9. červen

9. červen je 160. den roku podle gregoriánského kalendáře (161. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 205 dní. Svátek má Stanislava.

Události Česko 1468 – Česko-uherské války: skončila bitva o Třebíč, kde se utkal Matyáš Korvín s vojskem Jiřího z Poděbrad. 1848 – Zemský sněm Markrabství moravského přijal usnesení, že od 1. 7. 1848 má být na Moravě zrušena robota. 1869 – Gregor Mendel přednáší v Brně o výsledcích svých pokusů s křížením rostlin. 1928 – V Brně položili základní kámen budovy Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Monumentální budova měla být levým bočním křídlem mnohem většího univerzitního komplexu, který se ale postavit nepodařilo. 1933 – Národní shromáždění schválilo zákon o mimořádné moci nařizovací. Nový zákon poskytoval vládě možnost výrazněji než dosud řešit hospodářské problémy země. 1934 – Československo uznalo de iure Sovětský svaz. 1939 – Nacisté zatkli prvních 1000 Čechů za zabití německého policisty. 1942 – Jednotky SS začaly s likvidací obce Lidice. 1945 – Pod nátlakem Sovětského svazu podepsána dohoda mezi Československem a SSSR o připojení Podkarpatské Rusi a části východního Slovenska kolem města Čop k SSSR. 1958 – V amfiteátru zámecké zahrady v Českém Krumlově zahájilo činnost otáčivé hlediště premiérou hry Güntera Weisenborna Ztracená tvář. 1970 Při bleskové povodni zahynulo 34 horníků dolu Dukla Šardice a vznikly velké škody v obcích Lovčice, Dražůvky, na trati Čejč–Ždánice i jinde. Veřejnosti byl na titulní straně časopisu Svět motorů představen nový osobní automobil Tatra 613. 1972 – I. sjezd Československé strany lidové. Strana jednoznačné podpořila politiku KSČ. Předsedou ČSL byl zvolen Antonín Pospíšil, čestným předsedou Josef Plojhar. 1989 – Václavu Havlovi je udělena Mírová cena německých knihkupců. 1993 – Do oběhu byla uvolněna korunová mince coby základní nominál české měny po vzniku samostatné České republiky. 2004 – Město Litovel bylo poničeno tornádem (stupeň F3). 2006 – Odstupující ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) podepsal se Steyrem smlouvu o nákupu transportérů. 2008 – Dominik Hašek oznámil ukončení své profesionální hokejové kariéry.

