16. červen je 167. den roku podle gregoriánského kalendáře (168. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 198 dní. Svátek má Zbyněk.
Události
Česko 1426 – Husitské války: spojená vojska husitů drtivě porazila křižácké vojsko Svaté říše římské v bitvě u Ústí nad Labem. 1471 – Vladislav Jagellonský byl prohlášen českým králem. 1844 – Povstání dělníků ve smíchovské továrně na potisk látek bratrů Porgesových. Rozzuření dělníci zničili nově zakoupené stroje, co jim berou práci 1891 – V Praze se zřítil balon Kysibelka, vypuštěný během Jubilejní zemské výstavy. Tříčlenná posádka přežila. 1912 – Na Petříně v Praze byl odhalen pomník K. H. Máchovi. Autorem pomníku, poplatného literárnímu romantismu, je Josef Václav Myslbek. 1949 – Arcibiskup Josef Beran v domácím vězení odmítl podepsat komunistickou kontrolu nad církví. 1950 – V Praze na Pankráci byl komunistickou justicí popraven z politických důvodů student právnické a přírodovědecké fakulty University Karlovy Veleslav Wahl. 1964 – Praga Vysočany vyrobila poslední vůz Praga V3S, montáž těchto automobilů totiž byla přesunuta o 4 km severněji do podniku Automobilové závody Letňany, zatímco ve Vysočanech se nadále vyráběly jen převodovky. 1966 – Premiéra představení Jiřího Štaidla Nešpory v divadle Apollo v režii Karla Mareše. 1993 – Parlament přijal zákon o Ústavním soudu se sídlem v Brně. 1994 – Škoda Auto vyrobila miliontý vůz typové řady Škoda Favorit. 1999 – Český tenista Petr Korda ukončil turnajem ve Wimbledonu kariéru 2000 – ČNB uvalila nucenou správu na Investiční a poštovní banku. 2006 – Soud rozhodl o tom, že Katedrála svatého Víta patří církvi, nikoli státu. 2011 – Napříč celou zemí se konala jednodenní stávka v dopravě. Zastavily se vlaky, některé autobusy a tramvaje, nevyjelo ani pražské metro.
Svět 1054 – Zástupci papeže Lva IX. exkomunikovali konstantinopolského patriarchu Michaela Kerullaria z církve. Tento čin měl za následek Velké schizma. 1487 – Války růží: bitva u Stoke ukončila válku Růží. Jindřich VII. Tudor porazil Johna de la Pole, hraběte z Lincolnu a lorda Lovella. 1567 – Skotská královna Marie Stuartovna je vsazena do vězení na zámku Loch Leven Castle ve Skotsku. 1649 – Margaret Jones z Charlestownu se stala první ženou souzenou a popravenou za čarodějnictví v koloniálním Massachusetts 1654 – Švédská královna Kristýna I., která konvertovala ke katolicismu, opustila švédský trůn a zasvětila svůj život náboženství a umění. 1667 – Christiaan Huygensovi byl udělen patent za vynález kyvadlových hodin. 1746 – Války o rakouské dědictví: Habsburské vojsko porazilo spojené francouzsko-španělské síly v bitvě u Piacenzy. 1779 – Španělsko vyhlásilo válku Britskému království. 1815 – Napoleon po návratu z Elby poráží v bitvě u Ligny armádu pruského generála Blüchera 1846 – Kardinál Mastai-Ferretti byl zvolen papežem a přijal jméno Pius IX. 1875 – Na kopci Montmartre v Paříži byl položen základní kámen baziliky Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. 1884 – První horská dráha „Switchback Railway“ LaMarcuse Adnana Thompsona byla otevřena v zábavním parku Coney Island v New Yorku. 1901 – V bulharské Sofii se konala velká demonstrace, požadující nezávislost Bulharska na Turecku.| 1903 V Detroitu byla založena automobilka Ford Henryho Forda. Lékárník Caleb Bradham uvařil svou první láhev Pepsi-Cola . 1904 – Bloomsday – den, během kterého se odehrál Joyceův román Odysseus. 1911 – Byla založena technologická společnost IBM. 1919 – V Prešově vyhlášena Slovenská republika rad. 1933 – V USA vešel v platnost Glass-Steagallův zákon, který oddělil komerční bankovnictví od investičního bankovnictví a uzákonil vznik FDIC 1940 Druhá světová válka: maršál Henri Philippe Pétain se stal premiérem vichistické Francie. V Litvě dosazena komunistická vláda. 1948 – První únos letadla v historii – pokus o únos letounu Miss Macao typu Catalina společnosti Cathay Pacific skončil havárií. 1955 – Papež Pius XII. exkomunikoval Juana Peróna. 