Vít Klusák (* 24. března 1980 Praha) je český filmový režisér a pedagog, spoluautor dokumentárních snímků Český sen nebo V síti.
Život Vystudoval fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Spolu s Filipem Remundou založil a od roku 2003 vede filmovou společnost Hypermarket Film, která se zaměřuje na produkci autorských dokumentárních filmů. Jeho současné nejviditelnější projekty jsou: série autorských dokumentů pro Českou televizi Český žurnál, šestá řada Ano, šéfe! pro televizi Prima a dokument Matrix AB. Má celkem čtyři děti, žije v Praze. Jeho bývalou ženou je Kateřina Šedá. Následně se oženil s dokumentaristkou Marikou Pecháčkovou, s níž má tři děti a profesně spolupracuje. Společně natočili dokument o pandemii covidu-19 Velké nic.
Tvorba Je absolventem katedry dokumentární tvorby na FAMU (v dílnách prof. Karla Vachka a Heleny Třeštíkové). Od října 2006 přednáší na FAMU předmět Základy filmové řeči, od ledna 2011 se stal vedoucím dílny prvního ročníku dokumentaristů. Ve svých filmech se systematicky vrací k neuralgickým bodům a aktuálním problémům naší společnosti.
S Filipem Remundou natočil jako společný absolventský snímek dokumentární „komedii“ Český sen (2004). Film byl oceněn na mnoha festivalech doma i v zahraničí, odvysílalo jej 24 televizních stanic z celého světa. Film o americkém radaru v Čechách Český mír (2010) měl světovou premiéru na festivalu Michaela Moora v Traverse City. Celovečerní dokumentární groteska Vše pro dobro světa a Nošovic získala v roce 2011 Českého lva za nejlepší dokumentární film.
Výrazným zlomem v jeho tvorbě byl dokumentární film o predátorem na internetu V síti (společně s Barborou Chalupovou), který získal výrazný společenský ohlas i dopad. Film uvedený v únoru 2020 i přes úspěšný start v kinech skončil společně se zavřením kin po vypuknutí pandemie covidu-19. I přes tuto skutečnost vidělo v kinech snímek přes 400 tisíc diváků a stal se tak nejsledovanějším českým dokumentem v historii. Na základě této zkušenosti a nemožnosti natáčet se Klusák pustil společně se svou ženou Marikou Pecháčkovou do přípravy a natáčení filmu Velké nic, který přinesl antropologický a umělecký pohled na průběh pandemie covidu-19 v Česku. Na podzim 2023 připravuje natáčení krátkého hraného filmu Bomba.
Kromě režie se věnuje profesi kameramana a střihače.
Veřejná angažovanost V červnu 2019 poslal přes Facebook otevřený dopis ke 45. narozeninám marketingovému specialistovi Marku Prchalovi, který pracuje pro hnutí ANO 2011, v němž se Klusák označuje za „skoro-švagra“, jelikož je partnerem sestry Prchalovy manželky. Klusák v dopise uvádí, že se Prchal prací pro tehdejšího premiéra Andreje Babiše nachází v těžkém dilematu a že svým talentem a dobrými nápady zakrývá Babišovu skutečnou tvář. Zároveň ho vyzývá, aby pro Babiše přestal pracovat, jelikož „nikdy není pozdě“. Pro týdeník Respekt okomentoval samotný Prchal událost mimo jiné slovy: „Nevím ani, co tím chtěl říct, to sdělení jsem nepochopil.“
Filmografie
Režie alt=Vít Klusák na diskusi k filmu Velké nic (5. 3. 2023, Olomouc)|náhled|Vít Klusák na diskusi k filmu Velké nic (5. 3. 2023, Olomouc)1995 – Jablko (5 min.) 1999 – Začátek světa (18 min.) je esejisticky laděná reportáž z pražských oslav Silvestra 1999–2000. 2000 – Digestive (10 min.) je filmový opak aperitivu. Skupina gymnazistů si uspořádá staročeskou hostinu a pak se vydá pozvracet McDonald ve Vodičkově ul. v Praze. 2001 – Ocet (22 min.) je portrét bez portrétovaného. Nepřítomný Klusákův otec, hudební skladatel Emil Viklický, se natáčení zarputile vyhýbá, a tak je nahrazen dvojníkem, jenž se ozval na novinový inzerát. 2001 – Situace filmu (15 min.) je film o filmu NÁROD SOBĚ aneb české moře v 18 přílivech (r. Jan Gogola ml.) 2001 – Návod rekonstrukce kopie skutečnosti (20 min.) ověřuje myšlenky Viléma Flussera hledáním původního reálného času a prostoru, v nichž byla pořízena fotografie, sloužící jako dezinformace v politickém kontextu. 