Návštěvníci je československý science fiction televizní seriál z roku 1983. První díl měl premiéru v sobotu 5. listopadu 1983.První díl sci-fi seriálu Návštěvníci měl premiéru před 30 lety Výrobcem byla Československá televize, koproducenty byly německé veřejnoprávní stanice Westdeutscher Rundfunk a Bayerischer Rundfunk. Patnáctidílný seriál napsal Ota Hofman společně s Jindřichem Polákem, režisérem seriálu. Hudbu složil Karel Svoboda, výtvarníkem byl Theodor Pištěk.

Příběh Ve 25. století, přesněji v roce 2484, žijí lidé ve světě míru, lásky a bez válek. Poklidně žijící lidstvo je však náhle překvapeno poplachem. Centrální Mozek Lidstva (CML, hlavní superpočítač dohlížející na dění na Zemi) hlásí, že do planety Země má za 177 dní narazit kometa, která zasáhne část planety, a následkem toho se stane velká část neobyvatelnou.

Jako nejnadějnější projekt na záchranu lidstva před katastrofou je vybrán a realizován ten, který předloží akademik Filip (v pozdější verzi Richard). Tento historik je totiž až fanatickým obdivovatelem geniálního matematika přelomu 20. a 21. století a nositele Nobelovy ceny Adama Bernaua, který ve svých Pamětech zmiňoval, že v 11 letech coby žák 5. třídy objevil matematickou formuli umožňující „snadno přesunovat v prostoru celé kontinenty, ba i světy“. Tento Sešit č. 1 i s formulí však v roce 1984 shořel při požáru jejich rodinného domu v městečku Kamenici a Adam vzorce již nezrekonstruoval. Ve 25. století sice lidstvo neumí pohybovat světy, ale už umí cestovat v čase nazpět. A přestože cestování v čase je obecně zakázáno, je vzhledem k situaci povolena výjimka a je tedy rozhodnuto vyslat do minulosti výpravu, která má uvedený sešit získat.

CML do této expedice kromě akademika vybere další tři osoby. Těmi jsou technik Leo Kane, lékař–epidemiolog Dr. Jacques Michell a dokumentaristka–historička Emilia Fernandez. Tato skupina je po dvacetidenní přípravě jako expedice Adam 84 – Expedice naděje vyslána do roku 1984, kde se vydávají za skupinu geometrů, vyměřujících dálnici okolo Kamenice. Od počátku je doprovází smůla daná nepřesnými výpočty CML (přistanou na hraně skály namísto v údolí, hasičské uniformy jsou 100 let staré apod.), a jejich blesková záchranná akce také spíš přináší problémy, než aby je řešila: už jen proto, že Sešit č. 1 hodí do plamenů sám akademik poté, co v něm najde akty namísto výpočtů. Expedice je nucena strávit v Kamenici roku 1984 mnohem více času, než se původně plánovalo (4 hodiny). Zmatkářství, náhody i nezákonná jednání je doprovázejí několik dalších dní, kdy ovlivní dění v městečku neuvěřitelnou měrou, ačkoliv jakékoliv zásahy do minulosti jsou nepřípustné.

Po marném pokusu zachránit náhradní Sešit č. 2 už expedice naznává, že skutečnost se podstatně liší od toho, jak ji Bernau popisoval ve svých Pamětech. Budoucí geniální matematik se jeví jako obyčejný mírně zlobivý kluk se svými dětskými zájmy, kterého podle jeho otce nevezmou ani ke kopáčům, protože mu nejdou základní počty a místo nich si píše vzorce s nesmyslnými klikyháky, kterým nerozumějí ani učitelé. Výjimkou z této klukovské obyčejnosti je jak vysoká matematika, tak jeho rozhovory se starým panem Drchlíkem, kterého ve svých Pamětech popisuje jako Velkého učitele, ve skutečnosti je to jen bývalý údržbář vysokoškolských budov se svérázným náhledem na svět. U pana Drchlíka také expedice najde útočiště poté, co jim jsou ukradeny peníze. CML sice zašle nové bankovky, nicméně ty jsou z roku 1884 a expedice zkonstatuje, že CML je idiot a již není čas čekat na případný Sešit č. 3, je tedy nutné se vrátit zpět do vlastní doby. Při té příležitosti zachrání a do budoucnosti přepraví i pana Drchlíka, který jako jediný z celého města pochopil, že jde o návštěvníky z budoucnosti.

Výsledkem expedice je přivezení značného množství exponátů a také dědy Drchlíka, který zjistí, že CML byl instalován nakřivo a poskytoval nesprávné výpočty, tudíž srážka s kometou ve skutečnosti nehrozí.

