uplatněním geologických, geomorfologických a klimatických faktorů a tvoří čtyři velké celky: jižní horskou oblast, mezihorské plošiny, severní horskou oblast a arktické pobřežní nížiny.

Jižní horská oblast náhled|Medvěd grizzly chytá lososy v národním parku Katmai Jižní horskou oblast tvoří široký pás pohoří, která jsou téměř paralelní s jižním pobřežím a zachovávají i jeho konkávní tvar. V centrální části jsou horské hřbety nejmohutnější a největší, směrem k východu se postupně snižují.

Pobřežní hory jsou pokračováním stejnojmenného pohoří Britské Kolumbie, s nímž mají shodnou stavbu a podobný reliéf. Pohoří se táhne v délce asi 1900 km podél Aljašského zálivu. Jádro těchto hor tvoří obrovský granitový batolit, který vyvřel v juře až křídě.

Před Pobřežními horami se táhne oblouk Alexandrova souostroví (asi 1100 ostrovů, oddělených od pevniny četnými fjordy a hlubokými průlivy, které leží na zlomové linii směřující od jihu k severu a slouží jako důležité vodní cesty pro příbřežní lodní dopravu. Jednotlivé ostrovy vznikly zaplavením pohoří, jehož vrcholy se příkře zvedají do výšky 900 až 1500 m n. m).