1. května – neděle Na mnoha místech ČR i zahraničí se konaly demonstrace při příležitosti svátku práce. Na některých místech zasahovala policie. V pardubickém Paramu vybuchla nádrž obsahující asi 150 tun asfaltu. Letošním vítězem německé fotbalové Bundesligy se stalo mužstvo Bayernu Mnichov.
2. května – pondělí Izraelská vláda se rozhodla přiřknout vyšší škole v izraelské osadě Ariel na palestinském Západním břehu Jordánu statut univerzity. Reagovala tak na dubnový bojkot vyhlášený Britskou asociací univerzitních učitelů (AUT) vůči dvěma izraelským univerzitám. AUT bojkot univerzit vyhlásila kvůli jejich údajné podpoře nezákonné okupace palestinských území a kvůli hrozbě výpovědi jednomu historikovi kritizujícímu izraelskou politiku. V Afghánistánu v provincii Baghlán vybuchl tajný muniční sklad. Exploze zabila nejméně 28 lidí a 70 zranila. Zbraně patrně patřili místnímu polnímu veliteli Džalálovi, který předtím tvrdil, že všechny zbraně již odevzdal. Příslušnice americké armády Lynndie Englandová přiznala vinu v procesu před americkým vojenským soudem, ve kterém je obviněna ze špatného zacházení s iráckými vězni zadržovanými americkými okupačními silami v Iráku. Vysílání zahájil nový zpravodajský kanál České televize ČT24. Letošním mistrem české 1. fotbalové ligy se stalo mužstvo Sparty, jeho náskok už ve zbývajících kolech nemůže žádný ze soupeřů dohnat.
3. května – úterý Generální ředitel Českých drah Petr Kousal oznámil, že k 9. květnu odstupuje ze své funkce. Řízením ČD byl pověřen jeho dosavadní první náměstek Josef Bazala. Důvodem Kousalovy rezignace jsou spory mezi ním a ministrem dopravy Milanem Šimonovským (KDU-ČSL) ohledně obchodní politiky ČD.
4. května – středa Při útoku sebevražedného útočníka na náborové středisko irácké policie v kurdském městě Irbíl v severním Iráku bylo zabito nejméně 60 lidí a nejméně 150 zraněno. K zodpovědnosti za útok se přihlásila islamistická skupina Ansar Sunna. Devět iráckých vládních vojáků bylo zabito poblíž Bagdádu, když protivládní povstalci vedle jejich konvoje odpálili automobil naložený výbušninami. Pákistán oznámil zatčení Abú Farádže al-Libího, který je údajně třetím nejvýše postaveným mužem v organizaci al-Káida. V několika slovenských městech protestovaly tisíce studentů středních a vysokých škol proti plánu vlády na zavedení školného na vysokých školách. Požadovali také demisi ministra školství Martina Fronce, kterého viní i ze zodpovědnosti za nedávné nepovedené maturity z matematiky. Podle slovenského ministerstva školství protestující studenti vlastně odmítají zvýšení kvality vysokých škol.
5. května – čtvrtek Ve volbách do Dolní sněmovny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska potřetí v řadě zvítězili labouristé. Získali 356 mandátů z celkových 646. Konzervativci mají 197, liberální demokraté 62 a další strany 30 mandátů. Labouristé ztratili 47 obvodů, v nichž zvítězili v minulých volbách, a nezískali žádný nový obvod. Konzervativci si polepšili o 33 poslanců a liberální demokraté o 11 poslanců. Při sebevražedných útocích na náborové středisko policie a před ministerstvem vnitra v Bagdádu bylo zabito 13 policistů a příslušníků irácké Národní gardy. Při jiném útoku v Bagdádu protivládní povstalci zastřelili dalších devět policistů. Italský premiér Silvio Berlusconi řekl italskému parlamentu, že USA nesou zodpovědnost za smrt italského agenta Nicoly Calipariho, nicméně že Itálie zůstane blízkým přítelem a spojencem Spojených států. Calipari byl zastřelen americkou hlídkou v Bagdádu 4. března během operace na osvobození italské novinářky Giuliany Sgrenové. Bulharský parlament schválil plán na úplné stažení bulharských vojáků, kteří se podílejí na okupaci Iráku, do konce roku 2005. Opoziční socialisté přitom požadovali stažení již do konce května. Městský soud v Praze rozhodl, že ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU) postupoval nezákonně, když rozhodl o vydání člena katarské královské rodiny k trestnímu stíhání do Kataru. Princ as-Sání je v České republice obviněn ze zneužívání nezletilých dívek. Podle městského soudu nebyla záruka, že trestní stíhání as-Sáního by v Kataru skutečně pokračovalo.
