Malá Fatra je pohoří na severu Slovenska v Žilinském kraji a malou části v Trenčínském kraji. Je součástí krajinného celku Fatransko-tatranská oblast, který je součástí Vnitřních Západních Karpat. Po Vysokých, Nízkých Tatrách a Oravských Beskydech je čtvrtým nejvyšším pohořím Slovenska s bohatou a poměrně zachovalou západokarpatskou přírodou. Významnou část pohoří v krivánské části Malé Fatry zabírá Národní park Malá Fatra.
Nejvyšší horou je Velký Kriváň s nadmořskou výškou 1709 m n. m. V Strečnianském průsmyku je pohoří řekou Váh rozděleno na Krivánskou Malou Fatru a Lúčanskou Malou Fatru. Celé území patří do povodí Váhu. Pohoří je hustě zalesněné pouze s výjimkou bezlesých hřebenů. Oblast Malé Fatry je oblíbenou letní i zimní turistickou lokalitou.
Členění Malé Fatry náhled|Geomorfologické členění Slovenska- Malá Fatra zvýrazněna šedou barvou Malá Fatra patří do Fatransko-tatranské oblasti Západních Karpat. Půdorys pohoří představuje nepravidelnou elipsu (poetičtější „křídla motýla“) s celkovou vzdušnou délkou 52 km a největší šířkou 16 km. Charakteristickým znakem je hlavní hřeben, který se klikatí a vytváří rozsochy oddělující hluboká údolí.
V místě zvaném Strečniansky průsmyk je pohoří rozděleno řekou Váh na dva geomorfologické podcelky.
Na sever od Váhu se nachází Krivánská Malá Fatra, jejíž velká část o rozloze 22 630 ha je od 1. dubna 1988 národním parkem. Pojmenována je podle nejvyššího vrcholu – Velkého Kriváně (1708,7 m). Ohraničená je na východě řekami Váh a Orava a na západě řekou Varínka.
Na jih od Váhu se nachází Lúčanská Malá Fatra, která je pojmenována podle jejího nejvyššího vrcholu – Veľké lúky (1475,5 m). Lúčanská Fatra je na východě ohraničena řekou Turiec a na západě řekou Rajčianka.
V Strečnianském průsmyku leží také nejnižší místo Malé Fatry, hladina řeky Váh u Strečna, 350 m n. m. Řeka v tomto místě vytváří Domašínský meandr, největší říční meandr na Slovensku. Dále proti směru toku vytváří Váh Kraľoviansky meandr, který odděluje Malou Fatru od Velké Fatry. Malá Fatra odděluje Žilinskou kotlinu od Turčianské kotliny. Na jihozápadě tvoří Fačkovské sedlo hranici se Strážovskými vrchy. Na severu sousedí s Kysuckou vrchovinou, Oravskou Magurou, Oravskou vrchovinou a na východě s Velkou Fatrou.
Geologická stavba Malá Fatra je součástí vrásového příkrovu stavby Fatransko-tatranského pásma jádrových pohoří Západních Karpat. Její krystalinické jádro tatrika je tvořeno hlubinnými vyvřelinami mladšího paleozoika (karbonu) granodiority a tonality, které postupně krystalizovaly a vyzdvihovaly se až do dnešní podoby.
Na granitoidním jádru Malé Fatry leží sedimentární obal (jednotka Malej Fatry). Ten je dobře vyvinutý hlavně v severní části pohoří. Vytváří oblast západně od Párnice, oblast Velkého a Malého Kriváně a zasahuje až do Strečna. Samostatným obalovým celkem je Kozolská jednotka, která je zřejmě součástí infratatrika. Nad sedimentárních obalem leží příkrovy z vápenců a dolomitů krížňanský a chočského příkrovu. Sedimentární sled zliechovské jednotky krížňanského příkrovu sahá až do střední křídy a má v této oblasti své typové oblasti. V málo odolných horninách vznikl členitý reliéf s charakteristickými skalami, soutěskami a skalními věžemi (například komplex Rozsutce, Boboty, Sokolie, Vrátna dolina, Tiesňavy). Výraznými krajinotvornými prvky jsou bradlové partie, z krasových forem jsou zastoupeny škrapy, závrty, propasti, kaňony, jeskyně a krasové prameny.
