náhled|Kaplička v Chanovicích Výklenková kaple (na Moravě nazývaná poklonaČerný, Jiří: Oživujeme kapličky a Boží muka. Otištěno in: Immaculata, roč. VI., č. 6, 1997, s. 19–21. Dostupné z WWW .) je drobná sakrální památka, typ kaple, která ale postrádá vnitřní prostor modlitebny. Její označení je odvozeno od výklenku určeného pro umístění obrazu, sochy nebo reliéfu, někdy odpovídajícího zasvěcení kaple. Bývá umístěna v krajině podobně jako Boží muka nebo někdy u studánek, podobu výklenkové kaple mívají i zastavení poutní nebo křížové cesty.
Historie Na českém území vznikaly kaple a kapličky ve větším množství po skončení třicetileté války. Za jejich vznikem stálo často náboženské cítění jejich stavitelů, potřeba spojit konkrétní místa s náboženským dějem, místem modlitby. Tyto kapličky, ale i boží muka či kříže vznikaly spontánně na různých místech, na rozdíl od kaplí, které často vznikaly v centru vsí. Umístění Kaplička může stát samostatně v krajině nebo v obci nebo může být součástí souboru kapliček či být přidružena k jiné stavbě, například kostelu, domu či ohradní zdi. Podobně jako jiné kaple bývá zasvěcena některému svatému a místně se k jednotlivým kapličkám mohou vázat různé tradiční náboženské obřady a oslavy. Někdy může být její součástí i zvon, pro ten však častěji byly budovány interiérové kapličky nebo jen prosté sloupy. Zvoničky různých typů včetně kapliček se zvonem byly plošně budovány zejména po vydání Ohňového patentu Marie Terezie. Kapličky bývaly stavěny také nad studánkami a prameny vod.
Dobou největšího rozšíření kapliček bylo baroko (na venkově selské baroko), avšak praxe jejich budování neustávala ani později. Setkáváme se tak s kapličkami v historizujících slozích i objekty moderními – mnoho kapliček bylo vystavěno i za první republiky, např. za přispění agrární strany, které lze poznat podle jetelového symbolu na fasádě.
Poutní cesty Někdy byly poutní cesty, které vedly k mariánským poutním místům, lemovány řadou výklenkových kaplí.
Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku – 14 km dlouhá poutní cesta založená roku 1720, která spojovala pražskou Loretu s františkánským klášterem v Hájku. Původně na ní bylo postaveno 20 kaplí v rozestupu 600–1100 metrů, dochovalo se jich 11. Projektantem stavby byl František Fortin, rozměr kaplí činí úctyhodných 8,5 metru na výšku k vrcholu kříže (k římse 5,5 metru) a půdorys má rozměr 3,8 × 1,3 metru. Námětem obrazů byl život Panny Marie a svatého Františka.Poutní cesta Hájek, o.s.: Historie poutní cesty. poutnicestahajek.cz Via Sancta – 21 km dlouhá poutní cesta založená roku 1674 jezuity spojovala Prahu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde je uloženo Palladium. Původně bylo postaveno 44 kapliček ve vzdálenosti 440 – 600 metrů, dnes jich je 17. Rozměr kaplí je 530 × 300 × 110 cm. Námětem obrazů byl život svatého Václava a mariánské poutní obrazy, které daly kapličkám jméno.
Křížové cesty Některé Křížové cesty byly stavěny jako řada výklenkových kapliček, v jejichž výklenku byly zobrazeny výjevy pašijových událostí. Řada kapliček končila kaplí Božího hrobu, kde bylo čtrnácté, poslední zastavení.Římskokatolická farnost Rumburk: Křížové cesty Šluknovska . rumburk.farnost.czMoravskoslezský region: Křížové cesty .
Vzhled Druhy Výklenková kaple může mít mnoho podob, v památkových seznamech se často odlišuje trojboká kaple. V Česko-Rakouském pomezí se vyskytují kamenné stélové kaple, často označované i jako boží muka. Tyto vznikaly zvláště u podhorských samot a sloužily k osobní i skupinové modlitbě, zvláště v zimě, kdy bylo obtížné se dostat do kostela. V oblastech (převážně pískovcových) skal se vyskytují skalní kaple, často právě jen tesaný výklenek. Jako kaplička se někdy označuje i sloupek se svatým obrázkem nebo reliéfem. Nad pramenem bývá Studniční kaple
Podoba s jinými typy památek
Hranice mezi výklenkovou kaplí a zděnými božími muky není zcela ostrá, proto může být stejný objekt označen za (sloupkovou) kapli nebo za boží muka. Často je označována zdrobnělinou kaplička, tak jsou však označovány i drobné síňové (prostorové) kaple, opět ani zde není ostrá hranice mezi větší výklenkovou a malou síňovou kaplí.
Současnost Po roce 1989 dochází ve vesnicích z iniciativy farnosti, místních úřadů či občanských sdružení k postupné rekonstrukci mnoha kapliček.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura HÁJEK, Tomáš, BUKAČOVÁ, Irena: Příběh drobných památek: (od nezájmu až k fascinaci) / 2. vyd. – [Lomnice nad Popelkou]: Studio JB, 2006. – 140 s.: fot., il., tab.; 23 cm. – (Krajina domova; sv. 1). – Vyd.: Společnost pro krajinu; Česká komora architektů, . VALENČÍK, Michal: Ohrožené památky: (kostely, kaple a kapličky v České republice) / [Text a foto] Michal Valenčík. – Vyd. 1. – Praha : Baset, 2006. – 293 s.: mapy; 24 cm, .
Související články Kaple Boží muka Křížová cesta Zvonička
Externí odkazy
poutnicestahajek.cz, stránky Občanského sdružení Poutní cesta Hájek Ondřej Pospíšil: Via Sancta – Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě – webové stránky věnované poutní cestě, web vytvořen v rámci bakalářské práce „Via Sancta – tvorba informačního systému o poutní cestě“, fakulta stavební ČVUT, 2009–2012 Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy: znicenekostely.cz. 2008–2015 Michal Valenčík.
Kategorie:Kaple