Bedřich Feuerstein, křtěný Bedřich František Jaroslav Konstantin (15. ledna 1892 DobroviceMatriční záznam o narození a křtu – 10. května 1936 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Libeň, sign. LBŇ Z15, s. 227) byl český architekt, malíř a scénograf.

Život Bedřich Feuerstein se narodil v Dobrovici v rodině kontrolního správce Konstantina Feuersteina a jeho ženě Anně rodem Koutové.

Studium, profesní začátky

Maturoval v roce 1910 na vyšší reálce v Nymburce. V roce 1913 pracoval krátce u architekta Jože Plečnika, Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 96 v roce 1917 ukončil studium architektury na pražské Vysoké škole technické a na AVU u Jana Kotěry.

Za první světové války byl domobraneckým inženýrem na Istrii, později zůstal krátce v armádě. V roce 1920 získal stipendium na École de Louvre v Paříži. V roce 1923 spoluzaložil architektonickou sekci Devětsilu ARDEV. Jako malíř se hlásil k Tvrdošíjným.František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 30 v části "Lokální patriot",

Uskutečnil několik studijních cest – USA (1928), Čína (1929); v roce 1931 pak navštívil Sovětský svaz.

Profesní činnost vlevo|náhled|Krematorium v Nymburce Od roku 1921 pohostinsky pracoval jako scénograf Národního divadla v Praze. Pro tuto činnost jej získali bratři Čapkové. Pro Karla Čapka navrhl v roce 1921 scénu ke hře R.U.R. Pro Národní divadlo realizoval do své smrti návrhy pro 22 divadelních her. V roce 1924 opět odjel do Paříže, kde pracoval v projekční kanceláři Augusta Perreta. V roce 1926 odcestoval do Japonska, kde pracoval čtyři roky a realizoval řadu projektů s Antonínem Raymondem. Například se podílel na návrhu mezinárodní nemocnice sv. Lukáše v Tokiu.

V roce 1930 se vrátil do Čech, podílel se na filmech Vladislava Vančury a znovu se věnoval scénografii, zejména v Osvobozeném divadle. Byl členem Devětsilu a od roku 1931 Spolku výtvarných umělců Mánes.

Závěr života Trpěl nervovou chorobou. V květnu 1936 spáchal sebevraždu skokem z Trojského mostu. Jeho poslední scénografické návrhy pro Národní divadlo (ke hře Zástupové od F. X. Šaldy) byly realizovány až po jeho smrti.

Je pohřben na Loučeni.

Citát

Scénografie a výtvarná spolupráce (výběr) 1921 Karel Čapek: R.U.R., Národní divadlo, režie Vojta Novák 1921 Moliere: Zdravý nemocný, Národní divadlo, režie K. H. Hilar 1922 Ch. Marlowe: Edvard II, Národní divadlo, režie K. H. Hilar 1933 V+W: Osel a stín (sochařská spolupráce – O.Švec), Osvobozené divadlo 1934 William Shakespeare: Cokoli chcete čili Večer tříkrálový, Národní divadlo, režie Karel Hugo Hilar (B. Feuerstein navrh scénu společně s V.Gottliebem a K. H. Hilarem) 1934 V+W: Slaměný klobouk, Osvobozené divadlo 1934 V+W: Kat a blázen (ve spolupráci s A. Wachsmannem), Osvobozené divadlo 1935 V+W: Balada z hadrů, Osvobozené divadlo 1936 Vladislav Vančura: Jezero Ukereve, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka (B. Feuerstein navrhl scénu společně s V.Gottliebem a J. Frejkou) 1937 F. X. Šalda: Zástupové, Národní divadlo, režie Jiří Frejka (posmrtná realizace; premiéra 30. září 1937 – B. Feuerstein navrhl scénu společně s V.Gottliebem a J. Frejkou)

Významné realizace Krematorium v Nymburce, 1922, s Bohumilem Slámou Vojenský zeměpisný ústav, Praha 6 – Bubeneč, čp. 620, Rooseveltova 23, 1921–1925

Divadlo pro Výstavu dekorativního umění v Paříži, 1925, spoluúčast na projektu Budova Rising Sun Petroleum v Jokohamě, 1927–1933, s A. Raymondem Sovětské velvyslanectví v Tokiu, druhá polovina 20. let, s A. Raymondem

Galerie

Výstavy

2021 Bedřich Feuerstein, architekt. Praha – Paříž – Tokio, Národní technické muzeum v Praze, 10. listopad 2021 – 31. červenec 2022.

