Stařeč (rod ženský, 2. pád Starče, 3. pád a 6. pád Starči, , původně Starč, ještě dříve Staříč i Stařice, odvozeno od podstatného jména Stárek) je městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží v těsné blízkosti západního okraje třebíčské místní části Borovina. Žije zde obyvatel. Nadmořská výška obce je 455 metrů. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Třebíč.
Obec je součástí geomorfologického celku Stařečská pahorkatina, nedaleko obce se nachází i Zadní hora. Starčí protéká Stařečský potok a prochází jí silnice II/410. Západně od Starče leží při silnici nádraží Stařeč s železniční tratí Okříšky–Znojmo. Severně od Starče se nachází přičleněná vesnice Červená Hospoda a jihovýchodně Kracovice.
Název Současná podoba názvu obce Stařeč má úřední platnost od 18. března 1925.
Geografie Ze západu na východ přes severní část území obce prochází přes osadu Červená Lhota ze Štěměch do Třebíče silnice I/23, ze západu na východ přes území obce prochází také silnice II/410 z Rokytnice nad Rokytnou do Boroviny, která je částí Třebíče, ze silnice I/23 pak na západ vychází i silnice II/405. Ze zastavěného území obce vychází severně silnice do části obce a osady Červená Hospoda, kde zaúsťuje do I/23, severně pak z této křižovatky vychází silnice do Řípova, což je část města Třebíče. Východně ze zastavěného území obce vychází silnice do části obce a osady Kracovice, dál pak pokračuje užitková cesta do části města Třebíče, do Horky-Domků. Jižně ze zastavěného území obce pak vychází silnice do Mastníka. Ze silnice II/410 pak na západním okraji území vychází severně silnice do Čechočovic a jižně k železničnímu nádraží Stařeč, jižně pak vede silnice přes Horní horu ke Kojeticím. Ze silnice I/23 pak na západ vychází silnice k železničnímu nádraží Krahulov, z ní pak podél hranice území obce vede silnice k samotě Parný mlýn. Z Červené Hospody pak vychází na západ silnice do Krahulova, z té pak severně vede silnice k Palečkovu mlýnu. Podél jižní hranice území obce vede kousek silnice z Mastníka do Kojetic. V zastavěném území obce je rozsáhlá uliční síť s pojmenovanými ulicemi. Přes severní okraj území obce vede železniční trať Brno–Jihlava, na území obce však neleží žádná zastávka, těsně za hranicí území obce se nachází zastávka Krahulov, dále se nachází zastávka Třebíč-Borovina. Přes západní část území obce prochází železniční trať Okříšky–Znojmo, západně od zastavěného území obce se pod Zadní horou a nedaleko Čechočovic nachází železniční nádraží Stařeč. Přes území obce prochází cyklostezky 5212, 5217, 5103 a cyklostezka spojující Borovinu a Stařeč. Přes území obce prochází také modrá, zelená a žlutá turistická trasa, žlutá je součástí Třebíčského okruhu.
Velká část území obce je využívána zemědělsky, primárně je zemědělsky využívána východní, jižní a severní část území obce, západní okraj území obce je naopak kopcovitý a zalesněný, bohužel však byl značně poškozen kůrovcovou kalamitou. Východní okraj území obce je zalesněn jen na svahu jižně od Borovinského rybníka a pak i dál ve svahu údolí Stařečského potoka. Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází areál JZD, nedaleko také pila, na severním okraji zastavěného území obce se nachází průmyslový areál a na západním okraji zastavěného území obce se nachází dráha pro RC modely. Na severozápadním okraji území obce u železniční tratě se nachází Třebíčské uhelné sklady a velký průmyslový areál. Další průmyslový areál se nachází u osady Červená Hospoda na severním okraji území obce. Průmyslový areál se nachází i železničního nádraží Stařeč.
Asi osm kilometrů západně od území obce pramení u Heraltic Stařečský potok, ten přitéká na severním okraji území obce, protéká přes Pastvištní rybník a poblíž Pastvištního mlýna, na západním okraji zastavěného území obce protéká přes koupaliště Stařeč, pak protéká přes zastavěné území obce a na jeho východním okraji přijímá tok dvou nepojmenovaných potoků, dále po toku se do Stařečského potoka vlévá další nepojmenovaný potok tekoucí od Mastníka a dále pak nepojmenovaný potok, který teče od Pekelného kopce a protéká přes Kracovice a tvoří rybníky Kacíř, Fučík, Vesník a Žabka, pak teče údolím a říční nivou a následně ústí těsně za hranicí území obce do Borovinského rybníka a pak asi po třech kilometrech ústí v Třebíči do řeky Jihlavy. Část západní hranice území obce tvoří Široký potok, ten pramení u hájenky nedaleko Rokytnice nad Rokytnou a pak těsně za hranicí území obce ústí do řeky Rokytná. Západně od zastavěného území obce se nachází Vostalův rybníček a rybník Kryšpín. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází Králíkův rybník.
