29. září je 272. den roku podle gregoriánského kalendáře (273. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 93 dní. Svátek má Michal.

Události

Česko 1363 – V Praze začal kázat německý kněz Konrád Waldhauser, který kritizoval církev za četné špatnosti, jichž se dopouštěli její představitelé, a který volal po nápravě duchovního života. 1370 – Karel IV. oženil svého syna Václava s Johannou Bavorskou. Šlo o další císařův skvělý politický tah 1389 – Beneš z Kravař založil augustiniánský klášter ve Fulneku. 1726 – Prokop Diviš byl vysvěcen na kněze 1883 – Liberecké Divadlo F. X. Šaldy zahájilo činnost slavnostní premiérou Schillerovy hry Vilém Tell 1939 – Ve Francii byla vytvořena 1. československá pěší divize. Stala se základem nové zahraniční armády na Západě, která bojovala za svobodu vlasti. 1948 – Komunistická strana Československa a Komunistická strana Slovenska se sloučily v jednu stranu. Předsedou strany zůstal prezident Klement Gottwald, generálním tajemník KSČ byl Rudolf Slánský. 1951 – Emil Zátopek překonal na stadionu Houštka ve Staré Boleslavi dva světové rekordy – na 20 km a v hodinovce. 1966 – Premiéru recitálu Jiřího Šlitra Ďábel z Vinohrad v divadle Semafor režíroval Jiří Menzel. 1968 – V Československu byl zaveden pětidenní pracovní týden 1969 – Prezident Ludvík Svoboda jmenoval novou vládu, vedenou Oldřichem Černíkem. Předsednictvo České národní rady jmenovalo novou vládu České socialistické republiky v čele s Josefem Kempným. 1990 – Sjezd Československé strany lidové. Jejím novým předsedou byl zvolen Josef Lux. 1999 – Vyplaval další skandál ČSSD. Sociální demokracie používala v roce 1995 karty na benzin placené tehdy mocnou společností Chemapol. 2001 – V Praze vznikla nevládní nezisková ekologická organizace Arnika. 2005 – Televizní vysílač a hotel na Ještědu byl prohlášen národní kulturní památkou. 2009 – Čeští senátoři, hlavně z ODS, předložili ústavnímu soudu návrh na další přezkoumání Lisabonské smlouvy. 2015 – Společnost Vítkovice Steel po více než sto letech ukončila výrobu oceli v areálu Vítkovických železáren v Ostravě–Vítkovicích.

Svět 522 př. n. l. – Dareios I. při ozbrojeném převratu zabil mága a vládce Gaumátu a stal se velkokrálem perské říše. 480 př. n. l. – Řecká flotila Themistokla porazila Peršany, vedené králem Xerxem I., v námořní bitvě u Salamidy. Peršané ztratili 400 lodí 61 př. n. l. – Pompeius Veliký oslavil své třetí vítězství nad piráty a ukončení válek s pontským králem Mithridatem při svých 45. narozeninách 885 – Benedikt III. byl zvolen 104. papežem. 1273 – Římským králem byl zvolen Rudolf Habsburský. Přemysl Otakar II., který sám o římskou korunu usiloval, nebyl jeho volbě jakožto jeden z kurfiřtů přítomen a odmítl jeho volbu uznat. 1349 – Obyvatelé rakouského města Krems obvinili Židy, že otrávili městské studny 1399 – Richard II. se stal prvním anglickým králem, který musel opustit trůn. Donutil ho k tomu jeho nástupce Jindřich IV. Richard II. zemřel brzo po té. 1493 – Kryštof Kolumbus po návratu opustil Cádiz a vydal se na druhou objevnou cestu do Nového světa 1513 – Výprava vedená Vascem Núñezem de Balboou překonala Panamskou šíji a jako první spatřila Tichý oceán ze strany Nového světa. 1711 – Juraj Jánošík převzal velení celé Uhorčíkovy bandy a složil zbojnickou přísahu. Tím začal poslední rok a půl jeho života, které ho přivedly před soud a na šibenici. 1829 – V londýnských ulicích se poprvé objevili policisté nově založeného Scotland Yardu 1848 – První velká bitva v Uhrách mezi Chorvaty a Uhry (Maďary). U vesnice Pákozd zaujali Uhři, vedení Jánosem Mógym, obranné postavení a střetli se s dvakrát silnější chorvatskou armádou. Z bitvy vyšli Uhři vítězně. 1863 – Bizetova opera Lovci perel (Les Pêcheurs de Perles) měla premiéru v Théâtre-Lyrique v Paříži 1913 – Německý vynálezce motoru Rudolf Diesel zmizel z parníku Dresden na cestě do Anglie. 10. října bylo nalezeno jeho tělo na vlnách Lamanšského průlivu. 1916 – Americký ropný magnát a průmyslník John D. Rockefeller se stal prvním miliardářem na světě 1922 – Benito Mussolini požádal Vatikán o podporu svého programu nově založené fašistické strany 1934 – Soukromá premiéra symfonické suity Gustava Holsta Planety v Londýně 1938 – Adolf Hitler, italský diktátor Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a francouzský předseda vlády Édouard Daladier dojednali Mnichovskou dohodu o odstoupení československého pohraničí (Sudet) Německu. 1942 – Francouzský národní výbor, vedený generálem de Gaullem, prohlásil že mnichovskou dohodu pokládá od začátku za neplatnou 1954 – Poprvé vzlétl americký stíhací letoun F-101 Voodoo. 1957 – Únik radioaktivity v kombinátu pro zpracování radioaktivních materiálů Majak v SSSR. Kyštymská havárie bývá označována za třetí nejrozsáhlejší radiační havárii po Černobylu a Fukušimě. 1959 – Přijata vlajka Bruneje. 1968 – Rusové ukončují přátelskou smlouvu s Titem a Jugoslávií 1977 – Vypuštěna kosmická stanice Saljut 6. 1979 – Papež Jan Pavel II. jako první papež v historii navštívil Irsko 1983 – Španělský tenorista Plácido Domingo debutoval v newyorské Metropolitní Opeře. Zaskakoval za Franca Corelliho v roli hraběte Mořice Saského v opeře Francesca Cilei Adriana Lecouvreur. 1988 – Mírové síly OSN získaly Nobelovu cenu míru 1995 – Americká vesmírná sonda Ulysses dokončila druhý oblet Slunce 1996 – 34. Tenisový Fed Cup žen vyhrály Američanky z USA, když v Atlantic City porazily Španělky 5:0 2000 – Muzikál A Chorus Line Marvina Hamlische překonal dosavadní rekord na Broadway s 3389 představeními

