John Rushworth Jellicoe, 1. hrabě Jellicoe GCB, OM, GCVO ( John Rushworth Jellicoe, 1st Earl Jellicoe, 1st Viscount Brocas, 1st Viscount Jellicoe of Scapa) (5. prosince 1859, Southampton – 20. listopadu 1935, Londýn) byl britský admirál, vrchní velitel loďstva Grand Fleet a první námořní lord v první světové válce. Je známý jako velitel Royal Navy v bitvě u Jutska. Za zásluhy byl s titulem vikomta povolán do Sněmovna lordů (1918), poté zastával funkci generálního guvernéra na Novém Zélandu (1920–1924).
Život náhled|vlevo|Admirál Sir John Jellicoe (fotografie ze sbírek Knihovny Kongresu USA) Narodil se roku 1859 v Southamptonu jako druhý ze čtyř synů komodora Johna Henryho Jellicoe (1825–1914). Po základním vzdělání byl zařazen na cvičnou loď HMS Britannia a v roce 1872 jako kadet nastoupil k Britskému královskému námořnictvu. V roce 1874 byl jmenován praporčíkem a v roce 1878 dosáhl hodnosti poručíka. Aktivní službu zahájil ve Středozemním moři, mezitím si doplnil vzdělání v oboru dělostřelectva, první zkušenosti ve válce získal v Egyptě (1882). V roce 1885 obdržel Stříbrnou medaili ministerstva obchodu za záchranu posádky převráceného parníku u Gibraltaru. V roce 1891 byl povýšen na komandéra a v roce 1893 sloužil na zcela nové bitevní lodi HMS Victory, která se však téhož roku nešťastnou náhodou potopila po srážce s jinou britskou lodí u Tripolisu. Na kapitána byl povýšen roku 1897. Během Boxerského povstání sloužil jako náčelník štábu viceadmirála Edwarda Seymoura; během povstání byl těžce raněn a obdržel první dvě z mnoha vyznamenání během své kariéry.Kolektiv: Hra o Říši středu. Politické a hospodářské zájmy Velké Británie a Německa v Číně, 1894–1914; Praha, 2017; s. 213–214 ISBN 978-80-86781-27-3 Po krátké dovolené začal působit na Admiralitě a byl finančním inspektorem námořnictva, od roku 1903 byl velitelem bitevního křižníku HMS Drake u břehů severní Ameriky. V roce 1905 se vrátil do Anglie a pod patronátem admirála Johna Fishera byl jmenován na Admiralitě ředitelem odboru námořního zbrojení (1905–1907), v letech 1906–1907 byl zároveň námořním pobočníkem krále Eduarda VII. V roce 1907 byl povýšen na kontradmirála a v letech 1908–1910 byl třetím námořním lordem. V této době se zasloužil o modernizaci královského námořnictva v období před první světovou válkou. V letech 1910–1911 byl vrchním velitelem Royal Navy v Atlantském oceánu (Atlantic Fleet). V roce 1911 byl povýšen na viceadmirála, poté se znovu vrátil do Londýna a v letech 1912–1914 zastával funkci druhého námořního lorda.
Se začátkem první světové války byl povýšen do hodnosti admirála a zároveň jmenován velitelem britské Grand Fleet (Velkého loďstva). 31. května 1916 jakožto velitel britského loďstva svedl s německými námořními silami bitvu u Jutského poloostrova. Obě strany v bitvě utrpěly ohromné ztráty a ani jedna nedosáhla přesvědčivého vítězství, což bylo některými admirály jemu a druhému britskému veliteli u Jutska, Davidu Beattymu, vytýkáno. Přesto za svou roli v bitvě obdržel Řád Za zásluhy. V letech 1916–1917 zastával funkci prvního námořního lorda a místo velitele Grand Fleet zaujal admirál David Beatty. Jako první námořní lord byl Jellicoe zastáncem opatrné taktiky proti Německu a odmítal moderní pojetí námořní války, což se týkalo především nasazení ponorek. V prosinci 1917 byl z funkce odvolán, v závěru první světové války nicméně získal titul vikomta a stal se členem Sněmovny lordů, obdržel finanční dar ve výši 50 000 liber a v roce 1919 byl povýšen do nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet). Kromě řady britských a zahraničních vyznamenání obdržel také čestné občanství v Londýně (1920).
