Kyselina fosforitá (přesněji dihydroxyfosfanoxid), též kyselina fosfonová, je bílá krystalická látka, jedna z mnoha kyselin fosforu.
Nomenklatura a tautomerismus H3PO3 se přesněji popisuje vzorcem HPO(OH)2. Tato molekula existuje v rovnováze s menšinovým tautomerem P(OH)3. Podle doporučení IUPAC z roku 2005 se tato první forma označuje kyselina fosfonová, kdežto forma druhá jako kyselina fosforitá.Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (2005). Názvosloví anorganické chemie (IUPAC Recommendations 2005). Cambridge (UK): RSC–IUPAC. . Elektronická verze..
Příprava Vzniká sice reakcí oxidu fosforitého s vodou za chladu
P4O6 + 6 H2O → 4 H3PO3,
za tepla však dochází k disproporcionaci na kyselinu fosforečnou a fosfan:
P4O6 + 6 H2O → PH3 + 3 H3PO4.
Proto se obvykle připravuje hydrolýzou chloridu fosforitého nebo bromidu fosforitého PCl3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HCl, PBr3 + 3 H2O → H3PO3 + 3 HBr.
Chemické vlastnosti Přestože molekula kyseliny fosfonové obsahuje tři atomy vodíku, a zdálo by se, že v této molekule je fosfor trojmocný, je molekula této látky nesymetrická. Jeden z atomů vodíku je vázán přímo na atom fosforu a zbývající dva vodíkové atomy jsou na fosfor vázány přes kyslík. To znamená, že ve vodném roztoku se kyselina fosfonová disociuje pouze do druhého stupně, je tedy pouze dvojsytná. To znamená, že tvoří „jen“ dvě řady solí, a to dihydrogenfosfonany a hydrogenfosfonany. Dihydrogenfosforitanový aniont má náboj -1, a hydrogenfosforitanový -2 ([H2PO3]1− resp. [HPO3]2−).
Zahříváním se rozkládá na kyselinu fosforečnou a fosfan
4 H3PO3 → PH3 + 3 H3PO4.
Ve vodném roztoku se samovolně pomalu oxiduje vzdušným kyslíkem na kyselinu fosforečnou
2 H3PO3 + O2 → 2 H3PO4.
Vzhledem k tomu je kyselina fosforitá redukčním činidlem, které je např. schopno redukovat soli jednomocného stříbra na kov, např.
2 AgNO3 + H3PO3 + H2O → 2 Ag + 2 HNO3 + H3PO4,
nebo sloučeniny dvojmocné rtuti na jednomocné
2 HgCl2 + H3PO3 + H2O → Hg2Cl2 + 2 HCl + H3PO4.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Fosforitá Kategorie:Fosforitany 3 fosforitá