Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, sídlo Šumadijského okruhu na řece Lepenica. Nachází se v centrálním Srbsku, zhruba 95 km jihovýchodně od Bělehradu, 110 km severozápadně od Niše a 150 km severně od Prištiny.
Průmyslové město tvoří zástavba, která vznikla během tří různých období: nejstarší je z tureckých dob, naleznou se zde také secesní památky a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem; místní univerzita má 8 fakult.
Název
Název města odkazuje na ptáka krahujce, zde zřejmě jako jméno nebo přízvisko osoby. V bosenské srbštině slovo kraguj označovalo sokola, ve slovinštině kragulj znamenalo jestřáb. Do osmanské turečtiny bylo převzato v podobě Karagovinca. Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.
Přírodní poměry
Město se rozkládá v nadmořské výšce okolo 180 metrů. Samotné město Kragujevac (administrativní jednotka) má rozlohu 835 km2 a obklopují jej horské formace s názvem Rudnik, Crni Vrh a Gledić. Kragujevac neformálním centrem regionu Šumadija, dříve známého a pojmenovaného díky svým lesům, dnes regionu mírně zvlněného a intenzivně zemědělsky využívaného.
Podnebí a vodstvo
Kragujevac má mírné podnebí. Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo 11,5 °C; nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou hodnotou 22,6 °C a nejchladnějším leden s 1,3 °C. Nejsušším měsícem je září a nejdeštivějším prosinec. Ročně zde sněhová pokrývka se drží 34 dní.
Kragujevacem protéká řeka Lepenica, která ve své horní části na území města přibírá vodní tok Groštinska Reka. Vlévá se do ní rovněž i Sušički potok a několik dalších bezejmenných potoků na území Kragujevace.
Flora a fauna
Na východním okraji města se nachází rybník Bubanj, který je součástí parku. Východně od Kragujevace potom leží park Košutnjak, který se rozkládá na rozlehlém svahu. Mezi další parky patří potom ještě Metino brdo jižně od města a Velký park, který se nachází na severním okraji Kragujevace. Je nejstarší ve městě, byl založen roku 1898.
Při parku Ilina voda (založen roku 1900) se nachází zoologická zahrada.
Historie
Poprvé je sídlo zmiňované v roce 1476 v tureckých pramenech: tehdy to byla malá osada. Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka v Šumadiji již v době paleolitu před 40 000 lety. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu (v letech 1818 až 1841). Roku 1835 tu také byla vyhlášena nová srbská ústava.
Vedle toho, že byl Kragujevac politickým centrem státu, rozvíjel se i jako jeho kulturní metropole: vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija), první lékárna a první tiskárna. Z města pocházeli nebo v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici (Jovan Ristić, Mirko Jovanović, Đorđe Dimitrijević a další). V souvislosti se založením gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.
Druhou polovinu 19. století charakterizuje rozvoj průmyslu. Roku 1851 tu byla otevřena zbrojní a muniční továrna; ta tak utvářela charakter místního průmyslu po celý konec 19. století i začátek století minulého. Po spojení města železnicí s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí. V roce 1905 získalo město i vodovodní řad.
První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevce byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády; město ztratilo 15 % obyvatel. Tu největší katastrofu mělo však ještě před sebou: o více než 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941, tu němečtí fašisté zabili v masakru 7 300 obyvatel.
Po válce byla nutná obnova a dále se rozvíjel i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část jejich výroby směřovala také na vývoz (proslulé automobily Yugo). V době své největší slávy automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až občanská válka v 90. letech a následné hospodářské sankce. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo bombardování letectvem NATO v roce 1999. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu Fiat, město stále trápí ohromná nezaměstnanost.
Obyvatelstvo Struktura obyvatelstva
Podle údajů ze sčítání lidu z roku 2011 má město Kragujevac (širší město) celkem 179 417 obyvatel. Zhruba 70 % z nich bylo v práceschopném věku (od 15 do 64 let). 56 % obyvatelstva ve věku nad 15 let mělo pouze středoškolské vzdělání a 17,7 % mělo vzdělání vysokoškolské.
