Bošilec

Bošilec () je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Nachází se šest kilometrů jihozápadně od Veselí nad Lužnicí a 25 kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic. Žije v něm  obyvatel.

Obec leží v rovinaté krajině mezi Horusickým a Bošileckým rybníkem. Její správní území je součástí chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Bošilecký rybník je v písemných záznamech uváděn už ve 14. století. Svou rozlohou přesahující 200 hektarů patří na Třeboňsku k jednomu z největších. Roku 1520 jej Štěpánek Netolický napojil Zlatou stokou na soustavu rybníků Třeboňského panství.

Bošilec je od roku 1990 vyhlášen vesnickou památkovou zónou. Významnou historickou památkou je kostel svatého Martina. V 18. století byla do jeho interiéru umístěna rokoková kazatelna z postříbřeného dřeva, která má podobu mohutné velryby. Byla sem přenesena ze zrušeného kostela svaté Barbory u Třeboně.

Historie Krajina v okolí Bošilce byla osídlena už v pravěku. V roce 2016 bylo během výstavby dálnice D3, v prostoru odbočky silnice II/147, částečně prozkoumáno sídliště z druhé poloviny prvního století, z přelomu doby laténské a římské.

Ves se připomíná již roku 1318 (Bossulecz) a její dějiny jsou spjaty s osudy Vítkovců. Po nich ves přešla do držení Rožmberků a stala se součástí panství spravovaného z tvrze v Dolním Bukovsku. K třeboňskému panství byl Bošilec přičleněn v první polovině 15. století. V čele vesnice stál rychtář. Bošilec se postupem času rozrůstal a v polovině 16. století se hospodařilo již na 23 usedlostech, ves měla i svého kováře a tři hospody.

Velkou pohromou se pro Bošilec stala třicetiletá válka. Protahující vojska ničila úrodu, plenila a vypalovala statky. V roce 1625 je Bošilec uváděn jako zcela pustý a vypálený. Válka znamenala pro Bošilec také zrušení samostatné farnosti. Vojáci vyplenili kostel, bošilecká farnost zůstala bez kněze a roku 1635 byla připojena k farnosti veselské, znovu obnovena pak až v roce 1703.

Od roku 1660 se na další dvě století stali majiteli Bošilce Schwarzenbergové. Vesnice se pomalu obnovovala a rostl počet jejích obyvatel.

Přírodní poměry náhled|vlevo|Bošilecký rybník

Bošilecké katastrální území měří 958 hektarů. Obec leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Dva velké rybníky s množstvím nepřístupných rákosin a ostřic skýtají útočiště řadě rostlin a živočichů, kteří jinde vymizeli. Na východě katastru obce se nachází část národní přírodní památky Ruda, kterou tvoří přechodové rašeliniště. V jeho prameništích se zachovala velmi cenná reliktní společenstva. Například jsou zde populace kriticky ohrožených druhů ostřice šlahounovité (Carex chordorrhiza) a suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile). Ruda je také jediným místem v jižních Čechách, kde roste orchidej hlízovec Loeselův (Liparis loeselii).

Jen několik set metrů severně od obce se rozkládá u rybníka Horusický velký (438 ha) a přírodní rezervace Horusická blata. V rozsáhlých nepřístupných rákosových a ostřicových plochách roste například kriticky ohrožený pryskyřník velký (Ranunculus lingua) nebo na podmáčených loukách všivec bahenní (Pedicularis palustris). V rákosinách hnízdí velmi vzácná sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinoides) nebo slavík modráček (Luscinia svecica).

Bošilecký rybník, který je součástí obce, přitahuje velké množství vodních ptáků v době jejich jarního a podzimního tahu; řada z nich zde i hnízdí. Proto rybník patří na Třeboňsku mezi nejvýznamnější z hlediska ptačí oblasti Třeboňsko. V zimě se na zamrzlém rybníce s oblibou zdržují naši největší dravci – orli mořští (Haliaeetus albicilla). Ty můžeme vidět kroužit nad rybníkem i na jaře a v létě, protože hnízdí v okolních lesích. Velmi cenná je kolonie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) a rybáka obecného (Sterna hirundo) na ostrůvcích v rybníku. Na ostrůvcích hnízdí i řada jiných vodních ptáků, zvláště kachen a hus. V několika posledních letech se plocha ostrůvků zmenšuje, dochází k jejich rozplavování a kolonie těchto chráněných druhů ptáků jsou ohroženy. Ve spolupráci s Rybářstvím Třeboň provádí Správa CHKO Třeboňsko přihrnování rybničního dna k ostrovům, aby zcela nezanikly.

Obyvatelstvo

Obecní správa Po zrušení poddanství tvořil Bošilec od roku 1850 část obce Borkovice, již roku 1854 se však osamostatnil. V období od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byl Bošilec začleněn pod obec Dynín, poté je znovu samostatnou obcí.

Pamětihodnosti náhled|Bošilecký mostek

Přes svou nevelkou rozlohu vešla obec do širšího povědomí svým mostkem přes výpusť Bošileckého rybníka, který je opěvován v žertovné lidové písni Na tom bošileckym mostku, která vznikla v dobách, kdy se sem panstvo z Třeboně jezdilo bavit a mimo jiné i hrát vrhcáby. Kostel svatého Martina Usedlosti čp. 8, 9, 13 a 21

Osobnosti Josef Frejlach (1867–1898), geograf, meteorolog, klimatolog, hydrolog, redaktor a středoškolský učitel Miroslav Kubeš (1927–2008), filosof a fotograf František Svobodný (1899–1975), malíř

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009; ISBN 978-80-254-4187-9

Související články Římskokatolická farnost Bošilec

Externí odkazy

Bošilec na webu Selské baroko

Kategorie:Vesnice v okrese České Budějovice Kategorie:Obce v okrese České Budějovice Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi Kategorie:DSMaO Bukovská voda Kategorie:Veselsko Kategorie:Vesnické památkové zóny v okrese České Budějovice Kategorie:Sídla v CHKO Třeboňsko