Železniční trať Košice–Žilina je dvoukolejná hlavní železniční trať spojující Košice a Žilinu. Trať je vedena převážně údolím Hornádu a Váhu. Trať byla postavena jako součást soukromé železnice Košicko-bohumínská dráha a v celé délce byla dána do provozu v roce 1872.
Historie Trať byla vybudována jako součást Košicko-bohumínské dráhy, uvedené do provozu v roce 1872.
Otvírání jednotlivých úseků 1. 9. 1870: Košice – Kysak – Prešov 1. 2. 1871: Bohumín – Český Těšín 8. 2. 1871: Český Těšín – Žilina 8. 12. 1871: Žilina – Poprad 12. 12. 1871: Poprad – Spišská Nová Ves 12. 3. 1872: Spišská Nová Ves – Kysak
Trať byla původně jednokolejná, ale koncese stanovovala povinnost zdvojkolejnit trať, pokud roční hrubý zisk přepočtený na jednu míli tratě převýší dva po sobě jdoucí roky 150 000 zlatých. Kompletní zdvojkolejnění bylo dokončeno až v roce 1955.
Po skončení první světové války Rakousko-Uhersko zaniklo a pro mladé Československo měla tato trať klíčový význam. Jako jediná totiž spojovala České země s východním Slovenskem, o které Československo bojovalo s Maďarskem. Rozdělen byl také Těšín, ale trať i železniční stanice zůstaly na území Československa, okolo kterého poté vzniklo nové město Český Těšín.
Strategická Košicko-bohumínská železnice byla 1. února 1921 převzata do provozu společností Československé státní dráhy, ale zůstala ve vlastnictví soukromé společnosti.
Po druhé světové válce byla společnost ČSD zestátněna a vlastníkem Košicko-bohumínské železnice se stal československý stát. V roce 1955 název Košicko-bohumínská železnice zanikl a v roce 1964 byla kompletně dokončena elektrizace celého úseku tratě.
Průběh tratě náhled|vlevo|Tunel za Nezbudskou Lúčkou překonává Domašínský meandr na Váhu Trať začíná v Žilině, důležitém dopravním uzlu, kde se setkávají tratě z Bratislavy a Pováží, z Ostravska a Slezska a z východu země. Vede převážně východo-západním směrem údolími řek Váh a Hornád, mezi nimi krátce sleduje tok Popradu. Od Žiliny překonává vícerými tunely pohoří Malá Fatra (Strečenský průsmyk) do Vrútek, pokračuje přes Velkou Fatru, vede Liptovskou, Popradskou a Hornádskou kotlinou. Údolím Hornádu překonává Slovenský ráj a východní část Slovenského rudohoří a Košickou kotlinou pak směřuje již jižním směrem do Košic.
Modernizace tratě V letech 2021–2026 probíhala přestavba železničního uzlu Žilina (včetně přechodu na střídavou trakci).
Modernizace tratě pod Tatrami začala v roce 2020. Do roku 2023 byl zrekonstruován úsek Poprad – Lučivná a železniční stanice Štrba. Kvůli novým parametrům tratě (mezi jiným i rychlost do 160 km/h) je téměř tříkilometrový úsek mezi Štrbou a Svitem veden po novém drážním tělese. Bylo přeloženo 22 % bývalé tratě. Délka tratě v tomto úseku se tak zkrátila o 168 metrů z 12,868 km na 12,7 km.Nemec Marek, Moderní železnice pod Tatrami je hudbou budoucnosti, http://poprad.korzar.sme.sk/c/6407597/moderna-zeleznica-pod-tatrami-je-hudbou-buducnosti.html , Denník SME, slovenština Od roku 2023 je ve výstavbě první část modernizace úseku Poprad-Krompachy (MOPPKR) – Poprad-Tatry (mimo) – Vydrník. V roce 2026 by měla začít výstavba navazující části (Vydrník–Markušovce).https://korzar.sme.sk/spis-gemer/c/modernizacia-trate-medzi-popradom-a-vydrnikom-napreduje-vlaky-pojdu-rychlejsiehttps://josephine.proebiz.com/sk/tender/63575/summary
V roce 2026 by měla začít rovněž modernizace v úsecích výhybna Paludza – Liptovský Mikuláš – Liptovský Hrádok.
Reference
Externí odkazy
Historie tratě www.vlaky.net
Košice–Žilina Kategorie:Doprava v Žilině Kategorie:Doprava v okrese Martin Kategorie:Doprava v okrese Ružomberok Kategorie:Doprava v okrese Liptovský Mikuláš Kategorie:Doprava v okrese Poprad Kategorie:Doprava v okrese Spišská Nová Ves Kategorie:Doprava v okrese Gelnica Kategorie:Doprava v okrese Košice-okolí Kategorie:Doprava v Košicích Kategorie:Rozchod 1435 mm