HC Dukla Jihlava (celým názvem: Hockey Club Dukla Jihlava) je český profesionální klub ledního hokeje, který sídlí v Jihlavě v Kraji Vysočina. Od sezóny 2018/19 působí v Maxa lize, druhé české nejvyšší soutěži ledního hokeje. Klubové barvy jsou bordó a zlatá.
Založen byl v roce 1956 pod názvem ASD Dukla Olomouc a zpočátku se tak jednalo o klub pozemního vojska ČSLA. O rok později byl klub definitivně přestěhován do Jihlavy, s čímž souvisela změna názvu na ASD Dukla Jihlava. Do družstva tehdy nastupovali českoslovenští hokejisté k výkonu dvouleté základní vojenské služby. Někteří už jako hotoví hráči, další jako talentovaní mladíci, kterým působení v elitním týmu pomohlo v kariéře; po návratu z vojny se stali oporami svých klubů a československé hokejové reprezentace. Čistě civilním týmem se stal teprve po pádu komunistického režimu. Poslední titul, tehdy ještě federální, získala Dukla v sezóně 1990/91.
Jako dvanáctinásobný mistr nejvyšší československé soutěže je poté historicky druhým nejúspěšnějším českým hokejovým klubem (první LTC Praha se čtrnácti, shodně s Kometou Brno). V následujících letech však došlo k výraznému snížení přísunu financí ze strany Armády ČR a v kombinaci s profesionalizací ligového hokeje v České republice došlo k odlivu kvalitních hráčů. Místo o titul tak Dukla musela pravidelně bojovat o přežití v extralize, což se až do sezóny 1998/99 dařilo, nicméně právě v této sezóně podlehla v barážové sérii Znojmu 3:4 na zápasy a po 43 letech z nejvyšší soutěže sestoupila.
Do extraligy se vrátila v sezóně 2004/05, jenže po této sezóně Dukla opět sestoupila. Následovalo 12 sezon v 1. české hokejové lize a to do sezóny 2017/18, kdy hrála Jihlava opět extraligu. Ovšem na konci zmiňované sezóny, Dukla sestoupila přes baráž zpátky do první ligy, tudíž účast v nejvyšší soutěži opět byla pouze jednosezónní. V roce 2018 tým obdržel první místo v kategorii kolektiv v soutěži Sportovec kraje Vysočina. V sezóně 2025/26 Dukla ovládla prvenství v počtu titulů 2. nejvyšší české hokejové soutěže celkově šestým triumfem.
Od přestěhování v roce 1956 jihlavský klub sehrával své domácí zápasy do roku 2022 na Horáckém zimním stadionu, který byl v roce 2023 zbourán a na jeho místě byla vystavena Horácká multifunkční aréna.
Majoritním vlastníkem klubu je od roku 2025 podnikatel a investor Slavomír Pavlíček.
Výkonnými jednateli klubu jsou od roku 2008 Bedřich Ščerban a od roku 2025 Marek Dongres.
Historie Vznik Na konci roku 1956 byly zrušeny tři armádní prvoligové hokejové kluby: ATK Praha, Křídla vlasti Olomouc a Tankista Praha. Armáda jako zřizovatel těchto klubů si ovšem uvědomovala přínos sportu pro společnost a tak bylo z hráčů těchto tří zaniklých klubů vytvořeno mužstvo nové. Pod názvem ASD Dukla Olomouc bylo zařazeno do A skupiny 2. hokejové ligy, nicméně olomoučtí jej neměli příliš rádi, protože konkurovalo místnímu klubu TJ Spartak Moravia Olomouc. V té době byl v Jihlavě dokončen nový zimní stadion s umělým chlazením a místní Krajský výbor ČSTV podal žádost o přidělení týmu, kterým se nakonec stála právě Dukla Olomouc. Začátky nového klubu provázely potíže, protože hráči byli ubytováni v Praze na Strahově, trénovali na Kladně a zápasy hráli v Jihlavě, ale i tak se jim podařilo vyhrát svou skupinu a postoupit do první ligy. V roce 1957 pak bylo definitivně rozhodnuto o přemístění klubu do Jihlavy a o změně názvu na ASD Dukla Jihlava.
1957–1967: Stabilizace mezi elitou Hlavním úkolem nového klubu v sezóně 1957/58 byla záchrana a ta se podařila, Dukla skončila devátá z dvanácti týmů tři body od sestupových příček. Následovala dvě sedmá místa, na nichž měla nemalý podíl kladenská trojice Josef Vimmer, Jindřich Karas, Jindřich Lidický, která si na Vysočině plnila dvouletou základní vojenskou službu, nebo reprezentanti Jozef Golonka, Jozef Bárta a Jiří Dolana.
