Žatec () je město na severozápadě Česka v okrese Louny v Ústeckém kraji. Leží na řece Ohři. Žije zde obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu. Historické centrum s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním, bylo roku 2023 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Žatec dne 18. dubna 2024 obdržel ocenění Historické město roku 2023 a osmkrát získal obdržení Historické město kraje.
Historie Ostrožna nad Ohří však byla poprvé opevněna už na konci pozdní doby halštatské. V 8. a 9. století se na ní podle archeologických nálezů nacházela neopevněná osada, kterou v 1. polovině 10. století nahradilo žatecké hradiště. První písemnou zmínku z roku 1004 o něm obsahuje kronika Dětmara z Merseburku. V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci městská privilegia. Velmi známé je dílo Oráč z Čech (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře Jana ze Žatce z roku 1400, považované za vrchol pozdně středověké německy psané literatury v českých zemích. Roku 1404 je poprvé zmiňován žatecký hrad.
vlevo|náhled|Pohled na Žatec v 17. století náhled|vlevo|Pohled na vyvýšené centrum v 19. století
Husitství Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z pěti měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V září roku 1421 město ustálo útok a měsíční obléhání během druhé křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.
Doba pohusitská V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města a byl centrem Žateckého kraje. Krajským městem zůstal až do roku 1850.
Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší purkmistr – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z 27 českých povstalců popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek a postupnou germanizaci dosud etnicky převážně českého města.
Od 18. století do okupace 18. i 19. století znamenala další rozvoj pivovarnictví a pěstování chmele ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, zůstal Žatec i po reformě krajského zřízení v roce 1788 sídlem kraje, od roku 1850 klesl na postavení okresního města. Během období průmyslové revoluce se ve městě rozvíjel průmysl, vznikla zde továrna na výrobu kartonu a papírových krabic, jeden z největších podniků svého druhu v Rakousku-Uhersku, vybudovaná podnikatelem Moritzem Lüdersdorfem, či rozsáhlý areál Dreherova pivovaru. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, v říjnu 1938 bylo po Mnichovském diktátu připojeno k Třetí říši jako součást župy Sudetenland.
Druhá světová válka
Žatec se stal hraničním městem třetí říše. Koncem druhé světové války sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky Wehrmachtu. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které sloužilo k testování nových, snad i „zázračných“ (dle říšského vůdce Hitlera) zbraní a jiné letecké techniky.
Vojenské letiště s betonovou dráhou pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě ČSR a ČSSR a letka zde dislokovaná měla primárně za úkol ostrahu západní hranice se SRN. Na počátku šedesátých let pak odtud odstartovaly dva stroje typu MiG-15 proti narušiteli, kterého představovaly dva stroje americké armády typu Typhoon ze základny v SRN. Jeden stroj byl lehkou střelbou pilota ze žatecké základny částečně poškozen. I tak se však stihl vrátit nad území SRN, kde pár kilometrů za hranicemi nouzově přistál. Tento incident je jediný doložený bojový kontakt mezi československými piloty a piloty ze strany NATO.
Mezi piloty žateckého letiště také sloužil Oldřich Pelčák, pozdější člen připravované první neruské a neamerické kosmické posádky, kde druhým kandidátem z ČSSR byl Vladimír Remek, který byl nakonec pro tento úkol vybrán. V osmdesátých letech a na začátku devadesátých let zde sloužil a výborně reprezentoval umění českých vojenských pilotů Václav Vašek, který vedle ruských a ukrajinských pilotů jako jediný předváděl se špičkovým nadzvukovým letounem prvek vysoké letecké akrobacie, tzv. „Zvon“.
Krátce před koncem války byl na dnešní západní nádraží proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen Rudou armádou.
Od konce druhé světové války do roku 1989 náhled|upright|Ulice v historickém centru v roce 1994
Na přelomu května a června 1945 došlo v Žatci a Postoloprtech a jejich okolí k událostem označovaných jako postoloprtský masakr.
Nejprve bylo v Postoloprtech soustředěno postoloprtské německy mluvící obyvatelstvo a poté jednotky Československé armády, konkrétně postoloprtská posádka pod velením kpt. Černého a npor. Zíchy za přítomnosti plk. Čermáka, obklíčily město Žatec. Jednotka patřila do 1.divize československé armády. Operaci podporovaly dva obrněné vlaky na nádraží. Celkem bylo ze Žatce odvedeno asi 7000 obyvatel. Na rozkaz kapitána Černého – zastřelit kohokoliv, pokud by se protivil – byli zastřeleni min. 2 muži při shromažďování. Čtvrtý až pátý den po soustředěni se začalo v Postoloprtech popravovat.
Po vysídlení německého obyvatelstva nastalo tzv. dosídlování Čechy.