6. května – pátek Sebevražedný útočník v automobilu naloženém výbušninami zabil v severoiráckém městě Tikrít 8 policistů. Při výbuchu vozidla naloženého výbušninami na tržišti v městě Suwajra jižně od Bagdádu bylo zabito nejméně 16 civilistů. V Bagdádu bylo nalezeno 14 zabitých mužů pohřbených v mělkých hrobech. Muži, oblečení jako sunnitští Arabové, byli spoutaní a byli zřejmě před nedávnem zastřeleni střelou zblízka do hlavy. Podle některých spekulací mohli být zabiti šiíty, kteří je mohli podezřívat ze spolupráce se sunnitskými povstalci útočícími na šíitské cíle. Polský premiér Marek Belka podal demisi, prezident Aleksander Kwaśniewski ji však nepřijal. Belka tak formálně splnil slib, který dal při svém nástupu do úřadu, že bude vládnout pouze jeden rok. Ve skutečnosti jeho vláda zůstane u moci až do voleb v září. Belka požadoval vypsání předčasných voleb, tento návrh však nezískal dostatečnou podporu v Sejmu (polském parlamentu).
9. května – pondělí Americká okupační armáda v Iráku uvedla, že ve velké ofenzívě proti tamní pobočce organizace al-Káida zabila asi 100 povstalců. V operaci, která údajně začala 7. května, podle americké armády padli i tři příslušníci její námořní pěchoty. Irácká pobočka al-Káida tvrzení Američanů popírá. Oslavy konce 2. světové války v Evropě vyvrcholily vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. Slavnosti se spolu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem zúčastnilo přes 50 hlav států včetně amerického prezidenta George Bushe a německého kancléře Gerharda Schrödera. Přítomen byl i generální tajemník OSN Kofi Annan. Oslavy naopak bojkotovaly představitelé Estonska a Litvy, kteří požadovali od Ruska omluvu za poválečnou okupaci. Oslavy v Moskvě byly i předmětem kritiky v otevřeném dopise skupiny politiků, vědců a aktivistů, zveřejněném v britském listě Financial Times. Signatáři dopisu vyjádřili přesvědčení, že současné Rusko zrazuje principy, v jejichž jménu bylo dosaženo vítězství nad fašismem v roce 1945. Dopis údajně podepsalo 75 osobností, mezi nimiž měl být i bývalý český prezident Václav Havel; ten však svůj podpis pod dopisem popřel, byť s jeho obsahem vyjádřil sympatie.
10. května – úterý Protivládní povstalci v Iráku unesli guvernéra provincie al Anbar na západě Iráku a sdělili jeho rodině, že výměnou za jeho propuštění požadují stažení amerických jednotek, které v této oblasti podnikají velkou ofenzívu proti povstalcům. Americký Kongres schválil vydání dalších 82 miliard dolarů na vedení válek v Iráku a Afghánistánu. V Senátu toto opatření podpořilo všech 100 senátorů, Sněmovna reprezentantů ho schválila již dříve.
11. května – středa Při pěti sebevražedných útocích v Iráku bylo zabito nejméně 60 osob. Mezi zabitými je asi 30 uchazečů o práci u policie v městě Havíja 250 kilometrů severně od Bagdádu, dále asi 30 civilistů na tržišti v Tikrítu, kde vybuchl automobil po neúspěšném pokusu o útok na policejní stanici a nejméně 4 civilisté byli zabiti v Bagdádu při pokusech o útoky na policejní stanice a hlídky. Bulharský parlament ratifikoval smlouvu o vstupu Bulharska do Evropské unie. Proti byl pouze jediný poslanec. Slovenský parlament schválil 116 hlasy ze 150 ratifikaci Ústavy Evropské unie. Proti ratifikaci hlasovali poslanci Křesťanskodemokratického hnutí a Komunistické strany Slovenska.
