1. února – úterý Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci. Členové vlády mají prý domácí vězení. Vláda podle něj nedokázala nastolit v Nepálu mír. V Nepálu již devět let trvají srážky mezi vládními vojsky a maoistickými povstalci. Papež Jan Pavel II. byl převezen do římské nemocnice Gemelli. Papež měl podle sdělení Vatikánu potíže s dýcháním poté, co onemocněl chřipkou. V nemocnici má 84letý papež zůstat několik dní. Pražský vrchní soud odsoudil bývalého ministra financí Iva Svobodu (ČSSD) a jeho poradkyni Barboru Snopkovou k pěti letům odnětí svobody. Oba byli obviněni v souvislosti s krachem mělnické firmy Liberta. Podle soudu se dopustili podvodu a zvýhodňování věřitele, Snopková také porušování povinnosti v řízení o konkurzu. Slovinský parlament poměrem hlasů 79:4 ratifikoval Ústavu Evropské unie.
2. února – středa Asociace islámských učenců, která reprezentuje sunnitskou menšinu v Iráku, označila nedávné volby v této zemi na nelegitimní. Asociace, která před volbami vyzvala k jejich bojkotu vzhledem k útokům amerických okupantů na sunnitská města, varovala OSN před uznáním výsledků voleb za právoplatné. Vláda vzešlá z voleb bude podle Asociace mít jen omezenou legitimitu a měla by mít jen omezené pravomoci.
3. února – čtvrtek Předseda vlády Gruzie Zurab Žvanija byl nalezen mrtev v bytě svých přátel v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Žvanija a ještě jeden muž zemřeli na otravu oxidem uhelnatým z vadného plynového topení. Boeing 737 afghánských aerolinií se 104 osobami na palubě zmizel za sněhové bouře při letu z Herátu do Kábulu. Po dvou dnech byly trosky letadla nalezeny v horách 20 km jihovýchodně od Kábulu, předpokládá se, že všechny osoby na palubě zahynuli.
4. února – pátek Ukrajinský parlament schválil kontroverzní opoziční političku Julii Tymošenkovou do funkce předsedkyně vlády. Pro Tymošenkovou, která podporovala nového prezidenta Viktora Juščenka během tzv. Oranžové revoluce, hlasovalo 373 poslanců ze 450. Javal Davis, americký voják, který se koncem roku 2003 na mučení iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb, byl americkým vojenským soudem odsouzen k 6 měsícům vězení a propuštění z armády. V Iráku byla dosud neznámou skupinou islámských radikálů unesena italská novinářka Giuliana Sgrenová. Únosci požadují stažení italských okupačních vojsk ze země, jinak hrozí, že Sgrenovou zavraždí.
5. února – sobota Javier Solana, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, označil případný vojenský útok na íránská jaderná zařízení za chybu. Nová ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová před několika dny prohlásila, že útok na Írán není „na pořadu dne“, nicméně vyzvala Evropu k jednotné opozici vůči íránskému jadernému programu. USA opakovaně obvinily Írán, že se snaží vyvinout jaderné zbraně, což však Írán popírá. Při útocích povstalců v Iráku bylo zabito 21 Iráčanů, většinou příslušníků vládních ozbrojených sil, a dva američtí vojáci. Při výbuchu pozemní miny zemřely dvě irácké děti.
6. února – neděle V Iráku byli uneseni čtyři egyptští inženýři pracující pro egyptskou telekomunikační firmu Orascom. Při útoku protivládních povstalců na policejní stanice jižně od Bagdádu bylo podle irácké policie zabito 22 vládních policistů a 14 útočníků. Americké okupační síly propustily na 350 iráckých vězňů z bagdádské věznice Abú Ghrajb. Dosavadní vládní strana Thajci milují Thajsko zvítězila v parlamentní volbách v této asijské zemi.
7. února – pondělí Při útocích na vládní policisty v Iráku bylo zabito nejméně 27 osob včetně řady civilistů. K útokům se přihlásila Organizace Al-Káidy pro svatou válku v Iráku vedená Jordáncem Abú Musab az-Zarkávím. Generální tajemník OSN Kofi Annan odvolal z funkcí dva vysoké diplomaty Benona Sevana a Josepha Stephanidese, zapletené do korupce v rámci programu Ropa za potraviny, programu pro prodej irácké ropy za účelem dodávek potravin do Iráku. Oba muži, s nimiž bylo zavedeno disciplinární řízení, vinu popírají. Tři neznámí útočníci vnikli na španělský konzulát ve švýcarském hlavním městě Bernu a zajali několik zaměstnanců jako rukojmí. Motiv jejich činu byl zřejmě kriminální, patrně se neúspěšně pokusili ukrást obsah trezoru. Pachatelům se podařilo uprchnout ještě před příjezdem policie.