1960 – Newyorská premiéra Hitchockova filmu Psycho. 1961 – Rudolf Nurejev, ruský baletní tanečník požádal na pařížském letišti o politický azyl. 1963 – Valentina Těreškovová se stala na palubě lodi Vostok 6 první kosmonautkou. 1976 – Apartheid: jihoafrická policie postřílela ve městě Soweto minimálně 176 protestujících černošských studentů. 1977 – Leonid Brežněv se podruhé stal předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. 1981 – Grisha Filipov se stal předsedou Rady ministrů v Bulharsku. 1983 – Jurij Andropov se stal předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. 1986 – Franz Vranitzky se stal kancléřem Rakouska. 1995 – Členové Mezinárodního olympijského výboru rozhodli o konání zimních olympijských her v roce 2002 v americkém městě Salt Lake City . 1999 Americký atlet Maurice Greene překonal téměř 3 roky starý rekord ve sprintu na 100 m o 0,05 s časem 9,79 s. Thabo Mbeki nahradil Nelsona Mandelu ve funkci prezidenta Jižní Afriky . 2001 – V Six Flags America byla otevřena atrakce Batwing. 2002 – Papež Jan Pavel II. prohlásil pátera Pia v Římě „Svatým Piem z Pietrelcina“. 2005 – Vstoupil v platnost nizozemský výstražný systém ATb pro boj proti terorismu. 2016 – V Šanghaji byl otevřen Disneyland Šanghaj. 2021 – V Ženevě se Vladimir Putin a Joe Biden poprvé setkali osobně. Po jednání byli vráceni vypovězení velvyslanci zpět na místa.
Narození náhled|upright|Karel Absolon (* 1877)
Česko náhled|upright|Jan Železný (* 1966) 1837 – Adolf Průcha, varhaník a hudební skladatel († 20. října 1885) 1843 – Jan Malát, hudební skladatel, pedagog, sběratel lidových písní († 2. prosince 1915) 1865 – Bohumil Vendler, sbormistr, dirigent, hudební pedagog a skladatel († 26. ledna 1948) 1868 – Ladislav Syllaba, lékař a politik († 30. prosince 1930) 1874 – František Neumann, dirigent a hudební skladatel († 25. února 1929) 1876 – Karel Anderle, český lesník, vysokoškolský profesor († ?) 1877 – Karel Absolon, krasový badatel a archeolog († 6. října 1960) 1881 – Bruno Weigl, moravský hudební vědec a skladatel († 25. září 1938) 1887 – Josef Zadina, prvorepublikový ministr zemědělství († 9. srpna 1957) 1894 – Josef Kopta, spisovatel a novinář († 3. dubna 1962) 1900 František Branislav, básník († 25. září 1968) Adolf Svoboda, primátor hl. města Praha († 9. února 1969) 1902 – Nina Svobodová, katolická spisovatelka, nejdéle vězněná žena odsouzená v monstrprocesu 1950 († 4. září 1988) 1904 – Ladislav Hemmer, český herec († 9. dubna 1949) 1915 Rudolf Kirs, violoncellista († 8. července 1963) Josef Červinka, rozhlasový režisér, herec a překladatel († 23. srpna 2003) 1919 – Milivoj Uzelac, skladatel a dirigent († 8. března 1988) 1922 – Milena Lukešová, česká spisovatelka († 28. července 2008) 1923 – Jan Veselý, cyklista († 10. února 2003) 1927 – Oldřich Leška, český lingvista, rusista a slavista († 9. srpna 1997) 1932 Jiří Melíšek, spisovatel, humorista, scenárista a novinář († 7. prosince 2015) Josef Cink, básník († 25. března 1995) 1933 – Milan Zápotocký, archeolog 1934 – Ladislav Synovec, československý volejbalový reprezentant († 25. května 2015) 1940 – Petr Kaplan, zpěvák a kytarista († 26. srpna 2007) 1943 Herbert Kisza, český akademický malíř Věra Ludíková, básnířka a esperantistka 1949 – Jan Zouhar, filozof 1951 – Miloš Novák, cestovatel a humorista 1957 Margita Titlová, akademická malířka Martin Němec, hudebník 1960 – Přemysl Haas, textař a autor hudby 1964 – Věra Jakubková, politička 1966 – Jan Železný, atlet 1978 – Vít Rakušan, politik, bývalý ministr vnitra 1979 – Adam Svatoš ("Kato"), rapper 1988 – Roman Staša, kuchař, moderátor a trenér
