Bruselský styl (někdy též označovaný jako "československý styl") je vžitý název pro výtvarný styl, uplatňující se v architektuře a užitém umění v Československu na konci 50., v 60. a 70. letech 20. století. Název je odvozen od fenomenálního úspěchu, který zaznamenala československá účast na Světové výstavě EXPO v roce 1958 v Bruselu a který motivoval československou společnost k hledání nového vizuálního stylu v architektuře a užitém umění. Obecněji ho lze definovat jako měkký modernismus.

thumb|Tatra 603 thumb|Tramvaj Tatra T3 thumb|Lokomotiva řady 230 thumb|Trolejbus Škoda T11 thumb|Miska, výrobce n.p. Plastimat, 60. léta alt=|náhled|Krajský národní výbor v Ústí nad Labem thumb|Pavilon Z na Brněnském výstavišti náhled|Plavecký stadion Podolí thumb|Poliklinika Pod Marjánkou náhled|Nádraží v Bílině - interiér v pozdním bruselském stylu

Charakteristika Bruselský styl vznikl jako návrat k autentické tvorbě po dekádě stalinského socialistického realismu, který znamenal pro umělce a architekty nucené začleňování ideologického podtextu do díla, dodržování stanovených forem a přísnou cenzuru.

Absolutnost změny paradigmatu přitom ukazuje na totalitní prostředí, v němž ke změně došlo. V otevřené společnosti by tradicionalismus, ač politicky podmíněný, pravděpodobně nemohl být beze zbytku zavržen.

Uvedený styl představuje latentní problém jak v otázce vztahu architektury a módy, tak vzhledem k neurčitosti vymezení samotného pojmu. Jde přitom o univerzální neurčitost, jak dokládají dobové kritické reakce na styl EXPO 58 v západní Evropě.

Bruselský styl se oproti tomu vyhraňuje orientací na emocionální působivost (použitím jasných pastelových barev). Typické je použití skla, ať už na fasádách, v mozaikách, reliéfech či neonových světelných reklamách.

Mezi nově použitými materiály můžeme řadit keramiku, vlnitý plech, eternit, plastické hmoty, umakart, laminát a nátěry ve výrazných barvách.

Vznik Prvotním impulzem pro vznik tohoto stylu byl zánik socialistického realismu jako oficiálního výtvarného směru. Ve vzniklé uvolněné atmosféře byla připravována československá účast na EXPU 58, která byla později v celosvětové konkurenci oceněna Zlatou hvězdou pro nejlepší expozici. Pavilon Československa sestával ze dvou objektů, jejichž autory byli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Prvním objektem byl samotný výstavní pavilon, druhým restaurace. Ta byla po skončení výstavy převezena do Prahy na Letnou, kde stojí dodnes. V roce 2001 byla chátrající budova diskutabilně rekonstruována pro administrativní využití. Pavilon byl přemístěn na Pražské výstaviště, kde na začátku 90. let vyhořel a byl stržen.

Zánik První polovina šedesátých let se stala dobou vystřízlivění a vyzrávání. Přispěla k tomu i ekonomická a společenská krize zastíraná oficiální deklarací z roku 1960, že Československo vybudovalo socialismus.

Tím byl bruselský styl překonán směrem k minimalistickým, brutalistickým či technicistním tendencím šedesátých let, byť dozvuky "bruselu" byly pro část české architektury příznačné ještě v normalizačních letech.

Designové ikony bruselské doby S bruselským stylem jsou spjaty i ikony průmyslového designu: automobil Tatra 603 designérů Františka Kardause a V. Popeláře tramvaj Tatra T3 designéra Františka Kardause autobus Škoda 706 RTO designéra Otakara Diblíka automobil Škoda 440 Karosa designera Otakara Diblíka elektrická lokomotiva řady 230 designéra Otakara Diblíka trolejbus Škoda T11 porcelánové servisy a figurky Jaroslava Ježka lampička DRUPOL č. 21616 od designéra Josefa Hůrky

Příklady architektonických realizací Tvarosloví: trojúhelníky, lichoběžníky, spirály, paraboly, kónické tvary. Hojně se využívají lanové střechy, skořepinové klenby, závěsné skleněné fasády, konstrukce z předpjatého železobetonu, panely z betonu i vlnitého plechu pěnoskla, nebo umělých hmot. Československý pavilon na Světové výstavě 1958 – František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný Restaurace při Československém pavilonu na Expo 58 – dtto kulturní domy: kulturní dům v Příbrami od Václava Hilského kulturní dům v Ostravě od Jaroslava Fragnera kulturní dům v Jihlavě od Vladimíra a Věry Machoninových divadla: Městské divadlo Zlín (původně Divadlo pracujících) Františka Rozhona, Karla Řepy a Miroslava Řepy areály a pavilóny: elektrotechnická a strojní fakulta ČVUT Františka Čermáka a Gustava Paula areál Československé televize na Kavčích Horách pavilon Z na brněnském výstavišti Zdeňka Alexy, Zdeňka Denka, Zdeňka Pospíšila a Milana Steihausera pavilon X na brněnském výstavišti Antonína Ševčíka a Radka Russe administrativní budova u vstupu brněnského výstaviště Miroslava Spurného pavilon A olomouckého výstaviště Petra Braunera pavilon 01 libereckého výstaviště liberecký ateliér 7 pavilon F libereckého výstaviště Miroslava Masáka experimentální bytový okrsek Praha Invalidovna – Josef Polák, Vojtěch Šalda a kol. asanace Mladé Boleslavi podél Hlavní třídy úprava Strahova v rámci II. československé spartakiády věžové domy/hotelové domy/hotely: věžový dům v Ostravě-Porubě Aloise Vašíčka a Františka Novotného na půdorysu dvou odvrácených Y s připojenou kruhovou výsečí hotel International v Brně Miloše Kramoliše, Arnošta Krejzy a Viléma Kuby hotel Continental s půdorysem Y v Brně Zdeňka Řiháka, Aloise Semely a Vladimíra Kovářika komplex činžovních domů Perla v Českých Budějovicích – Böhm Bohumil, Škarda J., Jarolím Bohumil hotelový dům v Olomouci Tomáše Černouška, Karla Doláka a Jiřího Zrotala věžový dům ve Vsetíně Hotelový dům EXPO v Praze-Karlíně na Sídlišti Invalidovna, arch. Josef Polák a Vojtěch Šalda nádraží: Beroun Bílina Duchcov Havlíčkův Brod Havířov Cheb Klatovy Oldřichov u Duchcova Ostrava-Vítkovice Ostrava-hlavní nádraží Žďár nad Sázavou Čadca

Odkazy Reference

Literatura

Související články Světová výstava 1958 Otakar Diblík

Externí odkazy

Výstava Bruselský sen Vše o stylu zvaném brusel Restaurace Expo 58 na Archiwebu Rozhovor s designérem Otakarem Diblíkem a ukázky jeho děl Recenze výstavy Bruselský sen v magazínu A2

Kategorie:Architektonické styly Kategorie:Moderní architektura