Čeljabinsk (rusky Челя́бинск) je město v Ruské federaci, na východním úpatí pohoří Ural. Žije zde obyvatel (9. místo v Rusku) a jde o administrativní centrum Čeljabinské oblasti. Prochází tudy jižní větev transsibiřské magistrály (Moskva – Vladivostok); město je důležitou železniční křižovatkou. Od roku 1943 zde sídlí univerzita.

Historie

Na místě malé osady byla v Ufimské provincii roku 1736 založena Čeljaba, která dala městu název, a při ní pravoslavný chrám Narození Ježíše Krista. Od 60. let 18. století v čeljabinské pevnosti sídlil zemský úřad (roku 1743 přenesený z Tečenské slobody), pravoslavná duchovní rada, radnice a asi 500 dvorů. Pevnost byla na obou březích řeky obehnána dubovou palisádou se dvěma dřevěnými věžemi a třemi branami. Žilo zde 354 kozáků v čele s atamanem a 8 předáky, pěší rota, 192 obchodníků a dělníků a 42 rolníků. Dalších 154 obyvatel, přestěhovaných ze Šadrinska, žilo ve vesnici Balančnoj. V pevnosti stál dřevěný kostel sv. Mikuláše Divotvůrce, postavený před rokem 1743 a nahrazený dvouvěžovým kamenným Trojoltářním kostelem (Narození Ježíše Krista, sv. Jana Evangelisty a sv. Mikuláše Divotvůrce). Roku 1781 byla pevnost prohlášena městem a střediskem Čeljabinského újezdu v Jekatěrinské oblasti. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo jedním z center hospodářství a kultury, zejména průmyslu ruského impéria a po revoluci také předválečného Sovětského svazu.

Během občanské války a 1. sjezdu československého legionářského vojska na Rusi se zde v květnu 1918 stal incident. Byl vyvolán těžkým zraněním legionáře 6. střeleckého pěšího olomouckého pluku „Hanáckého“ vojína J. Ducháčka železem, které z projíždějícího vlaku vrhl maďarský zajatec.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , str. 24-25, 30-55, 61-66, 137, 140-148. Konflikt mezi místním sovětem a československými legionáři patřil k hlavním sporům v počátcích otevřeného boje bolševiků s československými legionáři. Legionáři tehdy Čeljabinsk dvakrát dobyli.Vojta Holeček, Rudolf Medek: Za Svobodu, Pod vedením T. G. Masaryka, Sibiřská anabáze, Praha 1925 Od června 1918 do ledna 1919 byl Čeljabinsk základnou československých legií v Rusku, byl zde štáb, polní nemocnce, polní soud a týlové služby. Tzv. čeljabinská skupina československých legií měla cca 9 000 mužů, velel jí plukovník, pozdější armádní generál, Sergej Vojcechovský. Na místním hřbitově bylo československé oddělení, kde byli pohřbíváni padlí legionáři. Dne 27. září 1918 zde byl odhalen památník. Za sovětské vlády byl hřbitov i památník zlikvidován a na jeho místě byly postaveny domy.

Za druhé světové války se zde vyráběly tanky T-34 a raketomety Kaťuša. Výroba těchto zařízení vynesla městu přezdívku „Tankograd“. V roce 1957 i zde, jako v Černobylu o třicet let později, došlo k jaderné havárii, ovšem v mnohem menším rozsahu. Přesto určitá část obyvatel město opustila. Ve městě se nadále nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Městské symboly Znak

Čeljabinský znak je tvořen štítem, na němž je na stříbrném kvádrovaném poli se zubatým okrajem oddělenou hlavou naložený zlatý velbloud na zeleném pažitu.

Vlajka Čeljabinská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi nestejně širokými vodorovnými pruhy. Horní pruh je žlutý o šířce 2/9, prostřední je stříbřitě zděný o šířce ½ a dolní zelený o šířce 5/18 šířky vlajky. Uprostřed je žlutý velbloud z městského znaku.Čeljabinská vlajka na geraldika.ru Zpravodaj Vexilologie č. 143 (XII/2006)

Čeljabinský bolid

Dne 15. února 2013 v dopoledních hodinách dopadl poblíž města velký (podle nejvyšších odhadů až 17 metrů) meteoroid,http://www.exoplanety.cz/2013/02/16/nasa-odhadla-parametry-ruskeho-meteoritu-mel-17-metru/ - NASA odhadla parametry ruského meteoritu, měl 17 metrů! který při průletu atmosférou způsobil 9 výbuchů, tlaková vlna a doprovodný supersonický třesk pak způsobil poranění více než 1000 lidí a napáchal velké materiální škody (mimo jiné až 200 tisíc metrů čtverečních rozbitého tabulového skla). Podle jasnosti byl určen jako bolid. Pátrací letadla později nalezla kráter po meteoritu o průměru více než 8 metrů.

Obyvatelstvo Ve městě žijí převážně Rusové (84 %), Tataři (5 %), Baškirové (3 %) a Ukrajinci (1 %).

Průmysl Dnes je zde průmysl chemický, stavebních hmot, spotřební a potravinářský. Hutnictví železa (úplný cyklus), výroba traktorů. V minulosti bylo město důležitým centrem výroby jaderných zbraní, nadále se zde nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Doprava

Dopravu ve městě zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje. Též se staví první úsek jedné z linek systému metra, jež má mít výhledově takové linky tři.

Památky náhled|Katedrální chrám sv. Simeona náhled|Svatotrojický chrám Katedrální chrám sv. Simeona – sídlo čeljabinské eparchie Svatotrojický pravoslavný chrám – založen roku 1911, postaven do roku 1914, zrušen roku 1930, obnoven roku 1990 Chrám Alexandra Něvského Budova Jihouralské státní univerzity – založena roku 1943 Budova Státní opery – neoklasicistní budova z roku 1903, sochařská dekorace z období socialistického realismu Budova divadla Chrám Matky Boží s Odigitrijevským (mariánským) ženským klášterem Kirovka – pěší zóna s několika historickými cihlovými domky Památník československých legionářů, u čeljabinského nádraží, z října 2011; na památníku jsou jména 262 československých legionářů, kteří v Čeljabinsku a jeho okolí padli nebo jsou nezvěstní.

Osobnosti

Galina Starovojtovová (1946–1998), reformní politička a aktivistka v oblasti lidských práv Jekatěrina Alexandrovová (* 1994), tenistka

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Stránky o Čeljabinsku Mapa města na serveru Multimap Satelitní snímek města. Severní oblasti, kde se nachází průmysl, jsou silně znečištěny.

Kategorie:Města v Čeljabinské oblasti Kategorie:Univerzitní města v Rusku