Ferdinand Tönnies (26. července 1855 Oldenswort – 9. dubna 1936 Kiel) byl německý sociolog, ekonom a filosof. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost (Gemeinschaft) staví proti moderní společnosti (Gesellschaft) Keller, Jan, Dějiny klasické sociologie, Praha: Slon, 2005, 492–493 s., , dále se zabýval rovněž studiem sociálních norem, sociologií povolání a výzkumem veřejného mínění, kde je pokládán za průkopníka.Keller, Jan, Úvod do sociologie, Praha: Slon, 2006, 199 s., Spolu s M. Weberem a G. Simmelem založil v roce 1909 Německou společnost pro sociologii (Deutsche Gesellschaft für Soziologie).
Život Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci Eiderstedt v severoněmeckém Šlesvicko-Holštýnsku, a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Husum. V roce 1872 se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v Jeně, Bonnu, Lipsku a Tübingenu, kde nakonec získal roku 1877 doktorát klasické filozofie. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na berlínskou univerzitu, a pak do Londýna, kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa Thomase Hobbes, a teorie Gemeinschaft a Gesellschaft. Od roku 1881 až do roku 1933 přednášel na univerzitě v Kielu, odkud byl vyhnán nacisty a tři roky nato zemřel.
Gemeinschaft a Gesellschaft Tönnies rozlišoval mezi dvěma typy sociálního seskupení Gemeinschaft a Gesellschaft, které jsou do češtiny nejčastěji překládány jako pospolitost a společnost. Tyto koncepty slouží k pojmenování dvou typů společenské vazby, společnosti. V této teorii Tonnies mluví o dvou formách lidské vůle. „Wesenwille“ neboli organická vůle, jež je základem Gemeinschaftu. A pro Gesellschaft „Kurwille“, což znamená v nejvhodnějším českém překladu vůle arbitrální nebo libovůle.Maříková H., Petrusek, M., Vodáková, A., Velký sociologický slovník, Praha: Karolinum, 1996, 338–339 s.,
Pospolitost (Gemeinschaft) je postavena na pokrevních svazcích typické pro rodinu, kde lidé žijí v pospolitém životě a hluboké solidaritě, avšak to platí i pro jiné sociální vazby jako sousedství či dokonce i život v malé vesnici. Jedná se o živoucí organismus, ve kterém vztahy hrají klíčovou roli. Častokrát převládá obecný zájem v sociálních vazbách, které jsou řízeny zvyky a obyčeji.Mucha, Ivan, Sociologie – základní texty, Pelhřimov: Tiskárna a vydavatelství 999, 204, 21–23 s., To všechno vychází z vůle jednání vnitřních potřeb a přirozeného stavu.
Společnost (Gesellschaft) lze přirovnat zejména k akciovým společnostem, velkoměstům. A právě v takovýchto příkladech jsou lidé spjati pouze vnější konvencí. Osoby jsou na sobě nezávislé, izolovány od ostatních, přestože je sjednocuje racionální účel. Jedinci jde o určité zájmy a cíle, založené na kalkulu a osamostatněném myšlení.
Hlavním záměrem Tönniese bylo za pomocí G. a G., popsat dějinný vývoj. Oba tyto pojmy mají představovat dějinné epochy směřující určitým vývojem a to od pospolitosti ke společnosti. Díky průmyslové revoluci, která zapříčinila mnoho společenských změn, se člověk mění na masového a stádního. Vztahy se formalizují a člověk je více izolován od ostatních. Tönnies nikde neprohlašoval, že ve světě se vyskytují jen tyto čisté podoby sociálních seskupení, jelikož každá společnost se skládá z prvků G. a G. Touto svou nejvýznamnější prací ovlivnil celou řadu významných sociologů, jako byli Emil Durkheim, Max Weber či George Simmel.
Další studie Ferdinanda Tönniese K empirickým studiím Ferdinanda Tönniese patří vzorce sňatkového chování, kriminální chování, pozice dělníků v docích a sociální podmíněnost názorů a postojů. Ve Šlesvicku-Holštýnsku zkoumal příčiny sebevražednosti.
Hlavní práce Gemeinschaft und Gesellschaft (1887) Thomas Hobbes, Leben und Lehre (1896) Die Sitte (1909) Marx: Leben und Lehre (1921) Kritik der öffentlichen Meinung (1922) Einführung in die Soziologie (1931)
Další díla De Jove Ammone questionum specimen, Phil. Diss., Tübingen 1877 Der Nietzsche-Kultus, , Tönnies-Forum, Kiel ²2005 Schiller als Zeitbürger und Politiker, Buchverlag der Hilfe, Berlin-Schöneberg 1905 Strafrechtsreform, Pan, Berlin 1905 Philosophische Terminologie in psychologisch-soziologischer Ansicht, Thomas, Leipzig 1906 Die soziale Frage, , Die soziale Frage bis zum Weltkriege, ed. Cornelius Bickel, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1989 Thomas Hobbes, der Mann und der Denker, 1910 Der englische Staat und der deutsche Staat, Karl Curtius, Berlin 1917 Weltkrieg und Völkerrecht, S. Fischer Verlag, Berlin 1917 Theodor Storm, Karl Curtius, Berlin 1917 Soziologische Studien und Kritiken, I–III, Jena 1924, 1926, 1929 Geist der Neuzeit, , 1998 (Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, XXII, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998, 3–223) Die Tatsache des Wollens, ed. Jürgen Zander, Duncker & Humblot, Berlin 1982 Ferdinand Tönnies – Harald Höffding. Briefwechsel, ed. Cornelius Bickel/Rolf Fechner, Duncker & Humblot, Berlin 1989 Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, I–XXIV, ed. Lars Clausen/Alexander Deichsel/Cornelius Bickel/Carsten Schlüter-Knauer/Uwe Carstens, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998–)
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Filozofové 19. století Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Němečtí sociologové Kategorie:Nositelé Řádu kříže svobody Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity v Bonnu Kategorie:Absolventi Humboldtovy univerzity Kategorie:Absolventi Univerzity v Bonnu Kategorie:Absolventi Univerzity Jena Kategorie:Absolventi Lipské univerzity Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození 26. července Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí 9. dubna Kategorie:Úmrtí v Kielu Kategorie:Muži Kategorie:Pedagogové na Univerzitě v Kielu