Varšava (, výslovnost ) je hlavní a největší město Polska. Žije zde obyvatel, s okolní aglomerací kolem 3 milionů obyvatel. Varšava leží ve středním Polsku na středním toku Visly ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 m n. m., 520 km východně od Berlína a 250 km jižně od pobřeží Baltského moře.
Varšava leží v historickém Mazovsku, od 15. století byla hlavním městem mazovského knížectví a v roce 1596 se namísto Krakova stala hlavním městem Polska. Významně do historie města zasáhla německá okupace za druhé světové války, kdy zde proběhlo povstání varšavského ghetta, varšavské povstání a byla zničena většina města.
Varšava je také hlavním městem Mazovského vojvodství. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový. Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, především Varšavská univerzita (Uniwersytet Warszawski), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (Politechnika Warszawska), Varšavská ekonomická škola (Szkoła Główna Handlowa) a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr.
Latinské heslo Varšavy Semper Invicta znamená „Vždy neporažená“.
Historie
Rané dějiny náhled|vlevo|Stavba katedrály sv. Jana začala roku 1390 První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda z Płocku, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce 1281 na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warszowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel Mazovského knížectví (vévodství) a v roce 1413 pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vladařské linie v roce 1526 bylo knížectví přičleněno k Polské koruně a Varšava pak dále sdílela osudy polského státu.
V roce 1529 se Varšava stala poprvé sídlem polského sejmu (zemského sněmu), trvale zde sejm sídlí od roku 1569.
Roku 1573 dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království.
16. až 19. století náhled|vlevo|upright|Sloup krále Zikmunda III. z roku 1644 Kvůli své výhodné centrální poloze mezi Vilniusem a Krakovem v polsko-litevském soustátí se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce 1596 hlavním městem Polska, kdy sem král Zikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z Krakova.
Varšava byla metropolí polsko-litevského státu až do roku 1795, kdy bylo soustátí potřetí rozděleno (dělení Polska) mezi sousední mocnosti Rakousko, Rusko a Prusko, takže zaniklo. Varšava připadla Prusům a stala se hlavním městem provincie Nové Východní Prusko. Roku 1807 bylo město osvobozeno Napoleonovou armádou a město na Visle se stalo metropolí Varšavského vévodství, závislého na Francii.
V roce 1815 po Napoleonově porážce u Waterloo se tehdejší mocnosti na Vídeňském kongresu dohodly na novém rozdělení Evropy, přičemž samostatné Polsko nebylo obnoveno, ale ve formě tzv. Kongresovky spolu s Varšavou připadlo v personální unii carskému Rusku. To sice formálně obnovilo polskou konstituční monarchii, ale stále silněji se snažilo území naplno poruštit a polská práva ještě více okleštit, což vedlo k dvěma velkým povstáním v letech 1830 (Listopadové) a 1863 (Lednové), následovanými ostrými ruskými represemi a zrušením už tak malé polské autonomie.
náhled|Ulice Marszałkowska v roce 1912 Varšava se od roku 1867 stala střediskem ruské generální gubernie, Poviselského kraje, a byly jí vnuceny ruské pevnostní a církevní stavby (Citadela, chrám sv. Alexandra Něvského atd.), jakož i ruština jako úřední jazyk.
Hlavní město Polské republiky (1918–1939) Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci první světové války v roce 1918 se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce 1919 se Polsko dostalo do válečného konfliktu s bolševickým Ruskem o historická území na Ukrajině a Litvě. V bitvě u Varšavy (1920) polská vojska zcela zničila jednotky Rudé armády útočící na město a zmařila tak pokus Lenina a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu.
Druhá světová válka (varšavská povstání) náhled|Prudential zasažený během Varšavského povstání 28. srpna 1944 dvoutunovým granátem z děla Karl-Gerät náhled|Moře suti – více než osm z deseti budov ve Varšavě bylo během války zničeno. Vlevo ruiny Staroměstského náměstí. Druhá světová válka byla zahájena 1. září 1939, kdy Německo napadlo západní část Polska. Zároveň bylo 17. září 1939 napadeno Polsko Sovětským svazem od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k Německé říši a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou nacistické vlády (Generalgouvernement). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15 % budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v pozdějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompletně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod.
Při okupaci města nacisty byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace – několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. Varšavského ghetta. Když se Němci v rámci Hitlerova „konečného řešení“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k židovskému povstání. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni.
