Perm (mužský rod; , ženský rod) je přístavní město na řece Kama na samém východě evropské části Ruské federace, poblíž pohoří Ural. Je hlavním městem Permského kraje. Žije zde obyvatel.
Etymologie V ruštině má jméno Perm ženský rod, na přelomu 18. a 19. století se poprvé v některých ruských úředních dokumentech začalo jméno Perm používat v mužském rodě. Slovo Perm bylo poprvé zmíněno v Nestorově letopisu v nedatované části napsané v roce 1113. Původ slova je předmětem vědeckých diskuzí, hlavní verze původu toponyma jsou:
z finského slova perämaa, které znamená zadní země nebo protilehlá země. Je to odkaz na přetahování lodí přes řeku na druhý břeh. ze staronorského názvu Bjarmaland, který původně označoval baltsko-finské území na pobřeží Bílého moře. Jak staroruská kolonizace postupovala, slovo se zkomolilo v Perm a pojmenovalo tak dnešní město. z komijského slova parma, které znamená vyvýšené místo porostlé smrkovým lesem.
Historie Podobně jako u mnoha dalších měst v oblasti Uralu jsou počátky Permu spojeny s rozvojem manufakturní výroby. V osadě Jegošicha, zmíněné poprvé roku 1647, na stejnojmenné říčce byla v květnu 1723 zřízena měděná huť a hamr. V roce 1780 byla osada přejmenována na Perm a ustavena sídlem oblastního místodržitelství. Přestavba na město byla slavnostně dokončena v říjnu 1781. Po téměř sto letech sem dorazila železnice (1878). V letech 1797 až 1923 byl Perm sídelním městem Permské gubernie, od roku 1938 byl centrem Permské oblasti. Bývalá carská pevnost sloužila po roce 1917 bolševikům jako státní vězení a byla roku 1918 dobyta československými legiemi. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. Karviná: Paris a Masarykovo demokratické hnutí, 2019. 219 s. . S. 100–118, 130–137, 140–148 Mezi lety 1940 a 1958 neslo město název Molotov po sovětském politikovi Vjačeslavu Molotovovi. Od 1. prosince 2005 je Perm hlavním městem Permského kraje, vzniklého sloučením Permské oblasti s Komi-Permjackým autonomním okruhem.
Dne 20. září 2021 student Permské státní univerzity zastřelil v budově školy 8 lidí a dalších více než 30 zranil.
Průmysl a instituce V Permu se nacházejí výzkumné laboratoře a závody na zpracování ropy (rafinérie), chemikálií, dřeva a potravin. Perm je významné zbrojařské a motorářské centrum Ruska. Vyrábí se zde letecké a raketové motory, donedávna také mezikontinentální balistické rakety. Také je zde několik univerzit (nejstarší z roku 1916), divadel, muzeí a jedna galerie. V sousedství města je řeka Kama proti proudu zadržena velkou Kamskou přehradou.
Doprava Perm leží na Transsibiřské magistrále (Moskva–Vladivostok), nejdelší železniční trati světa, ze které zde odbočují další tratě na Solikamsk a Nižnij Tagil. Funguje zde mezinárodní letiště Bolšoje Savino. Tramvajová doprava v Permu Metro v Permu (plánované)
Zajímavosti Podle hojných nálezů v Permské gubernii zavedl ve 40. letech 19. století britský geolog Sir Roderick Murchison pro příslušné období prvohor označení perm.
Zobrazení města v literatuře Perm zřejmě posloužil jako inspirace pro Čechovovy Tři sestry (1901). Autor napsal v dopisu Gorkému z 16. října 1900: „...děj se odehrává v provinciálním městě na způsob Permu“. Město navštívil roku 1890 a tehdy tam skutečně žily tři sestry Cimmermanovy, osvícené učitelky na soukromé škole.Kulturní dědictví Pokamí Čechov a Perm. Legenda o třech sestrách. (rusky)Permská STRS Čechovovy tři sestry žily v Permu. (rusky) Deník Alji Rachmanovové (1931) začíná roku 1916 jejím nástupem ke studiu na filologické fakultě univerzity v Permu a jeho „permská“ část končí útěkem celé rodiny před bolševiky z města dále na východ. Pasternakovi posloužil Perm jako předobraz města Jurjatinu v románu Doktor Živago (1956).
Osobnosti
Významní rodáci Sergej Pavlovič Fedotov (* 1961), divadelní režisér, zakladatel Divadla U mostu Natalja Lvovna Ključarjovová (* 1981), novinářka a spisovatelka Alexandra Kostěňuková (* 1984), šachistka Daniil Subbotin (*1998), mistr světa v karate shotokan Michail Malyšev (* 1965), sériový vrah
Další osobnosti spjaté s městem Helena Karađorđević (1884–1962), srbská princezna a ruská kněžna, vězněna v Permu Alja Rachmanovová (1898–1991), ruská exilová spisovatelka (v Permu žila a studovala)
Partnerská města Agrigento, Itálie Louisville, Kentucky, USA (1994) Oxford, Spojené království (1995) Duisburg, Německo (2007) Čerkasy, Ukrajina Šen-čen, Čína
Odkazy
Reference
Související články Divadlo U mostu
Externí odkazy
Permský regionální server
Kategorie:Uzavřená města Kategorie:Města v Permském kraji Kategorie:Sídla založená roku 1723 Kategorie:Přejmenovaná sídla v Rusku