Bazaly je oficiální název fotbalového stadionu v městském obvodu Slezská Ostrava, na kterém hrál do konce sezóny 2014/15 svá domácí utkání fotbalový klub FC Baník Ostrava. Aktuálně slouží jako Regionální akademie FAČR pro Moravskoslezský kraj a tréninkové centrum Baníku Ostrava. Byl pojmenován podle bazaltu, který se v této lokalitě těžil.Ostrava sa rozlúčila s Bazalmi, hrávala na nich 56 rokov, SME.sk, cit. 31. 5. 2015
Historie
Domácí stadion Baníku Ostrava
Od prvních zápasů na trávě až do Ligy mistrů V 50. letech 20. století přestal Baníku vyhovovat tehdejší stadion Stará střelnice kvůli škvárovému povrchu, proto se vedení klubu rozhodlo vybudovat nový stadion s travnatým hřištěm. Z několika návrhů nakonec zvítězila výstavba nového stadionu umístěného opět ve Slezské Ostravě. I když bylo při stavbě využito přírodních svahů, muselo být přemístěno 135 000 kubických metrů zeminy, položeno 4800 metrů drenáží a kilometr kanalizace. Jako hlavní tribuna provizorně sloužila dřevěná tribuna převezená z původního stadionu Stará střelnice. Bazaly byly otevřeny na jaře roku 1959 a první zápas se zde odehrál 19. dubna 1959 proti FK Ústí nad Labem. Baník prohrál se zachraňujícím se soupeřem 2:3, kvůli čemuž byl zápas doprovázen nepokoji na stadionu a to následně vedlo k nařízení namontování bezpečnostního plotu mezi ochozy a hrací plochou. Tato zábrana zakončená několika řadami ostnatého drátu zůstala na Bazalech až do přestavby stadionu na tréninkové centrum.
V letech 1965–1967 postavily Hutní montáže na místě dřevěné tribunky novou, krytou tribunu s ocelovou konstrukcí s předsazenou pultovou střechou pro 3500 diváků. Začátkem 70. let se začalo pracovat na umělém osvětlení, které bylo slavnostně spuštěno 5. března 1972 při přátelském utkání proti Górniku Zabrze u příležitosti blížícího se 50. výročí od založení Baníku. Na podzim roku 1980 byla za ochozy na jižní straně stadionu instalována nová světelná tabule značky Nisasport. Nejprve byla spuštěna 22. října 1980 během utkání PMEZ mezi Baníkem a Dynamem Berlín (0:0) jen ve zkušebním provozu (ukazovala pouze čas). V plném provozu byla spuštěna 1. listopadu 1980 na ligovém zápasu Baníku proti ZŤS Košice (4:0). Původní stařičké hodiny byly přestěhovány na vedlejší tréninkové hřiště. V červnu 1986 stadion objala čtyřproudá, mostní estakáda dlouhá 599 metrů spojující kopec Hladnov přes Ostravici s centrem Ostravy a dala tak vznik trolejbusové zastávce „Stadion Bazaly“.
V létě roku 1994 došlo k větší rekonstrukci stadionu; na hlavní tribuně byly lavice nahrazeny kovovými sedačkami a nahoře pod střechou byly vybudovány zděné lóže pro sponzory. Zároveň na ochozech byly betonové stupínky osazeny lavicemi, takže všechna místa na stadionu byla od té doby určena k sezení. Došlo tím sice ke značnému snížení kapacity na 18 667 míst, ale zvýšil se tím komfort pro diváky. Také byla zatravněna škvárová, oválná dráha, jejíž půdorys je dodnes patrný z tvaru ochozů. Po přívalových deštích v letech 1997 a 2000 došlo k propadům trávníku, neboť pod hřištěm byla stará hornická štola a letecký kryt z druhé světové války. Tehdejší vedení Baníku si kvůli tomu nechalo zpracovat geologické průzkumy a zvažovalo dokonce stěhování na jiný stadion. Nakonec bylo do podloží stadionu nalito několik kubíků betonu a tak byly tyto potíže opět na delší čas zažehnány. Díky tomu a několika dalším menším rekonstrukcím se na stadionu mohl ještě v roce 2000 odehrát přípravný zápas české fotbalové reprezentace.