Vrcholy Malé Fatry náhled|Velký Rozsutec, pohled zpod Poludňového Grúně náhled|Stoh
Vrcholy Malé Fatry jsou soustředěny především na hlavním hřebeni Krivánské a Lúčanské Malé Fatry. Menší část nižších vrcholů je na kratších bočních hřebenech (Sokolie, Boboty…)
Vrcholy Krivánské Malé Fatry Veľký Kriváň (1708,7 m) Malý Kriváň (1670,9 m) Chleb (1645,6 m) Hromové (1636 m) Veľký Rozsutec (1610 m) Pekelník (1609 m) Stoh (1607 m) Steny – (jižní vrchol 1572 m, severní vrchol 1535 m) Stratenec (1513 m) Suchý (1428 m) Poludňový Grúň (1460 m) Malý Rozsutec (1344 m)
Vrcholy Lúčanské Malé Fatry Veľká lúka (1475 m) Krížava (1456,7 m) Veterné (1441,6 m) Minčol (1364 m) Kľak (1351 m) Úplaz (1301 m) Hnilická Kýčera (1217,6 m) Kozol (1119 m)
Další vrcholy Lúčanské Malé Fatry
Havran (636 m)
Jeskyně v Malé Fatře V Malé Fatře se nachází několik jeskyní. Všechny jsou veřejnosti nepřístupné. Nejdelší je Vyvieračka, která je dlouhá 620 m a která je zčásti zaplavena. V současnosti je zdrojem pitné vody pro obec Terchová. Krystalová jeskyně v Malém Rozsutci, Hoblíkova jeskyně, Višňovská jeskyně, Jeskyně v kraľovianskej kope, Horní kraľovianska jeskyně, Střední kraľovianska jeskyně, Stará Stratenecká jeskyně,Malá Fatra – Vrátna dolina, Letná turistická mapa 1:50 000, Vojenský kartografický ústav, š.p., Harmanec 2000 Kukurišova jeskyně, Žaškovská jeskyně, Adamova jeskyně, Vyvieračka, propast pod Velkým Rozsutcem a další Systém medvědích jeskyní se nachází ve Vratné dolině. Patří sem Medvědí jeskyně I a II, Šupicova jeskyně, propast WC-1, dvě suché vyvěračky V1, V2 a Wratnuella (nyní součást Medvědí jeskyně II). s. 23
Vodstvo náhled|Šútovský vodopád Celé území Malé Fatry patří do povodí Váhu. Toky mají charakter bystřin, horských řek a potoků s prudkým spádem. Dierový potok vytvořil působivé útvary a vodopády v Jánošíkových dírách.
Severozápad pohoří lemují řeky Varínka a Rajčianka, z východu obtéká pohoří řeka Váh, která dělí Malou Fatru na dvě části a vytváří Přírodní památku Domašínský meandr. Ze severu teče řeka Orava, která ústí do Váhu u obce Kraľovany. Za soutokem těchto řek Váh vytváří působivý a chráněný Kraľoviansky meander. Dále podél toku Váhu je umístěna přehrada Krpeľany s umělým kanálem, která využívá sílu toku na výrobu elektřiny. Ve vesničce Rieka (část obce Šútovo) a v Nezbudské Lúčke se nacházejí zatopené kamenolomy.
V okolí pohoří se nachází několik minerálních pramenů např. u obce Nezbudská Lúčka, Poluvsie, Žaškov, Kamenná Poruba, Rajecká Lesná a hlavně v lázeňském městě Rajecké Teplice. Přímo v pohoří v údolí Slovianska dolina je pramen s názvem Smradľavá voda.
Vodopády V oblastech vápenitých hornin vznikly vodopády. Největší a nejkrásnější je Šútovský vodopád. Další se nacházejí v údolí Stohového potoka, v oblasti Jánošíkových dier a nad osadou Bílá (vodopád Padacia na východ od Malého Rozsutce). Šútovský vodopád – nejznámější a největší (38 m) vodopád v Malé Fatře, NPP Kľacký vodopád – pod vrcholem Kľaku v Lúčanské Malé Fatře, Vodopády Dierového potoka – v Jánošíkových dierách, Tiesňavy – několik menších vodopádů na říčce Varínka (Vrátňanka), Fačkovský vodopád – pod vrcholem Kľaku v Lúčanské Malé Fatře, asi 3 km jihovýchodně od obce Fačkov.
Fauna a flóra Malé Fatry náhled|Orel skalní náhled|Tesařík alpský náhled|koniklec slovenský úzkolistý náhled|Bukový les a turistická trasa na vrcholu Ostré skály Pohoří je hustě zalesněné pouze s výjimkou bezlesých hřebenů. V přirozené posloupnosti jsou zachovalé všechny lesní vegetační stupně, od bukovo dubového, smrkového,jedlového až po kosodřevinné. Stupně doplňují skalní společenství, vysokohorské louky (hole), mokřady a prameniště. Na území Malé Fatry bylo zjištěno 26 typů biotopů, 6 druhů rostlin a 29 druhů živočichů evropského významu.