Za zmínku stojí rovněž vysoká návštěvnost na Horáckém zimním stadionu, která činila průměrně přes 7 tisíc diváků. Zlomovou sezónou se pak stal ročník 1960/61, ve kterém jihlavští skončili čtvrtí a zařadili se mezi užší špičku domácí ligy. Výrazně k tomu přispěl i mladý odchovanec Jan Klapáč, který se stal nejlepším střelcem týmu s 21 góly. O rok později skončila Dukla dokonce třetí a ke Klapáčovi se přidali další skvělí mladíci Jan Hrbatý, Jaroslav Holík nebo Karel Masopust. V následujících sezónách pak Dukla útočila na příčky nejvyšší, v té době ovšem československému hokeji kralovala Rudá hvězda Brno (dnešní Kometa Brno) a tak nejlepším umístěním bylo druhé místo ze sezóny 1965/66. Nejvýznamnější postavami této éry byli brankář Miloš Podhorský, který byl v Dukle od jejího založení a hrál již v Olomouci a trenér Jaroslav Pitner, strůjce budoucích úspěchůPůl století legendy, strany 14-31.
V již zmíněné sezóně 1965/66 pak došlo na tehdy ještě nekrytém Horáckém zimním stadionu k tragédii, když pořadatelé prodali víc vstupenek než bylo míst ke stání a v nastalé tlačenici byli dva lidé ušlapániPůl století legendy, strany 32-33.
1967–1974: První zlatá éra V sezóně 1965/66 skončila Dukla druhá pouze vinou horšího skóre, o rok později, v sezóně 1966/67, si už prvenství utéct nenechala. Vše začalo kvalitní přípravou ve švýcarském Davosu, pokračovalo úspěšným Spengler Cupem, který jihlavští získali po čtyřech vítězstvích se skóre 32:5. O titulu Dukla rozhodla v předposledním kole, když doma porazila Gottwaldov (dnešní Zlín) a po závěrečném utkání před televizními kamerami v Ostravě mohla slavit historicky první titul hokejového šampiona Československa. Během osmi sezón pak Dukla získala sedmkrát titul, z toho šestkrát za sebou, jedinou výjimku tvořil ročník 1972/73, ve kterém uspěly Pardubice, které ve finále play-off porazily právě Jihlavu poměrem 4:2 na zápasy. Dukla se mezitím rovněž stala historicky prvním vítězem play-off na československém území, v základní části sezóny 1970/71 sice skončila druhá za ZKL Brno, nicméně ve finále porazila právě tohoto soupeře 3:0 na zápasyPůl století legendy, strany 34-49.
I na mezinárodní scéně se dostavily úspěchy: ze šesti účastí na Spengler Cupu v této době Dukla vyválčila tři první místa (1965, 1966, 1968) a tři druhá. V Evropském hokejovém poháru (PMEZ) se čtyřikrát probila až do finále, zde ovšem pokaždé prohrála. Celkem třikrát se Dukla zúčastnila Světového poháru v USA, z toho dvakrát skončila druhá a jednou třetí.
Základy této vítězné generace položil trenér Jaroslav Pitner spolu se svým asistentem Stanislavem Neveselým, který navíc pod Pitnerem hrával v Dukle v letech 1965 až 1967. Jádro týmu tvořili havlíčkobrodští odchovanci Jaroslav Holík, Jiří Holík, Jan Suchý, Josef Augusta, Milan Chalupa, dále Jan Klapáč (Karlovy Vary), Jan Hrbatý (Prostějov), Ladislav Šmíd (Plzeň), ale klubem tehdy prošlo mnoho skvělých hráčů, např. Jiří Bubla, Richard Farda, Vladimír Martinec, František Kaberle, Milan Nový nebo Bohuslav Ebermann. Klapáč, Chalupa a oba Holíci se pak jako hráči Dukly stali mistry světa. Navíc se Jan Suchý jako první a zatím jediný obránce v historii československého i českého hokeje stal v sezóně 1968/69 vítězem kanadského bodování soutěže za 30 gólů a 26 asistencí.
1974–1981: Přestavba Na začátku sezóny 1974/75 přišla Dukla o střelce Milana Nového a tuto ztrátu nebyla schopna několik let zacelit. Navíc opory zlaté éry začaly stárnout a tak trenérská dvojice Pitner–Neveselý začala s přestavbou týmu. Do týmu tak přišly budoucí hvězdy: brankář Jiří Králík, obránci Petr Adamík a Radoslav Svoboda nebo útočníci František Výborný, Oldřich Válek a Libor Dolana.
Jihlava sice neopustila špičku 1. ligy, ale titul nezískala, nejblíže byla v sezóně 1976/77, ve které skončila o pouhý bod druhá za tehdy dominujícím Kladnem (sled umístění 3., 3., 2., 5., 2., 2. a 4.). I v této éře se v dresu Dukly objevila celá řada kvalitních hokejistů, namátkou Jan Neliba, Antonín Micka, Jindřich Micka, Karel Horáček, Jaroslav Benák nebo Jiří Lála Půl století legendy, strany 50-67.
Spengler Cupu se Dukla zúčastnila v letech 1978 a 1979, přičemž první účast proměnila ve čtvrté vítězství.
1981–1991: Druhá zlatá éra V sezóně 1981/82 byla přestavba hotova, pozici střelce zaujal českobudějovický Jiří Lála a Dukla získala titul s tehdy rekordním náskokem 12 bodů, když byla v tomto ročníku zrušena remíza a utkání se prodlužovalo nebo rozhodovala trestná střílení. Po skončení sezóny se s aktivní kariérou rozloučil Jaroslav Pitner, jeho pozici zaujal Stanislav Neveselý a asistentem se stal Jaroslav Holík.
Nový trenérský tandem zdědil výborně poskládané mužstvo, které vynikalo zejména kvalitní obranou s brankářem Králíkem v čele. Velmi dobře si vedli i odchovanci Dukly Oldřich Svoboda, Bedřich Ščerban, Oldřich Válek a Petr Vlk, kteří se postupem času stali oporami mužstva. Dukla nejenže obhájila titul, ale přidala další dva navíc a zejména ten v sezóně sezóně 1984/85 byl výjimečný. Nejen konečným rozdílem patnácti bodů nad druhým VSŽ Košice, ale velkým počtem dvouciferných výher, kterých bylo hned šest, z toho dvě „obdržely“ Pardubice (11:3 a 11:4). Navíc se v kádru reprezentace na domácím mistrovství světa objevilo hned deset hráčů Dukly (Jaromír Šindel, Radoslav Svoboda, Jaroslav Benák, František Musil, Petr Rosol, Oldřich Válek, Michal Pivoňka, Jiří Šejba, Miloslav Hořava, Vladimír Kameš) a všichni se tak stali mistry světaPůl století legendy, strany 68-77.
Počínaje sezónou 1985/86 bylo do 1. ligy natrvalo zařazeno play-off, které ovšem Dukle mnoho úspěchů tehdy nepřineslo. Hned v první sezóně se jihlavští dostali až do finále, ve kterém ale podlehli VSŽ Košice 2:3 na zápasy, přičemž rozhodující páté utkání získal slovenský tým 3:4 po samostatných nájezdech. O rok později se situace opakovala jen s tím rozdílem, že vítězem se staly Pardubice a pátý zápas vyhrály v prodloužení. Následovaly porážky v semifinále (se Spartou), čtvrtfinále (opět Sparta) a čtvrtfinále (Litvínov). A tak přišla sezóna 1990/91: až na hráče, kterým končila základní vojenská služba, se podařilo udržet celý kádr pohromadě. Mužstvo, které již vedli trenér Jaroslav Holík s asistentem Josefem Augustou ještě posílil Richard Šmehlík a odchovanci Tomáš Chlubna, Leoš Pípa nebo Viktor Ujčík, v čele s kapitánem týmu Bedřichem Ščerbanem. Dukle vyšla již základní část, kterou vyhrála se stejným bodovým ziskem jako Dukla Trenčín (Jihlava měla lepší skóre), v semifinále zdolala VSŽ Košice a ve finále Litvínov 3:1 na zápasy.
Ziskem dvanáctého titulu překonala Dukla Jihlava brněnskou Kometu a stala se tehdy historicky nejúspěšnějším klubem československé ligové soutěžePůl století legendy, strany 78-89. Celkové prvenství včetně již novodobé samostatné české soutěže si však uzmula Kometa Brno zpět v sezóně 2017/18, překonáním v počtu titulů na číslo třináct.
1991–1999: Pád do podprůměru a sestup Nové možnosti odchodu do zahraničí využila po úspěšné sezóně řada zkušených hráčů (Ščerban, Dolana, Vlk, Polcar a další), největší ohlas ovšem vzbudila kauza Petra Kuchyni, který doslova utekl do New Jersey. Navíc strategie doplňování kádru mladými hráči přicházejícími na vojnu v nových podmínkách již nebyla možná a tak Dukle nezbylo nic jiného, než sázet na odchovance.