Jedna z dalších, největších rekonstrukcí proběhla v létě roku 2003 pro splnění regulí projektu ČMFS „Stadiony 2003“, kdy byly především na nekrytých ochozech lavičky nahrazeny modrobílými sedačky tvořící svými barvami nápis „FCB“. Dále se radikálně změnil interiér hlavní, kryté tribuny pro rozšíření VIP prostor, šaten, tiskového centra a také byly dobudovány nárazníkové zóny mezi sektory domácích a hostů. Přestavba stála 30 milionů korun, ale ani tato modernizace však nezajistila splnění požadavků FIFA a UEFA na pořádání mezinárodních utkání. A jelikož Baník postoupil následující sezónu do Ligy mistrů, musel stadion podstoupit v létě 2004 další rekonstrukci, jejíž náklady přesáhly dalších více než 20 milionů korun. I tak byli funkcionáři UEFA velmi shovívaví a udělili Bazalům řadu výjimek (např. nedostatečný počet toalet na počet míst). střed|náhled|500x500pixelů|Hlavní nekryté ochozy s nápisem „FCB“ (2010)
Rozhodování o budoucnosti stadionu Další osud Bazalů se odvíjel od toho, jestli budou i nadále domovským stadionem Baníku či nikoliv. Tehdejší majitel Baníku Petera několikrát naznačil záměr postavit na místě Bazalů bytové domy a z utržených peněz spolufinancovat nový stadion a stabilizovat finanční situaci klubu. Došlo to až do fáze, že měl předjednanou spolupráci s developery i stavební firmou a s městem sepsané memorandum, podle něhož měla Ostrava dostat z výtěžku 20 % (byla potřeba změna územního plánu). V roce 2008 za tímto účelem začal podnikat první kroky, když všechny nemovitosti klubu vložil do samostatné dceřiné firmy Bazaly a.s. (IČ 27843386), ve které figuroval také bývalý hokejista a zároveň příznivec Baníku Pavel Kubina. Tyto nemovitosti byly v roce 2009 oceněny na 40 milionů korun.
O budoucích variantách svého domovského stadionu se snažilo vedení Baníku diskutovat s vedením města již v roce 2005, první kontury začala jednání nabývat o pár let později:
Výstavba zcela nového fotbalového stadiónu – začátkem roku 2009 to už vypadalo, že vše směřuje k novému, ryze fotbalovému stadionu (bez atletické dráhy) financovanému ze státního rozpočtu a postaveném na obecních pozemcích v Ostravské ulici místní části Svinov. V lednu 2010 se tehdejší primátor Kajnar vyjádřil, že “V roce 2013 bude fotbalový stadion (myšleno ve Svinově) stát na sto procent. Nedovedu si představit, že by to bylo jinak.”. Ovšem později tohoto roku se začalo mezi vládnoucími politiky na ostravské radnici znovu diskutovat o kladech a záporech možných variant. Radní pověřili poradenskou firmu KPMG, aby také ona celou záležitost posoudila. Ta vyhodnotila jako nejefektivnější variantu v přepočtu nákladů na 1 sedačku nový stadion ve Svinově s kapacitou 30 000 míst (za 1,7 miliardy korun), což podpořili i fanoušci Baníku před domácím utkání se Spartou v květnu 2010 protestním pochodem a následnou velkou stadionovou choreografií s nápisem „SVINOV“. Před začátkem druhé půle naopak prezentovali choreografii „NE VÍTKOVICÍM!!!“, čímž přivedli vedení Baníku k rozhodnutí investovat zhruba 10 milionů korun do vyhřívaného trávníku na Bazalech, aby byla splněna ligová kritéria a Baník tak mohl setrvat na Bazalech, resp. aby se vyhnul byť jen dočasnému stěhování Vítkovic. Tuto investici nakonec uhradilo město, neboť byla zvolena technologie, kterou bylo naplánováno přemístit na nový fotbalový stadion. Na zastupitelstvu se pak začaly objevovat zákulisní tlaky, aby se rozhodnutí o novém stadionu ponechalo na období po podzimních komunálních volbách 2010. Pramenily především ze sporů uvnitř ostravské sociální demokracie mezi primátorem Kajnarem a svinovským starostou Palyzou. S nastupujícími následky finanční krize (snižování obecního rozpočtu a investiční podpory výstavby ze strany soukromých investorů) a klesající politickou podporou nového stadionu se v únoru 2011 tehdejší znovu zvolený primátor Kajnar vyjádřil: „Jediná možná varianta je ta, že zrekonstruujeme Vítkovice a ty budou vyhovovat pro fotbal i atletiku.