Obyvatelstvo města bylo dle sčítání lidu z roku 2011 v drtivé většině srbské národnosti (95,68 %), dále jsou zastoupeni Romové (0,88 %) a Černohorci (0,34 %), ještě potom Makedonci (0,18 %). Další národnosti se na obyvatelstvu města podílí ještě nižším podílem.
Náboženský život
Drtivá většina Kragujevanů se hlásí k pravoslavné církvi.
Obecní správa a politika Místní části
V letech 2002 až 2008 bylo město rozděleno na celkem pět místních částí (): Aerodrom, Pivara, Stanovo, Stari Grad a Stragari. Změnou statutu města v roce 2008 byly tyto nižší správní jednotky zrušeny, město si však ponechalo možnost je kdykoliv v budoucnu zřídit, bude-li to jeho politická reprezentace považovat za vhodné.
V současnosti se město Kragujevac z administrativního hlediska sestává (kromě užšího sídla) z následujících jednotek:
Adžine Livade, Baljkovac, Beloševac, Botunje, Bukorovac, Cvetojevac, Cerovac, Čumić, Desimirovac, Divostin, Dobrača, Donja Sabanta, Donje Grbice, Donje Komarice, Dragobraća, Drača, Drenovac, Dulene, Đuriselo, Erdeč, Erdoglija, Goločelo, Gornja Sabanta, Gornje Grbice, Gornje Jarušice, Gornje Komarice, Grošnica, Jabučje, Jovanovac, Kamenica, Korman, Kotraža, Kutlovo, Lužnice, Ljubičevac, Mala Vrbica, Mali Šenj, Maršić, Masloševo, Mironić, Novi Milanovac, Opornica, Pajazitovo, Poskurice, Prekopeča, Ramaća, Resnik, Rogojevac, Šljivovac, Trešnjevak, Trmbas, Ugljarevac, Velika Sugubina, Velike Pčelice, Veliki Šenj, Vinjište, Vlakča,
Správní území
Samotné město Kragujevac (administrativní jednotka) má rozlohu 835 km2 a zahrnuje rozsáhlou příměstskou oblast, která je ekonomicky závislá na městě.
Zastupitelstvo a starosta
Město spravuje zastupitelstvo o 87 členech v čele s devítičlennou radou, zástupcem primátora a primátorem. Jedná veřejně, pokud se neusnese jinak z důvodu bezpečnosti nebo jiného zákonem stanoveného důvodu.
Primátor zastupuje Kragujevac navenek. Volební období je čtyřleté, funkce primátora je neslučitelná s jinými funkcemi v čele města.
Ostatní instituce
Ve městě se nachází dvě kasárna srbské armády, a to jedna, která nese název Radomira Putnika a druhá pojmenovaná po Milanu Blagojevićovi.
Na severním okraji města se nachází okresní věznice (). Patří k jedním z novějších zařízení tohoto typu v zemi.
Hospodářství
Průmysl
Kragujevac je průmyslové město. Hlavní podniky se nacházejí v jižní, resp. jihozápadní části města, v blízkosti železniční trati. Je známý hlavně díky automobilce Zastava, která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku 1999 se jednalo o šest malých i větších závodů). Továrna vznikla rozšířením původního Vojensko-technického závodu v 50. a 60. letech 20. století. Již v roce 1853 byla v Kragujevaci také otevřena továrna na výrobu děl (). Její vznik pomohl nejen rozvoji vojenského průmyslu, ale zároveň i industrializaci do té doby převážně zemědělského Srbska. Její areál byl v roce 2022 předmětem modernizace a přestavby.
Kromě toho má město velkou tradici ve výrobě zbraní a nákladních automobilů; hlavní rozvoj zaznamenal průmysl především v období socialistické Jugoslávie. Vedle automobilek zde sídlily i další společnosti, např. Filip Kljajić (výroba řetězů), Ratko Mitrović a Kazimir Veljković (výroba stavebních materiálů), Crvena zvezda, Žitoprodukt (potravinářský průmysl) aj.
V roce 2017 se zde nacházela jedna z celkem čtrnácti volných hospodářských zón na území Srbska. To znamená, že jsou (např. společnost Fiat, která zde obnovila výrobu automobilů) osvobozeny od placení daní a dalších povinností. Hospodářské zóny zde byly zřizovány od 70. let 20. století a v roce 2022 zde vznikla průmyslová zóna Samar.
