alt=Značka dálnice platná od roku 2015|náhled|upright=0.4|Česko náhled|upright=0.4|Švýcarsko náhled|upright=0.4||Polsko náhled|upright=0.4||Severní Makedonie V Evropě je v provozu hustá síť dálnic a rychlostních silnic. Nejhustší dálniční síť existuje v Nizozemsku, kde jsou už téměř všechny hlavní silnice nahrazeny dálnicemi. V přepočtu na obyvatele nebo rozlohu země má nejvíce kilometrů dálnic Lucembursko. Rozsáhlou dálniční síť mají vybudovanou např. v Německu, Itálii, Francii a dalších, většinou západních zemích Evropy. Oproti tomu země bývalého východního bloku mají v budování dálnic velké zpoždění. Jejich dálniční síť je většinou nesouvislá, někde dokonce žádná. Výjimkou je pouze Slovinsko, které má však dálniční síť téměř dokončenu díky malé rozloze státu.
Označování thumb|Rychlostní limity na dálnicích v Evropě a barva podkladu dopravních značek
Kvůli odlišení od běžných silnic jsou v jednotlivých zemích Evropy čísla dálnic doplněna písmenem. Většinou se jedná o začáteční písmeno samotného názvu. A Francie (l’autoroute), Chorvatsko (autocesta), Itálie (autostrada), Litva (automagistralė), Lotyšsko (Augstākās kategorijas autoceļš), Německo (Autobahn), Polsko (autostrada), Rakousko (Autobahn), Slovinsko (avtocesta), Srbsko (аутопут/autoput), Španělsko (autopista, autovía), Švýcarsko (Autobahn, autostrada, l'autoroute), O Turecko (Otoban) D Česko (dálnice), Slovensko (diaľnica), M Irsko (mótarbhealach), Maďarsko (autópálya), Rusko (magistral'naja avtomobil'naja doroga), Velká Británie (motorway)
Jsou však i země, např. všechny skandinávské, které nepoužívají vůbec žádné písmeno. Dokonce ani čísla dálnic tam nebývají odlišena od běžných silnic.
Historie První dálnice v Evropě, a i na světě, byla Autostrada dei laghi. Její stavba byla dokončena 21. září 1924 v Miláně. Spojovala Milán s městem Varese v Lombardii. Dálnice byla postavena dle návrhu konstruktéra Piera Puricelliho, který tehdy představil nový typ cesty, jejíž náklady budou hrazeny zpoplatněním pomocí mýtného.
Historicky první dálnice dnešního typu (čtyřproudová rychlostní komunikace, s oddělenými směry) byly ve velké míře stavěny po nástupu Hitlera k moci v Německu před 2. světovou válkou. Výstavba první takovéto dálnice byla slavnostně zahájena u obce Unter Haching v roce 1934.
Rozvoj dálnic v evropských zemích v letech 1995–2017+ Země km(1995) km(2003) km(2008+)km (2017+) Albánie 35 35 35181 Belgie 1 666 1 729 1747 Bělorusko 750 750 Bosna a Hercegovina 0 12 3797 Bulharsko 314 328 476846 Černá Hora 0 0 041 Česko 418 528 7381 375 Dánsko 726 1 027 1 050+ Estonsko 64 96 110164 Finsko 394 653 700700 Francie 8 275 10 379 11 822 Chorvatsko 302 554 1 0951306 Itálie 6 435 6 487 6 9436 965 Irsko 72 176 916 Kosovo 0124 Kypr 168 268 320 Island 0 0 00 Lichtenštejnsko 0 0 00 Litva 394 417 110311 Lotyšsko 0 0 Lucembursko 115 147 147147 Maďarsko 335 542 1 0131 800 Moldavsko 0 0 00 Německo 11 109 12 044 12 866 Nizozemsko 2 208 2 541 3 530 Norsko 107 173 270468 Polsko 246 405 6981 849 Portugalsko 687 2 002 2 5723 000 Rakousko 1 596 1 670 1 6991 719 Rumunsko 113 113 303748 Rusko 600 800 Řecko 420 2 500 San Marino 9 9 99 Severní Makedonie 198242 Slovensko 198 313 360500 Slovinsko 293 477 592 Spojené království 3 307 3 609 3 218 Srbsko 388482 530660 Španělsko 6 962 10 296 17 109 Švýcarsko 1 197 1 342 1 763 Švédsko 1 141 1 591 1 6561 800 Turecko 1 246 1 851 3 633 Ukrajina 0 0 16
Poznámka: Tabulka nemusí být úplná. V některých zemích číslo uvádí společný údaj pro dálnice i rychlostní silnice. Klasifikace samotné dálnice se u jednotlivých zemí liší.
Odkazy Reference
Související články Evropská silnice Dálnice
Externí odkazy
Články o výstavbě dálnic v Česku na nevolte.cz
Evropa Evropa