Svět 411 př. n. l. – Athénský převrat uspěl, a podařilo se mu v Athénách nastolit vládu hrstky mocných oligarchii, která ovšem netrvala dlouho. 53 – Římský císař Nero se žení s Claudií Octávií 68 – Římský císař Nero spáchal sebevraždu, když poručil svému sluhovi Epafroditovi, aby mu podřízl krk; tím se vyhnul potupné smrtí umrskáním. Tím skončila Julio-Claudiovská dynastie a začátek občanské války známé jako Rok čtyř císařů 721 – Odo Akvitánský poráží Maury v bitvě u Toulouse 1075 – V bitvě u Homburgu na řece Unstrutě císař Jindřich IV. za pomoci českého knížete Vratislava II. porazil vzbouřené Sasy, vedené Otou z Northeimu a biskupem Burchardem Halberstadtským. 1261 – Mamlúcký sultán Egypta Bajbars jmenoval abbásovce Ahmada al-Mustansir billáh. Egyptští Abbásovci vykonávali tuto funkci do roku 1517. 1529 – Po náboženské reformaci vyhlásil Curych válku katolickým švýcarským kantonům (Kappelské války). 1815 Po devíti měsících byl ukončen Vídeňský kongres pod předsednictvím rakouského císaře, uherského a českého krále Františka I., který po napoleonských válkách upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv. Lucembursko prohlašuje nezávislost na Francouzské nadvládě 1822 – Charles Graham získal patent na umělý porcelánový chrup 1884 – V Berlíně byl položen základní kámen budovy Říšského sněmu. 1891 – Francouzský malíř Paul Gauguin přijel do Papeete na Tahiti 1898 – Hongkong byl přepsán do britského vlastnictví na 99 let počínaje 1. červencem 1898 a konče 30. červnem 1997. 1900 – Birsa Munda (25 ), důležitá osoba v indickém hnutí za nezávislost, umřel v britském vězení Ranchi (východní Indie) za záhadných okolností. 1905 – Alfonso XIII., král Španělska a prezident Francouzské republiky Émile Loubet se stali terčem útoku při návštěvě Pařížské opery, který přežili 1909 – Alice Ramseyová se jako první žena vydala automobilem napříč USA z New Yorku do San Francisca, kam dorazila po 60 dnech. 1923 – Během puče byl sesazen bulharský premiér Aleksandar Stambolijski. 1928 – Australský pilot Charles Kingsford Smith přistál v Brisbane po 10 dnech letu z Kalifornie s třímotorovým jednoplošníkem Fokker, Southern Cross a vykonal tak první let přes Pacifik. 1930 – Na Illinois Central Station byl zavražděn Jake Lingle, reportér Chicago Tribune. 1934 – Na filmovém plátně ve Spojených státech se poprvé objevila postavička Kačera Donalda. 1935 – Čínská republika, pod vládou Kuomintang, uznala japonskou okupaci v severovýchodní Číně. 1944 – druhá světová válka – Francie: v Tulla, němečtí vojáci oběsit 99 civilistů z balkonů města, v odvetě za zabití 40 německých vojáků den předtím při osvobozování měst. Dalších 321 civilistů bylo posláno do koncentračních táborů v Německu, kde 101 přišlo o život. 1944 – druhá světová válka: Sovětský svaz napadl východní Karélii okupovanou finskými silami od roku 1941. 1946 – Bhumibol Adulyadej převzal vládu, nahradil jeho bratra Ananda Mahidol, který zemřel za podivných okolností. 1948 – Založena Mezinárodní archivní rada v Paříži. 1954 – Bogotá, Kolumbie, proběhl druhý den útoků armády na studenty Národní univerzity demonstrující proti diktatuře Gustava Rojasa Pinilla 1956 – Policie s ručními zbraněmi – na příkaz diktátora Pedra Eugenia Aramburu – střílela peronistické civilisty a vojáky, kteří povstali proti diktatuře ve městě José León Suárez a páchala popravy na skládce odpadků ve městě. O čtrnáct let později (1. června 1970) Peronistický oddíl Montoneros popravil Aramburu, aby pomstil tyto vraždy. 1957 – Rakouská expedice jako první vystoupila na 12. nejvyšší horu světa Broad Peak s 8051 m n. m., nazývanou též K3, v Pákistánu, na hranici s Čínou 1958 – Spojené království: královna Alžběta II. slavnostně otevřela letiště Gatwick. 1958 – Admirál Américo de Deus Rodrigues Tomás byl zvolen prezidentem Portugalska. 1959 – Ve Spojených státech byly slavnostně představeny vojenské ponorky George Washington, schopné nést balistické rakety. 1962 – V Tanganice byla vyhlášena republika v rámci Commonwealthu. 1967 – Šestidenní válka: Izrael napadl Golanské výšiny v Sýrii. 1968 – USA: Prezident Lyndon B. Johnson vyhlásil den smutku po smrti senátora Roberta F. Kennedyho. 1968 – Jugoslávie: Prezident Josip Broz Tito schválil několik politických a sociálních reforem po týdnu nepokojů. 1973 – Admirál Luis Carrero Blanco složil přísahu jako premiér Španělska. 1974 – Portugalsko navázalo diplomatické vztahy se Sovětským svazem. 1976 – Ve Španělsku byl přijat zákon opravňující existenci politických stran. 1977 – Torcuato Fernández-Miranda odstoupil z funkcí prezidenta španělských Cortes a Rady království. 1978 – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů zpřístupnila kněžství mužům černošského původu. 1979 – Byla sestavena Baskická generální rada a Carlos Garaikoetxea byl zvolen prezidentem. 1982 – Ve Španělsku byl schválen statut autonomie La Rioja (Španělsko) a regionu Murcia. 1985 – Teroristé z Islámské organizace Džihádu unesli v Libanonu anglo-amerického profesora Thomase Sutherlanda. Propuštěn byl v roce 1991. 1986 – Rogersova komise vyvodila závěry o explozi raketoplánu Challenger, k níž došlo 28. 1. 1986. 1986 – Prezident INI a Volkswagen podepsal v Ženevě prodej 51 % akcií značky SEAT německé nadnárodní společnosti. 1991 – Italská proletářská demokratická strana se rozhodla vstoupit do Strany komunistické obnovy. 1991 – Jordánský král Husajn I. podepsal ústavní dokument, který otevřel cestu k multi-stranismu, ten byl schválen aklamací a bez hlasování Národní konference. 1995 – Italská vláda slavnostně otevřela Národní park Vesuv. 1999 – Kosovská válka: Jugoslávie a NATO podepsaly mírovou smlouvu. 2001 – Irové v referendu odmítli Smlouvu z Nice, která měla umožnit rozšíření Evropské unie o kandidátské země východní a střední Evropy. 2006 – V Německu začal XVIII. Mistrovství světa ve fotbale. 2007 Raketoplán Atlantis utrpěl poškození tepelného štítu, které by mohlo ohrozit misi. Argentinská kapela Soda Stereo po 10 letech odloučení oznámila návratové turné (Me Verá Volver 2007). 2013 – Deník Guardian zveřejnil identitu Edwarda Snowdena, na jeho vlastní žádost. 2018 – V Kanadě konec výročního summitu G7, který se konal v Manoir Richelieu v La Malbaie v regionu Charlevoix v Quebecu. 2019 Ústavní soud Vnějšího Moldavska jmenuje Pavla Filipa prozatímním prezidentem a dává mu pokyn rozpustit parlament poté, co zneplatní jmenování jeho nástupkyně premiérkou Maiou Sanduovou. Prezidentské volby se v Kazachstánu konají předčasně během rezignace prezidenta Nursultana Nazarbajeva a jeho nahrazení bývalým předsedou Senátu Kassym-Jomartem Tokajevem, který vyhlašuje volby rok před plánovaným termínem v zemi. Země není obecně považována za demokracii. Kasym-Žomart vyhrál volby se 70,8 % hlasů. 2021 – V Mongolsku se konají prezidentské volby, které volí 6. prezidenta země. Volby vedou ke střídání s vítězstvím v prvním kole Ukhnaagiin Khürelsükh z Mongolské lidové strany

