Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.
Původ Přestože svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z hnězdenského podhradí, byl historicky za prapředka všech polských knížat považován jistý Chościsko.
Název Samotný název dynastie „Piastovci“ je až pozdějšího původu, poprvé se pro označení dynastie Piastovců objevuje v 17. století.
Vláda Polsku vládli do roku 1370, vedlejší větve Piastovců se udržely dále v samostatném mazovském knížectví (později vévodství) a ve Slezsku. Mazovští Piastovci vymřeli po meči vévodou Januszem III. Mazovským, roku 1526. náhled|upright=0.4|vlevo|Znak Polska Slezské větve vymíraly postupně: 1335 vratislavská, 1368 svídnická, 1492 olešnická, 1504 hlohovská, 1532 opolská, 1625 těšínská a poslední břežsko-lehnická roku 1675 vévodou Jiřím IV. Vilémem, který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra Jiřího IV. Viléma Karolína, žila do roku 1707.
Bájná knížata: Piast, Siemovít, Lestek (Lestko), Siemomysł První historicky doložený piastovský kníže: Měšek I. († 992) První polský král Boleslav I. Chrabrý (992–1026) Poslední panující Piastovec: Kazimír III. Veliký (1333–1370)
Pověst o původu dynastie náhled|upright=0.5|vlevo|Měšek I., první historický vládce Polska Podle pověsti vládl v dávných letech v Hnězdně zlý vládce Popiel I. z kmene Popielů. Byl však vyhnán a na jeho místo nastoupil rolník z hnězdenského podhradí jménem Piast. Jeho potomci vládli v Hnězdnu dále a postupně zde vytvořili stát. Tuto pověst zachytil počátkem 12. století v díle Polská kronika (latinsky Chronicon Polonorum) Gallus Anonimus, neznámý autor, nazývaný tak pro svůj pravděpodobný francouzský původ. Psal na zakázku knížete Boleslava III. Křivoústého.
V pověsti se zřejmě mlhavě odrážejí boje mezi mocným kmenovým svazem Polanů a jejich nejsilnějšími protivníky Lenčici, které si dočasně podrobili. Polané vytlačili Lenčické z jejich sídla Hnězdna. Lenčici se sem později vrátili a začali kolem Hnězdna sjednocovat další západoslovanské kmeny.
Motiv knížete-zakladatele, který je rolnického původu, je typický pro pověsti západních Slovanů. Prvním představitelem rodu je nejenom u polských Piastovců, ale také u českých Přemyslovců a u slovanské knížecí dynastie v Korutanech.
Polští vládci z dynastie Piastovců
Vláda Přemyslovců: Václav II. (1291–1305) a Václav III. (1305–1306)
Vladislav I. Lokýtek (1306–1333) Kazimír III. Veliký (1333–1370)
Následovala dynastie Anjouovská.
Ženy z rodu Piastovců
Královny chotě Świętosława, údajná dcera Měška I. Polského, dánská, norská, švédská a anglická královna choť, matka Knuta Velikého, krále celé Anglie, Dánska a Norska Svatava Polská, dcera Kazimíra I. Obnovitele, česká královna choť Richenza Polská, dcera Boleslava III. Křivoústého, švédská královna choť, matka dánského krále Knuta V. Dánského a dánské královny choti Sofie z Novgorodu Richenza Polská, dcera Vladislava II. Vyhnance, leónská a galicijská královna choť, kastilská královna choť, císařovna všech Španělů Salomena Polská, dcera Leška I. Bílého, halyčská královna choť Fenena Kujavská, dcera Siemomysla Kujavského, uherská královna choť Eliška Rejčka, dcera Přemysla II., polská a česká královna choť Viola Těšínská, dcera těšínského vévody Měška I., uherská, česká a polská královna choť Marie Bytomská, dcera Kazimíra Bytomského, uherská královna choť Beatrix Svídnicko-Javorská, dcera Boleslava I. Surového, římská královna Hedvika Kališská, dcera Boleslava Pobožného, polská královna choť, matka polského krále Kazimíra III. Velikého a uherské královny choti Alžběty Polské Alžběta Polská, dcera Vladislava I. Lokýtka, uherská královna choť, matka polského, uherského a chorvatského krále Ludvíka I. a uherského a chorvatského krále Karla I. Roberta Anna Svídnická, dcera svídnického vévody Jindřicha II., německá a česká královna choť a císařovna Svaté říše římské, matka římského a českého krále Václava IV. Českého Hedvika Zaháňská, dcera Jindřicha V. Železného, polská královna choť
Další Karolína Lehnicko-Břežská, poslední legitimní členka celé dynastie, šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-wiesenburská vévodkyně
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Dějiny Polska Slezští Piastovci
Externí odkazy
Zjednodušený rodokmen Vzestup a pád slezských Piastovců ve 12. a 13. století Kronika tzv. Galla anonyma – kniha první Kronika tzv. Galla anonyma – kniha druhá Kronika tzv. Galla anonyma – kniha třetí
Kategorie:Vymřelé panovnické rody