8. února – úterý V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se sešli představitelé Egypta, Izraele, Jordánska a Palestiny. Za účasti egyptského prezidenta Husního Mubaraka a jordánského krále Abdalláha II. se izraelský premiér Ariel Šaron a palestinský prezident Mahmúd Abbás dohodli na zastavení bojových akcí. Egypt a Jordánsko zváží návrat svých velvyslanců do Izraele „ve vhodný čas“ (velvyslanci byli odvoláni v reakci na izraelské vojenské akce proti Palestincům). V Iráku byli propuštěni čtyři egyptští inženýři unesení 6. února. Při sebevražedném útoku na zájemce o službu v irácké armádě na západě Bagdádu přišlo o život nejméně 21 osob a 27 jich bylo zraněno. Řecký parlament zvolil prezidentem republiky na nadcházejících pět let Karolose Papuliase. V parlamentních volbách v Dánsku zvítězila dosavadní vládní středopravicová koalice.
9. února – středa Automobil naložený výbušninami explodoval v centru Madridu. Při výbuchu bylo lehce zraněno 39 osob. K zodpovědnosti za útok se v telefonátu do redakce novin přihlásila baskická separatistická organizace ETA. Palestinská radikální hnutí Hamas a Islámský džihád oznámila, že se necítí vázána příměřím s Izraelem, které 8. února vyhlásil palestinský prezident na summitu v Šarm aš-Šajch. Ukrajinský generální prokurátor Svjatoslav Piskun uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard, že nový prezident Ukrajiny Viktor Juščenko byl v září 2004 otráven úmyslně. Od vídeňských lékařů prý Piskun získal nové důkazy o celé kauze.
10. února – čtvrtek V Rijádu a okolí začaly historicky první komunální volby v Saúdské Arábii. Volby, ve kterých smějí kandidovat i hlasovat jen muži, budou probíhat postupně v různých částech země a potrvají až do 21. dubna. Představitel ministerstva zahraničí KLDR uvedl, že jeho země vyrobila jaderné zbraně, a to údajně pro sebeobranu proti případné agresi ze strany USA. Současně Severní Korea oznámila, že se na neurčitou dobu stahuje z mezinárodních jednání o svém jaderném programu. Při útocích povstalců a při bojích mezi silami prozatímní vlády a povstalci v Iráku zahynulo nejméně 40 osob. Mezi oběťmi je i přes 20 osob z konvoje, který směřoval do Bagdádu, údajně s nákladem cukru. Při střetech v městě Salman 65 kilometrů jižně od Bagdádu údajně povstalci dobyli na krátkou dobu policejní stanici, odkud byli vytlačeni až palbou amerických vrtulníků. Při střetu bylo zabito 10 vládních policistů.
11. února – pátek Nejméně 60 lidí zahynulo po protržení přehrady v pákistánské provincii Balúčistán. Současné dlouhotrvající deště si v Pákistánu již vyžádaly asi 50 obětí na životech. Papež Jan Pavel II. byl propuštěn z římské nemocnice, ve které se od 1. února léčil kvůli dýchacím problémům. Rumunsko oznámilo, že do Iráku vyšle dalších 100 vojáků. Na Američany vedené okupaci Iráku se dosud podílelo 730 rumunských vojáků. Při dvou útocích neznámých útočníků na šíitské civilisty v Iráku zahynulo nejméně 24 lidí.