Důležitá data v příběhu V seriálu jsou zmíněna některá důležitá data:

4. září 1914Uvádí se, že šlo o neděli, ve skutečnosti to byl pátek. V knize uvedeno 4. září 1910, což byla skutečně neděle. – ve Vrbové LhotěV knize Vrbová Lhota u Poděbrad se narodil Alois Drahoslav Drchlík, zemřel v roce 1984, resp. po roce 2484 12. června 1973V knize 22. května 1973 – narodil se Adam Bernau, zemřel po roce 2034 12. června 1984 v 17.00V knize 22. května 1984 – v den Adamových 11. narozenin začíná požár domu Bernauových rok 2034 – Adam Bernau získává Nobelovu cenu rok 2123 – osídlení Marsu rok 2324 – všelidovým hlasováním bylo zrušeno pivo 20. května 2484V knize pátek 3. března 2484 – objevena kometa, do srážky zbývá 177 dní

Seznam dílů

Seriál má patnáctidílnou formu a také sedmidílný sestřih. Premiérově byl vysílán s 15 díly, při první repríze se 7 dlouhými díly. Verze s delšími díly neobsahuje žádné scény navíc, jedná se o sloučení dvou (v případě prvního dílu tří) epizod patnáctidílné varianty dohromady (s vynecháním mezilehlých znělek a shrnutí děje). Oba sestřihy mají také různé audioverze (původní varianta akademik Filip vysílaná před rokem 1989 / předabovaná verze akademik Richard vysílaná po roce 1989 – viz Soud o akademika).

Patnáctidílná verze (1983–1984)

Sedmidílná verze (1986)

Dokument

Obsazení alt=Natáčení seriálu Návštěvníci v Pelhřimově|náhled|Natáčení seriálu Návštěvníci v Pelhřimově, Josef Dvořák a štáb

Soud o akademika Seriál byl kvůli postavě akademika Filipa poznamenán soudním sporem a postava byla dodatečně přejmenována na akademika Richarda. Soud iniciovala Alena Filipová, vdova po prof. Janu Filipovi, akademikovi a bývalém řediteli Archeologického ústavu Československé akademie věd.

Paní Filipová namítala, že hlavní hrdina seriálu „akademik Filip“ (Josef Bláha) je podobný jejímu muži a je vykreslen v nelichotivé podobě. O nápravu se snažila už od premiérového vysílání, soud o ochranu osobnosti vyhrála v roce 1989 (v té době už měl seriál za sebou tři uvedení). Seriál se pak v původní podobě nesměl vysílat a televize musela natočit dokument o pravém akademikovi Filipovi a hlavní postavě seriálu muselo být pro další reprízy změněno příjmení, jinak by nebylo dovoleno seriál uvést a v jakékoliv formě distribuovat. Televize se odvolala a v devadesátých letech opět prohrála. Mezitím ležel seriál v „trezoru", až pak se vytvořila nová zvuková verze, která podle režiséra Poláka stála přibližně 100 tisíc korun.Poslední díl Návštěvníků ve verzi s akademikem Filipem byl odvysílán 22. ledna 1989 (dokumentární díl 29. ledna 1989), první díl verze s akademikem Richardem byl odvysílán 5. ledna 1994, v mezidobí nebyl kvůli soudnímu sporu seriál na obrazovkách k vidění. Autoři pro nové uvedení zvolili opět dvojslabičné příjmení Richard, aby se snáze předabovaly všechny dialogy, v nichž se příjmení Filip vyskytuje. Nicméně jednou jméno Filip v seriálu zůstalo. Příjmení Filip se také objevuje na nášivkách tréninkových uniforem expedice Adam 84, které nejsou ale moc čitelné při běžném rozlišení. Zajímavé také je, že autoři změnili i křestní jméno akademika (které v seriálu zazní asi jen jednou při rozdávání občanských průkazů v 2. díle) – celé jméno se změnilo z původního Rudolf Filip nově na Jan Richard.

Režisér Jindřich Polák považoval rozsudky za nespravedlivé a vyčítal soudu, že nebyl přizván, aby celou věc vysvětlil. Jméno akademik Filip vybrali se scenáristou Otou Hofmanem naprosto náhodně bez spojitosti s reálnou osobou, o jejíž existenci nevěděli (režisér Polák se údajně inspiroval jménem psa).

Zajímavosti alt=Natáčení seriálu Návštěvníci v Pelhřimově|náhled|Natáčení seriálu Návštěvníci v Pelhřimově, Josef Bláha a komparz O natáčení seriálu vyprávějí televizní dokumenty Návštěva u Návštěvníků ...aneb jak se natáčel seriál (1983, premiéra 11. února 1984) a 18. díl z dílů cyklu Pokračování příště (režie Martin Dušek, premiéra 7. května 2003). Na YouTube kanálu Filip Nesládek vyšel 15. listopadu 2022 dokument z cyklu Seriálové návraty o zákulisí seriálu.

