Velký Kavkaz ( – Bol'šoj Kavkaz, – Didi Kavkasioni, ) je severní a vyšší část kavkazského horského systému.
Geografický popis náhled|Satelitní snímek Kavkazu Táhne se v délce 1100 km a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.
Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5203 m), potom Šchara (5201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5033 m). Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.
Členění V podélném (severozápado-jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem: Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří: hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben s výškou přes 3 500 m n. m. a nejvyšším vrcholem Šchara na severní straně paralelně s ním probíhající boční kavkazský hřbet s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou Elbrus Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy: Skalistý hřbet (, 3300–3600 m) Pastevní hřbet (, 1200–1500 m) – mezi Skalistým hřbetem a Černými horami Černé hory (, 600–1300 m) – hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18–64 km od hlavního hřebene Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu. V Ázerbájdžánu se na jižních svazích nachází Státní přírodní rezervace İsmayıllı.
Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části: Západní Kavkaz – úsek mezi Černým mořem a úpatím hory Elbrus Centrální Kavkaz – úsek s horami Elbrus a Kazbek (včetně) Východní Kavkaz – úsek od úpatí Kazbeku ke Kaspickému moři
Podnebí Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7–8 °C teplejší než v Předkavkazsku).
Komunikace Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.
Vůbec nejvyšším sjízdným průsmykem je sedlo Baghavačosghele (2968 m) na prašné cestě z Rošky do Amghy, dalšími sjízdnými vysokými sedly jsou Abano (2850 m) a průsmyk Medvědího kříže (2676 m). Tato vysoká sedla jsou sjízdná pouze v letním období a často pouze terénními vozidly.
náhled|upright=4|střed|Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohled z jižní, gruzínské strany
Odkazy Poznámky
Související články Kavkaz (region) Nejvyšší hory Velkého Kavkazu Malý Kavkaz
Externí odkazy
Kategorie:Pohoří na Kavkaze Kategorie:Pohoří v Rusku Kategorie:Pohoří v Gruzii Kategorie:Pohoří v Ázerbájdžánu