Osobnosti kultury o Bedřichu Feuersteinovi Václav Holzknecht Feuerstein, v osobním styku jemný a půvabný, dá-li se to o muži dobře říci, překvapoval na scéně jakousi monumentalitou tvarů, působící děsivě. Jeho pravým světem bylo zřejmě velké jeviště, ale dovedl se přizpůsobit i menší scéně Osvobozeného divadla. Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 237 Ubohý Fricek! Zbývají po něm návrhy pro divadlo pro mezinárodní výstavu dekorativních umění v Paříži, návrhy staveb v Japonsku a nemocnice ve Vyšných Hágách. Ale zbývá po něm především krásná Nezvalova báseň na osudné předjitřní hodiny 10. května 1936 na libeňském mostě, s bolestným výkřikem básníkovým: Proč jsem se tudy nevracel právě domů? Byl bych Tě sevřel do náruče a nedovolil bych Ti provést tento čin! Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 238

Jiří Voskovec Kdykoliv si vzpomenu na Bedřicha Feuersteina, jehož nestárnoucí jemnou tvář jsem vídal po tolik let v tolika rozmanitých osvětleních, v tolika rozličných atmosférách, uprostřed tolika různorodých ovzduší uměleckých i generačních skupin…kdykoliv si vyvolám jeho ostrý a jasný přízvuk či hbité a přesné pohyby, bývám vždy znovu udiven a dojat pevností a jasným souladem jeho osobnosti.František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 83 v části "Lokální patriot", Byl hluboce přesvědčeným architektem. Stavba a pevnost konstrukce, železná nutnost kostry a neúprosný požadavek nosnosti každého díla byla jeho hlavním uměleckým kritériem. Díval se na obrazy jako architekt a četl knihy jako stavitel…Obdivoval architekturu velkých románových děl, miloval Balzaca a Stendhala.

Odkazy

Reference

Literatura Biografický slovník českých zemí : 16. sešit : Ep–Fe. Praha : Academia; Historický ústav AV ČR, 2013. 136 s. (Academia); (Historický ústav AV ČR). S. 135. František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 28–32, 83–87 v části "Lokální patriot",

Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 106 Bedřich Feuerstein: Mezi domovem a světem. Uspořádal Stanislav Kolíbal. Arbor vitae, 2000, . Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 237, 238 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 96–7 Jaromír Pelc: "Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo", Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 107, 121, 134, 165 Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., . V druhém oddílu knihy "Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla" jsou otištěny ukázky z nejvýznamnějších scénických návrhů Bedřicha Feuersteina k hrám V+W. Blíže viz Nespoutatelné Osvobozené Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, 624 s., S. 96–7

Nekrology: Karel Čapek: Chudák Fricek, Lidové noviny, 12. 5. 1936 Vítězslav Nezval: Trojský most (Praha s prsty deště, 1936)

Externí odkazy

ArchiWeb – Bedřich Feuerstein archINFORM – Bedřich Feuerstein (v angličtině)

Šumné stopy – díl věnovaný Bedřichu Feuersteinovi

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští scénografové Kategorie:Scénografové Národního divadla Kategorie:Čeští esejisté Kategorie:Filmoví architekti Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Sebevraždy skokem v Česku Kategorie:Umělci z Dobrovice Kategorie:Narození v Dobrovici Kategorie:Narození 15. ledna Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Úmrtí 10. května Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Představitelé Osvobozeného divadla Kategorie:Čeští malíři 19. století