Benátsko ( ) je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Furlanskem-Julským Benátskem a Jadranem. V letech 1935–1963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea. Region má rozlohu 18 391 km², 5 miliónů obyvatel a dělí se na 7 provincií. Hlavním městem jsou Benátky (Venezia), dalším významným pak Padova. Od roku 2007 je druhým oficiálním jazykem regionu, vedle italštiny, také benátština.

Historie náhled|vlevo|200px|Benátsko 1796 Od neolitu žili ve nížinách vyspělá zemědělská společenství, využívajících úrodné půdy a příznivého klimatu.

V období římské republiky byla krajina osídlena indoevropskými Venety, odtud pochází i nynější název. Pronikali sem Etruskové, Řekové, v 4. století Germáni. Právě před nimi obyvatelstvo uprchlo až k moři. V roce 810 zde byly založeny Benátky.

Většina území Veneta byla v letech 697–1797 součástí Benátské republiky. Mírem v Campo Formio z roku 1797 se stala většina území Benátska součástí Habsburské monarchie, jíž zůstala až do konce prusko-rakouské války, kdy byla po porážce Rakouského císařství začleněna do území Italského království.

Po tomto připojení nebyla benátština uznána jako oficiální jazyk, kterým byla určena italština a i státní úředníci působící ve Venetu byli najímání z jiných částí Itálie. Na území probíhaly těžké boje za první i druhé světové války.

V letech 1935–1963 byl region součástí oblasti Venezia Euganea.

Po zániku království a vzniku Italské republiky předpokládala nová ústava, přijatá roku 1947 a v platnost vstoupivší roku 1948, vytvoření italských regionů, k němuž ale došlo až v roce 1970.

V roce 2014 proběhlo neoficiální internetové referendum o nezávislosti Benátského regionu.

Geografie náhled|180px|jezero Alleghe, Belluno náhled|180px|delta Pádu Benátsko leží v severovýchodní části Itálie, severně od ústí největší italské řeky Pádu do Jaderského moře. Severní část Benátska je hornatá, nachází se zde část Dolomit a Karnských Alp, jižní přímořská část je naopak pokračováním Pádské nížiny a má rovinatý charakter. Z hlediska povrchu lze Benátsko rozdělit ne sedm jednotlivých celků: alpské, předalpské a podalpské pásmo, horní a dolní nížinu a systém lagun a deltu Pádu. Sever Benátska tvoří Karnské Aply a východní Dolomity s nejvyšším vrcholem Marmoladou (3 342 m) náležící do alpského pásma. Předalpské pásmo tvoří okolí vrcholu Monte Baldo u jezera Lago di Garda, skupina Monte Lessini, Pasubio, okolí vrcholu Monte Grappa a vrcholy okolo města Belluno. Do podalpského pásma náleží vrchy v okolí jezera Lago di Garda, skupina Asolo a vrchy okolo města Conegliano. Nížinnou oblast tvoří Benátská nížina, pramení zde řeky Bacchiglione a Sila. Pro dolní část nížiny jsou charakteristické rozsáhlé zavodňovací systémy. Benátské laguny bývaly členitější. Dnes se nachází dvě laguny u měst Caorle a Bibione, největší laguna leží v okolí Benátek. Deltu Pádu tvoří kultivovaná údolí, laguny, mokřady, malé ostrůvky a porosty rákosu. Žije zde velké množství ptačích druhů, např. volavky či kolihy.PODHORSKÝ, M.: Itálie - sever. 3. vydání, Freitag a Berndt 2007. 208 s. . S. 105 – 108.

Řeky Pád (il Po) Adiže (l'Adige) Piave Brenta

Administrativní celky a regionální samospráva náhled|Provincie

Provincie a obce Benátsko se skládá ze sedmi provincií a 581 obcí. Nejlidnatější je provincie Padova s 905 100 obyvateli, naopak nejméně obyvatel má provincie Belluno v Alpách a to 213 060.

Regionální prezident a vláda V čele regionu stojí guvernér Benátska (Presidente della Regione), jež je zároveň předsedou Benátské regionální vlády (Giunta Regionale del Veneto), jejíž členy i sám vybírá a jmenuje. Dříve byl guvernér regionu jmenován, od roku 2000 je volen občany Benátska a jeho funkční období trvá 5 let.

Současným guvernérem je Luca Zaia za Ligu severu.

