Jiří Mařánek (12. ledna 1891 Milevsko – 4. května 1959 Praha) byl český spisovatel, autor poetických próz, historických románů a scenárista.

Životopis Jiří Mařánek se narodil v Milevsku jako čtvrté ze šesti dětí; jeho otec Antonín Mařánek byl v té době komisařem na okresním hejtmanství v Benešově.Matriční záznam o narození a křtuOkresním hejtmanem, jak Antonína Mařánka uvádí literatura, se stal až později. (Viz Národní listy 19.10.1896, s. 3. V devíti letech se s celou rodinou odstěhoval do Prahy.Policejní přihláška rodiny Antonína Mařánka V roce 1907 vstoupil do kapucínského řádu, který ale krátce před maturitou na gymnáziu v Roudnici nad Labem opustil a vrátil se do Prahy. Maturoval v roce 1910. V Praze studoval krátce medicínu, poté byl pět semestrů na právnické fakultě a od roku 1914 studoval na Filozofické fakultě UK hudební vědu a estetiku. Žádná studia však nedokončil. V letech 1917–1941 byl úředníkem účtárny Zemského úřadu; pro onemocnění byl v roce 1941 penzionován.

Ve dvacátých letech žil ve Zlaté uličce na Pražském hradě; z této doby pochází přátelství s Vítězslavem Nezvalem,Nezval, Vítězslav: Z mého života. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 149 Jaroslavem SeifertemJaroslav Seifert: Všechny krásy světa, kapitola Klíč v závěji a dalšími literáty té doby. Stejně jako Vítězslav Nezval se stal členem KSČ a Devětsilu.Abart – Seznam členů Devětsilu V roce1919 byl hudebním recenzentem časopisu Kmen a v letech 1925–1926 byl spolu s Ctiborem Blattným, E. F. Burianem a přítelem Vítězslavem Nezvalem členem redakce hudebního časopisu TAM-TAM. V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů, jež české nacionalistické studenty kritizovali.Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8.12.1934, s. 3

Část svého života přebýval Jiří Mařánek v Českém Krumlově v domě na Parkánu č. p. 112. V roce 1949 se stal kulturním patronem Českého Krumlova, v té době bydlel v Praze, v Loretánské ulici č. 17. Zemřel v Praze ve věku 68 let. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Rodina 5. července 1933 se v Hradci Králové oženil se s Annou Novotnou.Matrika oddaných Hradec Králové 1933 (na oddělení matrik Magistrátu) a Národní politika 9.7.1933, s. 7 Sestra Jiřího Mařánka Julie (1892–1972) se provdala za hudebního skladatele Otakara Ostrčila., s. 123

Komunista V letech 1945–1948 byl zaměstnancem filmového odboru Ministerstva informací; od září 1945 vedl oddělení státní filmové dramaturgie tohoto ministerstva. Toto oddělení dohlíželo nad ideovým (ideologicky žádoucím) zaměřením filmů a provádělo konečné schvalování filmů.Marika Kupková: Okolnosti vstupu Jiřího Mařánka do poválečné kinematografie (Slovo a smysl, 2013) Poté přešel Jiří Mařánek do Československého filmu.

Stejně jako Vítězslav Nezval byl mezi prvními, kdo v roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1 Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli. Rovněž jako Vítězslav Nezval podepsal i Mařánek v roce 1948 prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu. Od února 1948 byli spolu s Nezvalem členy Ústředního akčního výboru NF za Syndikát českých spisovatelů, kam je nominovala KSČ. Spolu s Vítězslavem Nezvalem se v ústředním výboru podíleli na likvidaci nepohodlných spisovatelů – např. Ivana Herbena, Ferdinada Peroutky, Jaroslava Žáka a mnoha dalších.

Dílo

Knižní tvorba Jiří Mařánek začal psát ve 20. letech groteskní, satirické prózy, ve stylu poetismu.Vznik a vývoj poetizmu Sbíral a omezeně i publikoval pohádky a pověsti z jihočeské krajiny. Zajímal se zejména o písemné poklady, pátral po starých listinách z premonstrátského kláštera v Milevsku a pokladu, který v době husitských válek zdejší opat ukryl, dle pověsti, v podzemí. Od 30. let psal především historické romány z jihočeského kraje; napsal i práce pro mládež a knihy s motivy fantastiky. Utrpení pětihranného Boba (1926), fantastika Pohřeb Rogera mladšího (1930), fantastika, upraveno v roce 1947 i pro Čs.rozhlas Trilogie „pětilisté růže“: (tzv. Rožmberské trilogie) Barbar Vok (1938), nejúspěšnější Mařánkova kniha, dočkala se 11 vydání a reedicí, byla přepracována jako divadelní hra a též přeložena do němčiny Romance o Závišovi (1940) Petr Kajícník (1942) Objev Diogena Franka (1942) Ohnivý déšť (1944) Živé návraty (1944), povídky Neviditelný rytíř (1947), fantasy pro mládež Píseň hrdinného života o Bedřichovi Smetanovi (1952) Zrádci neuniknou (1952)

Filmografie Jiří Mařánek byl autorem námětů filmů: Červená ještěrka (1948) Z mého života (1955)

Byl scenáristou filmů: Zvony z rákosu (1950) Z mého života (1955) dle své prózy Píseň hrdinného života z roku 1952 Psohlavci (1955)

Operní libreta Jiří Mařánek napsal pro svého švagra Otakara Ostrčila (manžela sestry Julie) libreto k opeře Honzovo království, podle pohádky L. N. Tolstoje.

Napsal také libreto k opeře Otakara Jeremiáše EnšpíglAnna Hostomská: Opera, NS Svoboda 1999 a pro skladatele Jana Evangelistu Zelinku libreto ke scénickému melodramu Srdce na prázdninách., s. 40-41

Novinářská práce Už v mládí začal Jiří Mařánek přispívat do časopisů Lípa a Kmen. Jeho příspěvky, týkající se hudby a literatury, se dále objevovaly např. v Rozpravách Aventina, Lidových novinách nebo Národní politice.

Ocenění Šedesáté narozeniny Jiřího Mařánka v roce 1951 připomnělo mj. Rudé právo, které hodnotilo kladně zejména jeho historickou a libretistickou tvorbu.Rudé právo, 12.1.1951, s.5, Šedesát let spisovatele Jiřího Mařánka Pětašedesáté narozeniny vzpomněly Literární noviny.Literární noviny 2/1956, s.2, Jiřímu Mařánkovi k narozeninám

Město Milevsko pojmenovalo po svém rodákovi ulici (ulice J. Mařánka).

Galerie

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Rozpravy Aventina 1927-1928, s.207-208, Jiří Mařánek o sobě Rozpravy Aventina 1928/29, s.215-216, Jiří Mařánek: Rozhovor s Otakarem Ostrčilem Objev v klášteře v Milevsku

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Narození 12. ledna Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Úmrtí 4. května Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Muži