V 21. století byl v Kragujevaci zprovozněn závod společnosti Siemens na výrobu tramvají.Článek na stránkách rts.rsčlánek na stránkách rs.n1info.com Pro továrnu má být vybudována zcela nová železniční trať.Článek na stránkách novosti.rs Díky nim i dalšímu se tak Kragujevac stal centrem pro výrobu kolejových vozidel.
Služby
Obchod a služby patří mezi druhé nejvýznamnější zaměstnavatele, hned po výrobě (vzhledem k tradiční existenci velkých podniků v Kragujevaci).
Podle údajů národní banky Srbska operovalo na území Kragujevace celkem 30 komerčních bank k prosinci 2016. Sídlí zde Direktna Banka.
V centru města se nachází obchodní dům Beograd, který vznikl v souvislosti s přestavbou centra města ještě během socialistické Jugoslávie. Na počátku 21. století jej doplnila nová obchodní centra na okraji Kragujevace.
Turistika
Kragujevac nepatří mezi oblíbené turistické destinace v Srbsku, předně proto, že se jedná hlavně o průmyslové město. Navštěvovány zde bývají místní kulturní památky, nebo zajímavosti v okolí (např. kláštery Drača nebo Lipar).
Veletrhy a výstavy
Město Kragujevac má také výstaviště jménem Šumadija sajam. Nachází se v průmyslové zóně Servis dva. postavena byla však pouze jedna hala z několika plánovaných. Na jih od Dunaje je toto výstaviště nejvýznamnější po bělehradském. Je členem Asociace výstavišť Jihovýchodní Evropy (AJSE). Na místním výstavišti se pořádá např. zemědělský veletrh ().
Věda a výzkum
V Kragujevaci působí od roku 1991 výzkumné centrum SANU při Univerzitě v Kragujevaci.Profil instituce na stránkách SANU
Doprava Silniční doprava
Kragujevac je rovněž napojen i rychlostní komunikací, resp. jejím přivaděčem, na dálnici A1 ve směru do Bělehradu a do Niše (výhledově má být přebudován na plnohodnotnou dálnici).Článek na portálu pressek.rs . Rychlostní silnice mají vzniknout i na jih z Kragujevace a to směrem k Čačaku a Novému Pazaru. Dálnice však nepovede samotným městem, ale napojí se přes tzv. Gružský koridor. Vybudován má být rovněž i obchvat Kragujevace, a to ze západní a severní strany.
Další silnice regionálního významu směřují do měst Topola (25), Čačak a Kraljevo. (24) Hlavní dopravní je veden přímo středem města, po břehu řeky Lepenica (tzv. Lepenický bulvár ().
Přes řeku Lepenica vede celkem několik mostů. Nejznámější z nich se nachází v centru města (tzv. "dvoumostí" ().
Jedním ze symbolů města je i Đurđevdanski krst (kříž), umístěný na kruhovém objezdu na okraji města. Zahrnuje motiv sv. Jiří zabíjejího draka. O jeho výstavbě bylo rozhodnuto v roce 2010.Článek na portálu politika.rsČlánek na portálu blic.rs Kříž byl pro svoji monumentálnost předmětem diskuzí i kritiky.
Automobily registrované v Kragujevaci mají registrační značky s písmeny KG, která označují město Kragujevac.
Železniční doprava
Městem prochází železniční trať Lapovo–Kraljevo, která má především význam z hlediska nákladní dopravy, např. slouží a historicky i sloužila k vývozu automobilů z továrny Zastava (dnes Fiat) a dále dalších výrobků, které jsou produkovány ve velkých objemech. Město má hlavní nádraží a dále stanici Zavod, která se nachází na druhém břehu Lepenice, u vstupu do hlavní továrny společnosti Zastava.
Z města směřuje ještě jižním směrem vlečka do bývalého průmyslového areálu u vesnice Baljkovac.
Vodní doprava
Místní řeka Lepenica není splavná a není využívána k dopravě.
Letecká doprava
Nejbližší letiště je Letiště Morava, které leží asi 40 km od města. Další velké letiště se nachází v metropoli Bělehradu, cca 100 km od Kragujevace. Diskutuje se o výstavbě letiště v samotném Kragujevaci.