12. února – sobota Palestinské militantní skupiny Hamás a Islámský džihád po rozhovorech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu s Izraelem. Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně poprvé úspěšně odstartoval nový typ evropské rakety nové generace Ariane 5. Na oběžnou dráhu kolem Země umístila dvě družice – telekomunikační a vědeckou. Při předchozím startu 11. prosince 2002 tohoto typu musela pozemní kontrola raketu kvůli poruše na dálku zničit. V řadě ruských městech proběhly masové demonstrace, jejichž účastníci odmítali či naopak podporovali vládní návrh sociální reformy. Reforma mj. odnímá některým skupinám obyvatel naturální výhody (například bezplatnou veřejnou dopravu) a nahrazuje je peněžními dávkami. Celkem se demonstrací podle ruského ministerstva vnitra zúčastnilo téměř čtvrt milionu lidí. Při útocích povstalců a střetech mezi americkými vojsky a povstalci zahynulo v Iráku nejméně 18 lidí, včetně řady civilistů. Izraelská vláda souhlasila s návratem 69 vypovězených Palestinců na Západní břeh Jordánu. Pro údajné teroristické aktivity vypověděly okupační úřady od září 2000 56 Palestinců do Pásma Gazy a 13 do Evropy.
13. února – neděle Podle volební komise je vítězem iráckých voleb, které se konaly 30. ledna, aliance šíitských skupin, která získala 47,6 % hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26 % a uskupení Američany dosazeného premiéra Ajáda Alávího je třetí s 14 % hlasů. Volební účast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2 % voličů. Asi 5000 neonacistů demonstrovalo v Drážďanech při příležitosti 60. výročí zničení města spojeneckým bombardováním za 2. světové války. Demonstraci organizovala národnědemokratická strana (NPD), zastoupená v saském parlamentu. Podle řečníků si nálet vyžádal vyžádal až půl milionu obětí (oficiální verze zní 20 až 35 000 mrtvých). Srbský prezident Boris Tadić prohlásil při návštěvě Kosova, že nikdy nepřipustí odtržení této provincie od Srbska. Tadić je první srbský vůdce, který navštívil Kosovo od útoku NATO na Jugoslávii v roce 1999.
14. února – pondělí Při výbuchu automobilu naloženého výbušninami bylo v libanonském hlavním městě Bejrútu zabito 6 osob, mezi nimi i bývalý libanonský ministerský předseda Rafík Harírí. K zodpovědnosti za útok se přihlásila dosud neznámá saúdskoarabská islamistická skupina, panují však pochyby o pravdivosti jejího tvrzení. Libanonská armáda byla následně uvedena do stavu pohotovosti s cílem „zajistit stabilitu“. Libanonská opozice obvinila z vraždy libanonskou a syrskou vládu. Syrský prezident Bašar al Asád útok odsoudil jako „hrozný kriminální čin“. Při výbuchu metanu v uhelném dole u města Fu-sin v severovýchodní Číně zahynulo nejméně 203 horníků. Povstalci v Iráku zapálili plynovod a ropovod u Kirkúku na severu země. Při dalších útocích povstalců přišlo o život nejméně 5 osob, z toho jeden civilista a jeden irácký dodavatel pro americkou armádu.
15. února – úterý Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek uvedl, že kvůli kauze financování Grossova bytu chce vyvolat jednání nejprve koaličních stran a poté všech parlamentních stran vyjma KSČM. Předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross, který je na dvoudenní oficiální návštěvě ve Francii, vyslovil údiv nad načasováním Kalouskova vyjádření a na adresu lidovců řekl, že nebude nikoho nutit setrvávat ve vládě. Podle předsedy opoziční ODS Mirka Topolánka je třeba, aby se parlamentní strany dohodly na vyhlášení předčasných voleb. Při požáru mešity v centru Teheránu zahynulo nejméně 59 lidí a přes 200 bylo zraněno. Po zaplacení výkupného ve výši 500 tisíc dolarů byl v Iráku propuštěn turecký loďařský magnát Kahraman Sadikoglu, unesený v prosinci 2004. Podle jeho ženy byl neznámými zločinci unesen jen kvůli výkupnému, nikoli z politických důvodů.
16. února – středa Íránská vláda prohlásila, že americké bezpilotní výzvědné letouny již „dlouhou dobu“ přelétávají nad íránskými jadernými zařízeními. O údajných špionážních letech USA nad Íránem již dříve informoval americký deník The Washington Post a podle íránských sdělovacích prostředků jsou hlášena častá pozorování neidentifikovaných létajících objektů v oblastech kolem jaderných zařízení. Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů vstoupil v platnost. Komisař NHL Gary Bettman oznámil, že celá sezóna 2004–05 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůli odborářským sporům došlo poprvé v americké historii.