Regionální zastupitelstvo Regionální zastupitelstvo Benátska (Consiglio Regionale del Veneto) je regionální parlament, vznikl v roce 1970 spolu se samotným regionem. Funkční období rady je 5 let, ale pokud prezident regionu rezignuje, zemře během výkonu funkce, nebo mu je Radou vyhlášena nedůvěra, potom je Rada rozpuštěna a nové volby do ní probíhají zároveň s volbou nového Benátského prezidenta. Rada má 60 členů, standardně je 47 z nich voleno za volební okrsky v Benátsku (1 zástupce za každý okrsek), 12 je voleno v celém regionu ze speciální listiny sestavené kandidátem na prezidenta a 1 místo je rezervované pro druhého nejúspěšnějšího kandidáta na prezidenta (tomu, kdo skončí druhý za vítězem prezidentských voleb). V případě, že podporovatelé vítězného kandidátka na prezidenta získají více než 55 % ze 47 okrsků, potom je 12 míst připadajících na prezidentskou kandidátskou listinu sníženo na 6 a o zbylých 6 je rozšířen počet okrsků na 53.

Výsledky posledních voleb do regionálního zastupitelstva (září 2020) 300pxKoaliceStranaHlasyMandátyAbs.% CDX 916 087 44.6 23 347 832 16.9 10 196 310 9.6 5 73 244 3.6 2 48 932 2.4 1 1 582 405 77.0 41 CSX 244 881 11.9 7 41 275 2.0 1 34 647 1.7 1 16 651 0.8 0 337 454 16.4 9 55 281 2.7 1 80 036 3.9 0 2 055 173 100 51

Hlavní centra Benátska

Benátky náhled|120px|Panorama Benátek Ostrovní město v Benátské laguně, jímž protéká množství kanálů, nejznámější je Canal Grande. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří náměstí Svatého Marka, Bazilika svatého Marka, Dóžecí palác a množství kostelů jako například Santa Maria dei Frari, La Salute a San Giorgio Maggiore.

Je zde významná galerie Galleria dell'Accademia a galerie moderního umění Sbírka Peggy Guggenheimové a prestižní univerzita Ca' Foscari.

Každoročně se zde pořádá karneval, přehlídka moderního umění Biennale a filmový festival.

Od roku 1987 jsou Benátky součástí světového dědictví UNESCO.

Verona Na místě prehistorické osady (rétské a později keltské) vznikla ve 2. stol. př. n. l. římská kolonie, která se postupně vyvinula v metropoli celé oblasti.náhled|120px|Aréna ve Veroně Mezi nejvýznamnější památky tohoto města na Adiži patří bezesporu římská aréna, Castel vecchio, Basilica di San Zeno Maggiore, Dóm a kostel Chiesa di Santa Anastasia. Další turisticky atraktivní památkou je balkon Romea a Julie.

Město je od roku 2000 součástí světového dědictví UNESCO.

Padova náhled|120px|Eliptický kanálna náměstí Prato della Valle, Padova Dalším významným centrem Benátska je Padova. Je sídlem jedné z nejstarších světových univerzit (nejstarší po univerzitě v Bologni).

V Padově se nachází Basilica di Sant’Antonio, Capella degli Scrovegni, Palazzo della Ragione, Donatellova jezdecká socha Gattamelata. Centrem města je náměstí Prato della Valle.

Patronem města je svatý Antonín Paduánský

Vicenza náhled|120px|Bazilikave Vicenze Ve Vicenze působil především významný sochař Andrea Palladio. K jeho dílům patří Bazilika, divadlo Teatro Olimpico, Palazzo Chiericati a slavná Villa Rotonda. Celkově je mu v samotném měste připisováno 23 staveb a dalších 24 vil v okolí. Město Vicenza je od roku 1994 součástí světového dědictví UNESCO.

Treviso náhled|120px|Dóm v Trevisu Ve městě se nachází gotický kostel San Nicolò, Palazzo dei Trecento, Loggia dei Cavalieri, Dóm a kostel Svatého Františka.

Město je také sídlem mnoha muzeí a galerie Ca’ dei Carraresi.

Belluno V Bellunu najdeme Dóm a Palazzo dei Rettori.

Další turisticky významná města náhled|120x120px|Chioggia,letecký pohled Arquà Petrarca – místo posledního odpočinku Francesca Petrarcy Cortina d’Ampezzo – významné lyžařské středisko v Dolomitech Chioggia – významné přímořské letovisko jižně od Benátek Rovigo

Opevněná města náhled|120px|Montagnana náhled|120px|Montagnana náhled|120px|Soave Asolo Bassano del Grappa Castelfranco Veneto Cittadella Cologna Veneta Conegliano Este Feltre Lazise Marostica Monselice Montagnana Noale Oderzo Peschiera del Garda Soave Treviso Vittorio Veneto Verona Vicenza

Přímořská letoviska náhled|120px|Kostel v Caorle Bibione Caorle Cavallino Eraclea Mare Lido di Venezia Jesolo Rosolina Mare Chioggia Sottomarina

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Mapa Benátska časopis Benátsko

Kategorie:Regiony v Itálii