Narození

Česko 1624 – Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat, tridentský, pražský, brněnský a olomoucký kanovník († 31. května 1668) 1800 – Michal Antonín Kotler, obchodník a cestovatel († 18. listopadu 1879) 1832 – Joachim Oppenheim, ivančický rabín a spisovatel († 27. dubna 1891) 1842 – Matouš Václavek, pedagog a spisovatel († 2. prosince 1908) 1849 – Ladislav Zavrtal, italsko-český skladatel a dirigent († 29. ledna 1942) 1854 – Leopold Katz, advokát a mecenáš umění († 19. ledna 1927) 1860 – František Hrnčíř, vlastenecký učitel a spisovatel († 12. června 1928) 1868 – Matthias Krepenhofer, československý novinář a politik německé národnosti († 6. června 1943) 1883 – Václav Matoušek, malíř, Fialový poustevník († 29. června 1948) 1886 – Jindřich Prucha, malíř († 1. září 1914) 1887 – Andula Sedláčková, herečka († 24. listopadu 1967) 1890 – Alois Eliáš, odbojář a předseda protektorátní vlády († 19. června 1942) 1908 – Richard Kozderka, hudební skladatel a violista († 20. října 1994) 1911 Bedřich Reicin, agent NKVD, politik, generál, odsouzen k smrti v procesu se Slánským († 3. prosince 1952) Tomáš Vybíral, český stíhač († 21. února 1981) 1919 – Vladimír Vašíček, malíř († 29. srpna 2003) 1920 – Václav Neumann, dirigent († 2. září 1995) 1922 – Ladislav Hruzík, ministr lesního a vodního hospodářství České republiky († 12. dubna 1982) 1926 – Karel Cerman, český horolezec († 12. března 2013) 1928 – Martin Turnovský, český dirigent († 19. května 2021) 1929 – Karel Duba, kytarista, hudební skladatel a kapelník († 21. srpna 1968) 1933 – Josef Kadraba, československý fotbalový reprezentant († 5. srpna 2019) 1936 Jan Galandauer, český historik Oldřich Uličný, český jazykovědec, bohemista a překladatel 1938 – Milan Togner, český historik umění († 28. listopadu 2011) 1940 – Richard Falbr, politik († 13. května 2026) 1941 – Jaroslav Petřík, český scenárista a dramaturg 1942 Břetislav Ditrych, spisovatel, básník, autor literatury faktu a publicista Ivan Vojnár, fotograf, kameraman a režisér 1947 – Heřman Chromý, český básník a politik 1948 Jiří Litochleb, český ložiskový geolog a mineralog († 26. února 2014) Petr Traxler, skifflový a folkový kytarista, mandolinista, skladatel a zpěvák († 8. dubna 2014) 1949 – Milan Dvořák, český tlumočník a překladatel 1952 Jaroslav Ortman, advokát a politik Milan Špaček, český politik a lékař 1963 – Jaroslav Mostecký, spisovatel († 13. prosince 2020) 1968 – Michal Dlouhý, herec a dabér 1970 – Milan Benian, sportovní lezec, vicemistr světa 1973 Jan Kareš, horolezec, fitness trenér a rekordman Jiří Strach, režisér a herec 1976 – Jiří Hána, herec 1979 Michaela Maurerová, moderátorka a herečka Martin Jágr, ragbista