Statistické údaje o seriálu: 85 postav, 1856 epizod, 4357 placených členů komparsu, 72 exteriérových motivů, 16 dekorací v reálu + 28 v ateliérech, 540 trikových záběrů, 3 roky trvající natáčení, po sestřihu má seriál 7,5 hodiny vysílacího času na 12,5 km dlouhém filmovém pásu.

Nad první verzí příběhu o matematickém géniovi Adamu Bernauovi se autoři Ota Hofman a Jindřich Polák sešli už v roce 1977, údajně během natáčení poslední řady seriálu Pan Tau. Scenárista Ota Hofman tehdy hledal nový námět a v tramvaji potkal mezi cestujícími mladou matku s asi pětiletým dítětem. Dítě bylo velmi zvídavé a své maminky se neustále na něco vyptávalo. Když už to trvalo delší dobu, ztratila matka trpělivost a místo odpovědi dala dítěti facku. Jeden ze starších cestujících se dítěte zastal: „Pročpak bijete to dítě? Vždyť nevíte, co z něj jednou bude. Možná bijete nějakého budoucího vynálezce!“ Tato příhoda Hofmana zaujala a začal rozpracovávat příběh o klukovi, který ještě neví, že jednou bude geniálním vynálezcem – a o expedici, která kvůli němu cestuje v čase.

S natáčením se začalo ve Filmovém studiu Barrandov koncem roku 1980. Hlavním architektem a tvůrcem dekorací z budoucnosti byl Zbyněk Hloch, kostýmy budoucnosti měl na starosti Theodor Pištěk, střihové trikové záběry včetně zvířecího hybrida Doofyho Jan Švankmajer, animace Bedřich Glaser včetně proměn „amarounů“ nebo hry vycpané slepice v tiskárně, což byla vůbec první animace loutky, kterou tento „dvorní“ Švankmajerův animátor kdy animoval.

Podle původních plánů měl roli doktora Michella ztvárnit Jaromír Hanzlík a na roli otce Bernaua se počítalo s Pavlem Zedníčkem.Tajemství Návštěvníků: Proč Hanzlík přišel o roli doktora? Rodičovský pár tedy měli zahrát Pavel Zedníček s Dagmar Veškrnovou, což se později splnilo v seriálu Chobotnice z II. patra od stejné autorské dvojice Hofman – Polák. Pro roli Emilie Fernandez alias Káti Jandové byla také zvažována (jmenovkyně) Zora Jandová, která si nakonec v seriálu zahrála vedlejší postavu sestřičky v nemocnici.TOP 10: Kdo vymyslel amarouny a co znamená výraz humidovat? Tohle jste o seriálu Návštěvníci netušili!

Městečko Kamenice je ve skutečnosti Pelhřimov.Kde se natáčel seriál NávštěvníciVydejte se s námi po stopách seriálu Návštěvníci Prvním natáčecím dnem v Pelhřimově byl 22. červen 1981 a natáčelo se zde po následujících 8 týdnů. Po celou dobu zde byly i pouťové atrakce fungující pro obyvatele zdarma, protože jejich provoz platil filmový štáb. Fiktivní městečko dostalo v seriálu také vlastní státní poznávací značku KC (což by z Kamenice dělalo okresní město).Kopie webu Expedition Adam 2007, stránka Millionen aus der Zukunft (německy) na Web Archive Přesto se v seriálu objevují i auta s poznávací značkou pelhřimovského okresu PE, například na hasičských vozidlech.

Rodinný dům Bernauů (v ulici V tůňkách č. 15), který na začátku expedice vyhoří, byl domem určeným k demolici a nacházel se v Brně-Žabovřeskách, Bráfova ulice č. 4. Filmový štáb jej pro potřeby natáčení zakoupil a po dobu tří týdnů jej opakovaně zapaloval a hasil.NÁVŠTĚVA U NÁVŠTĚVNÍKŮ, aneb jak se natáčel seriál; dokument ČST; 1983; dostupné online V současnosti se na tomto místě nalézá násep jižního zhlaví nadjezdu Žabovřeské ulice (E461 + I/42) přes ulici Horovu. Dům s věžičkou, kde bydlela rodina Lábusových, je na adrese Bráfova č. 9 a stojí dodnes.

Rybník Bejšovec, který Návštěvníci „vypařili” a Adam později vypustil, je ve skutečnosti rybník Valcha u obce Neveklov a záplava z něj se natáčela v umělém korytě v Brandýse nad Labem, které obvykle sloužilo pro trénink kajakářů. Scéna se natáčela sedmi kamerami zároveň. Helena Růžičková při jejím natáčení jen těsně unikla vážnému zranění, když se dostala příliš blízko hroutící se konstrukci plechové garáže.