Svět náhled|upright|Giovanni Boccaccio (* 1313) náhled|upright|Barbara McClintocková (* 1902) náhled|upright|William Forsyth Sharpe (* 1934) náhled|upright|Joyce Carol Oatesová (* 1938) 1313 – Giovanni Boccaccio, italský básník († 21. prosince 1375) 1139 – Konoe, japonský císař († 1155) 1454 – Johana Aragonská, neapolská královna († 9. ledna 1517) 1583 – Axel Oxenstierna, švédský hrabě a státník († 28. srpna 1654) 1637 – Giovanni Paolo Colonna, italský varhaník, varhanář, hudební skladatel († 28. listopadu 1695) 1644 – Henrietta Anna Stuartovna, dcera anglického krále Karla I. Stuarta, manželka Filipa I. Orleánského († 30. června 1670) 1723 – Adam Smith, skotský ekonom, zakladatel moderní ekonomie († 17. července 1790) 1761 – Henrietta Ponsonby, britská šlechtična a hraběnka z Bessborough († 11. listopadu 1821) 1792 – Thomas Mitchell, australský cestovatel († 1855) 1801 – Julius Plücker, německý matematik a fyzik († 22. května 1868) 1839 – Julius Petersen, dánský matematik († 5. srpna 1910) 1848 – bl. František Maria od Kříže, německý katolický kněz a zakladatel salvatoriánů († 8. září 1918) 1851 – Georg Jellinek, rakouský právník a právní teoretik († 12. ledna 1911) 1858 – Gustav V., švédský král († 29. října 1950) 1867 – Carl Gustaf Emil Mannerheim, finský maršál, diplomat a politik († 27. ledna 1951) 1874 Fernand Bouisson, 111. premiér Francie († 28. prosince 1959) Arthur Meighen, kanadský premiér († 1960) 1882 – Muhammad Mosaddek, íránský předseda vlády († 5. března 1967) 1888 Alexandr Fridman, ruský matematik, geofyzik a meteorolog († 16. září 1925) Edmund Sparmann, rakouský letec a konstruktér († 24. června 1951) 1890 – Stan Laurel, americký herec, komik († 23. února 1965) 1891 – Vladimir Alexandrovič Albickij, ruský astronom († 15. června 1952) 1892 Lupino Lane, britský herec, zpěvák a tanečník († 10. listopadu 1959) Josep Llorens i Artigas, katalánský keramik a umělecký kritik († 11. prosince 1980) 1895 – Alojzy Adamczyk, polský povstalec († 10. ledna 1940) 1897 – Georg Wittig, německý chemik, držitel Nobelovy ceny († 26. srpna 1987) 1901 – Henri Lefebvre, francouzský filozof a sociolog († 29. června 1991) 1902 – Barbara McClintock, americká genetička, držitelka Nobelovy ceny († 2. září 1992) 1910 Juan Velasco Alvarado, peruánský generál a vůdce († 24. prosince 1977) Ilona Massey, maďarská zpěvačka a herečka († 20. srpna 1974) 1912 Enoch Powell, britský konzervativní politik († 8. února 1998) Olga Ivinská, ruská novinářka a spisovatelka († 8. září 1995) 1915 – Mariano Rumor, premiér Itálie († 22. ledna 1990) 1917 – Irving Penn, americký fotograf († 7. října 2009) 1920 Geoffrey Jenkins, jihoafrický spisovatel († 7. listopadu 2001) José López Portillo, mexický prezident († 17. února 2004) 1924 – Lucky Thompson, americký saxofonista († 30. července 2005) 1925 – Anatol E. Baconsky, rumunský spisovatel († 4. března 1977) 1926 – Efraín Ríos Montt, guatemalský politik a generál († 1. dubna 2018) 1930 – Vilmos Zsigmond, maďarsko-americký kameraman († 1. ledna 2016) 1933 – Fuád Mebazá, tuniský politik 1934 – William Forsyth Sharpe, americký ekonom, držitel Nobelovy ceny 1936 – Anthony Okogie, nigerijský kardinál 1937 Waylon Jennings, americký countryový zpěvák, skladatel a kytarista († 13. února 2002) Simeon II., bulharský car a ministerský předseda 1938 Torgny Lindgren, švédský spisovatel († 16. března 2017) Joyce Carol Oatesová, americká spisovatelka, básnířka a dramatička 1939 – Albert Dailey, americký jazzový klavírista († 26. června 1984) 1940 – Taylor Wang, americký vědec a astronaut 1941 – Lamont Dozier, americký skladatel a hudební producent 1942 – Giacomo Agostini, italský motocyklový závodník 1944 Pavol Balgavý, slovenský biofyzik a politik Richard Barnes, britský zpěvák († 19. prosince 2025) 1951 – Jacek Tylicki, polský multimediální umělec 1952 Jorgos Papandreu, řecký politik Tibor Huszár, slovenský fotograf († 11. září 2013) 1953 Ladislav Kaboš, slovenský režisér Ian Mosley, britský rockový bubeník Ko Jong-hui, severokorejská tanečnice a milenka vůdce Kim Čong-ila († 27. srpna 2004) 1954 – Doane Perry, americký hudebník 1955 Anatolij Čubajs, ruský ekonom Laurie Metcalf, americká herečka 1958 – Anne Hidalgová, francouzská politička 1962 – Grant Fox, novozélandský ragbista