Křídlatka česká (Reynoutria × bohemica Chrtek & Chrtková, 1983) je kříženec křídlatky japonské a křídlatky sachalinské, který byl poprvé popsán v roce 1983 z lokality nedaleko lázní Běloves (část města Náchod nedaleko česko-polského hraničního přechodu Náchod-Běloves/Kudowa Słone). Šíří se rychleji než rodičovské druhy. Jednotlivé rostliny nejsou jednotného vzhledu, ale tvoří řadu přechodných forem.
Křídlatka česká je přes svůj název v Česku invazivním druhem.Invaze křídlatek dál vytlačuje místní flóru, nejúpornější je tuzemský kříženec
Nomenklatura Reynoutria × bohemica Chrtek & Chrtková, 1983 Basionym Reynoutria × bohemica Chrtek & Chrtková, 1983 Nomenklatorická synonyma ≡Fallopia × bohemica (Chrtek & Chrtková) J.P.Bailey, 1989 ≡Polygonum × bohemicum (Chrtek & Chrtková) Zika & Jacobson, 2003 Taxonomická synonyma =Reynoutria × vivax auct. non J.Schmitz & K.J.Strank, 1985
Popis náhled|Porovnání listů křídlatek sachalinské (největší), české (střední) a japonské (nejmenší) V podmínkách střední Evropy dosahují tyto rostliny výšky až 3 m, výjimečně až 4 m. Lodyhy jsou statné, přímé, větvené, silné, duté. Listy na hlavních větvích jsou až 25 cm dlouhé a 18 cm široké, na postranních větvích bývají menší, srdčitého tvaru, na spodní straně porostlé jemnými, téměř neznatelnými chloupky. Odlomené části oddenků a stonků křídlatky velmi snadno a dobře zakořeňují a porosty křídlatky jsou značně agresivní. Rozmnožuje se vegetativně, přičemž „dálnicí“ šíření jsou hlavně vodní toky. Vytváří husté porosty, které vytlačují původní rostlinstvo. K vytvoření nové rostliny postačí pouze pětigramový úlomek oddenku. Hubení je velmi obtížné, neboť je nutné zlikvidovat celý oddenkový systém. Nejúčinnější se ukázala kombinace mechanických a chemických metod.
Areál rozšíření Vznikla pravděpodobně křížením mateřských druhů ve střední Evropě, rozšířila se však i do Velké Británie a Severní Ameriky, kde všude je považována za invazní druh. Podle některých pramenů (Flora of China) se však vyskytují podobní kříženci i v Číně.
Použití Křídlatka díky svému rychlému růstu tvoří velké množství biomasy a je jednou z rostlin, o které se uvažuje pro energetické využití. Výnosy sušiny jsou 30 až 40 t/ha. Při přepočtu na užitné teplo, tak lze z křídlatky získat až 580 GJ/ha.Bakalářská práce, Invazivní druhy rostlin a jejich vliv na jiné organismy, Kateřina Štorcová
Provádějí se experimenty s využitím křídlatek k odstraňování těžkých kovů (např. Pb, Cr, Co, As, Hg, Mn) z kontaminované zeminy s určitými pozitivními výsledky.Bakalářská práce, Vegetativní asanace půd znečištěných některými těžkými kovy, Doušek Štěpán Je však třeba upozornit, že křídlatka je v některých státech Evropy (včetně Česka) na seznamu karanténních plevelů. Proto je její využití jako energetické rostliny v Česku nepravděpodobné.
Křídlatka je jedlá, musí se utrhnout oddenek a sloupnout z něho svrchní slupku. Má jemnou kyselo-sladkou chuť. Její chuť je poměrně podobná rebarboře. Dá se použít do koláčů, buchet,Křídlatkový koláč quiche - recept, postup, návod, příprava, suroviny, ingredience lze rovněž kvasit.
Václav Cílek v knize Nejistý plamen navrhuje pěstování křídlatky české jako obnovitelného zdroje energie.
Taxonomická poznámka Většina současných taxonomů řadí tohoto křížence i jeho mateřské druhy do rodu Fallopia Adans., 1763 – opletka. V Česku však přetrvává jeho zařazení do samostatného rodu Reynoutria Houtt., 1777.
Odkazy
Reference
Literatura Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. – Praha: Academia, 1990. – S. 366. –
Externí odkazy Biologická invaze - křídlatky Obrázky křídlatky české Fallopia × bohemica. – Flora of North America, Vol. 5. – (angl.) . – Flora of China, Vol. 5. – (angl.) NeoFlora - Invasive gebietsfremde Pflanzen in Deutschland . – NeoFlora. – (něm.)
Kategorie:Invazní rostliny Kategorie:Rdesnovité