Evropská rada

Evropská rada (ER) je institucí Evropské unie (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě Evropské unie. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. Prvním stálým předsedou Evropské rady se 1. prosince 2009 stal Belgičan Herman Van Rompuy. Od 1. prosince 2019 funkci zastával jeho krajan Charles Michel, syn bývalého eurokomisaře, belgický ministr zahraničí a v letech 2014 až 2019 předseda vlády. Od 1. prosince 2024 jen nahradil bývalý portugalský premiér António Costa.

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií.

Historie První zasedání představitelů států integrující se západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně. V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2024 jím je António Costa.

Členové Evropské rady Členský stát Představitel Členský stát Představitel Členský stát Představitel–Evropská unie(bez hlasovacího práva)–<small>člen od 115x150pxpředseda Evropské radyAntónio Costa(PES)–Evropská unie(bez hlasovacího práva)–115x150pixelůpředsedkyně Evropské komise(EPP)–Belgické království(2,58 % populace EU) –člen od 115x150pxpremiérBart De Wever(ECR – N-VA)–Bulharská republika(1,55 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyRumen Radev( – PB)–Česká republika(2,35 % populace EU)–člen od bezrámu|115x150pxpředseda vládyAndrej Babiš(Patrioti.eu – ANO)–Dánské království(1,30 % populace EU)–členka od bezrámu|168x168pixelů předsedkyně vlády(PES – S)–Estonská republika(0,30 % populace EU)–člen od předseda vládyKristen Michal(Obnova – ER)–Finská republika(1,23 % populace EU)–<small>člen od 115x150pxpředseda vládyPetteri Orpo(EPP – KOK)–Francouzská republika(14,97 % populace EU)–člen od 115x150pxprezident republikyEmmanuel Macron(Obnova – RE)–Chorvatská republika(0,91 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyAndrej Plenković(EPP – HDZ)–Irsko(1,11 % populace EU)–člen od 115x150pxtaoiseachMicheál Martin(Obnova – FF)–Italská republika(13,58 % populace EU)–<small>členka od 115x150pxpředsedkyně vládyGiorgia Meloniová(ECR – FdI)–Kyperská republika(0,20 % populace EU)–člen od 115x150pxprezident(nezávislý)–Litevská republika(0,62 % populace EU)–člen od 115x150pxprezidentGitanas Nausėda(nezávislý)–Lotyšská republika(0,43 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyAndris Kulbergs(ECR – AS)–Lucemburské velkovévodství(0,14 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyLuc Frieden(EPP – CSV)–Maďarsko(2,18 % populace EU)–člen od 136x136pixelůpředseda vládyPéter Magyar(TISZA)–Maltská republika(0,11 % populace EU)–člen od střed|115x150pxpremiérRobert Abela(PES – PL)–Spolková republika Německo(18,54 % populace EU)–člen od 146x146pixelůspolkový kancléřFriedrich Merz(EPP – CDU)–Nizozemsko(3,89 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyRob Jetten(Obnova – D66)–Polská republika(8,47 % populace EU)–člen od 150x150pxpředseda vládyDonald Tusk(EPP – PO)–Portugalská republika(2,30 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyLuís Montenegro(EPP – PSD)–Rakouská republika(1,98 % populace EU)–člen od 134x134pixelů spolkový kancléřChristian Stocker (EPP – ÖVP)–Republika Slovinsko(0,47 % populace EU)–člen od 152x152pixelůpředseda vládyJanez Janša(EPP – SDS)–Rumunsko(4,31 % populace EU)–115x150pxprezidentNicușor Dan(nezávislý)–Řecká republika(2,39 % populace EU)–115x150pxpředseda vládyKyriakos Mitsotakis(EPP – ND)–Slovenská republika(1,22 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyRobert Fico( – SMER-SD)–Španělské království(10,56 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyPedro Sánchez(PES – PSOE)–Švédské království(2,30 % populace EU)–člen od 115x150pxpředseda vládyUlf Kristersson(EPP – M)

Politická spojenectví náhled|Evropská politická příslušnost členů Evropské rady|upright=1.2 Členové Evropské rady se organizují v politických stranách na vnitrostátní a evropské úrovni včetně aliancí, jako je například Obnova Evropy. Ty často před zasedáním Evropské rady pořádají předběžná zasedání. Příslušníci rady mohou být také bezpartijní či nezařazení. Evropská rada je složena tak, aby zastupovala státy EU, a nikoliv politické aliance, a rozhodnutí jsou zpravidla přijímána podle těchto zásad, ačkoliv ideologická shoda může podbarvovat jejich politické dohody a výběr jmenování (např. předsedy).

V tabulce je uveden počet členů rady podle příslušnosti k evropským politickým stranám, případně aliancím, a jejich celková váha při hlasování daná součtem obyvatel jednotlivých států sdružených ve stranách. Mapa uvádí příslušnost členských států Evropské unie k evropským politickým stranám podle členství jejich zástupců v radě.

{| class="wikitable" style="font-size:97%; white-space:nowrap;"

!colspan=2|Evropská politická strana !členové !% populace

|colspan=2 style="background:#ededed;"| Celkem |align="right" style="background:#ededed;"| 27 |align="right" style="background:#ededed;"| 100 %'|}

Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě </big>Předsedkyně Evropského parlamentu</big></big>Vysoký představitel Unie</big>–Evropská unie–zvolena –volby 2019plánované 2024 115x150pxpředsedkyně Evropského parlamentuRoberta Metsolaová(EPP) –Evropská unie–zvolen –volby 2019plánované 2024 115x150pxvysoký představitel UnieJosep Borrell(PES)

Odkazy Reference

Literatura Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13. MCCORMICK, John: Understanding the European Union.'' A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související články Instituce Evropské unie

Externí odkazy

www.consilium.europa.eu – oficiální stránky Evropské rady

Kategorie:Instituce Evropské unie

Evropská rada

Źródło i licencja