František Kubka (4. března 1894, Praha – 7. ledna 1969, Praha) byl český novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel.

Život František Kubka se narodil na pražském Žižkově v rodině úředníka, c. k. finančního asistenta Františka Kubky a jeho ženy Anny, rozené Fingerové.

Na Žižkově také maturoval na gymnáziu. Po maturitě začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale po začátku první světové války musel narukovat a v roce 1915 byl na ruské frontě zajat. Od prosince 1918 do dubna 1920 byl vojákem československých legií v hodnosti vojín. S legiemi prošel od Irkutska na Dálný východ. V Rusku se též oženil. Do Československa se František Kubka navrátil až v květnu 1921. Na konci téhož roku dokončil studia a získal doktorát na Filozofické fakultě.

Po návratu se uchytil jako sekretář v nábožensko-výchovné organizaci YMCA, čímž navázal na své zaměstnání u téže organizace na Dálném východě. V listu Prager Presse, což byl vládní deník tištěný německy, pracoval od roku 1927 v redakci pro zahraniční politiku. V rámci své profese často cestoval po východní i západní Evropě. Od roku 1937 byl zaměstnán na ministerstvu zahraničí, to však bylo po vzniku Protektorátu zrušeno. Patřil též do skupiny tzv. Pátečníků, kteří se scházeli u Karla Čapka. V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali.

Na přelomu let 1939 a 1940 byl internován v Berlíně. Po dobu války byl pracovníkem ministerstva školství, po obnovení Československa pracoval na ministerstvu informací. V letech 1946–1949 byl činný jako vyslanec v Bulharsku. V březnu 1948 byl v rámci očisty ministerstva zahraničí zařazen jako: "Zahraničí: Na dovolenou s čekatelným, s případným propuštěním ze státních služeb".Ivana Koucká: Únor 1948 a perzekuce zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí (ÚSTR 01/2008, s.43)

Od roku 1949 se František Kubka stal spisovatelem z povolání. V roce 1954 (při příležitosti 60. narozenin) mu byl udělen titul Zasloužilý umělec.

František Kubka zemřel 7. ledna 1969 v Praze.Pravda (Plzeň), 17.1.1969, s.2 (dostupné online v NK ČR)

Dílo

Knižní tvorba Kubka byl autorem mnoha literárních studií a životopisů. Kromě toho překládal také z ruského a německého jazyka. Napsal také cestopis z Ruska Barvy východu, který vycházel z jeho zážitků z první světové války a jeho věznění v Rusku. Za druhé světové války publikoval svoje nejvýznamnější díla – historické novely (Skytský jezdec, Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie).

Mezi nejvýznamnější díla Františka Kubky patří (v závorce první rok vydání):

Božena Němcová (vydal V. Neubert a synové, 1941), výpravná monografie Skythský jezdec (vydal Fr. Borový, Praha, 1941), povídky Pražské nokturno (vydal Fr. Borový, Praha, 1943), novely Karlštejnské vigilie (vydal Fr. Borový, il. A. Strnadel, Praha, 1944), dílo podobné Dekameronu od Boccaccia, Karel IV. si povídá s přáteli (významnými osobnostmi) Palečkův úsměv a Palečkův pláč (vydaly Svobodné noviny Brno, 1946 a Lidová tiskárna Brno, 1948), dvoudílný román z prostředí 15. století, vystupuje v něm postava Jiřího z Poděbrad Sto dvacet dní (1950), Cizí město (1951) a Vítr z hlubin (1952), Československý spisovatel, samostatné části románového cyklu odehrávající se za druhé světové války, popisují proplétající se osudy hrdinů pobývajících v protektorátu a v zahraničí, zejména v Sovětském svazu – prostých občanů, odbojářů i příslušníků vojenských jednotek. Zakomponováni jsou i Němci, například fiktivní návštěva Adolfa Hitlera u umírajícího Reinharda Heydricha nebo různá jednání Karla Hermanna Franka Mnichov (Československý spisovatel, 1956), historický román z dob poloviny 20. až konce 30. let, ve kterém hlavní hrdina Jan Martinů cestuje se svou sovětskou manželkou Táňou zpět do své rodné země, aby poznal zdejší vyhrocenou atmosféru. V románu lze nalézt autobiografické rysy Na vlastní oči (1959), Hlasy od Východu (1960) a Tváře ze západu (1961), Československý spisovatel, vzpomínková trilogie, portréty světových osobností

Překlady

Výbor básní Valeria Catulla – Praha: Alois Hynek, 1910 Hugideo – Joseph Victor Scheffel; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 65. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Schovávaná na schodech – Calderon. 1927 Dramata prosou z mládí – J. W. Goethe; přeložili František Kubka (Götz z Berliching) a Otokar Fischer. Praha: František Borový, 1927 Anna Karenina: román o osmi částech – L. N. Tolstoj. Praha: Henning Franzen, 1929 Básně – Otto Pick; v překladech O. F. Bablera, Pavla Eisnera, Otokara Fischera, Jindřicha Hořejšího, Františka Kubky a Fráni Šrámka. Svatý Kopeček u Olomouce: O. F. Babler, 1931 Po stopách lidského pokroku – Leon C. Marshall. Praha: Orbis, 1932 Duch a čin: rozmluvy s Masarykem – Emil Ludwig; z rukopisu přeložili František Kubka a Vasil Kaprálek Škrach. Praha: Čin, 1935 Slovo o pluku Igorově: Věnováno Rudé armádě-Osvoboditelce – přeložil ze staroruštiny; napsal doslov a poznámky; kresby a typografická úprava: Karel Svolinský. Praha: V. Neubert, 1946

Filmografie Na náměty z Karlštejnských vigilií byly natočeny filmy Alena (1947) a Slasti otce vlasti (1969).

Novinářská činnost Novinářské příspěvky Františka Kubky se v tisku objevují již ve dvacátých letech, krátce po jeho návratu z Ruska. Své postřehy zveřejňoval i v Přítomnosti.Přítomnost, 16.10.1938, s.685, Váleční zpravodajové v Praze

V padesátých letech František Kubka hojně publikoval v Literárních listech; jednalo se o úvodníky i literárně-kritické články. Pravidelně přispíval do Rudého práva.Např. recenze filmu Akce B (20. 3. 1952, s.3) nebo článek k zavraždění afrického politika Patrice Lumumby Slyšíte bubny hněvu? (16.2.1961, s.5) Byl též autorem stanoviska k událostem v Maďarsku v roce 1956 Výpočty nepřátel se nikdy neuskuteční.

Odkazy

Reference

Související články Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

Slovník české literatury po r. 1945: František Kubka Bibliografie

Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem – František Kubka

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští překladatelé z ruštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Narození 4. března Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Úmrtí 7. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1969 Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Legionářská literatura