1985

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

Česko

17. dubna – 3. května – V Praze se konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Ve finálovém utkání ČSSR proti Kanadě zvítězili českoslovenští hokejisté a stali se mistry světa. 3. května – Do provozu byl uveden první blok Jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč. Jednalo se o první jadernou elektrárnu na území České republiky. Její výstavba trvala 9 let.Zdroj: ČEZ – http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html 22. května Ve Stochově byl zadržen šestnáctiletý hornický učeň Jiří Straka, který se do dějin československé kriminalistiky zapsal jako spartakiádní vrah. Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba prezidenta Československé socialistické republiky. Potřetí byl jednomyslně zvolen prezidentem Gustáv Husák. 21.–24. května – Západní část Jihomoravského a jižní část Východočeského kraje zasáhly povodně. V důsledku mimořádných dlouhotrvajících srážek v oblasti vystoupily řeky Svratka, Jihlava, Dyje a Chrudimka ze břehů, takže bylo nutné přistoupit k evakuaci četných obcí. Nejvíce byly postiženy okresy Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Znojmo, Brno-venkov a Břeclav.Zdroj: Rudé právo – 23. 5. 1985, http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/5/23/3.png 1. června – V Brně bylo dáno do provozu Ústřední autobusové nádraží Zvonařka. 7. června – Otevřena byla první ze šesti plánovaných částí nového komplexu Fakultní nemocnice Lochotín v Plzni. Slavnostního předání stavby se zúčastnil předseda vlády ČSR Josef Korčák, ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec, vedoucí tajemník Západočeského KV KSČ Josef Mevald a další čelní straničtí a městští funkcionáři. Nová budova pavilonu interních oborů byla vybavena tehdy moderní technikou – např. počítačovým tomografem (CT).Zdroj: Rudé právo – 8. 6. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/6/8/1.png 19. června – Fanoušci fotbalového klubu Sparta Praha zdemolovali během cesty na ligové utkání do Banské Bystrice interiér nočního rychlíku Hron. Slovně i fyzicky napadali další cestující i průvodčí vlaku. Z osmi demolovaných vagónů byly tři zcela vyřazeny z provozu a celková škoda činila 240 tis. Kčs. Městský soud v Praze odsoudil osm obžalovaných ve věku od 15 do 29 let k nepodmíněným trestům v trvání od 6 do 30 měsíců, dalších pět k podmíněným trestům, většině z obžalovaných byla uložena ústavní protialkoholní léčba a zakázány návštěvy fotbalových a hokejových utkání. Událost se stala hlavním motivem psychologického snímku Proč?, který v roce 1987 natočil režisér Karel Smyczek.Zdroj: TN ČST, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/379-rychlik-hron-zdemolovali-pri-ceste-na-ligove-utkani-do-banske-bystrice-fanousci-fotbalove-sparty-praha/ 27.–30. června – Na Strahovském stadionu v Praze se konala historicky poslední – VI. československá spartakiáda. Čtyřdenní masové akce se zúčastnil asi milion cvičenců a hostů.Zdroj: Rudé právo, 1. 7. 1985 -http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/1/1.png 7. července – Na Velehradě se při příležitosti 1100. výročí úmrtí věrozvěsta Metoděje konala národní pouť s více než 100 000 věřícími. Shromáždění se zúčastnil kardinál František Tomášek, vatikánský státní tajemník Agostino Casaroli celebroval následnou slavnostní bohoslužbu. S projevem na shromáždění vystoupil také český ministr kultury Milan Klusák.Zdroj: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/8/2.png Pokus státních orgánů prezentovat toto křesťanské setkání jako mírovou slavnost byl přijat velmi odměřeně a s kritikou (účastníci předsedu ONV Uherské Hradiště i ministra kultury s jeho projevem vypískali).Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/377-na-vyrocni-pouti-ve-velehrade-byl-lidmi-vypiskan-tehdejsi-ministr-kultury/ Shromáždění se tak stalo ukázkou nespokojenosti a nesouhlasu mnohých věřících s vládnoucí garniturou. 15. srpna – Jižní oblasti Západoslovenského kraje, zejm. Komárno, Nitru, Levice, Šahy, Hurbanovo, ale i Bratislavu, postihlo v ranních hodinách zemětřesení o síle až 6,0 Mw. Otřesy zaznamenaly také báňské seizmické stanice v Severomoravském kraji. Zemětřesení si nevyžádalo žádné škody na zdraví lidí ani na majetku.Zdroj: TN ČST – 15. 8. 1985, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110815/ 1. října – V československých kinech měla premiéru oblíbená filmová pohádka S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana. 2. listopadu – Za účasti nejvyšších stranických i státních představitelů byl slavnostně zahájen provoz linky B pražského metra v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská. 5. listopadu – Pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku nalezli kriminalisté jednu z nejcennějších památek na našem území – románský Relikviář svatého Maura pocházející ze 13. století.