Území obce je poměrně různorodé a kopcovité, nejnižší oblast se nachází v údolí a nivě Stařečského potoka na východním okraji území obce, tam dosahuje nadmořské výšky asi 425 metrů, nejvyšším bodem je Zadní hora na západním okraji území obce, ta dosahuje 634 metrů. Západní zalesněná část území je výrazně výše, než zbytek území, nachází se tam zmíněná Zadní hora a pak také Horní hora (583 metrů), mezi těmito vrcholy probíhá malý hřeben. Území se směrem na východ postupně snižuje a severovýchodně od osady Kracovice se nachází kopec Na Kopci (521 metrů). Těsně za jižní hranicí území obce se nachází vrcholy Kání hora (570 metrů) a Pekelný kopec (572 metrů) s rozhlednou.
Zastavěné území obce se nachází ve východní části území obce, je poměrně velké s rozlehlou uliční sítí, je rozděleno Stařečským potokem na západní a východní část. Nad říční nivou je nová část Niva, nové domy se staví i na severním okraji zastavěného území obce. Na východním okraji území obce se nachází osada a část obce Kracovice, na severním okraji území obce pak osada Červená Hospoda. Západně od zastavěného území obce se u Pastvištního rybníka nachází samota Pastvištní mlýn. Těsně za západní hranicí území obce se nachází zastavěné území obce Čechočovice. Domy se nachází i u železničního nádraží Stařeč. U západní hranice území obce se nachází hájenka.
Na severním okraji zastavěného území obce se nachází dráha pro RC modely, v centru zastavěného území obce se nachází strom republiky a kostel svatého Jakuba. Pod Zadní horou se nachází výklenková kaple.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 4. 8. 2025
Historie První písemná zmínka o Starči (Starice) je již v zakládací listině třebíčského kláštera z roku 1101, roku 1231 měla být farnost svěřena patronátu kostelu svatého Petra v Brně, potvrzeno je to roku 1331, kdy král Jan Lucemburský sdělil přání, aby desátky z farnosti byly odváděny právě kostelu svatého Petra. V roce 1231 již měl být postaven kostel svatého Jakuba. Stařeč pak byla zastavena Bohušovi z Holoubka, od roku 1340 je uváděn jako Bohuš ze Starče. Markrabě Karel se pokusil po sporech s Bohušem prostřednictvím Smila z Lichtenburka vyplatit Stařeč, Brtnici a Rouchovany, ale to se mu roku 1343 nepovedlo a tak majitelem těchto vesnic zůstal Bohuš ze Starče. Až Jan Jindřich kolem roku 1370 zakoupil Rokštejn a připojil k němu vesnice Stařeč, Slavice, Římov, Okříšky, Číchov, Petrovice, Jestřebí, Přibyslavice, Čáslavice, Dolní Smrčné, Lhotu, Ruprechtice a Malé a ty odkázal pak synovi Janu Soběslavovi. Bohuš ze Starče tak byl vyplacen a zemřel v roce 1376.
Rokštejn a okolní vesnice následně po disputacích mezi sourozenci získal brzy poté Hynek z Valdštejna, který k majetku připojil i Sádek a k sádeckému panství připojil Stařeč, Slavice, Římov a Čáslavice. Valdštejnové byli majiteli vesnice do roku 1498, kdy jej získal spolu se Sádkem Vilém z Pernštejna. V roce 1534 byla Stařeč povýšena králem Ferdinandem I. na městečko. Roku 1547 vesnice téměř celá vyhořela.
V roce 1553 byl do kostela pořízen nejstarší zvon, v roce 1597 pak byla postavena věž s ciferníkem. V 16. století byla postavena budova radnice.