Fauna Fauna Malé Fatry je velmi pestrá. Některé druhy patří mezi ohrožené a jsou na Slovensku raritní. Savci (výběr): medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), srnec obecný (capreolus capreolus), jelen lesní (Cervus elaphus), vlk obecný (Canis lupus), kočka divoká (Felis silvestris), vydra říční (lutra lutra), … Netopýři (výběr): netopýr ušatý (Myotis Bechstein), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr černý (Barbastella barbastellus), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum), … Plazi a obojživelníci (výběr): mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), užovka stromová (Elaphe longissima), zmije obecná (Vipera berus), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek karpatský (Triturus Montandon), čolek velký (Triturus cristatus), … Ptáci (výběr): orel skalní (Aquila chrysaetos), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), výr velký (Bubo bubo), žluna šedá (Picus canus), sýček rousný (Aegolius funereus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datel černý (Dryocopus martius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), skalník zpěvný (Monticone saxatilis), ledňáček říční (Alcedo atthis), čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), puštík bělavý (Strix uralensis), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), strakapoud jižní (Dendrocopos vulgare), chřástal polní (crex crex), sýček vrabčí (Glaucidium passerinum), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), křepelka polní (Coturnix coturnix), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata), tetřev (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), datlík tříprstý (picoides tridactylus), lejsek malý (Ficedula Parva), … Ryby (výběr): Pstruh obecný potoční (Salmo trutta), hrouzek dlouhovousý (Gobio uranoscopus), drsek menší (Zingel streber), mihule karpatská (Eudontomyzon Danford), sekavčík zlatavý (Sabanejewia aurata), vranka obecná (Cottus gobio), … Motýli (výběr): jasoň červenooký (Parnassius apollo), jasoň dymnivkový (Parnassius Mnemosyne), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), bělásek východní (Leptidea morsei), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ?†ohniváček rdesnový (Lycaena helle), … Brouci (výběr): střevlík potoční (Carabus variolosus), střevlík Zawadského (Carabus zawadszkii), tesařík alpský (Rosalia alpina), tesařík karpatský (Pseudogaurotina Excellens), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), roháč obecný (Lucanus cervus), …
Flóra Geologické podloží, členitý reliéf a velké rozpětí nadmořských výšek podmínily pestrost rostlinstva. Asi 83 % území zabírají lesy, převážně smíšené s převahou listnatých dřevin, zejména buku lesního. Na území Malé Fatry bylo dosud zjištěných více než 900 druhů vyšších rostlin. Z toho je 22 druhů západokarpatských endemitů, 14 karpatských endemitů, 15 karpatských subendemitů a 4 vlastní endemity Malé Fatry, kontryhel Sojákův, kontryhel panenský, světlík stopečkatý a jeřáb fatranský. Svahy vrcholů v pásmu kosodřeviny jsou porostlé keři brusnice borůvky, přesto, že se nachází v národním parku její častý nelegální sběr je viditelný na ustupujícím výskytu. Roste zde i 169 rostlin, které jsou ohroženy (67 kriticky).
Na vápencích a dolomitech lze nalézt několik zákonem chráněné druhy, jako je koniklec slovenský úzkolistý, hvězdnice alpská, hořec Clusiův, dryádka osmiplátečná, stračka karpatská, upolín evropský (Trollius europaeus) a další.
Na území rostou i masožravé rostliny nejčastěji tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), tučnice alpská (Pinguicula alpina) a z rosnatek rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a vzácně i rosnatka anglická (Drosera Anglica).
Další významné rostliny: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), hvozdík lesklý (Dianthus nitidus), koniklec slovenský (Pulsatilla slavica), oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. Moravicum), hornice alpská karpatská (Tozzi carpathica), zvonek kopinatý (Campanula serrata), kozinec chladnomilný (Astragalus frigidus), plavuník alpínský, (Diphasiastrum alpinum), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum), měkčilka jednolistá (Malaxis monophyllos), sedmokvítek evropský (Trientalis europaea), kopytník evropský (Asarum europaeum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), plicník měkký (Pulmonaria mollis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), klinopád obecný (Clinopodium vulgare) a konopice velkokvětá (Galeopsis speciosa).
Zajímavosti V Malé Fatře je několik přírodních zajímavostí. Ze všech třeba zmínit například Krystalová jeskyně v Malém Rozsutci, Mojžíšovy prameny, Domašínský meandr, Lipnerova rizňa a Jánošíkove diery.