2003 – Vlast a Burian (30 min.) reportážně a esejisticky těží z převozu ostatků mrtvého komika na společensky nejprestižnější hřbitov – na Vyšehrad. 2004 – Český sen (režie: Vít Klusák a Filip Remunda; kamera: Vít Klusák) dokumentuje rozsáhlou skutečnou akci, kterou režiséři rozvinuli. Zadali reklamní agentuře MARK/BBDO objednávku na reklamní kampaň pro neexistující produkt: fiktivní hypermarket. Zapříčinili – a nafilmovali – tak řadu reakcí, jež se bezprostředně dotýkají témat reklamy, marketingu, konzumentství, obrazů nahrazujících realitu a proměny životního stylu po pádu komunismu. Stránky filmu: www.ceskysen.cz 2006 – Přestávka (7 min.) je malá hudební docuroadmovie s Janem Budařem v hlavní dvojroli. Znavení stěhováci upustí koncertní křídlo uprostřed pražské magistrály. Kalamita se však nekoná: síla dobře míněné hudby na sedm minut zmrazí všechen neklid velkoměsta a osvobodí chodidla z pedálů, aby se mohla roztančit. 2006 – Normální holka (4 min.) je intimní domácí videoklip k písni Jana Buriana z alba Dívčí válka. Zpívá Anežka Růžičková. 2008 – Vánoce v Bosně (26 min.) je válečná reportáž o blbé hudbě a blbé válce. A zároveň první společný film Víta Klusáka a Filipa Remundy. Sedm let po natáčení sestříhali filmovou zprávu o tom, jak české popové hvězdy vyrazily v prosinci 2001 na výlet za českými vojáky v Bosně. 2008 – Paniččino všechno (18 min.) je krátký dokumentární film Víta Klusáka a Kateřiny Šedé zachycující situaci po smrti Kateřininy babičky, kdy se celá rodina spojila, aby zachránila babiččina psa Ajdu, která začala tesknit a výt. Rodina tedy začala dodržovat babiččiny rituály včetně zapínání televize nebo třeba otevírání oken tak, aby Ajdě vrátila její obvyklý denní režim. 2009 – Dzdzysto (Deštivo) (5 min.) je dokumentární videoklip k písni Lenky Dusilové Dzdzysto z alba Eternal Seekers. „Silvestrovský Václavák 2008/9: nahoře Svobodná Evropa v obležení odstřelovačů – na dohled od místa, kde se doopravdy zapálil Palach, pod koněm řádí TV Nova a v půli Václaváku hoří štěstím silvestrovští sebeatentátníci. Ve snu se mi zdálo, jak křičím: "Všichni jsme prezidenti svý země! A Silvestr je každej den." – Taky proto je ten svátek šílenej.“ (z anotace V. Klusáka) 2010 – Český mír (104 min.) – Celovečerní dokumentární komedie Víta Klusáka a Filipa Remundy mapuje tři roky společenské i mediální „války“ o americký radar. Události, které po tři roky plnily stránky novin, dokumentaristé ukazují zblízka a s nadsázkou. Za tento film získali Klusák s Remundou Cenu filmových kritiků a teoretiků za nejlepší dokument – v rámci výročních filmových cen Český lev 2010 a hlavní cenu na Mezinárodním festivalu dokumentů DMZ v Jižní Koreji. 2010 – Vše pro dobro světa a Nošovic (82 min.) – Filmový portrét moravskoslezské vesnice, ve které – jak místní říkají – přistálo UFO v podobě kilometrové stříbřité továrny: korejská automobilka Hyundai. Z vesnice, která se proslavila především kysaným zelím a pivem Radegast, se tak stala průmyslová zóna – největší investice na zelené louce v historii ČR. Mnozí z majitelů polí, na kterých dnes automobilka uprostřed vsi stojí, však dlouho své pozemky prodat nechtěli. Donutil je až nátlak jejich sousedů a anonymní dopis, který odolávajícím sedlákům a jejich blízkým pohrozil smrtí. Filmaři v čele s Vítem Klusákem (Český sen, 2004 a Český mír, 2010 – oba filmy společně s Filipem Remundou) se do Nošovic vrací dva roky po dramatických výkupech pozemků, v době, kdy továrna začíná vyrábět auta a skrze sedm postav ukazují portrét místa, které se náhle a nevratně proměnilo k nepoznání. Reklamní slogan charakterizuje film jako „sociální grotesku o poli, na kterém rostou auta“. Premiéra: únor 2011, stránky filmu: www.vseprodobrosvetaanosovic.cz. Za tento film získal Klusák "Cenu filmových kritiků a teoretiků za nejlepší dokument" v rámci výročních filmových cen Český lev 2011. 