1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1960
Československo 27. března – Byla namíchána první Kofola. 4. dubna – Při příležitosti 15. výročí osvobození Rudou armádou byl v Bratislavě odhalen pomník padlým sovětským vojákům na Slavíně. 11. dubna – V Národním shromáždění byl přijat Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. Podstatou zákona bylo nové územně-správní uspořádání Československa. Vzniklo 11 nových krajů (vč. hlavního města Prahy), které se dále členily 108 okresů a obce. Počet okresů i obcí se oproti původnímu územnímu uspořádání z roku 1949 výrazně snížil. Nové uspořádání začalo fungovat po volbách do Národních výborů (12. června) s platností od 1. července. 9. května – U příležitosti 15. výročí osvobození Československa vyhlásil prezident Antonín Novotný amnestii a bylo propuštěno 5 601 politických vězňů. 25. května – V souladu s probíhajícími administrativně-správními změnami vstoupil v platnost nový zákon o národních výborech. 8. června – V Opatovicích nad Labem byla za účasti prezidenta republiky Antonína Novotného předána do provozu nová tepelná elektrárna. 12. června – Konaly se všeobecné volby do Národního shromáždění a do všech stupňů národních výborů. 23. června – 3. července – Na Strahovském stadionu v Praze se konala II. československá celostátní spartakiáda, které se zúčastnilo na 750 000 cvičenců. 5.–7. července – Na celostátní konferenci KSČ bylo prohlášeno dosažení cíle – vybudování socialismu v Československu. 11. července – Byla přijata nová Ústava Československé socialistické republiky – tzv. „socialistická“ ústava, která reagovala na společenské změny dosažené od února 1948. Název státu byl změněn na Československou socialistickou republiku (ČSSR). Ve čtvrtém článku této ústavy byla zakotvena vedoucí úloha KSČ ve společnosti. 6. září – Připojením poslední obce – Zlatá Baňa v okrese Prešov, ve Východoslovenském kraji, byla dokončena elektrifikace Československa. 11. září – Na druhém Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl představen prototyp tramvaje Tatra T3, která se stala nejpočetnějším tramvajovým vozem na světě. 23. září – Při požáru v dole Nosek v Tuchlovicích na Kladensku zahynulo 20 horníků. 26. září – V Chebu se konala manifestace proti západoněmeckému revanšismu a na podporu mírových návrhů Sovětského svazu. 29. září – Uzavřením koryta Vltavy na 1 den bylo zahájeno napouštění vznikající vodní nádrže Orlík. 7. října – první vzlet Zlín Z-35 14. listopadu – Při největší železniční nehodě v Česku zemřelo u Stéblové na Pardubicku 118 lidí a 110 jich bylo zraněno. 16.–17. listopadu – Schválen zákon o třetí pětiletce na léta 1961–1965. 11. prosince – Začal ničivý sesuv v Handlové, který pokračoval až do května 1961 a bylo zničeno 150 domů, silnice, vodovod a vedení vysokého napětí. Zahájeno vysílání FM rozhlasu. Do divadla Semafor přišla Eva Pilarová. Karel Gott odešel z ČKD a profesionálně se začal věnovat zpěvu. Jan Werich poprvé vydal své Fimfárum, vzdal se také vedení divadla ABC. Natočeny filmy Vyšší princip, Dařbuján a Pandrhola a Robot Emil. Na pražské DAMU absolvovali herci Jan Přeučil, Jana Hlaváčová, Milena Dvorská a režisér Jan Kačer. Spisovatel František Hrubín byl jmenován zasloužilým umělcem. Československá televize se přestěhovala na Kavčí hory. Vznikl Festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně.
