Raroh lovecký (Falco rusticolus) je velký dravý pták z čeledi sokolovitých. Další národní názvy: sokol islandský, sokol lovecký. Monotypický druh.

Popis Délka: 50–60 cm (53–63 cmSVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 122. ISBN 978-80-7291-246-9.) rozpětí křídel: 110–130 cm (109–134 cm) hmotnost: samec 960–1300 g, samice 1400–2000 g. Největší sokolovitý pták, velký jako káně (řád dravci). Zbarvení je značně variabilní, od téměř úplně bílých až po šedohnědé jedince. Dokonce i mláďata z jednoho hnízda jsou zbarvena různě. Na hlavě nemá žádnou kontrastní kresbu (ani vous, tzn. svislý pruh od koutku zobáku dolů). Na hlavě je mírně patrná kápě. Křídla jsou kratší než ocas. Ocas a kostřec mají jednobarevnou kresbu (např. ve srovnání se sokolem stěhovavým). V letu je zespodu patrné tmavé pole táhnoucí se středem křídla. Variabilita opeření je obecně vázána na rozšíření, ale se značnými překryvy a proměnlivostí. Bílá morfa, která převládá v Grónsku a vyskytuje se také na Sibiři, je bílá s tmavými konci křídel a trochou tmavých teček. Světle šedá morfa je bledě šedá s bělavým proužkováním (Island). Tmavošedá morfa je středně šedá se světle šedým proužkováním (Skandinávie, Rusko). Bílí rarozi bývali jako lovečtí ptáci pro svou sílu a neobyčejnou krásu vysoce ceněni.HANZÁK, Jan; ALDA, Jan, ed. a HUDEC, Karel. Světem zvířat. II. díl. 1. část, Ptáci. Praha: SNDK, 1963, s. 308. náhled|Tmavé pole na křídlech patrné zespodu

Hlas Hlasité drsné skřehotání nebo ostré kejhání vrej(-eh) vrej(eh) vrej(eh)…, pomalejší, strohé. Jednotlivé tóny jsou zřetelněji dvouslabičné než u sokola stěhovavého.

Rozšíření Arktický typ rozšíření, nejsevernější oblasti Evropy, Asie a Ameriky včetně pobřeží Grónska a Islandu. V Evropě hnízdí do 1000 párů. Populace jsou převážně stálé, přičemž na zimu se stahují poněkud jižněji hlavně mladí ptáci.

V České republice je doložen jediný výskyt, v roce 1926 byla střelena samice raroha loveckého.

Raroh lovecký obývá skalnatá pobřeží, dále tundru až tajgu.

Potrava Loví na zemi i ve vzduchu. Loví především ptáky střední velikosti (alka, bělokur, hrdlička, kachna, racek, volavka aj.). Je schopen ulovit i větší kořist, např. káni rousnou. Méně často loví savce (hraboš, lumík, zajíc aj.).

Rozmnožování náhled|Vejce raroha loveckého Vlastní hnízdo si nestaví. Hnízdí v opuštěných hnízdech jiných ptáků na skalách, řidčeji na stromech. (Hnízdo může prozradit množství žlutozelených lišejníků na skále pod hnízdem.) V dubnu snáší samice postupně 3–4 (2–6) vejce široká 40–49 mm a vysoká 54–64 mm o přibližné hmotnosti 70 g. Na vejcích sedí oba rodiče, a to po dobu 34–36 dní. Mláďata na hnízdě krmí rodiče až 50 dní. V zajetí je nejvyšší dosažený věk 19 let.

Význam náhled|Raroh lovecký ve znaku Islandu Velice ceněný sokolnický dravec. Je užíván k biologické ochraně letišť. Slouží ke kontrole populace ptáků, kteří by mohli ohrozit let letadla. Spíše se orientuje na ptáky na zemi než na ptáky ve vzduchu.

České pojmenování náhled|Sněhobílá forma raroha loveckého Jméno raroh vzniklo již v praslovanštiněFIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 10. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK., motivace pojmenování však nevznikla na českém jazykovém území, ale mimo ně.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 114. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK. Na základě postavení raroha v mytologii soudí Machek,MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vyd. z r. 1971. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 1997, s. 508. ISBN 80-7106-242-1. že jméno je přejato z východu, a dokládá to na staroíránském varagna- (jméno pro druh sokola). Je to jedna z podob, do níž se vtěluje bůh Vrthragna-, který vyniká silou, rychlostí, odvahou a krásou.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 35. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.

Jméno raroha a démoničnost přisuzovaná jeho nositeli (raroh prý večer létá s poselstvím od ďábla k čarodějnicím), měly za následek vznik slov „rarach“, „rarášek“, jež označují nadpřirozené bytosti s velkou mocí.

Mezitaxonové vztahy Parazitem je klíště Berleseho (Scaphixodes berlesei Birula, 1895).

Odkazy Reference

Literatura

FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.

HANZÁK, Jan; ALDA, Jan, ed. a HUDEC, Karel. Světem zvířat. II. díl. 1. část, Ptáci. Praha: SNDK, 1963. 486 s. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 1997. 866 s. ISBN 80-7106-242-1.

SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.

Externí odkazy

Macaulay Library (Macaulayova knihovna: audioarchiv, videoarchiv a fotoarchiv živočichů) Falco rusticolus (raroh lovecký) – Avibase – The World Bird Database hlasový projev např. William W. H. Gunn. Nome, Aljaška, USA 22. 6. 1968

Kategorie:Sokolovití Kategorie:Ptáci Severní Ameriky Kategorie:Ptáci palearktické oblasti