V roce 1620 byl Sádek pro účast Perštejnů na stavovském povstání zkonfiskován a získali jej i s panstvím Cerboniové, ti je pak roku 1677 prodali Bohumíru Wallforfovi. V roce 1662 je poprvé uveden místní učitel. V roce 1796 rod Walldorfů vymřel a panství získal František Kajetán Chorinský, ten panství vlastnil až do reforem. V roce 1754 byl kostel svatého Jakuba přestavěn do barokní podoby, do roku 1858 působila škola v budově čp. 28 a později v radnici. V roce 1883 byla postavena nová čtyřtřídní školní budova.
V letech 1805 a 1809 prošli Starčí francouzští vojáci, roku 1866 pak také pruští vojáci. V roce 1866 byla Stařeč podobně jako okolní obce zasažena epidemií úplavice, která si zde vyžádala 40 obětí. V roce 1874 byl ve vsi založen Čtenářský spolek, roku 1875 záložna a roku 1902 raiffeisenka. V roce 1904 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. Roku 1909 byla přestavěna budova radnice a roku 1925 získala Stařeč svoje dnešní pojmenování. V roce 1938 byl v místní škole ubytován pluk německých vojáků a bylo přerušeno vyučování. Roku 1944 pak byl poprvé otevřen žňový útulek pro děti předškolního věku, v roce 1945 byla založena mateřská škola ve vsi a ta pak byla přemístěna roku 1948 do nové budovy. V roce 1998 byla škola rozšířena a po roce 2001 byla mateřská škola přesunuta do jiné budovy.
V roce 1972 byl postaven vodojem nad městysí, ten ale roku 2020 již nedostačuje a tak se plánuje stavba nového vodojemu pro městys.
Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
V roce 2016 městys koupil budovu bývalé sokolovny z roku 1919 (Tělocvičná jednota Sokol byla ve Starči založena už roku 1910), zatím není jasné využití, ale dle městyse se jedná například o knihovně. v roce 2017 došlo k předání pamětní plakety potomkům vysídlených uprchlíků z Itálie, kteří se usídlili ve Starči a následně se po druhé světové válce vrátili do Itálie. Plaketa do rukou Fabiena Benuzziho byla z rukou starosty Čestmíra Linharta předána 12. listopadu 2017, tu obdržel in memoriam Tullio Benuzzi, ten se ve Starči před mnoha lety narodil.
V roce 2019 byla pro sbor dobrovolných hasičů ve Starči pořízena nová hasičská zbrojnice, ta byla slavnostně otevřena v květnu téhož roku, celkové náklady na stavbu zbrojnice dosáhly 8 milionů korun, kdy 7 milionů získala obec z dotačních programů. Hasiči v roce 2019 slaví 115. výročí fungování v obci.
V roce 2020 vznikla petice proti vybudování sociálního bydlení v lokalitě Niva. Investorem by měl být podnikatel Michael Kralert, který z Třebíče pochází a chce vybudovat 18 bytů s dotovaným bydlením. Petiční výbor byl nazván Klidná Stařeč. Starosta na základě petice stornoval stavební povolení na stavbu bytových domů. Projekt by měl být zrealizován v roce 2023. Bylo oznámeno, že na konci února roku 2020 dojde k setkání investora a občanů obce.
V roce 2021 byl postaven městysem na místě někdejšího lihovaru (povolení k demolici objektu bylo uděleno v roce 2014) nový bytový dům s dostupným bydlením pro mladé rodiny.
Do roku 1849 patřila Stařeč do sádeckého panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.
Obyvatelstvo
Náboženství Farnost ve Starči je poměrně stará. Roku 1311 se připomíná farář. Roku 1331 dal král Jan Lucemburský patronátní právo fary brněnské kapitule. Roku 1346 je zmíněn farář Cizkraj na listině, kterou Beneš z Budče daroval patronát fary v Budči klášteru v Pustiměři. Po majetkových změnách měla připadnout zdejší fara do rukou místních pánů. V době těchto změn panovalo ve Starči i kališnictví či luteránství.Třebický okres. Kapitola Starč, s. 394.
Symboly městyse Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.
Politika Seznam představitelů obce Starostové: 1876–1879 Jan Václavek 1880–1892 František Chromý 1893–1908 Jakub Chromý 1908–1923 Jan Václavek 1923–1931 Jan Vostál 1931–1945 Jan Bartejs
Předsedové místního národního výboru: 1945–1946 Antonín Králík 1946–1960 Karel Koukal 1960–1961 Oldřich Bartejs 1961–1970 František Fučík 1971–1981 Bohuslav Bartejs 1981–1990 Karel Bohm
Starostové: