Praga E-41 byl československý školní dvouplošník, vyráběný letadlovým oddělením Praga společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Letadlové oddělení v ČKD bylo založeno v roce 1929, kdy z Avie přišli konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, a hned v roce 1931 představilo tři velmi úspěšné letouny, školní Praga BH-39 (E-39), cvičný Praga BH-41 (E-41) a stíhací Praga BH-44 (E-44). náhled|Praga BH-41/Praga E-41 (Letectví, červenec 1931)
Vznik a vývoj Ministerstvo národní obrany mělo v roce 1930 k dispozici větší množství licenčních motorů Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300 koní, a proto vzneslo požadavek na zkonstruování cvičného letounu pro pokračující výcvik, který by nesl právě tento motor. Zvítězila konstrukce firmy Praga, navržená inženýry Benešem a Hajnem, jež dostala označení BH-41 (E-41). Původní vojenské označení E-1 reflektovalo to, že letoun byl přijatý do výzbroje letectva jako první konstrukce společnosti Praga, později došlo k převzetí čísla shodného s typovým označením výrobce E-41. Letoun byl zalétán 15. září 1931.
Vítězný letoun ze soutěže MNO Praga BH-41 byl určen pro pokračovací cvičné lety v normální i bez vnější viditelnosti (noční létání bez vidu), tedy podle přístrojů. V tomto případě létal s neprůhledným sklopným krytem nad sedadlem pilotního žáka. Vysoký bezpečnostní násobek i vhodné letové vlastnosti dovolovaly provádět i v plném obsazení dvěma piloty veškerou akrobacii. Přijetím letounu BH-41 byla zajištěna i vhodná návaznost výcviku, protože pilotní žáci se základním výcvikem na Praga E-39 mohli pokračovat na BH-41 s příbuznými vlastnostmi.
Zkoušky prototypu BH-41 ve Vojenském technickém a leteckém ústavu (VTLÚ) byly zahájeny 15. září 1931. BH-41 byl porovnáván s letouny Letov Š-25 a Aero A-46. Zkoušky pro BH-41 byly úspěšné a MNO objednalo sérii 43 letadel. Byl vyráběn v malých sériích od roku 1931. V ČKD byl vyroben pouze prototyp. Výroba sériových 43 letounů byla provedena ve Vojenské továrně na letadla Letov.
MNO projevilo zájem o další dodávky, avšak úvodní sérií typu E-41 byly kompletně spotřebovány zásoby motorů Škoda HS 8Fb (licence Hispano-Suiza 8Fb) pocházející z 20. let a tak bylo nutné vybrat vhodnou náhradu. V prototypu vznikla verze E-141 (vojenské označení prototypu 22 S) se vznětovým motorem ZOD-260. Zkoušky byly zahájeny až 4. prosince 1936, protože motor přišel do Pragy opožděně. Motor ZOD-260 byl zjevně nevydařený a vývoj prototypu dále nepokračoval. Verze E-141 nebyla tedy přijata do sériové výroby. Ing. Jaroslav Šlechta proto pro modernizaci E-41 vybral Walter Pollux II a modernizovaná varianta bylo označena jako Praga E-241. náhled|Praga BH-41/Praga E-41 (Letectví, červenec 1931)
Popis letounu Šlo o robustní dvouplošník smíšené konstrukce. Byl to dvoumístný letoun s převážně dřevěnou konstrukcí a pevným podvozkem. Všechny větší hmoty byly soustředěny co nejvíce těžišti, čímž bylo dosaženo jeho velké obratnosti. Potah kostry letounu byl vesměs z plátna, vodorovné ocasní plochy byly potaženy dýhou. Křídla byla ze dřeva s kovovým vnějším i vnitřním vyztužením. Křidélka byla pouze na spodním křídle. Podvozek širokého rozchodu byl svařen z ocelových trubek.
Letoun byl osazen kapalinou chlazeným osmiválcovým vidlicovým motorem Škoda-HS 8Fb, který poháněl dvoulistou, nestavitelnou, dřevěnou vrtuli. Hlavní benzinová nádrž byla umístěna pod sedadly pilotů na spodku letadla. Plochu baldachýnu tvořila rezervní spádová, palivová nádrž. Stroj byl uzpůsoben i pro noční létání. Do služby v československém letectvu byl letoun E-41 zaveden roku 1931 a celkem bylo vyrobeno 43 strojů této verze.
Použití Letouny E-41 a E-241 se v československém letectvu osvědčily. Byly využívány ve cvičných letkách u všech leteckých pluků a také ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) od roku 1931 až do března 1939. Po zániku Česko-Slovenska zůstaly na Slovensku tři E-41 (a 14 E-241).náhled|E-241 s motorem Pollux Varianty E-41 – Původní verze s osmiválcovým vidlicovým leteckým motorem Škoda HS-300 (licenční Hispano-Suiza 8Fb). Ve výrobě 1931-1932 E-141 – Prototyp verze se vznětovým devítiválcovým hvězdicovým motorem Zbrojovka ZOD-260 (1936) E-241 – Sériová varianta s devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter Pollux II. Ve výrobě 1936-1937 E-341 – Projekt verze s devítiválcovým hvězdicovým motorem Avia Rk-17, který zůstal nerealizovaný
Uživatelé
Československé letectvo
Luftwaffe
Slovenské vzdušné zbraně
Specifikace náhled|Praga BH-41 skica (Letectví, červenec 1931) Údaje podle Technické údaje TypE-41E-141E-241E-341Rok zavedení1931prototyp1936projektPosádka2222Rozpětí (m)11,15 -11,15 -Délka (m)7,72 -8,30 -Výška (m)3,05 -3,05 -Nosná plocha (m2)29,40 -28,56 -Plošné zatížení (kg/m2)46,8 -50,00 -Hmotnost prázdného letounu (kg)1027 -1185 -Vzletová hmotnost (kg)1370 -1570 -Typ motoruŠkoda HS 8FbZOD-260Walter Pollux IIAvia Rk 17maximální výkon motoru228 kW/310 k220 kW/300 k331 kW/450 k309 kW/420 knominální výkon motoru 220 kW/300 k191 kW/260 k250 kW/340 k 265 kW/360 kVrtuledvoulistá, dřevěná -dvoulistá, dřevěná -
Výkony TypE-41E-141E-241E-341Maximální rychlost (km/h)220 -245 -Cestovní rychlost (km/h)180 -190 -Přistávací rychlost (km/h)75 -85 -Dostup (m)4800 -5700 -Čas výstupu (min) na výšku (m)14´ do 3000 m -11´ do 3000 m -Dolet (km)650 -600 -Vytrvalost4,3´ h4,7´ h
Odkazy
Reference
Literatura
FIDLER, J. SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006. . KRUMBACH, Jan. Československá křídla, Letectví a kosmonautika, 1975, č. 15
Související články
Související vývoj
Praga BH-39 Praga BH-44 Praga E-241
Srovnatelná letadla
Aero A-46 Letov Š-25
Externí odkazy
Praga E-41 a E-241 na cs.praga-club.com Praga E-41, Praga BH-41 na valka.cz Praga BH-41/E-241 na www.vinar.cz Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. - letadlové oddělení Praga na vrtulnik.cz Letadla z ČKD ohromovala odbornou i laickou veřejnost na iDNES.cz (Technik) Praga E-41 / BH-41 na all-aero.com Praga E.41 (BH.41) na Уголок неба (airwar.ru) Praga E.41 na aviastar.com
E-41 Kategorie:Československá a česká cvičná letadla Kategorie:Akrobatická letadla Kategorie:Dvouplošníky