Český hospic (poutní dům) v Římě byl založen roku 1378 Karlem IV. pro poutníky, přicházející do Říma z českých zemí.
Historie českého hospicu sv. Václava Hospic, dům, v němž mohli přebývat poutníci z českých zemí do Říma, zřídil krátce před smrtí císař Karel IV. se svou manželkou Alžbětou Pomořanskou. Panovník roku 1368, kdy došlo k římské korunovací císařovny Alžběty, zakoupil dům, ve kterém prý inkognito přebýval před svou císařskou korunovací roku 1355. Dům mohl být vydržován díky nadaci Petra, Oldřicha a Jana z Rožmberka. Nadační listina byla vydána 6. března 1378, potvrzena byla pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi o dva dny později a 1. srpna 1379 ji potvrdil papež Urban VI.
Dům byl opraven roku 1457 za prokurátora Heinricha z Rorau, který působil v letech 1455-1463, o čemž svědčí pamětní deska, umístěná na domu na via dei Banchi vecchi č. p. 131.
Protože poutní dům příliš nefungoval, byla fundace posléze určena na vydržování českých studentů v Germanicu a v jezuitské koleji v Praze (Klementinum). Hospic se dostal do správy bratrstva u římského kostela Santissima Trinità dei Pellegrini, zřízeného sv. Filipem Nerim k ubytování poutníků do Říma. Na zásah Mons. Karla Jaeniga papež Pius IX. předal roku 1872 český hospic českým biskupům, Jaenig jej spravoval a opravil jej na své náklady, jak o tom svědčila fasáda jím přikoupeného domu na Piazza Sforza Cesarini č.p. 30., dnes značně zanedbaná.
thumb|Nápis z 15. století, upomínající na úpravy Heinricha z Rorau
Papež Lev XIII. přiřkl hospic do majetku nově založené české koleje, Bohemica, z nějž se roku 1929 stalo Nepomucenum. Česká kolej dům vlastnila až do začátku 50. let 20. století, kdy jej byla z existenčních důvodů nucena prodat.
Poutní dům Velehrad v Římě nedaleko Vatikánu, pořízený pro české poutníky díky kardinálu Beranovi, je morálním nástupcem starého hospice sv. Václava.
Literatura Borový Klement, Národní dům český v Římě, Praha, Svatojánské dědictví 1874. Pangerl Matthias, Zur Geschichte des böhmischen Hospitals in Rom, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 12 (1874) 205-212. de Waal Anton, Das böhmische Pilgerhaus in Rom. Festgabe zum 900jährigen Jubiläum der Gründung des Bistums Prag, Prag, Verlag des katholischen Preßvereins 1873. Sohn Andreas, Deutsche Prokuratoren an der römischen Kurie in der Frührenaissance, Köln – Weimar – Wien, Böhlau 1997 (Umfang und Struktur, 8)
Kategorie:Nepomucenum Kategorie:Stavby v Římě Kategorie:České památky v Římě Kategorie:Římskokatolická církev v Česku