Narození Viz též :Kategorie:Narození 9. června — automatický abecedně řazený seznam. Česko náhled|upright|Bertha von Suttnerová (* 1843) náhled|upright|Jan Hrušínský (* 1955) 1757 – Jan Rudolf Czernin z Chudenic, prezident císařské akademie výtvarných umění († 23. dubna 1845) 1818 – Jan Adolf Brandeis, portrétní malíř a fotograf († 13. listopadu 1872) 1843 – Bertha von Suttnerová, radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka, první česká nositelka Nobelovy ceny, první žena, která získala tuto cenu za mír († 1914) 1844 – Anton Aigner, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Frýdlantu († 25. dubna 1912) 1891 – František Foltýn, malíř († 8. června 1976) 1896 František Bláha, lékař, poslanec, signatář Charty 77 († 26. března 1979) Miroslav Lorenc, architekt, legionář, účastník protinacistického odboje († 11. února 1943) 1900 – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR († 1. listopadu 1983) 1907 – Oldřich Králík, literární historik († 20. srpna 1975) 1910 – Rastislav Váhala, právník, účastník protinacistického odboje († 2. prosince 1988) 1911 – Eva Vrchlická mladší, tanečnice a choreografka († 6. listopadu 1996) 1916 – Karol Mladý, voják a velitel výsadku Embassy († 29. prosince 1944) 1923 – Milena Müllerová, bývalá sportovní gymnastka, olympijská vítězka († 15. prosince 2009) 1927 – Viktor Rudiš, architekt 1928 Daniel Reynek, tiskař a umělecký fotograf († 23. září 2014) Svatava Hubeňáková, herečka († 23. prosince 2024) Milan Otáhal, historik († 9. října 2017) 1930 náhled|upright|Ondřej Moravec (* 1984)Jenny Hladíková, výtvarnice, grafička a autorka tapiserií († 25. července 2022) Zdeněk Karel Slabý, spisovatel, publicista, kritik a překladatel († 11. března 2020) Pavel Grym, novinář a spisovatel († 24. listopadu 2004) 1932 – Zdeněk Veselý, malíř, grafik a ilustrátor († 1. prosince 2016) 1933 – Vladivoj Tomek, skaut, oběť komunistického režimu († 17. listopadu 1960) 1934 – Luděk Hřebíček, kvantitativní lingvista, turkolog, překladatel († 29. prosince 2015) 1936 – Rastislav Michal, malíř, grafik a ilustrátor 1946 – Ivana Pavlová, herečka a tanečnice († 2. září 2023) 1952 – Zdeněk Žák, herec 1954 – Alena Činčerová, režisérka krátkých filmů 1955 – Jan Hrušínský, herec 1965 Richard Dvořák, klávesista Miroslav Kalous, politik 1974 – Kateřina Ronovská, ústavní soudkyně a vysokoškolská profesorka 1978 DJ Wich, hudební producent a diskžokej Gabriela Partyšová, moderátorka a herečka 1984 – Ondřej Moravec, biatlonista 1990 – Alena Polenská, lední hokejistka

9. červen

Źródło i licencja