Nehvizdy (Antonín Profous: Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původ, význam a změny. Díl III, M-Ř, 1951, dostupné on-line:http://mjc.ujc.cas.cz/search.php) jsou městys v severovýchodní části okresu Praha-východ ve Středočeském kraji.https://www.czso.cz/csu/xs/praha_vychod_s_nazvy_obci Leží asi 22 kilometrů od centra Prahy. Žije zde obyvatel. Nejbližší část Prahy, Horní Počernice, je od Nehvizd vzdálena osm kilometrů.http://www.nehvizdy.cz/informace/soucasnost/ Poprvé se ves Nehvizdy připomíná v druhé polovině 14. století, roku 1352. Další zmínka o vsi je z roku 1372. Je zde napsáno, že patřily Petru z Klučova a jeho synům Mikuláši a Štěpánu. Následně připadly Anně Olbramové ze Škvorce, později se o ně soudila Anna z Vyšehořovic. Po konci husitských válek připadly k Přerovu. Roku 1515 byly Nehvizdy povýšeny králem Vladislavem II. na město. 29. prosince 1941 došlo k významné události – přistáli zde na zasněžené pole Gabčík a Kubišhttp://www.nehvizdy.cz/informace/historie/ (po kterých je pojmenována ulice v Nehvizdechhttps://mapy.cz/zakladni?x=14.7250062&y=50.1334929&z=17&source=stre&id=5194225). Městečko tak bylo blízko vypálení, stejně jako obce Lidice a Ležáky.
Obec je v typické bezlesé rovině Středního Polabí, v nadmořské výšce 240 metrů. Obcí neprotéká žádný vodní tok. V minulosti tu byla vodoteč pramenící u kostela, která však v průběhu let zanikla. Katastrální výměra městyse je 9,83 km² a skládá se pouze z jednoho katastrálního území Nehvizdy. Přímo centrem obce prochází silnice II/611, která vede paralelně s dálnicí D11, která vede na jihu území obce. Severní částí území obce vede železniční trať č. 231, ale na území obce není žádná železniční zastávka. V obci je mateřská škola, základní škola s 1. i 2. stupněm, pošta, fotbalové hřiště a také TJ Sokol Nehvizdy.
Mezi významné stavby v obci patří farní kostel svatého Václava, stojící v centru městyse, a pomník na místě seskoku členů výsadkové skupiny Anthropoid.
Název náhled|Nehvizdy (Nehwiſt) na Müllerově mapě Čech z roku 1720
Název obce vznik od slova „nehvízdat“, název tedy znamená ves nehvizdů, tj. lidí, kteří nehvízdají. Poprvé se název Nehvizd zmiňuje v listině, která pochází z roku 1352, kde je zmiňována místní fara (Nezuizd). Jméno Nehvizd se v průběhu let měnilo: Nehwizd (1352), Nehwyzd (1367–99), Nehwizd (okolo roku 1405), Nehwizdy (1654), Grosz Nehwizd (1713), Gros Nehwist (1720), Gr. Nehwizd (1852), Nehvizdy velké (1854), Velké Nehvízdy (1868), Velké Nehvizdy (1880), Nehvizdy (1921), Gross Nechwist (1939). Současný název obce byl úředně stanoven roku 1945.PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 193.STŘECHA, Aleš Nehvizdy, vydal obecní úřad Nehvizdy, 2004, S.7
Historie Historie obce do třicetileté války První zmínka o vsi je z druhé poloviny 14. století, z roku 1352. Je zde zmiňována fara.STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 2 V listině o 20 let mladší, z roku 1372 je napsáno, že patřily jistému Petru z Klučova a taky jeho synům Mikuláši a Štěpánovi. Později připadly Anně Olbramové ze Škvorce. Za období husitských válek patřily Mikuláši Chudému, novoměstskému občanovi, proti němuž vystupoval staroměstský měšťan Janek. Po konci husitských válek začaly Nehvizdy patřit k Přerovu. Roku 1515 byly Nehvizdy povýšeny na město Vladislavem II. na základě žádosti Jaroslava z Šelnberka. Potom patřily Nehvizdy Novoměstským, kteří o ně však přišly po povstání proti Ferdinandu I. a tak připadly k Přerovu. Koncem 16. století získaly privilegium na dva výroční trhy, to však po třicetileté válce ztratily. Roku 1588 prodal Rudolf II. Nehvizdy Jáchymu Vachlovi z Pantenova. Roku 1614 císař Matyáš odevzdal Nehvizdy Janu Rudolfu Trčkovi.STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 3, 4 Po bělohorské bitvě začala zlá doba v Nehvizdech.STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 4
Třicetiletá válka Vojska zde vraždila, loupila a dokonce i znásilňovala. Nehvizdy byly vypáleny. Po konci třicetileté války zde zbylo třináct zpustlých živností, které byly připojeny k panskému dvoru na západu města. Patřil k němu rybník Kunštát. Obnova původního počtu obyvatel trvala až do počátku 18. století a fara zůstala 150 let neosídlena.STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, strana 13
Po třicetileté válce Nehvizdy měly hrdelní pravomoc. Byla zde vybudována tvrz. Roku 1594 zde na tvrzi seděli Vilém, Jiří a Jaroslav Vchýnští ze Vchýnova. Byl tu taky později zřízen poplužní dvůr. V Nehvizdech bylo 6 usedlostí. 1772 připadly Nehvizdy s kounickým panstvím Lichtensteinů. Počátkem 18. století došlo k stavu demografie, jaký zde byl před Bílou horou. Roku 1803 zde byla vystavena škola. V letech 1810–1823 byla vybudována císařská silnice z Prahy do Poděbrad. Až roku 1832 zde byla vybudována poštovní stanice. V jihozápadním okraji vsi došlo k rozparcelování zahrad.STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 13, 14
20. století Roku 1907 zde byl založen Sokol, hasiči a divadelní spolek. V období od konce 19. století až do 2. světové války počet obyvatel stoupl na dvojnásobek.