Svět 5. ledna – Skončila Operace Mojžíš, při níž bylo okolo 8 000 etiopských Židů letecky přepraveno ze Súdánu do Izraele. 12. ledna – V objektu Východoslovenské galerie v centru Košic došlo k výbuchu, který byl způsoben únikem plynu z narušeného potrubí. Byla narušena statika objektu, poškozeno bylo také mnoho vystavených uměleckých děl.Zdroj: TN ČST 14. 1. 1985 – http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110114/ 11. března – Generálním tajemníkem ÚV KSSS se stal Michail Gorbačov, který se později proslavil prosazováním glasnosti a perestrojky. 31. března – proběhly Světové dny mládeže v Římě 26. dubna – Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali ve Varšavě dokument o prodloužení platnosti tohoto vojenského paktu o dalších 20 let s doložkou o automatickém prodloužení smlouvy o dalších 10 let v případě, že smluvní strany neodevzdají do roka před uplynutím lhůty vládě Polské lidové republiky prohlášení o jejím vypovězení.Zdroj: Rudé právo – 27. 4. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/4/27/1.png 14. června – Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko uzavřely Schengenskou smlouvu o zrušení kontrol na společných hranicích. 10. července – Dva agenti francouzské tajné služby potopili v novozélandském Aucklandu loď organizace Greenpeace Rainbow Warrior. Při akci zemřel člen organizace Fernando Pereira. Pachatelé byli později dopadeni a celá záležitost přerostla v obrovský mezinárodní skandál. 13. července – V Londýně a Philadelphii se konal charitativní koncert Live Aid, jeden z největších koncertů všech dob. Vystoupili zde přední umělci tehdejší hudební scény bez honoráře. Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc Etiopii. V Londýně se představili například Queen, Status Quo, Phil Collins, U2, Elton John nebo The Who. Ve Philadelphii zahráli třeba Black Sabbath, Madonna, Eric Clapton, Simple Minds, Judas Priest nebo Led Zeppelin. Akce měla obrovský úspěch. Celkově se vybralo více než 280 mil. dolarů. 12. srpna – V Japonsku havaroval let Japan Airlines 123. S 520 mrtvými je dodnes nejsmrtonosnější leteckou havárií jediného letounu v historii letectví a druhou nejsmrtonosnější havárií vůbec. 1. září – Na dně Atlantského oceánu byl nalezen luxusní zaoceánský parník Titanic. 19. září – Silné zemětřesení o síle 8,1 Mw postihlo hlavní město Mexika – Mexico City a jeho okolí. Vyžádalo si přes 10 000 lidských životů. 3. října – Z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval ke svému prvnímu letu raketoplán Atlantis. 13. listopadu – Mohutná erupce kolumbijské sopky Nevado del Ruiz a následné zaplavení města Armero a dalších vzniklými lahary si vyžádaly více než 25 000 lidských životů. 20. listopadu – Microsoft uveřejnil první verzi Windows. V prosinci Roger Waters opustil skupinu Pink Floyd.

Věda a umění Kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez vydal knihu Láska za časů cholery. V tomto roce měly premiéru filmy Vesničko má středisková (Jiří Menzel), Návrat do budoucnosti (Robert Zemeckis) či Vzpomínky na Afriku (Sydney Pollack).