V létě 1948 bylo ze žateckého letiště odesláno 24 letadel Avia S-199 (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec – Haifa). V souladu se stejnou akcí na podporu nového státu Izrael ze žateckého letiště (kódové označení Etzion) také startovaly plně vojensky vyzbrojené tři kusy tzv. létajících pevností s mezipřistáním na základně v Itálii a s cílem nad Egyptem, kde bombardovaly egyptské pozice a pomáhaly tak udržet část vojenských sil, které tak nemohly zasáhnout při napadení Izraele. Piloty byli Američané nebo Angličané.
Při správní reformě, 1. června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly dvacet kilometrů vzdálené Louny. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V období sedmdesátých a osmdesátých let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20. století. Historické jádro města chátrá, většina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny. Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladicího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště. Tento stav přetrvával až do roku 1989, kdy Žatec nastoupil cestu vlastní obnovy.
21. století Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již pracuje. Východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před radnicí).
Ve městě je nemocnice, gymnázium, dvě obchodní akademie, dvě odborná učiliště, čtyři základní školy, mateřské školy a speciální základní škola a dvě nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem a 3D kinem, letní kino. Vydávají se Žatecké noviny a Žatecký týdeník. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor, městská policie i Policie ČR, ve městě sídlí vojenská posádka (4. brigáda rychlého nasazení). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě.
Od roku 2023 je město jako součást regionu Žatec a krajina žateckého chmele zapsané na seznam Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Přírodní poměry Žatec leží v jihozápadní části Ústeckého kraje na jižním okraji Mostecké pánve v podhůří Doupovských hor. Jižně od města se rozkládá přírodní park Džbán. Proti proudu řeky Ohře se nachází Vodní nádrž Nechranice s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.
Obyvatelstvo Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 237 domech 16 211 obyvatel, z nichž bylo 8 631 žen. 1 820 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 13 979 k německé a 53 k židovské. Žilo zde 14 321 římských katolíků, 648 evangelíků, 109 příslušníků Církve československé husitské a 907 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 671 domech 18 100 obyvatel. 3 156 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 14 422 k německé. Žilo zde 15 856 římských katolíků, 707 evangelíků, 231 příslušníků Církve československé husitské a 760 židů.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 Obec Žatec 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 10 050 11 660 14 520 17 754 18 666 17 761 19 757 14 088 15 661 16 525 19 145 20 320 19 919 18 786 18 467 Místní část Žatec Obyvatelé 8 869 10 425 13 234 16 188 17 130 16 211 18 100 13 174 14 582 15 608 18 368 19 699 19 266 18 139 18 346 Domy 695 759 885 1 034 1 197 1 237 1 671 2 059 1 791 1 726 1 866 2 015 2 134 2 264 2 723
Městská správa Části města náhled|Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci
Město se skládá ze sedmi částí: Bezděkov Milčeves Radíčeves Trnovany Velichov Záhoří Žatec
Od 1. dubna 1975 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Staňkovice, od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1992 Libočany, Nehasice, Stekník a Tatinná a od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1995 také Selibice a Tvršice.
Zastupitelstvo a rada města Žatecké zastupitelstvo zvolené v roce 2022 se skládá z osmi politických subjektů – ANO 2011 (8 mandátů), SPD, VPM (oba po 3 mandátech), ODS, STAN (oba po 2 mandátech); KSČM a nezávislí, Žatec srdce regionu – koalice TOP 09 a nezávislých, Piráti (všichni po 1 mandátu). Radu města sestavily ANO 2011, Volba pro město a ODS. Dle koaliční dohody byl v říjnu 2022 novým starostou zvolen Radim Laibl (ANO).
Hospodářství náhled|Městský pivovar Žatec
Průmysl náhled|Chmelařské muzeum Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu Triangle. První velkou investicí byla již ukončená výroba displejů a televizorů japonských společností IPS Alpha a Hitachi. K roku 2018 funguje v jejich halách výroba vnitřního vybavení pro auta firmy Grammer. Od roku 2019 se rozbíhá výroba pneumatik korejské společnosti NEXEN TIRE. Největším zaměstnavatelem v zóně zůstává společnost Yanfeng s výrobou dílů pro automobilní průmysl.
U jezu na Ohři na západním okraji města se nachází Malá vodní elektrárna Libočany.
Chmelařství a pivovarnictví Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním chmele. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. Dočesná. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek (lupulin).
Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů České i Slovenské republiky.
Ve městě sídlí Pivovar Žatec, jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney.
Ve městě působí recesistické občanské sdružení Chrám chmele a piva, které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.
Doprava Žatcem vede silnice I/27, na kterou se v něm napojují silnice II. třídy: II/225, II/250 a II/227. Z železničních tratí městem prochází železniční tratě Žatec–Obrnice, Lužná u Rakovníka – Chomutov a Plzeň–Žatec, které se křižují ve stanici Žatec.
Společnost