Během pozemkové reformy byl velkostatek Lichtenštejnů rozparcelován a z hospodářského dvora Nehvizdy vytvořen zbytkový statek, který koupil židovský majitel G. A. Klinger.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 24.05.1939, s. 6. ISSN 1805-0905. Dne 29. prosince 1941 ve 2.24 hodin dopadli na území Nehvizd parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík – členové paraskupiny Anthropoid. Stalo se tak ve východní části katastru obce při dnešní silnici II/611. Kubiš s Gabčíkem půl roku po výsadku v Protektorátu Čechy a Morava provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tuto událost připomínají hned tři pomníky/památníky: pomník před obecním úřadem, pomník na přibližném místě seskoku a nejnovější památník u hřbitova.
V této souvislosti se spekuluje, že Nehvizdy byly velice blízko vypálení podobně jako Lidice a Ležáky. Parašutisté po seskoku ukryli svoje vybavení v zahradní kůlně, po jeho nalezení se ale místní četníci rozhodli záležitost neohlásit. Později si vybavení Kubiš po částech vyzvedl a zbytek byl zakopán. Úředníci gestapa vesnici prohledávali a kopali i v kompostu se schovanými zbytky výbavy, která však byla zahrabána dostatečně hluboko.
Jen několik dní před 72. výročím seskoku Kubiše a Gabčíka byla vydána první turistická známka Nehvizd, na níž je výsadek Anthropoid znázorněn.http://www.turisticke-znamky.cz/znamky/nehvizdy-%E2%80%93-vysadek-skupiny-anthropoid-c2042
Letecká válka Americké stíhací letouny z 368. stíhací skupiny 9. letecké armády (tzv. hloubkaři) zničily 18. dubna 1945 asi v 9 hodin na polním letišti u obce tři německá dopravní letadla typu Junkers Ju 52. Za období komunismu došlo k výstavbě drůbežárny a začala výstavba kanalizací a výstavba dálnice do Hradce Králové.
21. století Počet obyvatel se začal zvyšovat z důvodu výstavby.
Geografie Nehvizdy leží asi 22 kilometrů od centra Prahy. Skládají se ze dvou místních částí – Nehvizd a Nehvízdek. Mají pouze jedno katastrální území – Nehvizdy, jehož katastrální výměra je 9,83 km². Leží v bezlesé krajině a neprotéká zde žádná řeka a ani potok. Dříve zde byl potok, který pramenil severně od kostela, ale v průběhu let zanikl. Vléval se do Čelákovického potoka, který je levobřežním přítokem Labe. Nehvizdy náleží do Polabské nížiny a mají nadmořskou výšku 240 metrů.STŘECHA, Aleš:Nehvizdy, vydal Obecní úřad Nehvizdy, 2004, strana 48
Obyvatelstvo Ve 20. století zůstávala velikost obce bez výraznější změny. Ještě při sčítání lidu roku 2001Sčítání lidu, domů a bytů 2001 tak měly Nehvizdy 848 obyvatel, v následujících letech však díky dopravně výhodné poloze v zázemí hlavního města došlo k výraznému nárůstu na více než trojnásobek. V roce 2017 měly Nehvizdy 2885 obyvatel.
Správa a politika městyse Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce/městyse v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad LabemSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad LabemVyhláška ministerstva vnitra č.193/1908 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad LabemAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad LabemNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ
Části městyse Nehvízdky Nehvizdy
Zastupitelstvo a starosta V čele Nehvizd stojí starosta Jiří Poběrežský a patnáctičlenné zastupitelstvo. Zástupce starosty je Josef Kolář (nestraník).
Jméno Funkce Politická stranaVladimír Nekolný Člen nestraníkJosef Kolář Místostarosta nestraníkEva Luňáková Člen nestraníkAlice Dadáková Člen nestraníkPetra Horáková Člen nestraníkJiří Glatt Člen nestraník Jana Nepivodová Člen nestraník Daniel Štěch Člen nestraníkJiří Poběrežský Starosta nestraníkEliška Myslivečková Člen nestraník Pavel Horák Člen nestraník Tomáš Adamec Člen TOP 09Ondřej Podhora Člen nestraníkPetr Kopřiva Člen nestraník Roman Mikeš Člen nestraník
Symboly městyse Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. ledna 2021.
Nehvizdy mají na znaku na červeném podkladu; na zeleném trávníku hradební zeď s dvěma věžemi ve tvaru jehlanu, na kterých je modrá střecha, na které je zlatá šesticípá hvězda. Brána u hradební zdi je zlatá a je otevřená.
List vlajky tvoří červený a zelený vodorovný pruh. Ze zeleného pruhu vynikají symboly obsažené ve znaku městyse.http://www.nehvizdy.cz/mestys/symboly/
Společnost V městysi Nehvizdy (přísl. Nehvizdky, 812 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 890. (česky a německy) 2 autodopravy, 2 výroby brusů, cihelna, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, středočeské konsumní družstvo, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lomy, půjčovna mlátiček, obchod s obilím, 2 obuvníci, pekař, 2 porodní asistentky, 3 rolníci, 2 řezníci, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Velké Nehvizdy, obchod se střižním zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři, opravna velocipedů.
Doprava náhled|Autobusová zastávka Dopravní síť Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/611 Praha – Nehvizdy – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové. Území městyse protíná dálnice D11, ve vzdálenosti 2,5 km je exit 8 (Jirny). Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Mstětice ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 231 v úseku z Prahy do Čelákovic. Veřejná doprava 2025