V letech 1920–1924 zastával úřad generálního guvernéra Nového Zélandu, po návratu mu byl udělen titul hraběte (earl); zemřel v Londýně v roce 1935 a je pohřben v londýnské katedrále sv. Pavla.
V roc 1902 se oženil s Florence Gwendoline Cayzer (1877–1964), dcerou významného podnikatele v loďařském průmyslu Sira Charlese Williama Cayzera (1843–1916). Z jejich manželství pocházelo pět dětí, čtyři dcery a jediný syn George Patrick, 2. hrabě Jellicoe (1918–2007), který se po vojenské službě za druhé světové války uplatnil jako vlivný politik Konzervativní strany, členem Horní sněmovny byl od dosažení zletilosti až do smrti celkem 68 let, mimo jiné byl ministrem námořnictva a později členem Rady Evropy.
Vyznamenání
Britská vyznamenání 60x60pixelů rytíř velkokříže Řádu lázně – 8. února 1915 60x60pixelů rytíř-komandér Řádu lázně – 19. června 1911 60x60pixelů společník Řádu lázně – 9. listopadu 1900 60x60pixelů rytíř velkokříže Královského Viktoriina řádu – 17. června 1916 60x60pixelů rytíř-komandér Královského Viktoriina řádu – 3. srpna 1907 60x60pixelů komandér Královského Viktoriina řádu – 13. února 1906 60x60pixelů Řád za zásluhy – 31. května 1916 60x60pixelů Medaile za statečnost na moři – 1886 60x60pixelů Egyptská medaile 60x60pixelů Medaile za třetí čínskou válku 60x60pixelů Hvězda 1914–15 60x60pixelů Britská válečná medaile 60x60pixelů Vítězná medaile 60x60pixelů Korunovační medaile Jiřího V. 60x60pixelů Medaile stříbrného výročí Jiřího V.
Zahraniční vyznamenání 60x60pixelů velkostuha Řádu Leopoldova – Belgie, 24. dubna 1917 60x60pixelů Válečný kříž 1914–1918 – Belgie, 21. dubna 1917 60x60pixelů Chedivova hvězda – Egyptské chedivství 60x60pixelů velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 15. září 1916 60x60pixelů Croix de Guerre – Francie, 21. února 1919 60x60pixelů velkokříž Vojenského savojského řádu – Italské království, 11. srpna 1917 60x60pixelů květy paulovnie Řádu vycházejícího slunce – Japonsko, 29. srpna 1917 60x60pixelů rytíř II. třídy Řádu červené orlice – Německé císařství, duben 1902"Court News". The Times (36738). Londýn. 10. dubna 1902. s. 4. 60x60pixelů rytíř III. třídy Řádu svatého Jiří – Ruské impérium, 5. června 1917 60x60pixelů Army Distinguished Service Medal – USA, 16. září 1919
náhled|Admirál Jellicoe se svou ženou.|alt=
Odkazy
Reference
Literatura RYNIEWICZ, Zygmunt: Lexikón námorných bitiek; Bratislava, 2020; 552 s. ISBN 9788080469795
Externí odkazy
Kategorie:Admirálové Royal Navy Kategorie:Britští šlechtici Kategorie:Generální guvernéři Nového Zélandu Kategorie:Eduardovské období Kategorie:Viktoriánské období Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Členové Sněmovny lordů Kategorie:Rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé Britské válečné medaile Kategorie:Nositelé Řádu za zásluhy (Spojené království) Kategorie:Nositelé Vítězné medaile (Spojené království) Kategorie:Komandéři Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé Korunovační medaile Jiřího V. Kategorie:Rytíři-komandéři Řádu lázně Kategorie:Společníci Řádu lázně Kategorie:Nositelé Chedivovy hvězdy Kategorie:Rytíři-komandéři Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé Hvězdy 1914–15 Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Jiří (Rusko) Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Medaile stříbrného výročí krále Jiřího V. Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Vojenského savojského řádu Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Army Distinguished Service Medal Kategorie:Nositelé Válečného kříže (Belgie) Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Narození 5. prosince Kategorie:Narození v Southamptonu Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí 20. listopadu Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Pohřbení v Londýně Kategorie:Muži