Tovéř (někdy chybně uváděná jako Toveř) je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.
Název Už nejstarší doklady mají víceméně dnešní podobu, která asi vznikla zkrácením z původního Toběvěř odvozeného z osobního jména Toběvěr (jméno osady tedy označovalo Toběvěrův majetek).
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1203, kdy je zmíněna v listině vydané moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Ve vlastnictví obce se vystřídala řada feudálních pánů, nejdéle (404 let) vlastnil Tovéř klášter kartuziánů z Dolan. Ve dvacátých letech 20. století byla v obci zavedena kanalizace později i elektrická síť. Na konci druhé světové války proběhly u Tovéře střety Rudé armády s německými oddíly.
V průběhu padesátých let dvacátého století prošla sedlácká obec kolektivizací. Proti té se postavil protikomunistický odbojář Miloslav Štědrý.
Obyvatelstvo
Obecní správa Mezi lety 1850–1960 byl Tovéř obcí v okrese Olomouc (1850–1910), posléze v okrese Olomouc-venkov (1921–1930) a později v okrese Olomouc-okolí. V letech 1960–1990 patřil jako část obce k Dolanům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí opět v okrese Olomouc.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. dubna 2014.
Pamětihodnosti Kaple svatého Cyrila a Metoděje Kaple je vystavěna na obdélníkovém půdorysu s půlkruhovým závěrem. Fasáda je členěna lizénami, v bocích prolomena párem oken s půlkruhovým záklenkem, okna lemována štukovými šambránami. Střecha je sedlová (nad závěrem valbová), trojúhelníkový štít je lemován zubořezem a prolomen kruhovým otvorem.
Po roce 1945 prováděl drobné a udržovací práce dolanský farář za pomoci věřících občanů. Až v devadesátých letech dvacátého století byla obnovena fasáda kaple a po roce 2000 upraveno její okolí.
Kamenný kříž Kamenné kříže se zpravidla stavěly na konci nebo na začátku obce nebo tam, kde se stalo nějaké neštěstí. V Tovéři stával kamenný kříž na křižovatce u hospody vedle kaštanu, neboť tam historicky končila původní obecní zástavba. Uvedený kaštan narušoval statiku kříže, a tudíž byl za působení starosty Ladislava Slezáka přemístěn k polní cestě, též zvané Třináctka (u rybníka směrem na Dolany). Během rozšiřování zástavby obce byl na čas uložen v depozitáři a později postaven u kaple.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Hranolový podstavec s nápisovými deskami stojí na dvou pískovcových stupních, na něm je osazen pískovcový sloup ukončený korintskou hlavicí. Vrchol je sochařsky řešená kompozice sousoší Nejsvětější Trojice. Vytesaný nápis na nápisové desce: "Ke cti nejsvětější Trojice Boží z vděčnosti Antonínu Foukalovi a Veronice, manželce jeho, postaveno na památku od Ignáce Vyjídáka a manželky jeho Františky z Toveře z čís. 9 a 23 léta Páně 1880 a od velebného pána P. Jana Stáhla, faráře a rady konsistoriálního, postaveno."
Boží muka Boží muka z druhé poloviny 18. století stojí východně od obce při cestě do Dolan. Jedná se o drobnou barokní stavbu.
Osobnosti Miloslav Štědrý (1914–1966) – chemik a protikomunistický odbojář František Šnajdr (1914–2001) – malíř a fotograf Vladimír Boudník (1924–1968) – grafik a malíř Vítězslav Dokoupil – horolezec, spoluzakladatel polní nemocnice Czech Hospital
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Dolany u Olomouce
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc Kategorie:Obce v okrese Olomouc Kategorie:Mikroregion Olomoucko Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku