Euskadi Ta Askatasuna (zkráceně ETA, česky: Baskicko a jeho svoboda) byla ozbrojená baskická nacionalistická a separatistická organizace operující ve Španělsku a Francii. Byla založena v roce 1959 ve frankistickém Španělsku skupinou baskických studentů, kteří chtěli propagovat baskickou identitu a nezávislost. Postupně se přeměnila v paramilitární organizaci, která provedla řadu atentátů, bombových útoků a únosů. Byla hlavním aktérem baskického národně-osvobozeneckého hnutí a konfliktu v Baskicku. Ukončení činnosti ohlásila v roce 2011 a k definitivnímu rozpuštění došlo v roce 2018.

V letech 1968 až 2010 zabila ETA 829 lidí (včetně 340 civilistů) a zranila více než 22 000 osob. Pro své násilné jednání byla označena za teroristickou organizaci Francií, Spojeným královstvím, Spojenými státy americkými a Evropskou unií. V průběhu let bylo zatčeno a odsouzeno téměř tři sta členů organizace.

V letech 1989, 1996, 1998, 2006 a 2010 ETA vyhlásila příměří. Dne 20. října 2011 oznámila „definitivní ukončení své ozbrojené činnosti“. Dne 24. listopadu 2012 bylo oznámeno, že skupina je připravena vyjednávat o „definitivním ukončení“ svých operací a o svém úplném rozpuštění. Dne 7. dubna 2017 skupina oznámila, že se vzdala všech svých zbraní a výbušnin. Dne 2. května 2018 zveřejnila ETA dopis datovaný 16. dubnem 2018, podle něhož „zcela rozpustila všechny své struktury a ukončila svou činnost“.

Ideologie Ačkoli organizace nevznikla jako marxistická, brzy přijala ideologii revolučního socialismu. Sami používali termín nacionální socialismus v kontextu jeho užívání dobovými antikoloniálními národně-osvobozeneckými hnutími. Od roku 1965 se ETA členila na dvě hlavní křídla – nacionální a socialistické. Křídla se rozcházela v názoru, zda je nadřazený národní, nebo třídní boj. V počátcích se ETA klonila k eurofederalismu, a to pod vlivem baskického básníka a filosofa Federica Krutwiga, který byl členem do roku 1967.

Hlavním požadavkem hnutí byla nezávislost Baskicka (ve Španělsku i Francii). Druhým bodem jejich programu byl přechod na socialistickou ekonomiku, která měla osvobodit baskickou dělnickou třídu. Vznikla jako hnutí pro pracující, přičemž vyšší baskické vrstvy považovala za kolaboranty se Španělskem. ETA se označovala za antikapitalistické a antiimperialistické hnutí. Svou ideologii popisovala jako kombinaci ozvobozenecké teologie inspirované dobovým hnutím v Latinské Americe, katolických vlivů a marxismu. Nakonec byla označována také za organizaci vyznávající marxismus-leninismus.

Politické aktivity První vazby na politické strany ETA získala v roce 1977 po založení baskické socialistické strany Euskadiko Ezkerra. Již o rok později se ovšem přiklonili k marxistické straně Herri Batasuna, která požadovala nezávislost Baskicka. Z té se v roce 2001 stala strana Batasuna, která byla španělskými úřady označena za politické křídlo ETA a v roce 2003 zakázána.

Historie Založení Organizace byla založena v červenci 1959 pod názvem Euskadi Ta Askatasuna studenty nespokojenými s umírněnou pozicí historické Baskické národní strany. První sjezd hnutí se konal v roce 1962 ve Francouzském Baskicku. Na sjezdu byl přijat program, který byl později otištěn ve spisu Federica Krutwiga Vasconia (1963). V letech 1964 a 1965 se program strany stále více proměňoval v marxistický, antikapitalistický a antiimperialistický.

Činnost během frankismu Aktivity ETA si první oběť vyžádaly v roce 1968. Byl jím příslušník občanské gardy, který byl zastřelen členem ETA Txabim Etxebarrietou během dopravní kontroly. Etxebarrieta byl následně zabit četníky. Jako akt pomsty se ETA rozhodla provést atentát na Melitóna Manzanase, šéfa tajné policie v San Sebastiánu, kterého vinili z nařizování mučení politických vězňů. Manzanas byl zastřelen příslušníky ETA v srpnu 1968. V roce 1970 probíhal v Burgos vojenský soud s šestnácti členy ETA. Soud vynesl šest rozsudků smrti, které byly později změněny na třicetileté tresty odnětí svobody. ETA v reakci unesla a později propustila německého konzula v San Sebastiánu.

Vedení ETA v této době operovalo z území Francie, která je tolerovala v kontextu odsouzení frankistické diktatury.https://dialnet.unirioja.es/descarga/articulo/4721564.pdf

Nejznámějším útokem organizace ETA během frankistické diktatury byla operace Ogro z prosince 1973, při které byl spáchán úspěšný atentát na předsedu vlády Luise Carrera Blanca. Režim reagoval přijetím nových antiteroristických zákonů, kterými posílil represe konané policií. Vojenské soudy dostaly pravomoc uložit a vykonat trest smrti. Posledními popravenými ve Španělsku byli právě příslušníci ETA, a to v září 1975.

Činnost při přechodu k demokracii náhled|Symbol organizace v Altsasu/Alsasua (Navarra, Španělsko, 2008) Během španělského přechodu k demokracii se rozpadla na dvě frakce: majoritní ETA (politicko-militární) a minoritní ETA (militární). Obě frakce odmítly nabídku amnestie a pokračovaly v ozbrojeném boji. ETA totiž nesouhlasila s dohodnutým principem přechodu k demokracii, který byl podmíněn „zapomenutím“ zločinů příslušníků frankistického režimu.

Postoje ETA se dále radikalizovaly poté, co hlavní španělské levicové strany Španělská socialistická dělnická strana a Komunistická strana Španělska programově opustily požadavky sebeurčení národů (respektive Basků). Politickým zastáncem ETA tak zůstala jen krajně levicová strana Herri Batasuna. Posledním hřebíčkem nadějí na zastavení útoků ETA bylo referendum o nové španělské ústavě z prosince 1978. Ta odmítala separatismus i baskický nacionalismus. Na protest se přes 50 % Basků referenda neúčastnilo.

V letech 1978 až 1980 útoky ETA stály život 240 lidí.

V osmdesátých letech španělská vláda nabídla omilostnění členů ETA, kteří se veřejně vzdají ozbrojeného boje. Někteří tak učinili a později se přidali do politické strany Euskadiko Ezkerra.

Mezi lety 1983 až 1987 se do konfliktu v Baskicku zapojily španělskou vládou podporované eskadry smrti Grupos Antiterroristas de Liberación (GAL). Programovým cílem GAL bylo „pomstít každou oběť ETA, zabitím člena ETA“. Operovaly v Baskicku a Francouzském Baskicku. GAL provedly 27 atentátů (až na jeden všechny ve Francii) a dalé sérii únosů a mučení. Tomuto období se také říká baskická špinavá válka.

Činnost v období demokracie náhled|Síla v podání „Euskadi Ta Askatasuna“ (2006) V roce 1985 ETA spáchala první bombový útok v Madridu za pomoci výbušniny nastražené ve vozidlu. Od té doby tuto metodu použila vícekrát. V červenci 1986 výbušnina v automobilu zabila dvanáct příslušníků občanské gardy. V červnu 1987 se odehrál bombový útok na Hipercor, při kterém bylo v Barceloně zabito 21 lidí. Útok v Barceloně způsobil veřejnosti šok. ETA následně uvedla, že před spácháním útoku varovala policii. Ta ovšem prohlásila, že varování přišlo jen několik minut před výbuchem. V důsledku vznikla protestní iniciativa Gesto por la Paz, která pořádala klidné protesty za ukončení konfliktu. Dalším otřesem společnosti bylo zavraždění Maríe Dolores Katarain, bývalé členky ETA, která se zřekla ozbrojeného boje. Příslušníci ETA ji zastřelili před zraky jejího malého dítěte.

V lednu 1988 všechny politické strany s výjimkou Herri Batasuna podepsaly společnou dohodu, jejímž cílem bylo ukončení násilí páchaného ETA. Vedení ETA bylo poprvé přizváno k jednacímu stolu.

V roce 1992 byla zatčena trojice lídrů ETA – Francisco Mujika Garmendia, José Luis Alvarez Santacristina a José María Arregi Erostarbe.

Roku 1995 ETA připravovala atentát na Josého Maríu Aznara, lídra Lidové strany. Atentát ale selhal. Následně se na něj znovu pokoušeli útočit v roce 2001. V roce 1997 ETA unesla a zavraždila komunálního politika za Lidovou stranu Miguela Ángela Blanca.

V roce 2004 byla ETA španělskými politiky a médii obviněna z bombových útoků na madridské vlaky. ETA vinu odmítla a později byli z útoky odsouzeni islamističtí fundamentalisté.

Roku 2006 probíhalo další kolo jednání zahájené Josém Luisem Rodríguezem Zapaterem. ETA vyhlásila příměří. Rozhovory se ale zhroutily a v prosinci 2006 ETA provedla bombový útok na letišti Adolfa Suáreze Madrid-Barajas.

V roce 2008 španělské soudy zakázaly dvě baskické strany, na což ETA reagovala bombovými útoky.https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/spain/3057198/Eta-bombings-Third-blast-in-24-hours-kills-army-officer.html Roku 2009 španělské úřady zatkly několik členů velení ETA.

V září 2010 ETA vyhlásila poslední příměří a v lednu 2011 oznámila, že příměří bude trvalé. V říjnu 2011 se v San Sebastiánu konala mírová konference, která konflikt ukončila.

Ukončení činnosti V roce 2014 organizace oznámila ukončení ozbrojeného boje a rozpuštění svých operačních a logistických struktur. Dne 8. dubna 2017 předala ETA francouzským úřadům polohu svých úkrytů se zbraněmi a začátkem května 2018 oznámila své definitivní rozpuštění. Několik dní před tím požádala veřejnost o odpuštění zla, které ve jménu své věci organizace spáchala.

Odkazy Reference

Související články Baskický nacionalismus

Externí odkazy

http://www.dokumenty-iir.cz/MP/MPArchive/2001/MP082001.pdf (Buchtele, Tomáš. Politická situace v Baskicku a její kořeny. 16-19 S.) https://web.archive.org/web/20140529103926/http://magazin.specialista.info/view.php?cisloclanku=2005102302 https://web.archive.org/web/20160304220442/http://policy.euweb.cz/print.php?id=50 http://www.tkb.org/Group.jsp?groupID=31 – MIPT Stránky o terorismu (ETA) Who are Eta? – BBC o ETě Text of ETA cease-fire statement Fotos del Horror fotky a jiné prohlášení ETA In memoriam, oběti ETA William A. Douglass: The unknown mediator in the Basque peace process of 2006

Kategorie:Baskický nacionalismus Kategorie:Povstalecké skupiny Kategorie:Partyzánské organizace Kategorie:Separatistické organizace Kategorie:Skupiny označené za teroristické vládou USA Kategorie:Skupiny označené za teroristické Evropskou unií Kategorie:Nacionalistický terorismus Kategorie:Separatismus ve Španělsku Kategorie:Terorismus ve Španělsku Kategorie:Terorismus ve Francii Kategorie:Baskicko Kategorie:Organizace založené roku 1959 Kategorie:Organizace zaniklé roku 2018 Kategorie:Národněosvobozenecká hnutí Kategorie:Komunismus