13. května – pátek Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila 101 hlasy z 200 důvěru vládě premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Pro hlasovali všichni poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, proti ODS, KSČM a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík. V uzbeckém městě Andižan vypukly v noci nepokoje, které si údajně vyžádaly 9 mrtvých a desítky raněných. Po demonstraci, jejíž účastníci požadovali propuštění 23 muslimských podnikatelů zatčených za údajnou podporu islámského extremismu, zaútočili neznámí ozbrojenci na tamní věznici a propustili tisíce politických i kriminálních vězňů. Vzbouřenci podle zpráv agentur vyrabovali armádní sklady a dobyli kasárna. Vojáci nyní vzbouřence údajně obklíčili a do města prý odletěl i uzbekistánský prezident Islam Karimov.
15. května – neděle Mistrem světa v ledním hokeji se stalo mužstvo Česka, ve finále porazilo mužstvo Kanady v poměru 3:0. Letošním vítězem španělské nejvyšší fotbalové soutěže Primera división se stalo mužstvo FC Barcelona.
17. května – úterý 58 pákistánských muslimských kleriků vyneslo fatvu, která konstatuje, že sebevražedné útoky porušují islámské učení. Fatva platí jen na území Pákistánu a má potlačit představy muslimských radikálů, že sebevražední atentátníci jdou automaticky ihned do nebe. Slovenský parlament zamítl již několikátý pokus pravicové slovenské vlády o zavedení školného. Proti návrhu, který vyvolal protesty velké části slovenských studentů, hlasovali i poslanci strany ANO, která je součástí vládní koalice. Ministr školství Martin Fronc z KDH se již nechystá do konce volebního období předložit další návrh na zavedení školného. Mluvčí maďarské vlády uvedl, že odhalení sochy Edvarda Beneše před budovou českého ministerstva zahraničí v Praze, ke kterému došlo 16. května, „vzbuzuje pochopitelně pocit křivdy, a to jak v řadách Maďarů doma, tak i za hranicemi“. Oficiální protest však maďarská vláda nepodala. Německý kancléř Gerhard Schröder v Praze po setkání s předsedou české vlády Jiřím Paroubkem odmítl výroky předsedy bavorské zemské vlády Edmunda Stoibera na adresu České republiky. Stoiber na Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu označil odsun Němců z Československa po 2. světové válce za největší etnickou čistku ve 20. století. Uzbecká oficiálně neregistrovaná opoziční strana „Svobodní rolníci“ oznámila, že se sestavila jmenný seznam 745 obětí střelby vládních vojáků do demonstrantů ve městech Andižon a Páchtábád ve východním Uzbekistánu. Prezident Islam Karimov toto tvrzení popřel s tím, že obětí bylo jen 169 a byli to ozbrojenci, nikoli civilisté. Evropská komise vyzvala vládu Uzbekistánu, aby respektovala lidská práva. Ruská armáda uvedla, že zabila Alaše Daudova, který byl podle ní třetím nejvýše postaveným představitelem čečenských separatistů. Rusko Daudova obviňuje mj. z podílu na přepadení moskevského divadla Dubrovka v roce 2002 a z útoku na školu v Beslanu v září 2004. Přijetím Varšavské deklarace skončil v polském hlavním městě summit Rady Evropy, která sdružuje všechny evropské státy s výjimkou Běloruska. Běloruský režim je v závěrečné deklaraci kritizováno jako autoritářsky. Deklarace vytyčuje jako priority boj proti xenofobii, antisemitismu, neonacismu a obavám z islámu.
18. května – středa Ve věku 83 let zemřela herečka Stella Zázvorková.
19. května – čtvrtek V Kyjevě se konalo semifinále 50. ročníku pěvecké soutěže Velká cena Eurovize. Do finále, které se uskuteční 21. května v Kyjevě, postoupily Dánsko, Chorvatsko, Izrael, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Norsko, Rumunsko a Švýcarsko.
20. května – pátek Zemřel známý evangelický filozof Paul Ricoeur (* 27. února 1913) Český senátor Karel Schwarzenberg byl vyhoštěn z Kuby. Chtěl se zúčastnit Shromáždění na podporu občanské společnosti na Kubě, které pořádali disidenti.
21. května – sobota