V červenci 1944 sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Protože si polská londýnská exilová vláda myslela, že Stalin není nakloněn myšlence nezávislosti Polska (Stalin chtěl pouze hranice Polska posunout na západ), dala rozkaz ilegální polské Zemské armádě (Armia Krajowa), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Sověti. Dne 1. srpna 1944, když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila (hrdinské, ale velice ukvapené a bez naděje na úspěch) Varšavské povstání.
Navzdory Stalinovu nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena, protože sovětské jednotky byly vysíleny, potřebovaly doplnit stavy a také využít situace a vyčkat, až si to Němci s Poláky vyřídí a povstání potlačí. Němci proto mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. Hitler ignoroval dojednané podmínky kapitulace a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když 17. ledna 1945 přecházeli sovětští vojáci přes Vislu, zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % (levého břehu) města bylo zničeno, včetně historického Starého města a Královského hradu, zatímco pravý břeh Varšavy (varšavská Praha) byl zničen o dost méně (20–25 %), protože jej již v září 1944 osvobodila Rudá armáda. Přeživší bojovníky Zemské armády sovětské NKVD zabilo nebo poslalo na Sibiř.From reviews of Norman Davies, God's Playground, Columbia, . "On the 22 August the NKVD was ordered to arrest and disarm all members of the Home Army who fell into their hands." Carlo D’Este Rising '44': Betraying Warsaw, New York Times, July 25, 2004. "While [at the same time] the NKVD under General Ivan Serov was unleashing another brutal purge against the Poles in the liberated territories of Poland." Donald Davidson, Rising '44' by Norman Davies , London, Macmillan, 2004. . Retrieved December 28, 2014.
Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání.
Varšava v komunistickém Polsku (1945–1989) náhled|Palác kultury a vědy byl postaven v letech 1952–1955, do roku 2021 nejvyšší budova ve Varšavě a v Polsku Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidenta Bolesława Bieruta a Varšava se stala hlavním městem komunistické Polské lidové republiky. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal „celý národ stavět novou Varšavu“. Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přesto, že byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu.
Novou dominantou metropole se stal Palác kultury a vědy vybudovaný ve stylu socialistického realismu, jako „dar národů Sovětského svazu polskému lidu“. Slavnostně byl dokončen roku 1955.
V roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré město zapsáno do historického dědictví UNESCO.
Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Nové hlavní nádraží, ležící na důležité varšavské dopravní tepně Aleje Jerozolimskie, je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji. Tramvajová síť, kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderní autobusy. Ke konci 80. let se začalo s výstavbou metra.
Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jako Hotel Mariott či Blue Center. Nová doba po roce 1989 pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra a muzea (například Muzeum dějin polských Židů).
Od roku 1989 V roce 1995 byla otevřena první linka varšavského metra. Druhá byla otevřena v březnu 2015.
Geografie náhled|Pohled na město z mezinárodní vesmírné stanice Varšava leží na středním toku řeky Visla v středomazovské nížině, ve vzdálenosti asi 350 km od Karpat a Baltského moře. Je to jediné evropské hlavní město ležící v bezprostřední blízkosti Národního parku (Kampinoský národní park).
Město leží na obou stranách Visly a mírně se táhne podél jejích břehů (v šíři asi 30 km na sever-jih a cca 28 km na východ-západ).
Podnebí Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Ve Varšavě nebývají velké meziroční výkyvy v množství srážek. Vegetační doba je v průměru 200 dní. Ve Varšavě je hlavně severozápadní vítr (přibližně 60% dní) a severovýchodní (přibližně 30% dní). V centru Varšavy je mnohem tepleji než na jejím okraji a to o 7-8 stupňů, ale někdy to může být i o 10 stupňů. Nejnižší naměřená teplota byla -31 °C a nejvyšší 37 °C. Kvůli velkému znečištění ovzduší je ve Varšavě více oblačno než v okolí. Varšava má 1 600 hodin slunečního svitu v roce.
Ekonomika náhled|upright=1|Varšava náhled|vlevo|upright=0.9|Złote Tarasy Ve Varšavě, zvláště v jejím centru (Śródmieście), sídlí nejen mnoho národních institucí a vládních úřadů, ale i domácích a mezinárodních společností. V roce 2003 zde bylo registrováno 268 307 firem. Finanční spoluúčast zahraničních investorů na rozvoji města v roce 2002 byla odhadnuta na 650 miliónů eur. Ve městě se vyprodukuje více než 15 % polského národního produktu. HDP na obyvatele Varšavy byl v roce 2005 kolem 28 000 USD a vysoce převyšuje celopolský průměr.
Úroveň nezaměstnanosti je jednou z nejnižších v Polsku, dle oficiálních zdrojů nepřesahuje 6 %.