Svět náhled|upright|Michelangelo Antonioni (* 1912) náhled|upright|Lech Wałęsa (* 1943) náhled|upright|Sebastian Coe (* 1956) náhled|upright|Andrij Ševčenko (* 1976) 106 př. n. l. – Pompeius, římský vojevůdce a politik († 48 př. n. l.) 1240 – Markéta Anglická, skotská královna jako manželka Alexandra III. († 26. února 1275) 1276 – Kryštof II., dánský král († 2. srpna 1332) 1296 – Jakub Aragonský, syn aragonského krále Jakuba II. († červenec 1334) 1305 – Jindřich II. Dolnobavorský, bavorský vévoda († 1. září 1339) 1328 – Jana z Kentu, matka krále Richarda II. († 7. srpna 1385) 1511 – Michael Servetus, španělský lékař († 27. října 1553) 1518 – Tintoretto, italský renesanční malíř († 31. května 1594) 1547 – Miguel de Cervantes y Saavedra, španělský spisovatel († 22. dubna 1616) 1561 – Adriaan van Roomen, vlámský matematik († 4. května 1615) 1571 – Caravaggio, italský barokní malíř († 18. července 1610) 1591 – Svatý Michael de Sanctis, španělský římskokatolický světec († 10. dubna 1625) 1680 – Luisa Doretea Pruská, pruská a hesensko-kasselská princezna († 23. prosince 1705) 1703 – François Boucher, francouzský malíř († 30. května 1770) 1730 – Karel Boromej Josef z Lichtenštejna, rakouský šlechtic († 21. února 1789) 1758 – Horatio Nelson, britský admirál († 21. října 1805) 1795 – Kondratij Fjodorovič Rylejev, ruský básník a povstalec († 25. července 1826) 1804 – Giovanni Carnovali, italský malíř († 5. července 1873) 1810 – Elizabeth Gaskellová, anglická spisovatelka († 12. listopadu 1865) 1815 – Andreas Achenbach, německý malíř († 1. dubna 1910) 1816 – Paul Féval starší, francouzský spisovatel († 8. března 1887) 1820 – Jindřich, hrabě z Chambord, francouzský princ z dynastie Bourbonů († 24. srpna 1883) 1822 – Peter Michal Bohúň, slovenský malíř († 20. května 1879) 1840 – Johann Nepomuk Gleispach, předlitavský šlechtic, právník a politik († 21. února 1906) 1841 – Gerard Adriaan Heineken, nizozemský obchodník a pivovarník († 18. března 1893) 1843 – David Payne, skotský malíř († 22. dubna 1894) 1853 – Thyra Dánská, dánská princezna († 26. února 1933) 1857 – Šehzade Yusuf Izzeddin, syn osmanského sultána Abdulazize († 1. února 1916) 1864 – Miguel de Unamuno, španělský spisovatel a filosof († 31. prosince 1936) 1866 – Mychajlo Hruševskyj, první prezident Ukrajinské národní republiky († 25. listopadu 1934) 1867 – Walther Rathenau, německý průmyslník, politik, spisovatel a státník († 24. června 1922) 1869 – Gustav Mie, německý fyzik († 13. února 1957) 1870 – Grigorij Geršuni, ruský revolucionář († 29. března 1908) 1880 – James Simon, německý skladatel († 12. října 1944) 1881 – Ludwig von Mises, rakouský ekonom († 10. října 1973) 1887 – Billy Bevan, australský komik († 26. listopadu 1957) 1898 Fjodor Isidorovič Kuzněcov, sovětský vojevůdce († 22. března 1961) Trofim Lysenko, ukrajinský agronom († 20. listopadu 1976) 1899 László Bíró, maďarský vynálezce kuličkového pera († 24. listopadu 1985) Robert Gilbert, německý hudební skladatel († 20. března 1978) 1901 – Enrico Fermi, italský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 28. listopadu 1954) 1902 Théo Ballmer, švýcarský grafický designér († 10. prosince 1965) Maxmilián z Hohenbergu, nejstarší syn následníka trůnu Františka Ferdinanda († 8. ledna 1962) 1904 Nikolaj Ostrovskij, sovětský spisovatel († 22. prosince 1936) Greer Garsonová, americká herečka († 6. dubna 1996) 1907 Gene Autry, americký zpěvák, bavič a podnikatel († 2. října 1998) Hans Sutermeister, švýcarský, německy píšící spisovatel († 5. května 1977) 1908 – Eddie Tolan, atlet USA († 30. ledna 1967) 1912 Michelangelo Antonioni, italský filmový režisér († 30. července 2007)