náhled|Povodí řeky Amazonky Povodí Amazonky je povodí řeky 1. řádu a je součástí úmoří Atlantského oceánu. S udávanou rozlohou povodí od 6 915 000 do 7 180 000 km² se jedná o největší povodí světa a Jižní Ameriky. Povodí řeky Amazonky, jejích zdrojnic a přítoků na severu sousedí s povodím Orinoka, na východě s povodím Tocantins, na jihu s povodím Ría de la Platy a celou řadou relativně menších povodí. S povodím Orinoka sdílí díky bifurkaci jeho horní povodí – jeho vody jsou zčásti odváděny řekou Casiquiare do Rio Negra.
Geografie Povodí se nachází na území států Brazílie, Bolívie, Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Rozprostírá se zhruba od 80. stupně západní délky po 50. stupeň západní délky a od 5. stupně severní šířky po 20. stupeň jižní šířky.
Centrální část povodí Amazonky tvoří Amazonská nížina (Amazonie), která je z větší části zalesněná a zabírá značnou část z rozlohy 6,915 milionu km². Jedná se o největší aluviální nížinu světa. Na západě je ohraničena hřebeny And, na severu tvoří hranici Guyanská vysočina, na jihu je to zejména Brazilská vysočina a na východě ústí řeky a pobřeží Atlantského oceánu. Nejvyšším bodem celého povodí je vrchol hory Yerupajá vysoké 6635 m.
Hlavní vodní tok tvoří řeka Amazonka, která z celého povodí odvádí do Atlantského oceánu 6,9 bilionu m³ sladké vody ročně, což představuje asi 20 % celkového objemu, které všechny světové řeky odvedou do moří a oceánů.
Klima Velká část povodí má ekvatoriální a tropické monzunové podnebí.
Amazonský deštný prales náhled|Amazonský prales v okolí řeky Většinu povodí, více než 5 milionů km², pokrývá Amazonský deštný prales, největší tropický deštný les světa. V okrajových oblastech povodí se však objevují i jiné ekosystémy včetně savan, buše (zvaného caatinga či cerrado), galeriových lesů nebo horských mlžných lesů. Oblast deštného pralesa je známá vysokou mírou biodiverzity: žije v ní více než 10 000 druhů savců, plazů a ptáků a dalších 270 000 druhů hmyzu. Udivující je biodiverzita rostlin, z nichž některé jsou využívány jako kulturní plodiny (kvajáva, kaučukovník, kakaovník, juvie ztepilá) nebo pro výrobu léčiv (lapacho, vilcacora) a drog. Je pravděpodobné, že mnoho zdejších léčivých či jinak užitečných rostlin ještě čeká na objevení.
V antropologii a etnologii se používá pojem Velká Amazonie pro celou tropickou část Jižní Ameriky kromě And – kromě povodí Amazonky se k ní řadí i povodí Orinoka a oblast východní Brazílie. Původní obyvatelé této oblasti jsou amazonští indiáni a jejich kultura v celé této oblasti vykazuje mnoho společných rysů.
Dílčí povodí Povodí Tocantins je někdy vyčleňováno jako samostatné povodí. název řeky orientace přítoku říční úsek délka [km] rozloha povodí [km²] průměrný průtok[m³/s] horní Amazonka (soutok Ucayali a Marañónu – Tabatinga) Marañón L1 Ucayali P1 Tahuyo P1 Tamshiyaçu P1 Itaya L1 Nanay L1 Maniti P1 Napo L1 Apayaçu L1 Orosa P1 Ampiyaçu L1 Chichita L1 Cochiquinas P1 Santa Rosa P1 Cajocumal L1 Atacuari L1 střední Amazonka (Tabatinga – Encontro das Águas) Javari P2 Igarapé Veneza P2 Tacana L2 Igarapé de Belém L2 Igarapé São Jerônimo L2 Jandiatuba P2 Igarapé Acuruy P2 Putumayo L2 Tonantins L2 Jutaí P2 Juruá P2 Uarini P2 Japurá L2 Tefé P2 Caiambe P2 Parana Copea L2 Coari P2 Mamiá P2 Piorini (Badajos) L2 Igarapé Miuá L2 Purus P2 Paraná Arara L2 Paraná Manaquiri P2 Manacapuru L2 dolní Amazonka (Encontro das Águas – Gurupá) Río Negro L3 Prêto da Eva L3 Igapó-Açu P3 Madeira P3 Urubu L3 Uatumã L3 Canumã, Paraná do Urariá P3 Nhamundá, Trombetas L3 Curuá L3 Lago Grande do Curuaí P3 Tapajós P3 Curuá-Una P3 Maicurú L3 Uruará P3 Jauari L3 Guajará P3 Paru de Este L3 Xingu P3 Igarapé Arumanduba L3 Jari L3 delta Amazonky (Gurupá – ústí) Braco do Cajari L4 Pará P4 Tocantins P4 Atuã L4 Anajás P4 Mazagão L4 Vila Nova L4 Matapi L4 Acará, Guamá P4 Arari L4 Pedreira L4 Paracauari P4 Jupati L4
Odkazy Související články Amazonka Amazonská nížina Amazonský prales
Externí odkazy
Kategorie:Geografie Jižní Ameriky Kategorie:Tropy