Svět 1. ledna – 28. listopadu – Nezávislost získala řada zemí afrického kontinentu. Rok 1960 je někdy označován za „rok Afriky“. Samostatnými státy se staly Kamerun (1. ledna), Togo (27. dubna), Nigérie (1. května), Federace Mali (20. června), Madagaskar (28. června), Somálsko (1. července), Dahome (1. srpna), Niger (3. srpna), Horní Volta (15. srpna), Pobřeží slonoviny (7. srpna), Středoafrická republika (13. srpna), Konžská republika (15. srpna) Gabon (17. srpna), Mauretánie (28. listopadu). 23. ledna – Jacques Piccard a Don Walsh dosáhli v batyskafu Trieste nejhlubšího místa pozemských oceánů v Marianském příkopu. 8. února – Na hollywoodský chodník slávy byla položena první hvězda (herečce Joanne Woodwardové). 18.–28. února – V kalifornském Squaw Valley se konaly zimní olympijské hry. 29. února – Při zemětřesení v marockém městě Agádír zahynulo 12 000 lidí. 21. března – Protestní demonstrace černochů v JAR. 15. dubna – Byla vyhlášena ústava druhé korejské republiky.http://referaty-seminarky.cz/1960/ 1. května – Nad územím SSSR nedaleko Sverdlovska byl sestřelen americký špionážní letoun Lockheed U-2. Pilot Francis Gary Powers byl zajat. 3. května – Vzniklo Evropské sdružení volného obchodu. 22. května Velké chilské zemětřesení o síle 9,5 stupně Richterovy stupnice bylo dosud nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením. Vlna tsunami způsobila rozsáhlé škody na Havaji a Japonsku. 16. srpna – Kypr vyhlásil nezávislost. 20. srpna – Federace Mali se rozpadla na dva samostatné státy Mali a Senegal. 25. srpna–11. září – V Římě se konaly letní olympijské hry. 14. září – Vznikla Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). 18.–25. září – V Římě se konala konala první Paralympiáda. 24. říjen – Na kosmodromu Bajkonur explodovala při pokusu o první start sovětská mezikontinentální balistická raketa R-16. Zahynulo 78 vojáků, techniků a vědců, včetně maršála Nedělina. 8. listopadu – V prezidentských volbách v USA zvítězil John Fitzgerald Kennedy nad Richardem Nixonem. 13. prosince – Byla uzavřena mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu. Při povodni na řece Visle dosáhla hladina ve Varšavě výšky 7,87 metru. Hlavním městem Pákistánu se stal Islámábád místo dosavadního Karáčí. V Číně byla na Žluté řece postavena přehrada San-men-sia, tj. Tři brány. Byly natočeny filmy Sedm statečných, Psycho či Spartakus. Byla vynalezena minisukně.
Probíhající události 1954–1962 Alžírská válka 1955–1972 První súdánská občanská válka 1955–1975 Válka ve Vietnamu
Vědy a umění 13. únor – Na Sahaře Francouzi provedli první pokusný jaderný výbuch bomby Gerboise Bleue a Francie se stala čtvrtou zemí vlastnící jaderné zbraně. 11. dubna – Americký astrofyzik Frank Drake zahájil dvoutýdenní projekt Ozma, při kterém Národní radiová astronomická observatoř ve Virginii zkoušela vyhledávat mimozemské civilizace u hvězd Tau Ceti a Epsilon Eridani. 15. květen – Byl vypuštěn Sputnik 4, následován 19. srpna Sputnikem 5 se dvěma psy na palubě (psi se šťastně vrátili na Zemi). 16. květen – Theodore H. Maiman v USA poprvé předvedl funkční rubínový laser. 29. října – Premiéra československé filmové pohádky režiséra Jaroslava Macha Jak se Franta naučil bát 2. listopad – Soud osvobodil vydavatelství Penguin Books, který byl nařčen z vydávání pornografické knihy Milenec lady Chatterleyové od D. H. Lawrence. Přijata soustava SI. Založena skupina Spirituál kvintet. Nalezena mapa amerického ostrova Vinland, kterou zhotovili Vikingové.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Donald Arthur Glaser Nobelova cena za chemii – Willard Libby Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Sir Frank Macfarlane Burnet, Peter Brian Medawar Nobelova cena za literaturu – Saint-John Perse Nobelova cena za mír – Albert Lutuli
Narození