“ – tím byla varianta nového stadionu vyloučena. Mnozí fanoušci to brali jako porušení předvolebního slibu z ledna 2010 a tak protestovali různými pokřiky, transparenty, plakáty a nálepkami proti vládnoucím radním s primátorem Kajnarem v čele po celé jaro 2011. Přesun na rekonstruovaný Městský stadion ve Vítkovicích – na tomto stadionu se každoročně koná atletický mítink Zlatá tretra, který začal nabývat na popularitě především díky pravidelné účasti sprintera Usaina Bolta, jenž vyhrával na Letních olympijských hrách v letech 2008, 2012 a 2016 v běhu na 100 a 200 metrů. Začalo se tedy diskutovat, jestli by si natolik prestižní událost svého oboru (tehdejší primátor Kajnar přirovnal Zlatou tretru k závodu formule 1) nezasloužila lepší zázemí, neboť tehdy stadion poskytoval komfort pouze na hlavní, kryté tribuně a zbylé tribuny byly nekrytými betonovými ochozy na stání. Ostravští radní tedy v letech 2009–2011 zvažovali, kam efektivně investovat, přičemž v neprospěch vítkovické varianty hovořil drahý výkup pozemků uvnitř i vně areálu od sousední firmy Ridera. Pro variantu vítkovického stadionu s kapacitou 30 000 míst by kvůli tomu vycházely náklady 2,6 miliard korun. Nakonec se kvůli nedostatku obecních financí (především v důsledku finanční krize) ostravští radní v únoru 2011 rozhodli pro variantu vítkovického stadionu s kapacitou 15 000 míst, aby náklady nebyly příliš vysoké a zároveň byly splněny potřeby ostravského fotbalu i atletiky. Rekonstrukce byla dokončena v květnu 2015 a vyšla na bezmála 900 milionů korun. Rozsáhlá rekonstrukce Bazalů – jelikož přesun Baníku na atletický stadion ve Vítkovicích byl už od začátku zavrhovanou variantou, zkoušel tehdejší majitel Baníku Petera prosadit ještě jednu alternativu v podobě přestavby Bazalů na moderní stadion s komerčními prostory. Klub ani on sám si však takovou investici nemohli dovolit, navíc po dosavadních jednáních měl s městem pošramocené vztahy, což znemožňovalo finanční spoluúčast města. Tím vyčerpal všechny své možnosti a tak pro tento záměr hledal investora, který má zkušenosti s developmentem a zároveň dokáže najít s městem společnou řeč. V létě 2011 o tom jednal s bývalým majitelem Baníku Aloisem Hadamczikem, jehož zájem byl postavený právě na finanční spoluúčasti města, jelikož odhadované náklady se pohybovaly okolo 500 až 700 milionů korun. Na podzim 2011 však Hadamczikovi jednání s městem nevyšlo a později označil prodej Bazalů za tunelování klubu. To Petera rozhodně odmítl s tím, že v takovém případě by nevystupoval pod svým vlastním jménem, na svůj vlastní obličej a nedělal by kroky, které od svého vstupu do Baníku dělal. Následně jednal s dalším potenciálním investorem Liborem Adámkem, jehož developerské firmě SMK Reality Invest nakonec prodal Bazaly na konci roku 2011 s primárním cílem zde zachovat fotbalový stadion.
Nový majitel stadionu (a klubu) V prosinci 2011 byly Bazaly prodány za nepříliš zřejmých okolností a tak se mnoho příznivců Baníku začalo smiřovat s brzkým uzavřením stadionu a jeho přestavěním na byty, jak již dříve avizoval Petera. Jeden z nejznámějších příznivců Baníku, písničkář Jaromír Nohavica na toto téma složil tzv. virtuálku nazvanou „Bazaly“, kterou reagoval na aktuální dění.
O několik dní později vyšlo najevo, že Bazaly byly prodány nepříliš známému ostravskému developerovi Liboru Adámkovi, mezi jehož projekty se řadí mj. koupě zchátralého Stadionu odborářů a jeho přestavba na nákupní centrum řetězce Carrefour (dnes OC Futurum). Na Bazalech se mu rýsoval obdobný scénář, jenže po uzavření koupě zjistil, že na nemovitostech má Raiffeisenbank zástavu ve výši 80 milionů korun, kterou by musel vyplatit, aby přestavbu mohl zahájit. Navrhl proto Peterovi odkoupení také samotného klubu, přibral do podniku Šafarčíka a v únoru 2012 s ním nakonec Baník přebral i s dluhy okolo 100 milionů korun za symbolickou korunu. Jedním z pilířů jejich projektu „Zachraňme Baníček“ bylo zachránit Bazaly, což obnášelo projekt přestavby na moderní zastřešený stadion pro 20 tisíc diváků za finanční spoluúčasti města.