Doubravka, též Dobrava ( † 977) byla česká princezna z rodu Přemyslovců. Od roku 965 byla manželkou knížete Měška I., zakladatele polského státu. Byla také sestrou českého knížete Boleslava II.
Život Doubravka, po německu Guta či Bona, což znamená dobrá, se narodila zřejmě někdy mezi lety 933 a 936 jako dcera českého knížete Boleslava I. Byla svěřena do výchovy řádových sester, patrně v klášteře v bavorském Řezně, kde později studovali i její bratr Strachkvas a sestra Mlada.
Starší historiografie tvrdí, že Doubravka byla poprvé provdána za míšeňského markraběte Günthera Merseburského, se kterým měla mít syna Ekkeharda I. V roce 1895 tuto hypotézu vyslovil historik Oswald Balzer. Saský letopisec Thietmar Merseburský, který zaznamenal i události českých dějin, totiž nazval Guncelina, bratra Ekkeharda I. (syna Günthera z Merseburgu), bratrem Boleslava Chrabrého, v případě pravdivosti této hypotézy syna Doubravky z druhého manželství.
První polská kněžna vlevo|náhled|Idealizovaný portrét Doubravky na hradě pomořanských vévodů v Darłowu Jisté je, že se Doubravka roku 965 vdala za polského knížete Měška. Měškovi porodila zcela jistě jednoho syna, pozdějšího polského krále Boleslava Chrabrého, a možná i druhého syna – českého knížete Vladivoje – a dceru, švédskou a dánskou královnu Sigrid.
Doubravka značně přispěla k tomu, že Měšek I. přijal křest. Letopisec Thietmar Merseburský o Doubravce píše:
Kněžna Doubravka se podílela nejen na křtu svého manžela, ale i na christianizaci jeho země. Přivedla si s sebou do Polska skupinu kněží a mnichů, mezi nimiž se možná nacházel i budoucí první polský biskup Jordan. Připisuje se jí založení kostelů sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně a Panny Marie na Katedrálním ostrově (Ostrów Tumski) v Poznani.
Manželství Doubravky a Měška utvrdilo česko-polské porozumění, které vydrželo až do kněžniny smrti. Když v roce 973 po smrti Oty I. Velikého došlo na uznání nového panovníka, Doubravčin manžel Měšek i bratr Boleslav II. podpořili stejného kandidáta na následnictví Oty – bavorského vévodu Jindřicha II. Svárlivého.
Smrt a místo pohřbení Doubravka zemřela v roce 977. Józef Ignacy Kraszewski ve své knize z roku 1888 napsal, že byl odkryt její hrob v hnězdenské katedrále pod prostým křížem.J. I. Kraszewski, Wizerunki, s. 12). Obecně se však místo posledního odpočinku kněžny Doubravky považuje za neznámé.K. Jasiński, Rodowód pierwszych Piastów, s. 78.
Po smrti Doubravky vztahy mezi Čechami a Polskem značně ochladly.
Galerie
Genealogie Vratislav I.nar. ok. 888zm. 13. února 921 Drahomíra ze Stodorzm. po 935 ? ? Boleslav I.nar. asi 915zm. 967/972 Biagota? Měšek I.nar. asi 935zm. 25. května 992 OO 965 Doubravka nar. asi 933/936 zm. 977 Boleslav Chrabrý nar. 967 zm. 17. 6 1025 Sigrid Storråda? nar. 968–972 (?) zm. po 1014
Odkazy
Reference
Literatura SLÁMA, J.: Slavníkovci ve středověkém písemnictví, Praha, 1987
Externí odkazy
Článek o Doubravce, její sestře Mladě a jejich babičce Drahomíře Neprávem opomíjená kněžna Doubravka
Kategorie:Přemyslovci Kategorie:Polské kněžny Kategorie:České princezny Kategorie:Osobnosti na polských bankovkách Kategorie:Čeští římští katolíci Kategorie:Úmrtí v roce 977 Kategorie:Ženy