Česko náhled|upright|Ivan Lendl (* 7. března) náhled|upright|Michal David (* 14. července) náhled|upright|David Koller (* 27. září) náhled|upright|Miroslav Kalousek (* 17. prosince) 1. ledna – Pavlína Moskalyková Solo, televizní scenáristka a režisérka 7. ledna – Liběna Séquardtová, hobojistka 9. ledna – Michal Peprník, amerikanista a profesor americké literatury 10. ledna – Jaroslav Nejezchleba, rockový violoncellista, baskytarista, zpěvák a houslista 12. ledna – Martin Nezval, spisovatel 16. ledna – Zdeněk Zdeněk, jazzový pianista a skladatel 21. ledna – Dana Gálová, překladatelka z maďarštiny 26. ledna – Tomáš Juřička, herec 28. ledna – Irena Pavlásková, režisérka, scenáristka a producentka 30. ledna – Václav Marhoul, scenárista, režisér, herec 2. února Ondřej Kryštof Kolář, historik a numizmatik Věra Martinová, zpěvačka a kytaristka 6. února – Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR 9. února Jiří Trávníček, literární teoretik, historik a kritik Jan Haubert, básník, spisovatel, textař a zpěvák 10. února – Renata Sabongui, tanečnice a pedagožka 12. února – Markéta Fišerová, herečka 13. února – Michal Huvar, spisovatel 15. února – Lenka Halamová, folková zpěvačka, kytaristka, skladatelka 21. února – Václav Umlauf, filosof, teolog a publicista 22. února – Luděk Galuška, archeolog, byzantolog a publicista 25. února – Michal Gabriel, sochař 27. února – Ondřej Němec, fotograf 29. února – Markéta Hejkalová, spisovatelka 7. března – Ivan Lendl, tenista 10. března – Vladimír Piskoř, překladatel z finštiny, ruštiny a angličtiny 13. března – František Laudát, politik 27. března – Renata Vesecká, nejvyšší státní zástupkyně ČR 13. dubna – Michal Pixa, kytarista a zpěvák 14. dubna – Jaroslav Peška, archeolog 20. dubna Petr Kvíčala, malíř a pedagog Ludvík Vébr, veslař-kormidelník, bronz na OH 21. dubna – Petr Rak, archivář a historik 22. dubna – J. H. Krchovský, básník 23. dubna – Petr Sepeši, zpěvák († 29. července 1985) 25. dubna – Jiří Schwarz, ekonom 26. dubna – Milan Cieslar, filmový a televizní režisér 28. dubna – František Dohnal, politik, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu († 10. srpna 2013) 5. května – Marek Vašut, herec 10. května Miroslav Hajn, tanečník a taneční pedagog († 28. září 2015) Tereza Pokorná, herečka a tanečnice 11. května Jan Drnek, spisovatel a politik Karel Altman, historik a etnolog 14. května – Jiří Šigut, konceptuální fotograf a umělec 16. května – Hanuš Bartoň, hudební skladatel a klavírista 22. května – Václav Podestát, fotograf 23. května – Michal Kaňka, violoncellista 24. května – Petr Tatíček, hokejový obránce a trenér 29. května – Rudy Linka, jazzový kytarista 1. června – Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR 4. června – Zdeněk Kůs, rektor Technické univerzity v Liberci 10. června – Zdeněk Mahdal, herec 16. června – Přemysl Haas, textař a autor hudby 17. června – Karel Mach, politik 20. června – Ilona Svobodová, herečka 26. června – Milena Kolářová, politička 28. června Petr Pazdera Payne, spisovatel Karel Cudlín, fotograf 2. července – Světlana Nálepková, herečka 3. července – Remigius Machura, koulař 5. července – Jindra Nečasová, hudební skladatelka 11. července – Vladimír Darjanin, režizér, generální ředitel České filharmonie 14. července – Michal David, zpěvák, skladatel a hudební podnikatel. 18. července – Stanislav Novotný, policejní prezident, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB 24. července – Pavel Smetana, malíř 28. července – Otakáro Schmidt, režisér, scenárista, moderátor, herec, tanečník 29. července – Jindřich Panský, stolní tenista 31. července – Iva Budařová, tenistka 5. srpna Tomáš Hoskovec, jazykovědec Vladimír Šlechta, spisovatel, science-fiction 8. srpna Barbora Dlouhá, herečka, animátorka a režisérka Petr Urban, sportovec (sáňkař), reprezentant, kreslíř a ilustrátor 10. srpna Pavel Linhart, režisér, producent, scenárista, kameraman († 27. prosince 2011) Miloš Vystrčil, hejtman Kraje Vysočina 16. srpna – Juraj Chmiel, diplomat, politik a afrikanista 20. srpna – Štěpán Hájek, evangelický farář a písničkář undergroundu 25. srpna – Jan Borna, divadelní režisér a básník († 16. ledna 2017) 26. srpna – Jiří Šneberger, politik 27. srpna – Libor Jan, historik 28. srpna – Magdalena Wagnerová, spisovatelka 30. srpna – Aleš Bárta, varhaník 31. srpna – Jiří Štourač, malíř 5. září – Jiří Mayer, hematolog a onkolog, děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity 8. září – Olga Skalická, parašutistka 16. září – Michal Cihlář, výtvarník 21. září – Miroslav Varga, střelec, olympijský vítěz 26. září – Adriana Krnáčová, primátorka hlavního města Prahy