2011 – Film jako Brno (72 min.) – Prvomájová blokáda neonacistického průvodu očima studentů FAMU. Dokumentární projekt Film jako Brno je unikátní akce 6 začínajících dokumentaristů – studentů FAMU a jejich učitele Víta Klusáka. V jediném dni – 1. máje 2011 – se těchto sedm filmařů spolu s malými štáby vydalo zmapovat situaci ve městě Brně. Výsledkem jejich snažení je film o sedmi kapitolách, které portrétují všechny myslitelné strany barikád toho divokého dne: neonacisty, policisty, politiky, novináře, Romy, blokádníky a jako nezúčastněné: návštěvníky a zvířectvo brněnské ZOO. Film vznikl v koprodukci společnosti Hypermarket Film a FAMU. Premiéra: MFDF Jihlava 2011. 2011 – Hrad pro všechny (26 min.) – Dokumentární film z cyklu ProStory (ČT) o soudobé architektuře. Luxusní ghetto, Alcatraz, zlatá klec... Čím si rezidenční komplex Central Park Praha, navržený architekty z ateliéru A69, vysloužil takové přezdívky? Reklama hlásá, že se jedná o "šestihvězdičkové bydlení 21. století". Central Park Praha je největší bytový komplex v Čechách, kritici o něm však mluví jako o noční můře developera. Jak vypadá bydlení hotelového typu? Jak se to dělá, aby všichni viděli na Pražský hrad? A co to je integrace naruby? Trojportrét architektů z ateliéru A69 v kontextu jejich největší realizace. 2011 – Otevřený vesmír banky (26 min.) – Dokumentární film z cyklu ProStory (ČT) o soudobé architektuře. Banka pro 3000 úředníků. Budova jako nástroj tzv. firemní kultury. Proč z kanceláří zmizely zdi? Komu slouží, když všichni zaměstnanci sedí dohromady v otevřeném prostoru? Autorem největší české kancelářské budovy je architekt Josef Pleskot. 2011 – Ano, šéfe! (54 min.) – Proslulý televizní pořad, ve kterém šéfkuchař Zdeněk Pohlreich proměňuje české pajzly v restaurace. Klusák v roce 2011 režíroval 4 díly (Brno, Tábor, Pardubice, Plzeň - Simsalabim). 2012 – Svobodu pro Smetanu (52 min., režie: Vít Klusák a Filip Remunda) – Autorský dokument z cyklu Český žurnál. Politikům přikresloval tykadla. A na plakáty psal, že jsou to lháři, zloději a korupčníci. Nakonec ho udal jeden z kolegů, také řidič autobusu. Byl souzen manželkou počmáraného politika. Poškodil soukromý majetek! Zaplatil škodu 15 tisíc korun a další trest odmítl. Moje náprava je naprosto vyloučena, zvolal Roman Smetana u soudu. Vyfasoval sto dnů natvrdo. Prezident mu odmítl udělit milost. Autoři filmu už nedokázali jeho příběh jen dokumentárně zaznamenávat – nakoupili spreje a vyrazili do ulic. Film o souboji práva a spravedlnosti. Je svoboda projevu nadřazena poškození cizí věci? Existuje moment, kdy je potřeba se vzepřít společensky uznaným normám? Dokáže řidič autobusu diskutovat s premiérem? 2013 – Život a smrt v Tanvaldu (52 min., režie: Vít Klusák a Filip Remunda) – Autorský dokument z cyklu Český žurnál. Dokumentární detektivka, ve které se autoři vydávají po stopách české xenofobie. V Tanvaldu mají místo náměstí parkoviště a supermarkety. Zima je zmrzlejší než ve zbytku republiky. Rok 2012 tu začal neštěstím. Hodinu a půl po půlnoci zastřelil tanvaldský senior dvaadvacetiletého juniora. Šlo o nutnou obranu? Nebýt toho, že mladík byl Rom a střelec Gádžo, vášně by nebyly probuzeny. Vše se navíc odehrálo ve městě zavřených textilek, extrémní nezaměstnanosti a nízké tolerance. Natáčení začalo pár dnů po té nešťastné střelbě. Ukázalo se, že rodiče zemřelého Ladislava žijí na dohled od pána, který střílel. Jak natočit film o neštěstí, aby nebyl bezvýchodný?Jsou Tanvalďané rasisti? Tvůrci Českého snu natočili snímek o smrti Roma. Film získal Cenu Václava Táborského na festivalu Finále Plzeň 2013. Součástí ceny je finanční odměna 60.000 Kč, o které autoři prohlásili: "Hodláme z těch peněz zaplatit výrobu náhrobního kamene, který zastřelený Ladislav Tatár ml. dodnes nemá, protože si to jeho rodina nemůže dovolit. Ať už se incident, o kterém film pojednává, odehrál jakkoliv, důstojné místo posledního odpočinku si zaslouží každý." (zdroj: Facebook Víta Klusáka)