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Klaus von Klitzing Nobelova cena za chemii – Herbert A. Hauptman Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Michael S. Brown, Joseph L. Goldstein Nobelova cena za literaturu – Claude Simon Nobelova cena za mír – Lékaři proti jaderné válce Nobelova pamětní cena za ekonomii – Franco Modigliani

Narození

Česko náhled|upright|Šárka Strachová (* 11. února) 5. ledna Kateřina Havlíčková, vodní slalomářka, dvojnásobná mistryně světa Marek Kvapil, lední hokejista 8. ledna – Jaroslav Kulhavý, biker, olympijský vítěz z roku 2012 14. ledna – Silvie Maryško, herečka 21. ledna – Olga Richterová, lingvistka a politička 29. ledna – Marpo, rapper 1. února – Filip Grznár, kulturista 2. února – Lenka Marušková, sportovní střelkyně 8. února – Petra Cetkovská, teniska 11. února – Šárka Strachová, alpská lyžařka 26. února – Marek Ztracený, zpěvák a skladatel 5. března – Kristýna Hrušínská, herečka 19. března – David Svoboda, moderní pětibojař 29. března – Petr Vrána, lední hokejista 23. dubna – Lukáš M. Vytlačil, historik, archivář a flétnista 24. dubna – Jakub Petružálek, lední hokejista 28. dubna – Agáta Hanychová, modelka a moderátorka 1. května – Filip Kaňkovský, herec 21. května – Lucie Hradecká, tenistka 30. června – Jakub Kulhánek, ministr zahraničních věcí 1. července – Karlos Vémola, MMA bojovník 2. července – Jan Lipavský, manažer a politik 23. července – Vojtěch Dyk, herec a hudebník 4. srpna – Jan Onder, tanečník a pedagog 7. srpna – Sámer Issa, zpěvák 5. září – Jan Mazoch, skokan na lyžích 14. září – Kristýna Leichtová, herečka 17. září – Tomáš Berdych, tenista 25. září – Petr Musílek, podnikatel 10. října – Rostislav Olesz, lední hokejista 15. října – Filip Turek, podnikatel a politik 23. listopadu – Milan Kopic, fotbalista 27. listopadu – Jan Rotrekl, basketbalista 2. prosince – Petra Nesvačilová, herečka 4. prosince – Ektor, rapper 10. prosince – Roman Červenka, lední hokejista 11. prosince – Zdeněk Štybar, silniční cyklista a cyklokrosař 14. prosince – Petr Koukal, badmintonista 16. prosince – Vojtěch Kemenny, ilustrátor, fotograf a nakladatel 30. prosince – Milan Gulaš, lední hokejista

Svět náhled|upright|Lewis Hamilton (* 7. ledna) náhled|upright|Cristiano Ronaldo (* 5. února) náhled|upright|Keira Knightleyová (* 26. března) náhled|upright|Lily Allen (* 2. května) náhled|upright|Lukas Podolski (* 4. června) náhled|upright|Michael Phelps (* 30. června) náhled|upright|Wayne Rooney (* 24. října) náhled|upright|Sanna Marinová (* 16. listopadu) náhled|upright|Amanda Seyfriedová (* 3. prosince) 1. ledna – Bastien Sicot, francouzský šermíř 2. ledna – Ivan Dodig, chorvatský tenista 3. ledna – Fumiaki Tanaka, japonský ragbista 4. ledna – Kari Aalvik Grimsbø, norská házenkářka 7. ledna – Lewis Hamilton, britský pilot F1 10. ledna – Čuang Ťia-žung, tchajwanská tenistka 13. ledna – Mairis Briedis, lotyšský boxer 19. ledna – Horia Tecău, rumunský tenista 20. ledna – Ihsan Hadádí, íránský atlet (hod diskem) 21. ledna – Kim Če-pom, jihokorejský judista 22. ledna – Martin Dobrotka, slovenský fotbalista 23. ledna Jevgenij Lukjaněnko, ruský atlet, skokan o tyči Doutzen Kroesová, nizozemská modelka a herečka 24. ledna Kornel Saláta, slovenský fotbalista Fabiana Claudinová, brazilská volejbalistka 25. ledna – Tina Karol, ukrajinská zpěvačka 29. ledna – Anton Nemov, ruský horolezec 30. ledna – Gisela Dulková, argentinská tenistka 3. února – Andrej Kosticyn, běloruský lední hokejista 5. února – Cristiano Ronaldo, portugalský fotbalista 6. února – Džódži Kató, japonský rychlobruslař 8. února – Jimmy Wang, tchajwanský tenista 11. února – Casey Dellacquová, australská tenistka 13. února – Somdev Devvarman, indický tenista 14. února – Philippe Senderos, švýcarský fotbalista 19. února – Arielle Kebbel, americká modelka a herečka 20. února – Julia Volkovová, ruská zpěvačka, členka skupiny t.A.T.u. 21. února